Domů     Vesmír
Proč je Mars rudou planetou?
21.stoleti
od 21.stoleti 23.9.2009

Geologové a astronomové měli dlouho za to, že rudá barva planety Mars musí mít něco do činění s vodou, která se v jeho atmosféře vyskytuje. Dánští vědci však nedávno přišli s teorií, podle níž se na typickém zbarvení Marsu nemusela voda vůbec podílet. Geologové a astronomové měli dlouho za to, že rudá barva planety Mars musí mít něco do činění s vodou, která se v jeho atmosféře vyskytuje. Dánští vědci však nedávno přišli s teorií, podle níž se na typickém zbarvení Marsu nemusela voda vůbec podílet.

Na univerzitě v dánském městě Aarhus se vyskytuje velmi pozoruhodné a unikátní pracoviště. Je jím Simulační laboratoř pro výzkum Marsu, ve které vědci zkoumají vlastnosti rudé planety nikoliv dalekohledy a spektrometry, ale tím, že simulují podmínky, které na Marsu panují či panovaly. V poslední době je velmi zaujala otázka, co přesně dává rudé planetě její barvu. Na první pohled banalita, na druhý však velmi zajímavá otázka, jejíž vyřešení by nám mohlo mnoho napovědět o tom, jakou roli hrála v utváření povrchu Marsu voda. „Mezi planetárními čepičkami by Měl být Mars spíše černý, protože většina hornin ve středním pásu planety tvoří bazalty,“ říká dr. Jonathan Merisson. Přítomnost všudypřítomného rudého prachu, který halí prakticky celou planetu, byla proto dlouhou dobu sváděna na oxidující sílu vody a kyslíku. Ty by mohla železo přítomné ve vyvřelých bazaltech dokázala proměnit v hematit (oxid železitý), který je typický svou červenou barvou (tedy stejným procesem, jakým na Zemi železo „reziví“).  Dánští specialisté připravili experiment, kterým se pokusili ukázat, že rudá barva by mohla vzniknout i bez přítomnosti vody. Uzavřené skleněné lahve naplnili křemičitým štěrkem a po dobu několika měsíců je nechali mechanicky otáčet v prostředí podobném atmosféře Marsu, v níž dominuje oxid uhličitý. Po této době se asi 10% materiálu uvnitř lahví proměnilo v prach. Když do něj poté přidali nadrcený magnetovec (oxid železnato-železitý), který se v hojném množství vyskytuje v marťanských bazaltech, začala se směs poměrně rychle barvit do červena. Následná chemická analýza odhalila, že tímto způsobem bez přítomnosti vody také vznikl hematit. „Jak přesně k proměně došlo zatím přesně nevíme. Bude proto zapotřebí ještě velké množství analytické a experimentální práce,“ popisuje dosavadní stav poznání dr. Merisson.

reklama
Související články
Galaxie GS-9209 se nachází předlouhých 25 miliard světelných let od Země. Je to jedna z nejvzdálenějších galaxií, které si kdy lidstvo prohlédlo. V jejím středu se nachází supermasivní černá díra, která podle nových pozorování je mohutnější, než se dosud předpokládalo. A právě tato mohutnost brání vzniku nových hvězd. Tým vědců z Edinburské univerzity použil k […]
Aktuální cíl lidstva je jasný – úspěšně stanout na Měsíci, obydlet i Mars. Kromě infrastruktury a techniky je však nutné myslet také na obživu… Je libo salát nebo čínské zelí? Skladba jídelníčku posádek směřujících vstříc dosud neosídleným planetám představuje pro vesmírné agentury výzvu. Byť je skladba potravin vyvážená a na první pohled pestrá, něco jí […]
Mise sondy JUICE k Jupiteru je jedním z nejvýznamnějších projektů naší Evropské kosmické agentury (ESA). Ale jak to tak bývá, žádná kosmická mise se neobejde bez problémů. Aparát, který se na cestu vydal 14. dubna, měl potíže s vysunutím své nejdelší antény. Šestnáct metrů dlouhá anténa RIME (Radar for Icy Moons Explorer) je však už […]
Sondy pro výzkum vnitřních částí Sluneční soustavy si na nedostatek energie obvykle nestěžují. Dopady činnosti Slunce jsou zde natolik intenzivní, že aparátům vypuštěným ze Země stačí rozvinout své solární panely a mohou bez obav plnit své zadané úkoly. Od Marsu dále od Slunce však sluneční svit slábne natolik, že pro pohony sond je třeba hledat […]
Astronomové poprvé zachytili na jednom snímku stín černé díry v centru galaxie Messier 87 (M87) a mohutný výtrysk, který z ní vychází. Pozorování byla pomocí dalekohledů Global Millimetre VLBI Array (GMVA), Atacama Large Millimeter/submillimeter Array (ALMA) a Greenland Telescope (GLT). Tento nový snímek pomůže astronomům lépe pochopit, jak mohou výtrysky černých děr vznikat. Většina galaxií […]
reklama
Nejčtenější články
za poslední
24 hodin    3 dny    týden
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
reklama
Copyright © RF-Hobby.cz