Domů     Příroda
Předstihne kolibřík raketoplán?
21.stoleti 18.9.2009

V hodinách přírodopisu se pilní žáci dozvídají, že nejrychlejším letcem světa živočichů je sokol stěhovavý. Ten při útoku dokáže vyvinout závratnou rychlost 300 km/h, teoreticky by tedy vzdálenost mezi Prahou a Brnem zvládl za 40 minut.V hodinách přírodopisu se pilní žáci dozvídají, že nejrychlejším letcem světa živočichů je sokol stěhovavý. Ten při útoku dokáže vyvinout závratnou rychlost 300 km/h, teoreticky by tedy vzdálenost mezi Prahou a Brnem zvládl za 40 minut.

Ale k poměru k vlastní velikosti těla má sokol vážného konkurenta. Podle tohoto měřítka je totiž nejrychlejším letcem malý ptáček žijící především v severní Americe – kolibřík.

Tento zajímavý objev uveřejnil americký biolog Christopher Clark. Biolog snímal speciální vysokorychlostní kamerou kolibříka ve chvíli, kdy si namlouval samičku a neodbytně ji sledoval. Při tomto milostném tanci kolibřík dosáhl rychlosti 144 kilometrů v hodině.

Kam se hrabe tryskáč

Rychlost je to jistě vysoká, nicméně výše zmíněný sokol stěhovavý by se nad ní spíše jen pousmál. Jenže Clark si jako měřítko nevzal absolutní čísla, nýbrž sledoval, kolik tělesných délek kolibřík urazí. A zde byl výsledek překvapující – kolibřík letěl rychlostí 385 tělesných délek za sekundu. Tady by se už asi sokol rozpačitě podrbal na hlavě, tento dravec totiž zvládne „pouhých“ 200 tělesných délek za sekundu.
Před takovým výkonem nebledne jen sokol. Podle Clarka kolibřík v tomto ohledu strčí do kapsy i tryskové letadlo. „Rychlost kolibříka byla větší než rychlost tryskáče se zapnutými přídavnými hořáky nebo raketoplánu během návratu do atmosféry,“ uvedl Clark.

Letecký akrobat

Kolibřík dokáže ve vzduchu úplné divy. Ač vzrůstem nevelký – délka jeho těla nedosahuje ani deseti centimetrů –, zcela po právu si zaslouží titul leteckého akrobata. V plné rychlosti mávne tento ptáček svými křídly až sedmdesátkrát za vteřinu. Lidské oko tak okolo kolibříkova těla vnímá místo křidélek jen jakýsi obláček. Zároveň se kolibřík dokáže po dlouhou dobu jen tak vznášet. V experimentálních podmínkách byl jeden kolibřík pozorován při nepřetržitém vznášení, které trvalo neuvěřitelných 50 minut.
I kolibříkovo zrychlení je fascinující. „Okamžité kolibříkovo zrychlení je mnohem větší než u kteréhokoliv jiného organismu, který byl do té doby nafilmován při provádění vzdušných manévrů. Přitom k tomu nepotřebuje žádné motory ani jiné vynálezy,“ uzavřel Clark.

Některé rychlostní rekordy živočišné říše

Nejrychlejší letec v absolutních číslech: sokol stěhovavý (až 300 km/h)
Nejrychlejší suchozemský savec: gepard (120 km/h)*
Nejrychlejší mořský savec: kosatka dravá (55 km/h)**
Nejrychlejší mořská želva: kožatka velká (35 km/h)
Nejrychlejší vodní obratlovec: plachetník (109 km/h)
Nejrychlejší vodní pták: tučňák oslí (27 km/h)
Nejrychlejší hmyz: vážka Austrophlebia costalis (58 km/h)
Nejrychlejší běžec z říše ptactva: pštros dvouprstý (72 km/h)
Nejrychlejší běžec z říše hmyzu: šváb americký (5,4 km/h)***
Nejrychlejší had: mamba černá (18 km/h)
Nejpomalejší suchozemský živočich: hlemýžď zahradní (0,23 cm/s)****
Nejpomalejší vodní živočich: mořský koník (0,016 km/h)

A jak je na tom člověk?
* Nejvyšší rychlost plavce: 8,64 km/h
**Nejvyšší rychlost běžce: 44 km/h
***V poměru na tělesné rozměry by člověk musel dosáhnout rychlosti 330 km/h, aby se vyrovnal švábovi
****Olympijský sprint na sto metrů by hlemýžď zvládl za 12 hodin

Související články
Příroda 18.6.2026
V temných hlubinách oceánu, kam nikdy nepronikne sluneční světlo, našli vědci něco mimořádného. Na dně jihovýchodního Indického oceánu se rozprostírá obrovské „velrybí pohřebiště“ – místo, kde se po miliony let hromadily kostry velryb. A přestože jde na první pohled o říši smrti, ve skutečnosti zde bují překvapivě bohatý život. Mezinárodní tým vědců objevil tuto podmořskou […]
Příroda 17.6.2026
Šakali nepatří k šelmám, které by si lidé se starým kontinentem spojovali. Nicméně zde žijí – a co víc, v posledních dekádách se Evropou šíří. Z oblastí, pro něž byl v minulosti jejich výskyt typický, tedy z Balkánu a Černomoří, pronikají do dalších regionů. V současnosti lze na šakaly obecné narazit v zemích, jako jsou […]
Stromy sehrávají důležitou roli při ukládání uhlíku, jehož přebytek v atmosféře ve formě CO2 vede ke změně klimatu. Nejnovější studie však naznačuje, že stromy nemusí být schopny ukládat tolik uhlíku, jak se doufalo. Vědci zjistili, že fotosyntéza totiž ne vždy vede k růstu dřeva, který uhlík váže. Spalováním fosilních paliv, jako je uhlí, ropa či […]
V chladných oblastech Sibiře a severní Kanady se vyskytuje sysel Parryův. Ve zkamenělých výkalech předchůdců těchto syslů, kteří obývali kanadský permafrost, objevili výzkumníci DNA dávných zvířat, včetně dnes již vyhynulých mamutů… „Prohledávání syslích výkalů (neboli koprolitu) se může zdát  ‚méně atraktivní‘ než vykopání mamutího klu,“ domnívá se Tyler Murchie, výzkumník v oboru paleogenomiky na kanadské […]
Když se řekne masožravá rostlina, vybaví si většina lidí právě mucholapku, která jako jediná suchozemská rostlina loví drobné živočichy prudkým pohybem pasti. Jak to ale dělá? Mucholapkou podivnou (Dionaea muscipula) byl fascinován už zakladatel evoluční biologie Charles Darwin (1809–1882). Sklapnutí její pasti bylo totiž tak rychlé, že si myslel, že snad rostlina disponuje svaly. Třetí […]
reklama
Nejčtenější články
za poslední
24 hodin    3 dny    týden
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
reklama
Copyright © RF-Hobby.cz
Provozovatel: RF HOBBY, s. r. o., Bohdalecká 6/1420, 101 00 Praha 10, IČO: 26155672, tel.: 420 281 090 611, e-mail: sekretariat@rf-hobby.cz