V roce 2030 se očekává trojnásobné zvýšení výskytu nádorových onemocnění na celém světě! Tato děsivá Jobova zvěst letos v červnu zazněla na výročním kongresu Americké společnosti klinické onkologie. Shodlo se na ní 30 000 (!) onkologů ze 100 zemí.

Týká se to vyléčených nemocných, ale i lidí nově postižených. Každých osm minut u nás přibude nový onkologický pacient a každý den této nemoci podlehne osmdesát lidí,“ upřesnil pro 21. STOLETÍ jeden z účastníků uvedeného celosvětového gigantického setkání, prof. MUDr. Luboš Petruželka, CSc., přednosta Onkologické kliniky Všeobecné fakultní nemocnice a 1. lékařské fakulty UK v Praze .
Dodal: „Nádorové choroby se postupně stanou největším problémem pro zdravotnické systémy na celém světě. Bude nedostatek erudovaných onkologů, což v současnosti zatím platí pro USA.“

Naděje pro miliony
Největší naděje kladou v současné době vědci do genové terapie a práce s onkogeny. Takzvaný smrtící gen objevili skotští vědci už v listopadu 2002. Ten má hrát hlavní roli v procesu, kdy napadené zdravé buňky odumírají, zatímco rakovinné zůstávají.
Onkogeny jsou v podstatě geny, které v úseku DNA dokážou produkovat většinou nějaký protein (bílkovinu) či jeho část, která umí stimulovat nebo potlačovat některé okolní geny kolem sebe. Tím může způsobit, že se některý protein množí ve velké míře, takže se projeví na povrchu nádorové buňky jako receptor. Tyto receptory vědci postupně objevují, některé z nich už dobře znají. Ovšem zůstává ještě mnoho receptorů neprobádaných, ba i neobjevených.
Normální zdravá buňka má několik desítek tisíc receptorů, nádorová však několik milionů! Výzkumníci se nejvíce zaměřili na růstové receptory.
Proto tedy možný příjemce drahé molekulární protilátky musí nejprve absolvovat testy, na které prediktory (ukazatel úspěšnosti a průběhu procesu či odhadce dobré i špatné prognózy) by protilátka měla optimálně působit.
Nyní u nás probíhají klinické zkoušky, které však nejsou pro veřejnost dostupné. Je to jedna z účinných metod, která ovlivňuje jednak imunitní systém, jednak ovlivňování buněk pomocí integrit.

21. STOLETÍ aktualizuje:
Z palety cca 4000 genů se nyní podařilo vybrat sedm genů; na základě jejich změny lze předpovědět vývoj onemocnění a podle toho volit léčbu.

Nikdo nechce umírat!
V roce 2030 by měl být počet úmrtí na rakovinu vyšší než na kardiovaskulární onemocnění, které v současnosti vede černou statistiku, pokud jde o příčiny smrti.
To vše zatím byly špatné zprávy. Tou nadějnější se jeví nejnovější tvrzení vědců, že za 20 až 30 let bude mít svět k dispozici účinný lék na rakovinu.
Následující řádky s využitím nejnovějších odborných poznatků přiblíží z různých hledisek tuto problematiku, která připomíná časovanou minu. Vždyť ohrožuje doslova každého z nás – od ještě nenarozených dětí (!) až po seniory.
Jak si však na konkrétních příkladech ukážeme, objevují se stále nové léky či dokonce skupiny léků, které působí na nádorovou buňku, aniž by poškozovaly buňky zdravé.

CO SE TO V NÁS VLASTNĚ DĚJE?
Ke změnám normální buňky, jejichž výsledkem je rakovina, může dojít u celé řady buněčných druhů. Záludnost choroby a hlavní potíž s jejím léčením spočívá v tom, že nádorové buňky se od buněk zdravých liší kromě své schopnosti neomezeného (!) množení jen zcela nepatrně. Organismus je tedy nepokládá za škodlivé vetřelce. Proto se buď proti nim nebrání vůbec, anebo teprve tehdy, když už je pozdě a nádor je v drtivé přesile.
Souvisí to i s tím, že většina nádorů není nějakou beztvarou masou, ale naopak výborně organizovaným útvarem, který má dvě složky. První z nich je tkáň složená z pravých nádorových buněk. Vedle ní se však vytváří i tzv. stroma, které pozůstává ze zdravých buněk. Patří sem zejména cévy a různé podpůrné tkáně, jejichž vytvoření si nádor vynutil na sousedním zdravém okolí. Stroma pak pilně zásobuje nádorovou tkáň kyslíkem a živinami, což se jí samozřejmě velice líbí. V nádorech bývá často i množství mezibuněčné hmoty, např. kolagenu.

Vědci pátrají po hlavním pachateli
Jak 21. STOLETÍ řekl světoznámý onkolog, prof. MUDr. Zdeněk Dienstbier, DrSc., předseda Ligy proti rakovině Praha, dosud nikdo neví, co je tzv. spouštěčem (nádorovým) rakoviny. Příčiny vzniku této zákeřné choroby zůstávají předmětem výzkumu.
Dnes se už ví, že jde o působení více činitelů. Někteří odborníci např. tvrdí, že k tomu u někoho postačí přemíra tuků v potravě. Tak prý nejčastěji vzniká stále častější nebezpečná rakovina tlustého střeva, karcinom prsu a prostaty. Dalším, velmi častým podnětem je tabák, jedovaté chemikálie, sluneční ultrafialové záření či rentgenové paprsky. Za kancerogen nyní mnozí považují rovněž aflatoxin – produkt plísní, který se může objevit mj. ve shnilých burských oříšcích či v hnijícím seně. Negativně působí poruchy výživy, se kterými často souvisí i obezita. Stále větší pozornost se zaměřuje i na poruchy imunitního systému. Experti poukazují, že většinou se spojí více negativních faktorů. Nejnověji tvrdí, že 60 % nádorů má na svědomí přejídání a kouření!

