Domů     Vesmír
Proč je Mars rudou planetou?
21.stoleti 23.9.2009

Geologové a astronomové měli dlouho za to, že rudá barva planety Mars musí mít něco do činění s vodou, která se v jeho atmosféře vyskytuje. Dánští vědci však nedávno přišli s teorií, podle níž se na typickém zbarvení Marsu nemusela voda vůbec podílet. Geologové a astronomové měli dlouho za to, že rudá barva planety Mars musí mít něco do činění s vodou, která se v jeho atmosféře vyskytuje. Dánští vědci však nedávno přišli s teorií, podle níž se na typickém zbarvení Marsu nemusela voda vůbec podílet.

Na univerzitě v dánském městě Aarhus se vyskytuje velmi pozoruhodné a unikátní pracoviště. Je jím Simulační laboratoř pro výzkum Marsu, ve které vědci zkoumají vlastnosti rudé planety nikoliv dalekohledy a spektrometry, ale tím, že simulují podmínky, které na Marsu panují či panovaly. V poslední době je velmi zaujala otázka, co přesně dává rudé planetě její barvu. Na první pohled banalita, na druhý však velmi zajímavá otázka, jejíž vyřešení by nám mohlo mnoho napovědět o tom, jakou roli hrála v utváření povrchu Marsu voda. „Mezi planetárními čepičkami by Měl být Mars spíše černý, protože většina hornin ve středním pásu planety tvoří bazalty,“ říká dr. Jonathan Merisson. Přítomnost všudypřítomného rudého prachu, který halí prakticky celou planetu, byla proto dlouhou dobu sváděna na oxidující sílu vody a kyslíku. Ty by mohla železo přítomné ve vyvřelých bazaltech dokázala proměnit v hematit (oxid železitý), který je typický svou červenou barvou (tedy stejným procesem, jakým na Zemi železo „reziví“).  Dánští specialisté připravili experiment, kterým se pokusili ukázat, že rudá barva by mohla vzniknout i bez přítomnosti vody. Uzavřené skleněné lahve naplnili křemičitým štěrkem a po dobu několika měsíců je nechali mechanicky otáčet v prostředí podobném atmosféře Marsu, v níž dominuje oxid uhličitý. Po této době se asi 10% materiálu uvnitř lahví proměnilo v prach. Když do něj poté přidali nadrcený magnetovec (oxid železnato-železitý), který se v hojném množství vyskytuje v marťanských bazaltech, začala se směs poměrně rychle barvit do červena. Následná chemická analýza odhalila, že tímto způsobem bez přítomnosti vody také vznikl hematit. „Jak přesně k proměně došlo zatím přesně nevíme. Bude proto zapotřebí ještě velké množství analytické a experimentální práce,“ popisuje dosavadní stav poznání dr. Merisson.

Související články
Vesmír 1.2.2026
Po několika odkladech se pilotovaná mise Artemis II konečně dostala do bodu, kdy se už neřeší „zda“, ale „kdy přesně“. Raketa Space Launch System (SLS) s kosmickou lodí Orion stojí na rampě 39B v Kennedyho vesmírném středisku a týmy NASA vstoupily do závěrečné fáze příprav. SLS i Orion byly po dokončení integrace přesunuty z montážní […]
Vesmír Zajímavosti 31.1.2026
Vědci objevili nového kandidáta na planetu podobnou Zemi. Svět s pracovním označením HD 137010 b, na kterém by se zimou klepal i lední medvěd, se nachází asi 146 světelných let od Země a identifikován byl mimo jiné i pomocí dat získaných z mise Kepler. Podle vědeckého týmu, který ji objevil, činí oběžná doba planety kolem […]
Vesmír 25.1.2026
Astronomové možná konečně rozluštili jednu z nejdéle trvajících záhad noční oblohy. Červený superobr Betelgeuse v souhvězdí Orionu má podle nových pozorování hvězdný doprovod, který se až dosud ztrácel v jeho oslnivém světle. Tento drobný společník dostal pracovní jméno Siwarha. Idea, že Betelgeuse může mít partnera, astronomickou komunitou kolovala už docela dlouho. Ale až v roce […]
Využití lunárního ledu k výrobě paliva by v budoucnu mohlo eliminovat závislost osad na Měsíci na jeho dovozu ze Země a dokonce přeměnit věčného souputníka naší planety v čerpací stanici, která usnadní lety na Mars a další objevování vesmíru. Lidé se vracejí na Měsíc a tentokráte plánují jeho trvalejší osídlení. Spojené státy, stejně jako Čína […]
Vesmír Zajímavosti 7.12.2025
Pulsary, rychle rotující neutronové hvězdy, představují jedny z nejpozoruhodnějších objektů ve vesmíru. Jejich intenzivní paprsky elektromagnetického záření, vycházející z magnetických pólů, vytvářejí efekt podobný majákům na moři. A podobně mohou i sloužit. Pravidelná blikání činí z pulsarů nejen fascinující objekty pro astrofyzikální výzkum, ale také potenciální nástroje pro kosmickou navigaci. A to i přes to, […]
reklama
Nejčtenější články
za poslední
24 hodin    3 dny    týden
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
reklama
Copyright © RF-Hobby.cz
Provozovatel: RF HOBBY, s. r. o., Bohdalecká 6/1420, 101 00 Praha 10, IČO: 26155672, tel.: 420 281 090 611, e-mail: sekretariat@rf-hobby.cz