Domů     Příroda
Kdo to zanechal svůj podpis ve sněhu?
21.stoleti 19.11.2009

Během většiny roku žijí divoká zvířata v lesích téměř jakoby nepovšimnuta. Když však všechno kolem přikryje na čas bílá peřina, stane se najednou spousta lesních nájemníků mnohem nápadnějšími. Mohou za to podpisy, které na sněhu zanechávají. Dokázali byste správně určit, kdo že to žije u vás za humny? Během většiny roku žijí divoká zvířata v lesích téměř jakoby nepovšimnuta. Když však všechno kolem přikryje na čas bílá peřina, stane se najednou spousta lesních nájemníků mnohem nápadnějšími. Mohou za to podpisy, které na  sněhu zanechávají. Dokázali byste správně určit, kdo že to žije u vás za humny?

1.Liška obecná (Vulpes vulpes)

Že lišky obecné patří mezi nejběžnější druhy evropských šelem, dokládá i to, že vystupují snad v každé druhé pohádce. Žijí snad ve všech typech lesů a rády se zdržují i v blízkosti lidských příbytků, odkud často pořádají noční nájezdy za lidskými odpadky či domácími zvířaty. Její stopa je typickým otiskem nohy psovité šelmy se 4 čtyřmi prsty a nezatažitelnými drápy.

2.Kuna skalní (Martes foina)

Oba druhy kun, které u nás žijí (kuna lesní i kuna skalní), jsou typickými obyvateli krajiny mírného pásu a u nás jsou rozšířeny prakticky po celém území. Patří mezi velmi nevítané návštěvníky kurníků či králíkáren. Stopy kun jsou typickými stopami drobné lasicovité šelmy s pěti drápy, které jsou v podstatě rovnoběžné.

3.Lasice hranostaj (Mustela erminea)

Hlavní potravu lasice sice tvoří myši a hraboši, sem tam si ale troufne i na větší kousek, jako je bažant či slepice. Její drobné stopy  působí jako zmenšeniny stop kun – na délku měří jen okolo 2 cm. Díky tomu, že hranostajové jsou velmi lehcí, bývají stopy velmi mělké a těžko čitelné.

4.Jezevec lesní (Meles meles)

Jezevec je největší kunovitou šelmou, která se vyskytuje na našem území. Ačkoliv nejsou nijak vzácné, snadno uniknou pozornosti jednak pro svůj noční způsob života, jednak pro to, že velkou část času tráví ve skrytu svých nor. Na jeho pětiprstých stopách jsou patrné výrazné drápy, na předních jsou však výraznější.

5.Rys ostrovid (Lynx lynx)

Stopy vzácného obyvatele naší přírody, rysa ostrovida, se velmi podobají stopám jeho příbuzných – kočky domácí či kočky divoké. Oproti nim jsou jeho čtyřprsté stopy bez viditelných drápů dvakrát až třikrát větší.

6.  Mýval severní (Procyon lotor)

Mývalové nejsou původními zjevy naší fauny: dostali se k nám jako původně kožešinová zvířata ze Severní Ameriky. Dnes je u nás potkáme nejčastěji na Šumavě. Otisky předních noh mývalů jsou menší, často s rozevřenými prsty. Stopy zadních končetin jsou podlouhlejší a delší. Na otiscích obou jsou patrné drobné drápky.

7.Ondatra pižmová  (Ondatra zibethicus)

Ondatry jsou podobně jako mývalové nepůvodními druhy naší fauny, pocházejí taktéž ze Severní Ameriky. Na jejich stopy narazíme nejspíše na vodních březích. Větší zadní nohy mají pět prstů, na předních je jeden takřka zakrnělý. Výraznou rýhu zanechává i její ocas.

8.Bobr evropský (Castor fiber)

Bobři byli u nás dlouho vyhubeným druhem, od 60. 20. století se však začali do naší přírody navracet dnes už nalezneme na území Čech i Moravy několik jejich stabilních populací. Bobří stopy nalezneme v blízkosti vody. Otisky předních tlapek jsou drobnější, zadní tlapky s plovací blánou mají oproti nim asi trojnásobnou velikost. Obě končetiny jsou zřetelně pětiprsté.

Související články
Medicína Příroda 12.11.2025
Rozhodně se neřadí k zástupcům živočišné říše, kteří by se mezi lidmi těšili nějaké oblibě. A to nejen kvůli svému vzhledu. Upíři se totiž, jak napovídá jejich název, živí krví. Kromě toho jsou také přenašeči obávané smrtelné nemoci Upíři obecní žijí v oblastech Střední a Jižní Ameriky. Jedná se o druh netopýra, který napadá hospodářská […]
Příroda 10.11.2025
Zničující vedro patří k palčivým problémům souvisejícím se změnami klimatu. Na svém kontě už má mnoho lidských životů. Nedávno navíc výzkum víc jak stovky špičkových odborníků přišel s šokujícím závěrem, jež se této problematiky týká V posledních letech byl vliv lidské činnosti na zvyšování teplot studován opakovaně. Vědci ve svých modelech vycházeli ze dvou scénářů […]
Většina rostlin potřebuje k tomu, aby vzkvétala, přijímat dusík, často obsažený v umělých hnojivech. Jen některé se bez něj obejdou. A právě na ně se zaměřili vědci, aby studovali, zda by se změny, ke kterým u nich došlo, daly adaptovat i na plodiny potřebné k našemu přežití, jako jsou pšenice, kukuřice či rýže. Pro většinu […]
Historie Příroda 5.11.2025
Tihle ptáci se de facto stali jakýmisi kolegy archeologů. Řeč je o orlosupech bradatých, kteří na stavbu hnízd používají coby materiál různé ukořistěné předměty. Díky tomu mohli španělští vědci odhalit řadu cenných artefaktů Experti, kteří se rozhodli nahlédnout do 12 opuštěných hnízd orlosupů v jižním Španělsku, museli projevit určitou dávku odvahy. K těžko přístupným „obývakům“ […]
Zaoceánský parník HMHS Britannic se potopil za první světové války v listopadu 1916 poté, co najel na námořní minu. Na konci října letošního roku ho zkoumali členové české expedice Britannic 2025 pod vedením Petra Slezáka. Kvůli extrémním podmínkám, proudům a hloubce, ve které se vrak v Egejském moři nachází, patří jeho zkoumání k nejnáročnějším na […]
reklama
Nejčtenější články
za poslední
24 hodin    3 dny    týden
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
reklama
Copyright © RF-Hobby.cz
Provozovatel: RF HOBBY, s. r. o., Bohdalecká 6/1420, 101 00 Praha 10, IČO: 26155672, tel.: 420 281 090 611, e-mail: sekretariat@rf-hobby.cz