Choroba je záludná
Z primárního ložiska se postižení často šíří krevním oběhem, buňky primárního nádoru utlačují sousední tkáně, prorůstají (metastázují) do cévního a mízního oběhu a zakládají nová ložiska ve zdravých tkáních a orgánech. Pohroma se rapidně rozšiřuje jako divoká vody při povodni.
Výzkum komplikují další záludnosti této choroby – rozdílná rychlost šíření. Některé typy rakovinných buněk jsou velice agresivní, rychle rostou. Do jiných částí těla posílají svoje zákeřné dceřiné malé nádory. Tak vznikají hrozivé metastázy.
Ovšem jiné formy rakoviny (třeba prostaty) postupují nenápadně, pomaličku – často se po léta výrazně nemění, aby se pak náhle v jedné chvíli tragicky projevily.
Lze učinit jediný společný závěr: Všechny druhy rakoviny poškozují, ničí organismus „nuceného“ hostitele tím, že různou měrou narušují některé jeho základní životní funkce.

Zrádné novotvary se hrozí kontroly
Známe dva základní druhy nádorů (novotvarů), které mohou na různých částech těla (vnějších i vnitřních) nečekaně objevit:
Nádor nezhoubný (benigní) se vyznačuje tím, že je ohraničený a po vzniku se nezvětšuje. Dá se poměrně snadno chirurgicky odstranit a pak nás už netrápí.
To však neplatí o nádoru zhoubném (maligním). Charakterizuje ho nekontrolovaný růst buňky, která byla původně normální jako ostatní. Náhle se nečekaně „zvrhne“ a mění na rakovinnou. Může k tomu dojít tehdy, když buňka je podrážděna či poškozena tak, že se přestane řídit svými genetickými instrukcemi. Ani pak však ještě nemusí znamenat až smrtelné nebezpečí pro organismus. Rakovinná buňka se z ní totiž stává teprve v okamžiku, kdy se v takovém stavu stává aktivní.
U lidí je nejčastějším druhem nádoru karcinom, který má různé podoby. Není to tedy jediné onemocnění, neboť závisí na druhu nádoru.
Real. poznámka: Nabízím své digifoto prof. Dienstsbiera.

JAKÉ NÁDORY ZNÁME A JAK JE POZNÁME?
Nejlepší odborníci mohli 21. STOLETÍ shodně říci, že speciální onkologie nádory podle původu a biologického chování obecně dělí do pěti hlavních skupin:
1. nádory epiteliálního (výstelkového) původu, které jsou nejběžnější a označují se jako karcinomy (např. prsu, plic, střeva)
2. nádory pojivových tkání (kostí, cév, svalů), zvané sarkomy
3. nádory krvetvorných s lymfoidních (mízních) tkání – lymfomy a leukémie
4. nádory nervové tkáně
5. nádory smíšené, které jsou obtížně klasifikovatelné, protože se skládají z více tkání.
S odbornou pomocí nyní přiblížíme dva nejvíce alarmující.

ČR je tragickým světovým rekordmanem
Už mnoho let ČR drží primát ve světě (před Maďarskem a Slovenskem), pokud se týká výskytu nádorů a úmrtnosti na nádor tlustého střeva a konečníku (kolorektální karcinom) u mužů.
Krutá fakta: V roce 2005 (poslední souhrnné údaje) bylo v ČR hlášeno 4746 nových nádorů u mužů, přičemž 2517 postižených zemřelo. (U žen je poměr 3232 : 1885.)
Příčiny vzniku: Především nesprávný životní styl (nadbytek tuku v potravě, nevhodná forma přípravy masa (uzení, grilování, smažení), kouření, alkohol, nedostatek zeleniny a ovoce.
Příznaky: Časná stadia jsou bez symptomů, později se objevuje časté nucení na stolici, ve které je příměs krve a hlenu. Postižený i hubne, mívá nucení na zvracení.
Důležité: Mnoha úmrtím by se dalo předejít, kdyby se muži odhodlali jít na jednoduchý test včas. V popředí jejich pozornosti by tak mělo být jejich pozadí!

Nádory prsu triumfují!
Karcinom prsu ke nejčastějším nádorem, který se vyskytuje u žen v ČR.
Krutá fakta: V roce 2005 bylo na 100 000 žen hlášeno 105,5 těchto nádorů. Z toho zemřelo 36,5 postižených, tedy více než třetina!
Příčiny vzniku: Rizikovým faktorem je dědičnost, dále záněty mléčné žlázy, obezita, kouření, hormonální faktory, ale i vyšší věk.
Příznaky: Primární nádor se nemusí navenek vůbec projevit. Podezřelé je zvětšení prsu, vtažení kůže, změny kontury, vpáčení nebo výtok z bradavek.
Důležité: V ČR je zajištěn screening, který hradí zdravotní pojišťovny pro ženy od 45 let věku s dvouletými intervaly do 69 let.

21. STOLETÍ aktualizuje:
Nové způsoby léčení agresivního bujení u karcinomu prsu doporučují nikoli léčit hormonálně, ale použít lék na úrovní enzymatické. Ve srovnání s konvenční terapií prodlouží život o celé měsíce.

LÉČENÍ NENÍ STEREOTYPNÍ
Úspěch léčby zhoubných novotvarů závisí především na zjištění nádoru v co nejranější fázi vzniku. Zhoubné nádorové bujení se potvrdí histologickým rozborem nádorové tkáně nebo v případě krevních malignit rozborem krvetvorby v kostní dřeni.
Pacient pak přechází do péče odborného onkologa nebo onkohematologa (pokud postižení souvisí s krví – např. u leukémie). O průběhu léčby rozhoduje odborný tým. Různé metody se mohou doplňovat či kombinovat.

21. STOLETÍ upozorňuje:
Vážnějšími důsledky protinádorové léčby se někdy může stát pokles bílých krvinek (léčí se antibiotiky) či plísňová infekce (léčba antimykotiky).
V některých situacích se před léčbou nemocným odebírá kostní dřeň nebo krev, aby se jim v průběhu nebo po léčbě vrátila, čímž se umožní obnovaní krvetvorby.

