Domů     Příroda
Kdo to zanechal svůj podpis ve sněhu?
21.stoleti 19.11.2009

Během většiny roku žijí divoká zvířata v lesích téměř jakoby nepovšimnuta. Když však všechno kolem přikryje na čas bílá peřina, stane se najednou spousta lesních nájemníků mnohem nápadnějšími. Mohou za to podpisy, které na sněhu zanechávají. Dokázali byste správně určit, kdo že to žije u vás za humny? Během většiny roku žijí divoká zvířata v lesích téměř jakoby nepovšimnuta. Když však všechno kolem přikryje na čas bílá peřina, stane se najednou spousta lesních nájemníků mnohem nápadnějšími. Mohou za to podpisy, které na  sněhu zanechávají. Dokázali byste správně určit, kdo že to žije u vás za humny?

1.Liška obecná (Vulpes vulpes)

Že lišky obecné patří mezi nejběžnější druhy evropských šelem, dokládá i to, že vystupují snad v každé druhé pohádce. Žijí snad ve všech typech lesů a rády se zdržují i v blízkosti lidských příbytků, odkud často pořádají noční nájezdy za lidskými odpadky či domácími zvířaty. Její stopa je typickým otiskem nohy psovité šelmy se 4 čtyřmi prsty a nezatažitelnými drápy.

2.Kuna skalní (Martes foina)

Oba druhy kun, které u nás žijí (kuna lesní i kuna skalní), jsou typickými obyvateli krajiny mírného pásu a u nás jsou rozšířeny prakticky po celém území. Patří mezi velmi nevítané návštěvníky kurníků či králíkáren. Stopy kun jsou typickými stopami drobné lasicovité šelmy s pěti drápy, které jsou v podstatě rovnoběžné.

3.Lasice hranostaj (Mustela erminea)

Hlavní potravu lasice sice tvoří myši a hraboši, sem tam si ale troufne i na větší kousek, jako je bažant či slepice. Její drobné stopy  působí jako zmenšeniny stop kun – na délku měří jen okolo 2 cm. Díky tomu, že hranostajové jsou velmi lehcí, bývají stopy velmi mělké a těžko čitelné.

4.Jezevec lesní (Meles meles)

Jezevec je největší kunovitou šelmou, která se vyskytuje na našem území. Ačkoliv nejsou nijak vzácné, snadno uniknou pozornosti jednak pro svůj noční způsob života, jednak pro to, že velkou část času tráví ve skrytu svých nor. Na jeho pětiprstých stopách jsou patrné výrazné drápy, na předních jsou však výraznější.

5.Rys ostrovid (Lynx lynx)

Stopy vzácného obyvatele naší přírody, rysa ostrovida, se velmi podobají stopám jeho příbuzných – kočky domácí či kočky divoké. Oproti nim jsou jeho čtyřprsté stopy bez viditelných drápů dvakrát až třikrát větší.

6.  Mýval severní (Procyon lotor)

Mývalové nejsou původními zjevy naší fauny: dostali se k nám jako původně kožešinová zvířata ze Severní Ameriky. Dnes je u nás potkáme nejčastěji na Šumavě. Otisky předních noh mývalů jsou menší, často s rozevřenými prsty. Stopy zadních končetin jsou podlouhlejší a delší. Na otiscích obou jsou patrné drobné drápky.

7.Ondatra pižmová  (Ondatra zibethicus)

Ondatry jsou podobně jako mývalové nepůvodními druhy naší fauny, pocházejí taktéž ze Severní Ameriky. Na jejich stopy narazíme nejspíše na vodních březích. Větší zadní nohy mají pět prstů, na předních je jeden takřka zakrnělý. Výraznou rýhu zanechává i její ocas.

8.Bobr evropský (Castor fiber)

Bobři byli u nás dlouho vyhubeným druhem, od 60. 20. století se však začali do naší přírody navracet dnes už nalezneme na území Čech i Moravy několik jejich stabilních populací. Bobří stopy nalezneme v blízkosti vody. Otisky předních tlapek jsou drobnější, zadní tlapky s plovací blánou mají oproti nim asi trojnásobnou velikost. Obě končetiny jsou zřetelně pětiprsté.

Související články
Příroda 20.5.2026
Sysel obecný patřil dlouhodobě k zvířatům úzce spajtým s evropskou krajinou, v níž se hojně vyskytoval. Jenže situace se mění, a to s ohledem na to, jak se mění krajina. Tam, kde pestrý mozaikovitý ráz nahradily velké zemědělské plochy, se syslům nedaří. Dnes je tento drobný ikonický živočich ohroženým druhem. V souvislosti s touto problematikou […]
Rostlinné i živočišné druhy mizí z povrchu zemského nebývalým tempem, některé odhady naznačují ztrátu až 150 druhů denně. Jimi uprázdněná místa nahrazují všestranné druhy, které prosperují po boku lidí, jako jsou holubi, krysy nebo šváby. Jaké budou důsledky ztráty rozmanitosti druhů? Ztrátu biodiverzity nazývají někteří vědci „homogenocénem“, tedy obdobím, kdy se světová divoká příroda stala […]
Fotosyntéza je fascinující proces, k němuž rostliny využívají sluneční světlo. Ovšem pokud se ocitnou ve tmě, nemohou jej nastartovat. Pakliže se v temném prostředí vyskytují delší dobu, nastupují rostlinné hormony cytokininy, které zajišťují přechod fotosyntetického aparátu do pomyslného spánkového režimu. Na tento fenomén si posvítili experti z Ústavu experimentální botaniky Akademie věd ČR, Přírodovědecké fakulty […]
Příroda 13.5.2026
Koala je v zoufalé situaci. Kolem něj číhají smrtelná nebezpečí – predátoři či rychle jedoucí auta – a on je nemůže vidět. Zrak mu totiž vypověděl službu. Proto mu dělá problémy i hledání potravy. Je jen otázkou času, než bude jeho osud zpečetěn. Koalové jsou ikonickými zvířaty australského kontinentu. Často bývají vnímáni jako takoví roztomilí […]
Příroda 13.5.2026
Jedněmi z nejikoničtějších živočichů, operujících na oceánském dně, jsou mořští ďasi. Tyhle dravé ryby s „lucerničkou“ rozhodně nemůžou aspirovat na titul největšího krasavce podvodní říše. Vizuální podoba jejich těl často nápadně připomíná povrch dna, což jim pomáhá při maskování. Kořist lákají na světelný zdroj, jakousi návnadu na pomyslném rybářském prutu. Když se neopatrný živočich přiblíží, […]
reklama
Nejčtenější články
za poslední
24 hodin    3 dny    týden
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
reklama
Copyright © RF-Hobby.cz
Provozovatel: RF HOBBY, s. r. o., Bohdalecká 6/1420, 101 00 Praha 10, IČO: 26155672, tel.: 420 281 090 611, e-mail: sekretariat@rf-hobby.cz