Domů     Medicína
Co se děje v mozku lháře?
21.stoleti 19.10.2009

Lež má krátké nohy, slyšíme od našich rodičů či učitelů odmalička. Lhaní však provází život ve společnosti takřka nevyhnutelně a čas od času prostě zalžeme všichni. Mezi psychology a neurology jsou důvody a mechanismy lhaní čím dál častějším tématem odborných prací. Jaké jsou jejich poslední výsledky? Lež má krátké nohy, slyšíme od našich rodičů či učitelů odmalička. Lhaní však provází život ve společnosti takřka nevyhnutelně a čas od času prostě zalžeme všichni. Mezi psychology a neurology jsou důvody a mechanismy lhaní čím dál častějším tématem odborných prací. Jaké jsou jejich poslední výsledky?

Naše schopnost podvádět druhé patří k velmi důležitým sociálním dovednostem, které jsou přirozeně jedním ze skvělých výkonů našeho mozku. Výzkumy aktivity mozku postupují v poslední době mílovými kroky zejména díky vynálezu a masovému magnetické rezonance. Na lháře si nedávno posvítili na americkém Harvardu.

Jak odhalit lháře?
 Co je při vědeckém zkoumání nejdůležitější? Ne, není to ani drahé přístrojové vybavení, ani finanční zdroje. Nejdůležitějším krokem v každém zkoumání je správně připravit experiment. Jeho uspořádání v první řadě musí být takové, aby výsledky byly jednoznačné. Když se psychologové Joshua Greene a Joe Paxton z amerického Harvardu rozhodli zkoumat mozky lhářů, tak na toto pravidlo dobře pamatovali. První úkol, před nímž stáli, bylo jasně určit, kdo lhářem je a kdo není. Aby před účastníky pokusu skryli jeho skutečný účel, vymyslili si sami důmyslnou lež. Pokusným osobám tvrdili, že pravým smyslem jejich zkoumání je odhalit paranormální schopnosti lidí ohledně předpovídání budoucnosti. Postavili je proto před úkol uhodnout, zda v budoucí sérii několika vrhů mincí padne panna, nebo orel. Současně se je snažili namotivovat tím, že za správné uhodnutí série budou finančně odměněni. Příležitost ke lhaní pak pokusné osoby získaly tak, že svůj tip nemusely ohlašovat dopředu. Stačilo, když po ukončení sérii oznámily, zda se svým odhadem trefily nebo ne. A jak známo, příležitost dělá zloděje! Když se nějaká osoba strefovala nápadně častěji, než by předpovídala statistika, dostala od nich po ukončení pokusu nálepku „lhář“.

Uvnitř lhářova mozku
  Další významnou roli v pokusu sehrálo „okno do lidské hlavy“, které poskytuje magnetická rezonance. Jeho prostřednictvím vědci už dříve zjistili, že během lhaní jsou aktivní především jisté regulační oblasti mozkové kůry (nazývané AAC a PC). Díky rafinovanému rozvržení experimentu bylo pro harvardské psychology už hračkou zjistit, co se děje v mozku lidí přímo v okamžiku, kdy lžou či mluví pravdu. U osob, které byly na konci pokusu označeny za „pravdomluvné“, byly tyto regulační oblasti neaktivní. U „lhářů“ však naopak vykazovaly poměrně vysokou aktivitu, a to i v momentě, kdy museli mluvit pravdu. „Naše studie ukazuje, že existuje velký rozdíl mezi tím, když říká pravdu pravdomluvný člověk a když pravdu říká lhář,“ říká Joshua Greene. A jaký závěr z toho plyne? „To, že člověk mluví pravdu, není ani tak otázkou toho, zda sám sebe ovládá vůlí, jako toho, že prostě nepociťuje potřebu lhát. To samozřejmě nemusí být pravda ve všech případech. S největší pravděpodobností tomu však bylo v případě našeho experimentu,“ shrnuje výsledky pokusu Greene.
Malé velké lži
 Když o sobě bude někdo tvrdit, že nikdy nelže, nikdy mu nevěřte! Čas od času totiž zalže každý. „Pravdomluvné“ osoby se od notorických lhářů liší jednak v tom, jak lžou často, a také tím, zda si dosah svých lží dobře uvědomují. Při posuzování závažnosti lži je také důležité vzít v úvahu, jak moc lhář získá pro sebe. Jeho zisk totiž zdaleka není vždycky stejný a v některých případech si může dokonce sám uškodit. Nejčastějším typem lží jsou polopravdy, zamlčování či záměrné mlžení. Maminka může klidně vědět, že jste byli na procházce s kamarádem. O tom, že jste cestou otrhali sousedovy broskve, však už vědět nemusí. Snad se na to nepřijde! Nevinně může vypadat i sebeklam, ale jen do té doby, než propukne v některou psychických chorob, jako je např. paranoia či mentální anorexie. Odborníci a lidskou komunikaci znají ale také i tzv. altruistické lži, při nichž lhář spíše riskuje, než si pomáhá. Někdy můžeme například zalhat a vzít vinu na sebe. Důležitým typem lhaní jsou nadnesené pochvaly, lichotky či milosrdné lži. Jejich účel je většinou také nesobecký. Mají povzbudit druhé lidi, a to často i za tu cenu, že budeme ostatními lidmi označeni za lháře. K těmto lžím lze řadit i lži dětem. V jisté fázi jejich vývoje je pro ně jistě lepší, když si budou myslet, že je přinesl čáp!