Chirurgická léčba
Princip: Podstatou je snaha odstranit z těla pacienta, jenž je v narkóze, všechny nádorové buňky. Největší úspěšnost má u malých ohraničených nádorů.
Využití:
Léčebná chirurgie se užívá u lokalizovaných forem nádorů nebo u nádorů „in situ“(v samém počátku vzniku nádoru).
Paliativní chirurgie předpokládá odstranění primárního pokročilého nádoru ke zmenšení objemu nádorových buněk a zvýšení účinnosti dalších léčebných metod.
Endoskopické a miniinvazní přístupy se využívají u nemocných, pokud lze odstranit tumor (nádor) chirurgicky. Nyní je to zejména u nádorů břišních orgánů, střev a gynekologických zákroků.
21. STOLETÍ zjistilo: Chirurgické léčba se často kombinuje s radioterapií nebo chemoterapií (viz dále).

Radioterapie
Princip: Léčba zářením, která se využívá od začátku 20. století, brání růstu nádorové tkáně. Tato kdysi obávaná, ač bezbolestná, léčba znamená vysokou léčebnou šanci. Účinek záření ničí hlavně rakovinné buňky, které jsou citlivější než buňky okolní zdravé tkáně.
Především se využívají mohutné přístroje s kobaltovými zářiči, lineární urychlovače a betatrony. Nejnověji se užívají techniky IMRT (radioterapie s modulovanou intenzitou svazku) a IGRT (radioterapie řízená obrazem).
Využití:
Teleradioterapie – tato zevní radioterapie je nejběžnější. Zdroj záření je umístěn mimo pacienta a ozařuje ho zvnějšku v izolované ozařovně, aby ionizující záření nezatížilo ošetřující personál.
Brachyradioterapie – zdroje záření (radioaktivní drátky nebo kapsle) se umísťují přímo do nádoru či do jeho bezprostřední blízkosti. Užívá se dálkově ovládané zařízení.
21. STOLETÍ upozorňuje: Bohužel, ozařování může mít i dočasné vedlejší negativní projevy – třeba nevolnost, nechutenství, spavost, únavu, ba i záněty pokožky. Dnes se již používá fotonová terapie s přesně upravenou intenzitou záření.

Chemoterapie
Princip: Základem chemoterapie (cytostatické léčby), intenzivně rozvíjené až po roce 1960, je podávání léčiv (cytostatik), která poškozují především dělící se nádorové buňky a přitom v co největší míře šetří buňky zdravých tkání. (Medikamenty se podávají ústy, nitrožilně či nitrosvalově.) Stálý výzkum nových chemických cytostatických sloučenin rozšířil paletu léčebných možností, připravil řadu z nich jako preparáty, které významně zlepšují léčebné výsledky.
Využití:
Kurativní (léčebná) chemoterapie – chce vyléčit pacienta, což lze u některých onemocnění krevní řady či u nádorů z germinálních (zárodečných) buněk, které jsou na tuto léčbu velmi citlivé.
Adjuvantní (pomocná) chemoterapie se aplikuje u pacientů po léčebné chirurgii či radioterapii. Má zasáhnou nádorové buňky, které mohou kolovat v organismu či zůstaly v regionálních uzlinách. (Nelze to zjistit žádnou vyšetřovací metodou.)
Neoadjuvantní chemoterapie se aplikuje zejména před chirurgickou léčbou, méně před radioterapií. Má zmenšit nádor a tak umožnit radikální chirurgický výkon nebo ozáření.
Paliativní chemoterapie – užívá se u nádoru, který založil metastázy a nelze je odstranit chirurgicky. Základním cílem je u nevyléčitelného (!) pacienta zlepšit životní pocity.

21. STOLETÍ doplňuje:
Bohužel, u některých léčených se mohou projevit nepříjemné vedlejší účinky (dočasné): vypadávání vlasů, krvácení ze sliznic, krev v moči, nevolnost vedoucí až ke zvracení, poruchy spánku, výjimkou není urputný průjem či naopak zácpa.

Hormonální léčba
Princip: Např. u karcinomu prsu podávání přípravků, které snižují hladiny ženských pohlavních hormonů či vazbu ženských pohlavních hormonů na nádorové buňky. U mužů se zase snižuje hladina hormonu testosteronu.
Využití: Již od 30. let 20. století se používá k léčení hormonálně závislých nádorů (např. karcinomu prsu a prostaty). Lze ji využít před operačním zákroku, po operaci i v léčbě generalizovaného onemocnění.
21. STOLETˇI vypátralo: Hormonální léčba je velice účinná a ve srovnání s chemoterapií má mnohem menší vedlejší účinky (zejména pocení, návaly, citlivost prsních bradavek).

Biologická léčba
Princip: Biologické léky blokují především molekuly, které jsou životně důležité pro nádorovou buňku, ale pro zdravou tkáň mají menší význam. Tyto léky se dělí na dvě velké skupiny – monoklonální látky a tzv. malé molekuly.
Využití: Je vhodná u karcinomu tlustého střeva, prsu, nádorů hlavy a krku, plic, slinivky břišní a nově se zkouší u nádorů mozku, melanomu a u řady dalších nádorů. Podává se v kombinaci s chemoterapií nebo samostatně.
21. STOLETÍ avizuje: Biologické (též personalizované, cílené, adresné) léčbě jako modernímu trendu věnujeme separátní příspěvek.

Imunologická léčba
Princip: Využívá preparátů zlepšujících imunitní odpověď organismu, který je pak schopen nádor zmenšit či eliminovat.
Využití: Užívá se zejména při léčbě nádorů ledvin nebo maligního melanomu. Používá se po chirurgickém výkonu nebo u generalizovaného onemocnění v kombinaci s chemoterapií, biologickou léčbou nebo samostatně.

21. STOLETÍ aktuálně doplňuje:
Nyní se využívá i transplantace kostní dřeně a periferních kmenových buněk. Velké šance se dávají genovému inženýrství!

NAŠI VĚDCI MAJÍ SVĚTOVOU POVĚST
Také na tuzemských vědeckých pracovištích se rodí objevy, které daleko přesahují hranice naší země a jsou oním pověstným světélkem na konci tmavého tunelu zvaného rakovina. Z mnoha příkladů si zasluhují zvláštní pozornost dva následující.

