Domů     Příroda
KVÍZ 21. STOLETÍ: Kdo to u vás v zimě klove na okno?
21.stoleti 19.10.2009

Kromě běžných vrabců či sýkorek se čas od času objeví na krmítku pták, o kterém ledaskdy nevíme, jako ho pro naše děti či vnoučata pojmenovat. Poznali byste všechny, které vám 21. STOLETÍ nachystalo? Kromě běžných vrabců či sýkorek se čas od času objeví na krmítku pták, o kterém ledaskdy nevíme, jako ho pro naše děti či vnoučata pojmenovat. Poznali byste všechny, které vám 21. STOLETÍ nachystalo?

1.Mlynařík dlouhoocasý (Aegithalos caudatus)

Ačkoliv tento drobný pěvec na první pohled nejvíce připomíná sýkory, jeho dlouhý ocas jej
vždy usvědčí. Spodní část těla včetně hlavičky je u většiny poddruhů světlá, ocas, záda a zobák jsou barvy černé. Mlynaříci u nás přezimují a na českých krmítcích proto nejsou úplnou vzácností.

2.Pěnkava jikavec (Fringilla montifringilla)

Na rozdíl od naší pěnkavy obecné je u nás severská pěnkava jíkavec jen krátkodobým hostem. Svá mláďata vyvádějí jíkavci v severských oblastech, k nám přilétají zimovat na podzim a odlétají na jaře. Ačkoliv se našim pěnkavám podobají velikostí i v letním šatu i vzhledem, na zimu přepeřují do rezavého peří, díky němuž si je na krmítku jen těžko spletete.

3.Stehlík obecný (Carduelis carduelis)

Jestli si některého z našich „krmítkových“ ptáků lze jen velmi špatně splést, pak je to zcela určitě náš nejpestřeji zbarvený pták – stehlík obecný. Tato drobná pěnkava u nás zimuje a je v blízkosti lidských příbytků velmi častým hostem. Jeho potravní specializací je vyzobávání semínek, která ještě vězí v semeništích (semenících??).

4.Žluna zelená (Picus viridis)

Žluny patří mezi největší ptáky, kteří se na krmítcích čas od času objeví. Už její mohutnější zjev prozrazuje, že se nejedná o pěvce, ale o šplhavce, tedy příbuznou jiných občasných návštěvníků krmítek – datlů a strakapoudů. Žluny jsou u nás v poslední době čím dál hojnější, přibývá jich zejména ve městech.

5. Křivka obecná (Loxia curvirostra) 

Křivky jsou podobně jako stehlíci specialisty na semena, která vytahují z ne úplně dozrálých plodů. V jejich případě je však specializace ještě užší – ochutnávají si prakticky výhradně na semenech ze šišek. Občas se však stane, že je hlad vyžene i na krmítko.

6.Dlask tlustozobý (Coccothraustes coccothraustes)

Dlaskové patří k našim největším pěnkavovitým ptákům. Když náhodou zabloudí ke krmítku, kde svým silným zobákem nejraději louskají tvrdá semena, hrají proto mezi ostatními většinou prim. Samci jsou a rozdíl od samic zbarvení výrazněji, jejich hlava mívá silný oranžový nádech.

7.Brkoslav severní (Bombycilla garrulus)

Brkoslavové jsou milovníci severu, k nám jen příležitostně létají zimovat. Proto jsou tito poměrně mohutní a výrazní ptáci na našich krmítcích poměrně vzácnými hosty. Samci i samice  mají na hlavě výraznou chocholku. Konec křídel a ocasu je ozdoben žlutobílou kresbou. Nejspíše se dají přilákat na bobule, jako jsou například jeřabiny či bez.

8.Sýkora parukářka (Parus cristatus)

Sýkorky patří mezi nejčastější a nejznámější návštěvníky krmítek. Ačkoliv nejčastěji zahlédneme koňadru, modřinku či uhelníčka, čas od času na krmítko zavítá i drobnější parukářka. Kvůli její výrazné chocholce si ji však jen stěží spleteme. 

Další článek
Související články
Příroda 24.5.2026
Kultura dlouho patřila mezi výsady, jimiž se člověk rád vymezoval vůči zbytku živočišné říše. Jenže moderní výzkum postupně ukazuje, že zvyky, tradice a dokonce i jakési módní trendy nejsou tak výlučně lidské, jak by se zdálo. Některá zvířata si totiž předávají naučené chování napříč generacemi a vytvářejí tím vlastní, překvapivě pestré kulturní světy. Představa byla […]
Společnost Colossal Biosciences, která se chce pokusit o oživení vymřelých živočišných druhů, nyní přišla s oznámením, že se jí podařilo vyvinout umělou skořápku, což je první krok na cestě ke vzkříšení obřích nelétavých endemitů Nového Zélandu. Spatříme ptáky moa na vlastní oči? Obří nelétaví ptáci moa, kteří se vykytovali na Novém Zélandu, přičemž jejich původní […]
Příroda 20.5.2026
Sysel obecný patřil dlouhodobě k zvířatům úzce spajtým s evropskou krajinou, v níž se hojně vyskytoval. Jenže situace se mění, a to s ohledem na to, jak se mění krajina. Tam, kde pestrý mozaikovitý ráz nahradily velké zemědělské plochy, se syslům nedaří. Dnes je tento drobný ikonický živočich ohroženým druhem. V souvislosti s touto problematikou […]
Rostlinné i živočišné druhy mizí z povrchu zemského nebývalým tempem, některé odhady naznačují ztrátu až 150 druhů denně. Jimi uprázdněná místa nahrazují všestranné druhy, které prosperují po boku lidí, jako jsou holubi, krysy nebo šváby. Jaké budou důsledky ztráty rozmanitosti druhů? Ztrátu biodiverzity nazývají někteří vědci „homogenocénem“, tedy obdobím, kdy se světová divoká příroda stala […]
Fotosyntéza je fascinující proces, k němuž rostliny využívají sluneční světlo. Ovšem pokud se ocitnou ve tmě, nemohou jej nastartovat. Pakliže se v temném prostředí vyskytují delší dobu, nastupují rostlinné hormony cytokininy, které zajišťují přechod fotosyntetického aparátu do pomyslného spánkového režimu. Na tento fenomén si posvítili experti z Ústavu experimentální botaniky Akademie věd ČR, Přírodovědecké fakulty […]
reklama
Nejčtenější články
za poslední
24 hodin    3 dny    týden
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
reklama
Copyright © RF-Hobby.cz
Provozovatel: RF HOBBY, s. r. o., Bohdalecká 6/1420, 101 00 Praha 10, IČO: 26155672, tel.: 420 281 090 611, e-mail: sekretariat@rf-hobby.cz