Domů     Příroda
KVÍZ 21. STOLETÍ: Kdo to u vás v zimě klove na okno?
21.stoleti 19.10.2009

Kromě běžných vrabců či sýkorek se čas od času objeví na krmítku pták, o kterém ledaskdy nevíme, jako ho pro naše děti či vnoučata pojmenovat. Poznali byste všechny, které vám 21. STOLETÍ nachystalo? Kromě běžných vrabců či sýkorek se čas od času objeví na krmítku pták, o kterém ledaskdy nevíme, jako ho pro naše děti či vnoučata pojmenovat. Poznali byste všechny, které vám 21. STOLETÍ nachystalo?

1.Mlynařík dlouhoocasý (Aegithalos caudatus)

Ačkoliv tento drobný pěvec na první pohled nejvíce připomíná sýkory, jeho dlouhý ocas jej
vždy usvědčí. Spodní část těla včetně hlavičky je u většiny poddruhů světlá, ocas, záda a zobák jsou barvy černé. Mlynaříci u nás přezimují a na českých krmítcích proto nejsou úplnou vzácností.

2.Pěnkava jikavec (Fringilla montifringilla)

Na rozdíl od naší pěnkavy obecné je u nás severská pěnkava jíkavec jen krátkodobým hostem. Svá mláďata vyvádějí jíkavci v severských oblastech, k nám přilétají zimovat na podzim a odlétají na jaře. Ačkoliv se našim pěnkavám podobají velikostí i v letním šatu i vzhledem, na zimu přepeřují do rezavého peří, díky němuž si je na krmítku jen těžko spletete.

3.Stehlík obecný (Carduelis carduelis)

Jestli si některého z našich „krmítkových“ ptáků lze jen velmi špatně splést, pak je to zcela určitě náš nejpestřeji zbarvený pták – stehlík obecný. Tato drobná pěnkava u nás zimuje a je v blízkosti lidských příbytků velmi častým hostem. Jeho potravní specializací je vyzobávání semínek, která ještě vězí v semeništích (semenících??).

4.Žluna zelená (Picus viridis)

Žluny patří mezi největší ptáky, kteří se na krmítcích čas od času objeví. Už její mohutnější zjev prozrazuje, že se nejedná o pěvce, ale o šplhavce, tedy příbuznou jiných občasných návštěvníků krmítek – datlů a strakapoudů. Žluny jsou u nás v poslední době čím dál hojnější, přibývá jich zejména ve městech.

5. Křivka obecná (Loxia curvirostra) 

Křivky jsou podobně jako stehlíci specialisty na semena, která vytahují z ne úplně dozrálých plodů. V jejich případě je však specializace ještě užší – ochutnávají si prakticky výhradně na semenech ze šišek. Občas se však stane, že je hlad vyžene i na krmítko.

6.Dlask tlustozobý (Coccothraustes coccothraustes)

Dlaskové patří k našim největším pěnkavovitým ptákům. Když náhodou zabloudí ke krmítku, kde svým silným zobákem nejraději louskají tvrdá semena, hrají proto mezi ostatními většinou prim. Samci jsou a rozdíl od samic zbarvení výrazněji, jejich hlava mívá silný oranžový nádech.

7.Brkoslav severní (Bombycilla garrulus)

Brkoslavové jsou milovníci severu, k nám jen příležitostně létají zimovat. Proto jsou tito poměrně mohutní a výrazní ptáci na našich krmítcích poměrně vzácnými hosty. Samci i samice  mají na hlavě výraznou chocholku. Konec křídel a ocasu je ozdoben žlutobílou kresbou. Nejspíše se dají přilákat na bobule, jako jsou například jeřabiny či bez.

8.Sýkora parukářka (Parus cristatus)

Sýkorky patří mezi nejčastější a nejznámější návštěvníky krmítek. Ačkoliv nejčastěji zahlédneme koňadru, modřinku či uhelníčka, čas od času na krmítko zavítá i drobnější parukářka. Kvůli její výrazné chocholce si ji však jen stěží spleteme. 

Další článek
Související články
Vědecký tým z Ostravské univerzity, Biologického centra Akademie věd ČR a dalších evropských a amerických institucí odhalil zásadní změnu v energetickém metabolismu parazita Vickermania ingenoplastis, který je v laboratoři chován již od roku 1971.   Tato změna spočívá ve ztrátě schopnosti mitochondrií vyrábět energii tradičním způsobem, což představuje unikátní adaptaci na umělé laboratorní podmínky.​ Přirozené […]
Objevy Příroda 19.5.2025
Klimatická změna rychle proměňuje arktickou tundru, potvrdila rozsáhlá mezinárodní studie, kterou publikoval časopis Nature. Vědci po čtyři desetiletí sledovali více než 2 000 rostlinných společenstev napříč Arktidou a zjistili, že změny nejsou jednotné – zatímco některé oblasti zaznamenaly přírůstek druhů, jiné naopak ztrácely svou biologickou rozmanitost. Mezi výzkumníky, kteří se na projektu podíleli, byl i […]
Objevy Příroda 19.5.2025
Půlroční expedice doktorského studenta z Biologického centra AV ČR a Jihočeské univerzity na tropickém ostrově Nová Guinea přinesla jedinečný objev. František Vejmělka jako první zdokumentoval jednoho z největších myšovitých hlodavců světa – velekrysu Mallomys istapantap. Tento tajemný noční tvor obývá chladné mlžné horské pralesy a pláně v nadmořských výškách 3700 metrů a pro vědu byl znám pouze z několika […]
Příroda 18.5.2025
Nově analyzovaná fosilie Archaeopteryxe, získaná Fieldovým muzeem v Chicagu v roce 2022, přinesla zcela nové poznatky o tom, jak se první ptáci naučili létat. Tento exemplář, původně pocházející z Bavorska, je prvním, u kterého byly identifikovány specializované terciální peří na části horních končetin. Tato pera vytvářejí aerodynamický přechod mezi křídlem a tělem, což je adaptace […]
Že osiřeli, je na šimpanzích znát i v dospělosti. Obzvlášť na to doplácejí samci, mívají horší postavení ve skupině a méně potomků. Trauma osiření je dokonce vidět na magnetické rezonanci, jelikož trvale mění strukturu mozku.   Šimpanzi jsou ve zvířecí říši nápadní nezvykle dlouhým dětstvím, které trvá 13 až 15 let. Důvod je podobný jako u […]
reklama
Nejčtenější články
za poslední
24 hodin    3 dny    týden
Nenechte si ujít další zajímavé články
reklama
Copyright © RF-Hobby.cz
Provozovatel: RF HOBBY, s. r. o., Bohdalecká 6/1420, 101 00 Praha 10, IČO: 26155672, tel.: 420 281 090 611, e-mail: sekretariat@rf-hobby.cz