Unikátní preparát se zrodil náhodou
Světově proslaveným českým vědcem současnosti je prof. RNDr. Antonín Holý, DrSc., z Ústavu organické chemie a biochemie (ÚOCHB) AV ČR. Vytvořil účinnou zbraň proti rakovině – látku GS 9219.
Pro 21. STOLETÍ upřesnil: „Na tuto látku jsem přišel náhodou, když jsem pracoval na něčem úplně jiném. Látka účinně působí na určitý typ rakoviny. Nevymyslel jsem léčivo, to udělali Američané. Samozřejmě využili onu účinnou látku a dál ji chemicky obměnili.“ Jeho objev by měl likvidovat rakovinu lymfatických uzlin a chronickou lymfatickou leukémii. Jde o smrtelnou nádorovou chorobu krve, při které v postižené organismu dochází k poškození bílých krvinek. Nádorové buňky postupně útočí na jiné části těla, nejčastěji lymfatické uzliny, slezinu či játra.
Předností GS 9219 je, že napadá a ničí pouze rakovinové buňky a zdravých si téměř nevšímá. Při pokusech na psech, kteří jsou náchylní k tomu typu onemocnění, je jediná injekce látky GS 9219 zbavila velkých nádorů za šest dnů.

21. STOLETÍ zdůrazňuje:
Toto postižení tvoří téměř čtvrtinu všech nádorů. V lékařské praxi by se mohlo léčivo využívat za šest až osm let.
Real. poznámka: Nabízím své digifoto prof. Holého

Kouzelné střely míří přesně
Nositelé titulu Česká hlava – prof. RNDr. Blanka Říhová, DrSc., z Mikrobiologického ústavu AV ČR a prof. ing. Karel Ulbrich, DrSc., z Ústavu makromolekulární chemie AV ČR – se svými spolupracovníky vytvořili tzv. kouzelné střely.
Makromolekulární chemici vyvinuli zvláštní polymer. K němu se připevní vhodné léčivo, čímž vznikne tzv. kouzelná střela. Dokáže mezi přečetnými buňkami lidského těla vyhledat pouze zhoubné. K nim dopraví účinnou látku, aby „nálož“ explodovala a škodlivou buňku zasáhla.
Moderní směrovaná léčiva dokážou dopravit cytostatikum v netoxické formě na různá místa organismu – včetně nádoru.
Prof. Karel Ulbrich pro 21. STOLETÍ upřesnil: „Zdravým buňkám to nijak neškodí. Spolupracujeme i s vědci z německého Heidelbergu, s Oxfordskou univerzitou i jinými zahraničními pracovišti.“
Také „kouzelné střely“ se nyní testují – a velice úspěšně.

NEJMODERNĚJŠÍM TRENDEM JE TZV. LÉČBA NA MÍRU!
Letošek je bohatý na významná jednání onkologů: Po již zmíněném červnovém kongresu v USA za účasti 30 000 onkologů následoval Světový kongres o nádorech zažívacího traktu v Barceloně a do třetice pražský mezinárodní seminář o cílené molekulární léčbě nádorů. Všude se účastníci shodli na tzv. léčbě na míru – novém trendu léčení.
Odborníci ji označují za personalizovanou léčbu, někdy se užívá synonymum biologická, individualizovaná, cílená. Různé názvy znamenají však stejný cíl, který 21. STOLETÍ přiblížil prof. MUDr. Rostislav Vyzula, CSc., z Masarykova onkologického ústavu v Brně.
„Přibližně do roku 2000 jsme používali standardní nespecifickou léčbu, která působila v podstatě na DNA nádorové buňky, ale zároveň na DNA jakékoli jiné buňky, která se v těle množí. Taková nespecifická léčba tedy měla velké množství nežádoucích účinků. Cílená léčba má tu výhodu, že se orientuje pouze na určité receptory, které jsou převážně ve velké míře exprimovány (zvýrazněny) na povrchu nádorové buňky.“
Tyto receptory existují pochopitelně i na jiných, tedy normálních, buňkách, avšak nikoli v takovém množství. Proto negativní vedlejší efekty jsou výrazně menší, v podstatě zanedbatelné. Cílená léčba vede k cílené terapii nádorové buňky, drtivá pozornost se zaměřuje na ni.

Každý z nás je originál
Zdá se, že personalizovaná léčba znamená jistý převrat v medicíně. Prof. Petruželka upřesnil: „Koncept adresné péče v onkologii vychází z filozofie jedinečnosti každého pacienta. To souvisí i s jeho rodinným zázemím, sociálními a ekonomickými podmínkami…“
Důležité je, že individualizovaný přístup by se měl uplatňovat v každém stadiu choroby.
Nový rozměr onkologické péče spočívá v individualizaci léčby na základě molekulární genové charakteristiky nejen určitého nádoru, ale i genové výbavy nemocného, protože ta může vést k tomu, že se použitý lék u různých pacientů různé odbourává, jinak působí a podobně. To je tedy ta komplexnost přístupu.
Základním přelomem při hledání léčby byl přesný popis lidského genomu v roce 2000, který ukázal, kde lze chyby hledat.
Dříve se k nemocnému přistupovalo čistě anatomicky, podle toho, který konkrétní orgán je postižen. Avšak nyní se ukazuje se, že při nádorové chorobě se nejedná o postižení orgánu, ze kterého to může vycházet, ale že jde o chybu, která je na úrovni pouhé molekuly. Tomu se říká tzv. nádorový profil či podpis. Každý nádor ho má úplně jiný a právě podle toho se musí volit cílená léčba.
„Na nemocného se tedy už nedíváme jako na soubor orgánů, tkání a podobně, ale chyba je v podstatě na úrovni molekulární,“ vysvětlil pro 21. STOLETÍ prof. Petruželka.

