Domů     Příroda
Kdo to zanechal svůj podpis ve sněhu?
21.stoleti 19.11.2009

Během většiny roku žijí divoká zvířata v lesích téměř jakoby nepovšimnuta. Když však všechno kolem přikryje na čas bílá peřina, stane se najednou spousta lesních nájemníků mnohem nápadnějšími. Mohou za to podpisy, které na sněhu zanechávají. Dokázali byste správně určit, kdo že to žije u vás za humny? Během většiny roku žijí divoká zvířata v lesích téměř jakoby nepovšimnuta. Když však všechno kolem přikryje na čas bílá peřina, stane se najednou spousta lesních nájemníků mnohem nápadnějšími. Mohou za to podpisy, které na  sněhu zanechávají. Dokázali byste správně určit, kdo že to žije u vás za humny?

1.Liška obecná (Vulpes vulpes)

Že lišky obecné patří mezi nejběžnější druhy evropských šelem, dokládá i to, že vystupují snad v každé druhé pohádce. Žijí snad ve všech typech lesů a rády se zdržují i v blízkosti lidských příbytků, odkud často pořádají noční nájezdy za lidskými odpadky či domácími zvířaty. Její stopa je typickým otiskem nohy psovité šelmy se 4 čtyřmi prsty a nezatažitelnými drápy.

2.Kuna skalní (Martes foina)

Oba druhy kun, které u nás žijí (kuna lesní i kuna skalní), jsou typickými obyvateli krajiny mírného pásu a u nás jsou rozšířeny prakticky po celém území. Patří mezi velmi nevítané návštěvníky kurníků či králíkáren. Stopy kun jsou typickými stopami drobné lasicovité šelmy s pěti drápy, které jsou v podstatě rovnoběžné.

3.Lasice hranostaj (Mustela erminea)

Hlavní potravu lasice sice tvoří myši a hraboši, sem tam si ale troufne i na větší kousek, jako je bažant či slepice. Její drobné stopy  působí jako zmenšeniny stop kun – na délku měří jen okolo 2 cm. Díky tomu, že hranostajové jsou velmi lehcí, bývají stopy velmi mělké a těžko čitelné.

4.Jezevec lesní (Meles meles)

Jezevec je největší kunovitou šelmou, která se vyskytuje na našem území. Ačkoliv nejsou nijak vzácné, snadno uniknou pozornosti jednak pro svůj noční způsob života, jednak pro to, že velkou část času tráví ve skrytu svých nor. Na jeho pětiprstých stopách jsou patrné výrazné drápy, na předních jsou však výraznější.

5.Rys ostrovid (Lynx lynx)

Stopy vzácného obyvatele naší přírody, rysa ostrovida, se velmi podobají stopám jeho příbuzných – kočky domácí či kočky divoké. Oproti nim jsou jeho čtyřprsté stopy bez viditelných drápů dvakrát až třikrát větší.

6.  Mýval severní (Procyon lotor)

Mývalové nejsou původními zjevy naší fauny: dostali se k nám jako původně kožešinová zvířata ze Severní Ameriky. Dnes je u nás potkáme nejčastěji na Šumavě. Otisky předních noh mývalů jsou menší, často s rozevřenými prsty. Stopy zadních končetin jsou podlouhlejší a delší. Na otiscích obou jsou patrné drobné drápky.

7.Ondatra pižmová  (Ondatra zibethicus)

Ondatry jsou podobně jako mývalové nepůvodními druhy naší fauny, pocházejí taktéž ze Severní Ameriky. Na jejich stopy narazíme nejspíše na vodních březích. Větší zadní nohy mají pět prstů, na předních je jeden takřka zakrnělý. Výraznou rýhu zanechává i její ocas.

8.Bobr evropský (Castor fiber)

Bobři byli u nás dlouho vyhubeným druhem, od 60. 20. století se však začali do naší přírody navracet dnes už nalezneme na území Čech i Moravy několik jejich stabilních populací. Bobří stopy nalezneme v blízkosti vody. Otisky předních tlapek jsou drobnější, zadní tlapky s plovací blánou mají oproti nim asi trojnásobnou velikost. Obě končetiny jsou zřetelně pětiprsté.

Související články
Příroda 14.9.2025
V říši hmyzu vědci objevili zcela neobvyklou strategii rozmnožování, která jakoby snad ani nepocházela z tohoto světa. Královny středomořských mravenců druhu Messor ibericus totiž dokážou produkovat samce jiného druhu, Messor structor, a to bez účasti otců prostřednictvím zvláštního mechanismu připomínajícího klonování. Nový výzkum publikovaný v časopise Nature popsal tento fenomén jako xenoparitu, tedy reprodukci, při […]
Roztomilý medvídek, který však rozhodně medvědem není, protože se jedná o vačnatce, je národní ikonou Austrálie. Jeho populace se však v posledních desetiletích snižují, ohrožuje je ztráta přirozeného stanoviště, přírodní katastrofy, škůdci i urbanizace. Největší hrozbu však pro ně představuje šířící se epidemie chlamydií. Podaří se koaly zachránit? Chlamydie jsou mikroskopické organismy, které parazitují uvnitř […]
Česko zná nejlepší ekologický projekt roku 2025. Vítězem 17. ročníku soutěže E.ON Energy Globe se stal projekt Ptačích parků, který v sedmi lokalitách pomáhá chránit ohrožené druhy ptáků a dalších živočichů, obnovuje mokřady, krajinu a zároveň nabízí prostor pro vzdělávání i odpočinek veřejnosti. Ptačí parky uspěly v konkurenci více než dvou stovek přihlášených. O vítězi rozhodla […]
Příroda 8.9.2025
Chovatelé zoologické zahrady v tuzemském hlavním městě dosáhli v nedávné době hned několika výrazných úspěchů. Jako první české zoo se té pražské podařil odchov zoborožce běloocasého. Ještě větším lákadlem pro návštěvníky ale nejspíš budou hravá koťata jaguarundi s ryšavým zbarvením Chov zoborožce běloocasého je důležitý z toho prostého důvodu, že ho v přírodě rychle ubývá. Respektive ubývá […]
Příroda Technika 7.9.2025
Oceány se mění rychleji než kdy dříve a s nimi se proměňují i pravidla podmořské hry. Nový výzkum ukazuje, že oteplující se světové vody znesnadňují detekci ponorek, což může výrazně zamíchat světovou bezpečnostní rovnováhou. Sebevětší ponorka ať už při bojovém nasazení nebo běžném průzkumu spoléhá na to, že ji nikdo neuslyší. Až doposud byly nejspolehlivějším […]
reklama
Nejčtenější články
za poslední
24 hodin    3 dny    týden
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
reklama
Copyright © RF-Hobby.cz
Provozovatel: RF HOBBY, s. r. o., Bohdalecká 6/1420, 101 00 Praha 10, IČO: 26155672, tel.: 420 281 090 611, e-mail: sekretariat@rf-hobby.cz