Více se dozvíte v:
Z. VYBÍRAL: Lži, polopravdy a pravda v lidské komunikaci. Praha, Portál

Související články
Medicína 22.4.2025
V poslední době zažívá boom tak zvaná buněčná terapie, při které je při léčbě mnoha chronických nemocí využíván hojivý potenciál vlastních kmenových buněk pacienta. Lékaři nyní testovali schopnost neuronů, neviditelných pro imunitní systém, zmírnit příznaky Parkinsonovy choroby u myší a uspěli. To dává naději na budoucí úspěšnou léčbu tohoto neurodegenerativního onemocnění i u lidí. Buněčná […]
Medicína Technika 21.4.2025
Vědecký tým z Kalifornské univerzity v Berkeley oznámil  objev, který poněkud rozčeřil vody optiky a neurovědy: badatelé údajně identifikovali zcela novou barvu, která se vymyká běžnému lidskému vnímání. Tento nový barevný vjem pojmenovali „olo“ a podle samotných autorů experimentu jej nelze reprodukovat ani zobrazit na žádné běžné obrazovce či tiskovině. Objev je výsledkem experimentu, při […]
Medicína 18.4.2025
Vědcům z Institutu Maxe Plancka pro kvantovou optiku se podařilo vytvořit nový test, který je schopen odhalit vzorky krve pacientů, kteří trpí rakovinou plic, a to s 81% přesností. Do budoucna by tento přístup pomohl pomoci významně posunout screening a diagnostiku rakoviny. Test je poháněn umělou inteligencí, která zkoumá rozdíly v molekulách, nacházejících se v […]
Medicína 17.4.2025
Akutní i chronické leukemie patří mezi nádorová onemocnění krve a krvetvorby, pro která v současnosti neexistuje screeningový program zachycující nemoc v široké populaci. Na leukemii však může poukázat běžné vyšetření krevního obrazu – ať již v rámci pravidelných preventivních kontrol u praktického lékaře, nebo v případě příznaků. Důležitým předpokladem je, aby pacient určité symptomy rozpoznal […]
Medicína 15.4.2025
Ročně zemře na vykrvácení až 1,5 milionu lidí po celém světě. Mnoho nemocnic se přitom potýká s nedostatkem krve pro transfuze, a to z důvodu neustálého poklesu dárcovství krve v kombinaci se zvýšenou poptávkou po krevních transfuzích z důvodu zvýšeného stárnutí populace, provádění rozsáhlých chirurgických zákroků či léčby chemoterapií, teroristických útoků i mezinárodních vojenských konfliktů. […]
reklama
Nejčtenější články
za poslední
24 hodin    3 dny    týden
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
reklama
Copyright © RF-Hobby.cz
Provozovatel: RF HOBBY, s. r. o., Bohdalecká 6/1420, 101 00 Praha 10, IČO: 26155672, tel.: 420 281 090 611, e-mail: sekretariat@rf-hobby.cz