Rozluštění lidského genomu pomohlo
Popis lidského genomu v roce 2000 objasnil proces přenosu maligního signálu. Dobrou zprávou pro možnosti léčení je, že základních cest, které ovlivňují nádorové bujení, není příliš.
Prof. Petruželka: „Ukazuje se, že je jich deset až dvanáct. Dříve se nemocní se stejnou chorobou, například nádorem konečníku, léčili stejně. Zatím nejsme schopni najít geny, které jsou porušeny, abychom je mohli správně inaktivovat, ale cesta v podstatě začala.“
Důležitá je prevence, včasný záchyt atd. V budoucnu by o stanovení správné léčby měly rozhodovat odborné komise. Na některých onkologických pracovištích již působí.
Ovšem faktem je, že biologická léčba nepomůže automaticky každému! Např. u karcinomu prsu je vhodná pro pouhých 15 % nemocných. Ostatní se musí spolehnout na jiné účinné léky – třeba související s rostlinnými enzymy. (Píšeme o nich na jiném místě.)
Real. poznámka: Mohu dodat svoje digifoto prof. Petruželky, ba i Vyzuly.

ÚČINNÉ LÁTKY PROTI RAKOVINĚ ZÍSKÁME Z ROSTLIN!
Budoucnost účinného léčení rakoviny spočívá i v rostlinné biochemii! K tomuto závěru dospělo 2500 biochemiků z celého světa, kteří letos v červenci jednali v Praze na kongresu věnovanému biochemii a molekulární biologii.
Poslouží k tomu i nejnovější poznatky z nanotechnologie, která výrazně zrychluje výzkum. To, co dříve trvalo dlouhé týdny, se dnes počítá na pouhé hodiny.

Prof. Václav Pačes: Jde o návrat k přírodě!
Významný genetik a biochemik, prof. RNDr. Václav Pačes, DrSc., v této souvislosti pro 21. STOLETÍ upřesnil: „ Jde ale především o to, že už umíme ovlivnit enzymy, tedy látky, které se účastní většiny dějů v buňce a bez kterých se řada dějů ani nespustí.“
Souhlasí s naším názorem, že jde o návrat vědy k přírodě. „Jistě, v přírodě jsou staré organismy, které mnohé umí. Mají výhodu, která je zároveň i nevýhodou, že působí ve velmi malém množství. Právě proto trvalo tak dlouho, než jsme se s nimi seznámili.“
Dodejme, že prof. Pačes, bývalý předseda Akademie věd ČR, už v roce 1970 jako první objevil enzym, který umí ovlivňovat růst rostlinných buněk. Výzkumu enzymů se věnuje i dnes a tvrdí „ Je to cesta  k novým lékům na nemoci, které zatím neumíme léčit.”
V tomto směru už čeští vědci mají světové objevy. Např. prof. RNDr. Miroslav Strnad z laboratoře růstových regulátorů Univerzity Palackého v Olomouci poslal do praxe látku odvozenou od rostlinných růstových hormonů. Podle místa objevu se jmenuje olomoucin. Dokáže ovlivnit růst nádorů. Klinické zkoušky prodělává další objev olomoucké laboratoře – roskovitin.

Co dokáže molekula p53?
Zvlášt výrazný zájem v současnosti odborníci projevují o molekulu p 53, kterou objevili teprve
v roce 1979. Tento protein je ve všech savčích tkáních a chrání je před vznikem nádorů. Když zmutuje (stačí změna jedné aminokyseliny), ochranná funkce se ztrácí a v těle vznikne nádor. P53 je nejčastěji mutovaným proteinem (tedy projevem mutace genu pro p53) v lidských nádorech. Asi 50 % lidských nádorů obsahuje mutovaný p53 (abnormální). Tak molekula p53 a její další příbuzné proteiny, potlačující vznik tumorů, představují velkou naději i pro léčbu.
Prof. Pačes zdůrazňuje převratný význam tzv. cílených léků. (Věnujeme jim separátní kapitolu.) „Vždyť lék, který jednomu pomáhá, může jinému dokonce škodit“, vysvětlil pro 21. STOLETÍ.
Dodal. „Pokud jde o léky na rakovinu, budou na světě tak za dvacet třicet let. Stejně tak jako genová terapie, tedy náhrada vadných genů novými.“

Z. Dienstbier, V. Stáhalová: Onkologie pro laiky (Liga proti rakovině Praha), RADIX, 2009
M.Vokurka, J. Hugo: Praktický slovník medicíny, MAXDORF, 2004
Z. Dienstbier: Kdy je rakovina léčitelná?, GRADA Publishing,2003

Více se dozvíte:
http://www.lpr.cz
http://www.linkos.cz

Co je to vlastně rakovina?
Nádorová onemocnění (rakovina) je souhrnné pojmenování pro skupiny nemocí, jejímž společným znakem je nekontrolovaný růst buněk, které se šíří do okolí. Růst této nádorové masy ničí normální tkáň a buňky původního (primárního) nádoru se dokážou šířit do jiných tkání a zakládat nová ložiska – metastázy. Většina nádorů je benigních (nezhoubných), které jen zvětšují svůj objem. Naopak nádory (novotvary) maligní (zhoubné) prorůstají do okolních tkání, do cév a lymfatickou a krevní cestou se nádorové buňky uchytí i ve vzdálených tkáních a orgánech.

Cifry, ze kterých mrazí
Nyní, kdy Zemi obývá šest miliard lidí, je ročně diagnostikováno 10 milionů nových onemocnění a šest milionů pacientů na tuto nemoc zemře. Podle nejnovějších zjištění každý třetí obyvatel ČR má dispozice k některému z desítek druhů rakoviny. Každoročně jí u nás onemocní téměř 55 000 dětí, žen a mužů. Za rok zemře téměř 30 000 nešťastníků, což je více než počet obyvatel města Kolín.
V průběhu života onemocní jednou z forem rakoviny (zejména nezhoubným bujením) každý čtvrtý člověk. Na nádorové onemocnění jako příčinu smrti umírá každý pátý obyvatel.
Je to druhá nejčastější příčina úmrtí u dospělých (po srdečně-cévních onemocněních) i u dětí (po úrazech).

