Arktické oblasti bývaly spojeny s pojmem „krajina věčného ledu“. Básníci však zřejmě budou muset najít jiné poetické pojmenování pro nejsevernější části naší planety. Národní úřad pro letectví a kosmonautiku (NASA) oznámil, že ledová pokrývka v Arktidě se ztenčuje stále zběsilejším tempem.
Většinu plochy Arktidy zaujímá Severní ledový oceán, doposud převážnou část roku zamrzlý nebo s plovoucími ledovými krami, které cirkulují kolem pólu. Zbytek připadá na severní okraje Evropy, Asie, Grónska a Severní Ameriky včetně přilehlých ostrovů. Celá tato oblast má velmi důležitý vliv na celoplanetární klima. Teplotní rozdíly mezi póly a rovníkem předurčují směr a sílu větrů i mořských proudů. A jakpak by asi bylo Evropanům bez Golfského proudu?
70 centimetrů za rok
Dlouholetá měření, prováděná americkými satelity, ukázala, že do roku 2004 se arktický led ztenčoval o 18 centimetrů za každý rok. Poté se ovšem situace dramaticky změnila, a bohužel nikoliv k lepšímu. Led začal mizet podstatně rychleji, každou zimu zhruba o 70 centimetrů. „I v těch pár letech, kdy celková plocha ledu v Severním ledovém oceánu zůstává stabilní, tloušťka a objem ledové pokrývky klesají, a led je tak náchylnější k průběžnému ubývání,“ řekl jeden z předních odborníků na tuto problematiku, Ron Kwok, který v NASA působí.
Britský badatel Lewis Pugh, který je na Arktidě častěji než ve své rodné Británii, nepotřeboval žádná měření z vesmíru, aby si také všiml tajícího ledu: „Loni jsem na jednaosmdesátém stupni severní šířky pozoroval pobřežní led silný tři metry. Nyní je silný sotva metr. V roce 2007 jsem prorokoval, že Arktida nebude mít za deset let v létě prakticky žádný pobřežní led. Vše, co jsem spatřil, mé předpovědi potvrzuje.“ Americké Národní středisko dat o sněhu a ledu je ve svých odhadech poněkud optimističtější – podle něj led na Arktidě vydrží „až“ do roku 2030.
Teplota stoupá, kvalita ledu klesá
Mění se i kvalita ledu, a opět směrem k horšímu. Zatímco starý arktický led býval tlustý a pevný, ten nový je křehký, porézní a mnohem méně odolný. Odolnost arktického ledu se vypočítává na základě toho, jak dokáže zvládnout přežití arktického léta. A nový led v tomto ohledu nemá nijak přesvědčivé výsledky.
Teplota v Arktidě už nějaký čas rostě a ledním medvědům s nadsázkou řečeno začíná být jejich kožich na obtíž. Údaje z letošní zimy zatím nejsou dostupné, ale loňská arktická zima byla o celých pět stupňů teplejší, než činí dlouhodobý průměr. Vezmeme-li v úvahu, že teplotní výkyvy v mírném pásmu se pohybují nanejvýš v rozmezí dvou stupňů, je to pořádný skok.
Strašidlo má podobu metanu
Nedávná rusko-švédská vědecká expedice do Arktidy si povšimla ve zdejších oblasti neobvyklého úkazu: Z vody, podobně jako v termálních lázních, ve velkém vystupovaly bubliny. Oteplování Arktidy totiž uvolňuje do ovzduší metan, který je jinak skryt pod mořským dnem. Není ho tam přitom málo, jeho tamější zásoby se odhadují na desítky miliard tun. A přitom metan by neměl v zemské atmosféře mít co pohledávat.
Zatímco Arktida bez ledu je pro životní prostředí hrozbou, pro některé zájmové kruhy může být slušným lákadlem. Oblast kolem severního pólu je bohatá na řadu surovin, mimo jiné i na zemní plyn či ropu. V posledních letech se v Arktidě střídají výpravy z Ruska, USA, Norska, Dánska a Kanady, které zde vymezují cosi na způsob hranic. V mírumilovné krajině se konají vojenská cvičení, inu žádná ze zúčastněných vlád nechce přijít o bohatství, které se zde postupně otevírá přímo pod nosem. „Ruští vojáci musí napříště cvičit vojenské operace i v nehostinných končinách Arktidy, aby si zvykli na možné budoucí polární bojiště,“ uvedl ruský generál Vladimír Šamanov. Ovšem nejen Rusové jsou v tomto směru aktivní…
Ať to taje rychleji…
Ozývají i hlasy, které považují za prospěšné, aby arktický led tál ještě rychlejším tempem. Třeba tím, že lodní doprava v oblasti bude hustší. Podle satelitních snímků Evropské kosmické agentury již arktického ledu ubylo natolik, že legendární severozápadní cesta je otevřena. Lodě tedy nemusí proplouvat Panamskou úžinou, ale při plavbě z Atlantiku do Pacifiku si svou cestu mohou zkrátit okolo severního pobřeží Kanady. Koneckonců, sen o bájné severní cestě se zjevoval v hlavách mnoha námořníků.
Za poslední čtyři roky zmizelo z Arktidy tolik ledu, že by se jím pokrylo území více než třikrát větší, než je rozloha Francie. Dále se povedou spory o tom, zda se jedná o přirozený proces, nebo zda za mizející led nejen v Arktidě, ale i na opačném pólu planety může člověk a jeho činnost. Každopádně věčné zamrzlé oblasti mají pro celosvětové klima dalekosáhlý význam a jejich úbytek či dokonce zmizení se může dotknout každého živého organismu.
Lední medvěd už jen v zoo?
Symbolem Arktidy je jedna z největších šelem světa – lední medvěd. Stav jeho populace je však alarmující, podle amerických vědců přežije rok 2050 pouze třetina současné populace (16 000 ze současných 50 000) těchto nádherných živočichů.
Odhad vychází z předpovědi úbytku ledu v arktických oblastech v důsledku globálního oteplování. Předpokládá, že lední medvědi zcela ztratí životní prostředí na severním pobřeží Aljašky a Ruska a zůstanou jim teritoria pouze na kanadských ostrovech v Arktidě a na západním pobřeží Grónska. Kritické je především odtávání mořského ledu, který medvědům poskytuje možnost lovu ploutvonožců, již tvoří hlavní složku jejich jídelníčku.
Kdo je podle vás původcem klimatických změn na naší planetě?*
Člověk, který si svou bezohledností podřezává větev, na které sedí 35 %
Je to běžný přírodní jev 14 %
Je to výmysl, žádné klimatické změny neprobíhají 18 %
Těžko říci, když ani vědci v tom nemají jasno 21 %
Daná problematika mě nezajímá 12 %
*Anketní otázka z internetových stránek našeho vydavatelství www.rf-hobby.cz
