Domů     Vesmír
Proč je Mars rudou planetou?
21.stoleti 23.9.2009

Geologové a astronomové měli dlouho za to, že rudá barva planety Mars musí mít něco do činění s vodou, která se v jeho atmosféře vyskytuje. Dánští vědci však nedávno přišli s teorií, podle níž se na typickém zbarvení Marsu nemusela voda vůbec podílet. Geologové a astronomové měli dlouho za to, že rudá barva planety Mars musí mít něco do činění s vodou, která se v jeho atmosféře vyskytuje. Dánští vědci však nedávno přišli s teorií, podle níž se na typickém zbarvení Marsu nemusela voda vůbec podílet.

Na univerzitě v dánském městě Aarhus se vyskytuje velmi pozoruhodné a unikátní pracoviště. Je jím Simulační laboratoř pro výzkum Marsu, ve které vědci zkoumají vlastnosti rudé planety nikoliv dalekohledy a spektrometry, ale tím, že simulují podmínky, které na Marsu panují či panovaly. V poslední době je velmi zaujala otázka, co přesně dává rudé planetě její barvu. Na první pohled banalita, na druhý však velmi zajímavá otázka, jejíž vyřešení by nám mohlo mnoho napovědět o tom, jakou roli hrála v utváření povrchu Marsu voda. „Mezi planetárními čepičkami by Měl být Mars spíše černý, protože většina hornin ve středním pásu planety tvoří bazalty,“ říká dr. Jonathan Merisson. Přítomnost všudypřítomného rudého prachu, který halí prakticky celou planetu, byla proto dlouhou dobu sváděna na oxidující sílu vody a kyslíku. Ty by mohla železo přítomné ve vyvřelých bazaltech dokázala proměnit v hematit (oxid železitý), který je typický svou červenou barvou (tedy stejným procesem, jakým na Zemi železo „reziví“).  Dánští specialisté připravili experiment, kterým se pokusili ukázat, že rudá barva by mohla vzniknout i bez přítomnosti vody. Uzavřené skleněné lahve naplnili křemičitým štěrkem a po dobu několika měsíců je nechali mechanicky otáčet v prostředí podobném atmosféře Marsu, v níž dominuje oxid uhličitý. Po této době se asi 10% materiálu uvnitř lahví proměnilo v prach. Když do něj poté přidali nadrcený magnetovec (oxid železnato-železitý), který se v hojném množství vyskytuje v marťanských bazaltech, začala se směs poměrně rychle barvit do červena. Následná chemická analýza odhalila, že tímto způsobem bez přítomnosti vody také vznikl hematit. „Jak přesně k proměně došlo zatím přesně nevíme. Bude proto zapotřebí ještě velké množství analytické a experimentální práce,“ popisuje dosavadní stav poznání dr. Merisson.

Související články
Vesmír 9.2.2025
Vědci z ESA i NASA velmi pozorně a pečlivě sledují asteroid 2024 YR4, jehož délka se odhaduje na 40 až 90 metrů. Na stole je totiž možnost, že by se mohl 22. prosince 2032 srazit se Zemí. Pravděpodobnost impaktu se však neustále mění a to jak směrem nahoru, tak dolů. Koncem ledna byla šance na […]
Stavba rakety, která dopraví lidstvo zpět na Měsíc, je jedním z největších inženýrských výkonů moderní doby. Program Artemis, vedený NASA, připravuje start superrakety SLS (Space Launch System), která vynese kosmickou loď Orion na cestu kolem Měsíce. Podívejme se krok za krokem, jak se sestavuje tento obří nosič, který jednou dopraví astronauty nejen na Měsíc, ale […]
Vesmír 1.2.2025
Vzorky asteroidu Bennu, které na Zemi dopravila sonda OSIRIS-REx, obsahují základní stavební kameny života. Podle nejnovějšího oznámení NASA byl v materiálu nalezen kompletní soubor pěti nukleových bází tvořících DNA a RNA, stejně jako 14 z 20 aminokyselin běžně se vyskytujících v pozemských proteinech. Největším překvapením je však jejich struktura. Zatímco život na Zemi preferuje levotočivé […]
Vesmír 26.1.2025
Dosud nejvyšší naměřená rychlost větru na Zemi činí 416 km/h. Z pohledu člověka je to děsivá a devastující síla, planeta WASP-127b by však takový pohyb atmosféry snad ani nezaznamenala. Už od roku 2016, kdy byla planeta WASP-127b objevena, astronomové na ní zkoumají povětrnostní podmínky. Planeta, vzdálená asi 500 světelných let, je o něco větší než […]
Vesmír 25.1.2025
Má sotva deset metrů v průměru, přesto koncem loňského léta přitáhl pozornost. Objekt s označením 2024 PT5. se přiblížil k Zemi a získal přezdívku „miniměsíc“. Nyní se ukazuje, že toto těleso kdysi v dávných dobách bylo součástí našeho skutečného Měsíce. Podle studie publikované tento měsíc v časopise The Astrophysical Journal Letters byl tento kus kamene […]
reklama
Nejčtenější články
za poslední
24 hodin    3 dny    týden
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
reklama
Copyright © RF-Hobby.cz
Provozovatel: RF HOBBY, s. r. o., Bohdalecká 6/1420, 101 00 Praha 10, IČO: 26155672, tel.: 420 281 090 611, e-mail: sekretariat@rf-hobby.cz