Rakovina je vždy jiná
Na dotaz 21. STOLETÍ, zda lze přesně určit číslo, kolik podob má rakovina, letos v létě  prof. MUDr. Luboš Petruželka, CSc., odpověděl záporně. Proč? Rakovinné bujení totiž nejenže napadá stále více orgánů či jejich částí, ale podoba nádorů na každém napadeném místě může mít navíc nejrozmanitější podoby.
Od roku 1977 u nás máme onkologický registr. Dokazuje, že u mužů je nejčastější novotvar (karcinom) plic, u žen karcinom prsu. Z dalších napadaných orgánů uveďme u žen děložní čípek a vaječníky, u mužů prostatu, všeobecně tlusté střevo a konečník, průdušky, průdušnici, hrtan, játra, ledviny, žaludek, jícen, ústní dutinu, slinivku, močový měchýř, kůži (zvlášť v poslední době při nadměrném slunění či při využití nevhodných solárií).
Rakovina postihuje rovněž krev (leukémie), kosti (osteosarkom), měkké tkáně, centrální nervový i imunitní systém, žlázy s vnitřní sekrecí, hlavu, krk, ba i oči atd.

Tak se hlásí hrozba!
Jak poznáme, že v organismu máme nádorové bujení? Na tuto otázku prof. MUDr. Zdeněk Dienstbier, DrSc., pro 21. STOLETÍ odpověděl:
„Nemocný náhle hubne, je ochablý, unavený, má pocit plnosti žaludku. Dochází ke změně tvaru či velikosti mateřského znaménka. Objevují se opary, stroupky či vřídky, které se nehojí. Dlouho přetrvává chrapot nebo kašel, bolesti v žaludku či okolo něj, v  moči či stolici lze objevit krev. Trvají-li takovéto projevy déle než čtrnáct dnů, měli by postižení vyhledat lékaře.“
Uvádíme i některé další (méně časté) příznaky: Nevysvětlitelná únava; bolesti v krku; deprese; změna reakcí zažívacího ústrojí; nevysvětlitelné či nečekané krvácení z pochvy; bolestivost, zduření nebo otok prsů; zvětšené uzliny v podpaží; krvácející bradavice.

21. STOLETÍ upozorňuje:
Ovšem ani při takových příznacích nemusí jít hned o rakovinu. A pokud už, bohužel, vyslechnete smutný ortel, že si vás vybrala, zápas s osudem nevzdávejte. Nejen proto, že většina druhů není zhoubná, nekončívá smrtí.
 
Jak se bujení zjišťuje?
Pro zjištění, rozpoznávání a sledování nemocných s rakovinou má stále prioritu rentgenové vyšetření. Proč? Vhodné zařízení je v každé nemocnici a poliklinice.
Velikým přínosem je computerová tomografie (CT), která spojuje rentgenové techniky s počítačovým vyhodnocením snímku.
Nukleárně medicínské techniky sledují průchod anebo uložení radiofarmaka ve sledované tkáni či orgánu, takže mohou odhalit postižená místa.
Ultrazvuková diagnostika znamená velkou pomoc především při zjišťování nádorů v oblasti břicha, prostaty, měkkých tkání, ženských orgánů.
Nejmladší – a také nejdražší – vyšetřovací metodou je nukleární magnetická rezonance (NMR): V silném magnetickém poli se volně pohybující atomy (nejčastěji vodíku) uspořádají v organismu podle osy do stejné polohy. Rychlost uspořádání se liší nejen v jednotlivých orgánech, ale také v nádoru a jeho okolí. Počítač tyto údaje registruje a zpracuje podobně jako známe obraz na rentgenovém snímku. Tato metoda je nejcitlivější ze všech dosavadních způsobů.
Popelkou se však nestala endoskopické metoda. Využívá endoskopů – různých přístrojů, které mají na konci ohebných trubicových systémů optiku umožňující přímé pozorování možného nádoru. Navíc nechybějí miniaturní štípací kleštičky k odběru vzorku tkáně.
Znovu opakujeme, že zdaleka nikoli každý, kdo podobné vyšetření – většinou se svými obavami – podstoupí, po jeho vyhodnocení se dozví přesmutnou informaci, že má rakovinné bujení. Přesto u nás každý rok přibude 53 000 nových postižených. Situace se, bohužel, nelepší.p

Bývá rakovina dědičná?
Dnes už nikdo nepochybuje, že v určitých rodinách se dědí dispozice k různých nemocem (např. cukrovce). Jak je to v případě rakoviny?
Většina odborníků se shoduje, že v pravém slova smyslu dědičná není. Existují však rodiny se zvýšeným rizikem vzniku nádoru, kdy dojde k poškození genu v zárodečných buňkách (mutace henu), přenáší se pak na potomka. Nosiči těchto mutací mají zvýšené riziko onemocnění nádorem. To se týká zejména rakoviny prsu!
Změněná struktura kyseliny ribonukleové (DNA) se může v průběhu života dělením buněk množit. Obranný systém je sice schopen poškození před dělením opravit. Ovšem pokud selže přetížením, poškozením nebo i stárnutím, chyby DNA se množí a vzniká nádor.
Doporučuje se v rodinách se zvýšenou dědičnou predispozicí k určitému nádoru (např. karcinom prsu, vaječníků nebo tlustého střeva, konzultovat vše s klinickým genetikem. Ten stanoví míru rizika vzniku nádoru na základě rodokmenu a navrhne preventivní opatření.
Vědci v neúprosném boji s tímto zákeřným bujením zaznamenají úspěchy: Pokud jde o oblast, které se týká genetika, např. v listopadu 2002 skotští vědci oznámili, že objevili „smrtící gen“. Ten má hrát hlavní roli v procesu, kdy napadené zdravé buňky odumírají, zatímco rakovinné zůstávají.

Prevencí se stává i strava
Odborníci stále více zjišťují, že prevencí rakoviny je i správná výživa. Doporučují
výrazně omezit konzumaci uzenin, uzeného masa a jídel konzervovaných dusičnany. Preferují ovoce (např. ananas, banány, citrusy, jablka,meruňky, rybíz, třešně, ostružiny) a čerstvou zeleninu. Pomáhá mj. červená řepa, brokolice, zelí, rajská jablíčka, česnek,cibule. Výborné je střídmé pití vína (zejména červeného) a piva. Další pomocníci: čokoláda, sója, ryby, šípky, houby, ořechy, obilniny s vysokým obsahem vlákniny.

