Domů     Příroda
Klimatické změny mohou probudit „spící“ plevel
21.stoleti 16.10.2009

Klimatické změny dokáží řadu organismů jakoby „chytnout za ručičku“ a vodit je po planetě na místa, o kterým by se jim dříve ani nesnilo. Jedním z nejvýznamnějších problémů, s nímž už se lidé začínají v jistých oblastech světa potýkat, je problém šíření nežádoucích rostlin dusících růst hospodářsky významných plodin, plevele. Klimatické změny dokáží řadu organismů jakoby „chytnout za ručičku“ a vodit je po planetě na místa, o kterým by se jim dříve ani nesnilo. Jedním z nejvýznamnějších problémů, s nímž už se lidé začínají v jistých oblastech světa potýkat, je problém šíření nežádoucích rostlin dusících růst hospodářsky významných plodin, plevele.

Zemí, která doplácí na klimatické změny snad nejvíce ze všech, je Austrálie. Kromě problémů se suchem či ozónovými dírami zde začínají řešit čím dál aktuálnější problém právě s plevelem. Specialisté z australské Organizace pro vědu a průmyslový výzkum (SCIRO) nedávno předpověděli, že v průběhu let 2030 – 2070 se by po území Austrálie mohlo začít nekontrolovatelně šířit 41 druhů nejrůznějších typů plevelů (např. retama, bytel metlatý či různé druhy kokotic). „Zjistili jsme, že  klimatické změny způsobí posun areálů mnoha druhů plevelů jižním směrem. Druhy z vlhkých tropů se posunou ze všech nejvíce – až o 1000 km jižně,“ popisuje vyhlídky australské flóry dr. John Scott ze sekce pro výzkum souše a vod SCIRO. „Oblastmi nejvíce ohroženými současnými i budoucími klimatickými změnami jsou zejména jihovýchodní Austrálie, v těsném závěsu je pak Austrálie jihozápadní,“ upřesňuje dr. Scott.

Související články
V chladných oblastech Sibiře a severní Kanady se vyskytuje sysel Parryův. Ve zkamenělých výkalech předchůdců těchto syslů, kteří obývali kanadský permafrost, objevili výzkumníci DNA dávných zvířat, včetně dnes již vyhynulých mamutů… „Prohledávání syslích výkalů (neboli koprolitu) se může zdát  ‚méně atraktivní‘ než vykopání mamutího klu,“ domnívá se Tyler Murchie, výzkumník v oboru paleogenomiky na kanadské […]
Když se řekne masožravá rostlina, vybaví si většina lidí právě mucholapku, která jako jediná suchozemská rostlina loví drobné živočichy prudkým pohybem pasti. Jak to ale dělá? Mucholapkou podivnou (Dionaea muscipula) byl fascinován už zakladatel evoluční biologie Charles Darwin (1809–1882). Sklapnutí její pasti bylo totiž tak rychlé, že si myslel, že snad rostlina disponuje svaly. Třetí […]
Výlet do australské přírody může na věci neznalého turistu působit jako idyla: Žádné velké šelmy, možná jen pozor na hady. Jenže také na jedovaté pavouky a štíry a co už tuší málokdo, i na nenápadný keř se srdčitými listy. Stačí letmý dotyk a ozve se pronikavá bolest, která přetrvává i týdny. Nenápadný tento keř není […]
Příroda 10.6.2026
Šelmy medvědovité jsou poměrně známou čeledí. Zdaleka ne tolik známé jsou šelmy medvídkovité. Leckdo vůbec netuší, že k nim patří populární američtí mývalové či nosálové. A ještě nedávno byla mezi nimi jako doma také panda červená. Jedná se o zvíře velikostně srovnatelné právě s mývaly a nosály. Na rozdíl od pand velkých si ty červené […]
Příroda 8.6.2026
Obvykle nepřekypuje aktivitou. Teď je ale samice pandy červené netypicky činorodá a přenáší mládě z jednoho hnízda do jiného. Opatrnosti není nazbyt, vždyť se kolem toulá hladový irbis neboli levhart sněžný. Tyto šelmy přitom představují nebezpečí i pro mláďata pand velkých. Oba tito živočichové patří u lidí mezi velmi oblíbené. Něco mají společného – je […]
reklama
Nejčtenější články
za poslední
24 hodin    3 dny    týden
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
reklama
Copyright © RF-Hobby.cz
Provozovatel: RF HOBBY, s. r. o., Bohdalecká 6/1420, 101 00 Praha 10, IČO: 26155672, tel.: 420 281 090 611, e-mail: sekretariat@rf-hobby.cz