Imunologie je další nadějí
Imunitní systém si nedokáže poradit s určitými látkami, které produkují nádorové buňky. Naštěstí se v poslední době podařilo objevit nové vakcíny, které vyrábí farmaceutický průmysl. Také existují různé autovakcíny, kdy se vezme kousek nádoru z pacienta a vyrobí se mu podle toho vakcína.

21. STOLETÍ vypátralo:
Tuto metodu využívají např. onkologové v Brně – např. třeba u nádoru ledvin.

Letem světem nejnovějších objevů
BRAZÍLIE: Klíště nepřenáší jen infekční nemoci, ale jeho slina rovněž obsahuje
protein (bílkovinu), který by mohl léčit rakovinu kůže, jater a slinivky břišní. Když brazilští vědci, kteří se zabývají molekulární biologií na institutu Butantan v Sao Paulu, zkoumali jihoamerický druh tohoto parazita, zjistili, že zmíněný protein ničí rakovinné buňky, ale zdravé nenapadá.
ČR: Všeobecná fakultní nemocnice v Praze má speciální zařízení, díky kterému se látky používané k léčbě nádorových onemocnění připravují pro pacienty „na míru“ bez zásahu lidské ruky.
ŠPANĚLSKO: Vědci letos zjistili, že virus, který způsobuje rakovinu děložního čípku a přenáší se při pohlavním styku, má na svědomí i polovinu případů rakoviny penisu. Už není tajemstvím, že naštěstí na tento vzácný druh nádorového bujení účinné působí vakcína proti rakovině děložního čípku.
EU: Na 7520 respondentů ve Francii, Německu, Itálii, Nizozemsku, Španělsku, Švédsku a Velké Británii se zapojilo do průzkumu, který zjišťoval povědomí o nádorech hlavy a krku . Na 75 % dotázaných ani netušilo, že takové devastující nádory vůbec existují! Přitom výskyt tohoto typu nádoru celosvětově stoupá a nyní postihuje v Evropě 143 000 lidí. Každoročně zapříčiní smrt 68 000 Evropanů!
ČR: Nový biologický přípravek (lék Nexavar) mají od letoška k dispozici i u nás nemocní s rakovinou jater. (Tou zde ročně onemocnělo 350 lidí, přičemž 300 postižených zemřelo!) Účinná látka sorafenib brání růstu rakovinových buněk a prokrvování nádoru.

Kůže může být poškozena i soláriem
Rakovina kůže je nejčastějším zhoubným onemocněním a její výskyt stále stoupá. U nás se objevuje čtyřikrát více nebezpečných melanomů než před 30 lety!
Melanom rychle roste a rozsévá po těle metastázy. Proto je důležité přijít k lékaři včas. Např. pacient s melanomem do tloušťky sedmi mm má šanci na vyléčení přes 97 %, melanom mohutnější dává šanci jen 47 %. Ultrafialové záření poškozuje DNA kožních buněk!
Jak se nově ukazuje, původcem mnoha melanomů mohou být nevhodná solária.

Nádor vážil přes 80 kg
Rekordmankou ve velikosti tumoru se stala sedmačtyřicetiletá žena z Rumunska. Té nedávno na bukurešťské klinice odstranili nádor vážící přes osmdesát kilogramů. Představoval téměř dvojnásobek váhy jejího těla, takže většinu času před chirurgickým zákrokem musela prožít na lůžku.

Rakovinu zná lidstvo od nepaměti
Nádorové onemocnění je staré tak jako lidstvo samo. Dokazují to i archeologické nálezy na mumiích a záznamy v egyptských papyrusech. Popsal ho již slavný řecký lékař Hippokrates (460–370 př. n. l.), jenž pro něj používal termín karkinóma. Vysvětluje mj., že rakovina prsu mívá obvykle dlouhé výběžky, které se podobají tenkým račím nohám a pronikají do zdravých tkání.
Od řeckého názvu raka – karkinos nebo kraba – onkos) či z latinského cancer (= rak) vychází současné pojmenování rakoviny v češtině i mnoha jiných jazycích.
Z řeckých a latinských kořenů je také odvozeno několik odborných termínů: karcinogenní látky neboli karcinogeny, onkogenní viry a vůbec onkologie – věda o nádorech.
Léčba zhoubných nádorů se datuje od 19. století, kdy se začali i problematiku zajímat patologové, internisté a gynekologové.
Zpočátku se léčilo pouze chirurgicky (odstraněním nádoru), šance se zlepšily s objevem rentgenového záření a radia.
V roce 1902 se ustavil Spolek pro potírání rakoviny v Praze. V Brně od roku 1928 nevyléčitelně nemocní pacienti s nádory končili v Domě útěchy. Po jeho přebudování v létech 1933–1935 vznikl dnešní prestižní Masarykův onkologický ústav. Praha měla v nemocnici Na Bulovce od roku 1936 Radioléčebný ústav; dnes zde působí Ústav radiační onkologie.

Co možná (ne) víte…
Bazalion (bazocelulární karcinom) – nejčastější kožní nádor
Benigní – nezhoubný
Epitel – buněčná tkáň
Genetika – věda, která hledá zákony dědičnosti, proměnlivosti organismů a zákonitosti jejich řízení
Imunologie – nauka o obranyschopnosti organismu proti látkám, které jsou mu cizí
Karcenogen – látka, která může vyvolat rakovinné bujení
Karcinom – zhoubný nádor vznikající překotným bujením epitelových (viz) buněk
Kokarcenogen – látka, která ve spojení s karcenogenem (viz výše) působí na vznik zhoubného bujení
Maligní – zhoubný
Nádorový marker – znak, který je typický pro nádorové buňky a jehož prokázáním lze tyto buňky v těle odhalit.
Prekanceróza – předrakovinný stav
Paliativní – zmírňující obtíže a bolest, ale neléčící vlastní podstatu choroby.
Skríning (screening) –postupy a metody umožňující získat rychle a jednoduše základní informace o zdravotním stavu a možných chorobách.
Tumor – nádor, popř. i jakékoliv zvětšení či zduření určité části těla, které může být zánětlivého původu (tzv. pseudotumor; latinsky tumor= otok)

Kubánský léčitel bylinami vracel zdraví světovým celebritám
Světoznámí politici, miliardáři, hollywoodské hvězdy, známí vědci , lékaři  a jiné celebrity zasažené rakovinou vyhledávali jako poslední naději pomoc kubánského léčitele jménem Jesus Valdes Rodrigues.
Český cestovatel a badatel Lubomír Kříž, kterého na Kubě také vyléčil z jiné choroby, 21. STOLETÍ exkluzivně upřesnil, jak tento „zázračný spasitel“ nahlížel na problematiku rakoviny.
Podle něj se rychlý nárůst nádorových onemocnění začal projevovat po objevu antibiotik. Aplikovala se ve velkém rozsahu, aniž by to původce infekce z těla nemocného zcela odstranilo.

Vinu prý má nadbytek antibiotik
 Nákaza se tedy dostane do latentního stadia a poškodí chromozom některého z pěti základních typů bílých krvinek. Vzhledem k tomu, že v organismu se buňky pod patronací bílých krvinek neustále obnovují, poškozené krvinky už nedokážou řazení nově vzniklých buněk řídit – a tak dojde ke vzniku primárního maligního (zhoubného) nádoru.
Degenerované leukocyty potom putují krevním řečištěm dále, kde se stávají příčinou vzniku dalších – sekundárních nádorů, až nakonec celé tělo prostoupí zničující metastázy a nastává jeho marasmus. Proti léčbě cytostatiky měl výhrady hlavně proto, že sice sníží podíl bílých krvinek na minimum, ponechá však zcela volný prostor nezničeným mikrobům k dokončení díla zkázy!
S tehdy ještě žijícím otcem pro klienty připravoval medicinální vína, jejichž bylinnou skladbu komponoval zcela individuálně – podle povahy a rozsahu onemocnění. Lišila se především výběrem vhodných bylin, které měly ničit už většinou latentní infekci – ať již bakteriálního, virového či parazitárního původu. Dále obsahovala složku nutnou pro odstranění vzniklých tumorů a nakonec i některou bylinu ze skupiny rostlinných cytostatik, která odstranila genetickou vadu toho typu leukocytů, který byl příčinou špatné informace.
(Princip je tedy obdobný jako u moderní tzv. adresné léčby, o které píšeme na jiném místě.)

Léčivky svá tajemství ukrývají
Jak český badatel na místě zjistil, pro likvidaci infektů (místně ohraničená infekce) měli celou řadu předpisů, pro odstranění tumoru si vystačili se dvěma různými bylinnými kombinacemi. Pro obnovení nezávadnosti chromozomu bílých krvinek používali pět různých druhů rostlin. Jesus tvrdil, že k nejčastějšímu poškození bílých krvinek dochází u neutrofilů (druh bílé krvinky podílející se na boji proti bakteriální infekci) a lymfocytů.
U nádorového bujení v míše potom u eozinofilů (druh bílé krvinky – leukocytu s významem v obraně proti parazitům a při alergii) a přímo v mozku u bazofilů (druh bílé krvinky, jehož funkce není zcela jasná). Nejodolnější jsou prý monocyty, které však bývají poškozeny necitelnou léčbou pomocí cytostatik. Pokud dojde k poškození více než dvou z těchto uvedených skupin, je prý již jakékoliv další léčení neúspěšné!
„O zázračných rostlinách, které jsou prý pouze samy o sobě schopny léčit rakovinu a kolem nichž byl v Evropě nevídaný humbuk, Jesus mluvil s despektem. O rostlině pojmenované vilcacora, kterou dobře znal, mi řekl, že její nejúčinnější částí je kůra. Ovšem zhoubné bujení zastavit nedovede, dokáže vyléčit pouze prudké záněty nebo benigní (nezhoubné) nádory jater či střev. Údajný všelék vyráběný pod značkou Golden macca (údajně z rostliny Yucca schidigera) přirovnával, pokud jde o léčivé účinky, k heřmánku,“ řekl letos v létě 21. STOLETÍ Lubomír Kříž, který na Kubě prožil pracovně dlouhá léta.
Bohužel, jak poté zjistil, Jezus tragicky zahynul při dopravní nehodě. Zůstaly po něm i desítky dopisů přebohatých opravdových celebrit z celého světa. Vyrval je z objetí dychtivé smrtky, když ji nedokázala odehnat tzv. oficiální medicína, která měla k dispozici perfektní diagnostická zařízení a moderní chemická farmaka.

21. STOLETÍ upozorňuje:
Kubánský léčitel tak o desítky let předešel současné renomované vědce, kteří tvrdí, že dosud málo prozkoumaným zdrojem možných účinných fytofarmak je příroda. (Více se dozvíte v separátním materiálu o letošním pražském evropském kongresu biochemiků a molekulárních biologů, kteří značnou pozornost věnovali tzv. zelené chemii, tedy léčivým rostlinám.)

Kandidát na Nobelovu cenu: Antibiotika už nejsou všemocná!
Antibiotika po svém objevení znamenala historický převrat v medicíně. Nyní známe cca 10 000 antibiotik a podobných látek , které pocházejí z mikroorganismů, rostlin či živočichů. Z těch se dále odvozuje přes 100 000 polosynterických a zcela syntetických látek. Ovšem problém nastal, když se s postupem času škodlivé bakterie stávaly vůči antibiotikům stále více odolnější. (Většinou to dokázaly tím, že chytře pozměnily svoji chemickou strukturu, na kterou předtím antibiotika úspěšně působila.)  Odborníci to označují za tzv. antibiotický paradox..
Kandidát na Nobelovu cenu za medicínu, světoznámý genetik českého původu prof. Emil Skamene, který má svoji kliniku na prestižní Mc Gill University v kanadském Montrealu, pro 21. STOLETÍ upřesnil: „Ukazuje se, že  antibiotiku už nejsou všemocná. U mnoha závažných chorob se stávají neúčinnými , protože mikrobi jsou na ně již rezistentní. Musíme proto vymýšlet, jak lze k léčbě využít i něco jiného.“
Také on vidí velké šance v látkách, které – často zatím neobjevené – obsahují různé léčivé rostliny.

Autor: Milan Koukal