Je růst větrných parků nebezpečný?

Stále častěji se v odborných kruzích hovoří o hrozící energetické krizi. Přitom řadu možných zdrojů energie společnost častokrát podceňuje. Zde se především jedná o energii sluneční a větrnou. Zatímco solární články pomalu pronikají do nejširšího použití, o možnostech získávání energie z větru se stále vede živá polemika.Stále častěji se v odborných kruzích hovoří o hrozící energetické krizi. Přitom řadu možných zdrojů energie společnost častokrát podceňuje. Zde se především jedná o energii sluneční a větrnou. Zatímco solární články pomalu pronikají do nejširšího použití, o možnostech získávání energie z větru se stále vede živá polemika.

Větrné elektrárny hyzdí krajinu, jsou hlučné, produkují infrazvuk a ruší televizní signál, tvrdí odpůrci větrných elektráren. Jejich zastánci jsou naopak přesvědčeni, že větrníky se stávají novými architektonickými dominantami krajin, jejich hluk i hladina infrazvuku nepřekračuje zákonem dané normy a zejména: využívají obnovitelný zdroj energie, tudíž jsou ekologické.

Kde je tedy pravda?

Na špici je německý vítr

Vítr jakožto jeden z obnovitelných zdrojů energie se stává bezpochyby čím dál významnější součástí tzv. energetického mixu. Větrné elektrárny přispívají k úspoře primárních neobnovitelných zdrojů energie i snižování závislosti na dovozu energetických zdrojů, což je důležité i pro bezpečnost státu.

Celkový potenciál tohoto zdroje podle některých odvážných odhadů odpovídá zhruba pětinásobku současné celosvětové spotřeby elektrické energie. Světovým lídrem v obnovitelných zdrojích, včetně větrné energie, je stále ještě Evropská unie.

Největší podíl na tom mají Německo s 23 903 MW, Španělsko s 16 700 MW a Itálie s 3700 MW. V České republice na konci loňského roku vyráběly elektřinu větrníky o celkovém výkonu 150 MW, čímž se země umístila na 17.

místě mezi zeměmi z celé Evropy (viz box). Pro srovnání – jaderná elektrárna Temelín má výkon 2000 MW.

Všechno má svá minus

Kromě řady předností mohou větrné zdroje přinést i určité komplikace při jejich integraci do elektrizačních soustav. Nacházejí se často daleko od míst spotřeby i od možných bodů připojení do těchto soustav.

Zatímco výstavba místních větrných elektráren trvá v současné době 4 až 6 let, výstavba vedení se může z důvodu zdlouhavých administrativních řízení vléci i 8 až 12 let. „Současný stav legislativy a povolovacích řízení pro stavbu vedení elektrizačních soustav neumožňuje provozovatelům sítí flexibilně reagovat na tuto novou a rychlou výstavbu,“ řekl 21. STOLETÍ odborník na problematiku větrných elektráren, Marián Belyuš ze společnosti ČEPS. Dalším problémem je značná kolísavost výroby z větrných zdrojů. I přes výrazné zlepšení modelových předpokladů je stále ještě obtížné objem jejich výroby přesně předvídat.

Tyto skutečnosti hrají velmi významnou roli, protože stále neexistuje optimální způsob, jak elektřinu ve velkém množství efektivním způsobem skladovat. V elektrizační soustavě je proto nutné udržovat rovnováhu mezi výrobou a spotřebou elektřiny v každém okamžiku.

To se realizuje prostřednictvím regulování konvenčních elektráren (uhelné, plynové, jaderné atd.).

Co dokáže otočený proud?

V listopadu loňského roku došlo k narušení bezpečnosti tuzemské přenosové soustavy v důsledku přetoků větrné energie ze severního Německa, kde se nacházejí tzv. offshore parky neboli větrné parky na moři.

Oproti plánovanému vývozu 1100 MW do Německa se tok elektřiny otočil a do ČR „přitékalo“ až 850 MW. V přenosové soustavě tak došlo k přetížení hned několika linek vedení vysokého napětí a tím porušení základních bezpečnostních kritérií na několika vedeních.

Jakýkoliv následný výpadek na těchto inkriminovaných částí soustavy by znamenal vážné problémy spojené s bezpečnosti provozu a v nejhorším případě i ohrožení dodávek elektřiny spotřebitelům.

Pozor na tmu

V současné době je v Německu instalován výkon 23 903 MW ve větrné energetice, z toho je převážná většina umístěna v severní části země. Do roku 2030 ale toto číslo stoupne o dalších 30 000 MW. Situace s bezpečností v sítích ČR se tímto faktorem bude dramaticky zhoršovat.

Podobné potíže zaznamenali i v Polsku a Nizozemsku. Polský provozovatel přenosové soustavy proto na profilu s Německem plánuje instalaci speciálních transformátorů s příčnou regulací, které by přetoky elektřiny výrazně omezily.

To ale z pohledu dlouhodobé integrace trhů s elektřinou není optimální řešení. Ale jestliže nebude situace řešena, může dojít k blackoutu, tedy rozpadu soustavy a následnému přerušení dodávek elektřiny domácnostem.

Řešení tu ovšem je. „Na evropské úrovni se v souvislosti s řešením tranzitních toků napříč Evropou uvažuje o výstavbě kontinentální, nadřazené páteřní sítě o napětí 1000–1200 kV, tzv. Supergrid, která by převzala přenosy na vzdálenosti tisíce kilometrů.

Taková síť by byla nejen schopna integrovat výrobu ze současných intermitentních zdrojů (tj. s přerušovanou výrobou), ale i dalších nových (tj. převážně obnovitelných) zdrojů při maximální eliminaci úzkých míst v soustavách,“ prozradil Marián Belyuš.

Sousto pro betonářskou lobby?

Tzv. betonářská lobby bývá spojena se stavbou dálnic nebo třeba jaderných elektráren. Ale i stavba větrných elektráren je pro ně více než zajímavá. Například pro stavbu tolika větrných elektráren, které by nahradily jeden Temelín, se podle některých odhadů spotřebuje 6x více betonu a dokonce 10x více oceli.

Nejedná se jen o samotnou stavbu větrníků. Taková elektrárna, aby byla účinná, se musí postavit někde, kde aspoň přiměřeně fouká. Obvykle tedy na vyvýšených místech, která nejsou bůhví jak skvěle dostupná.

V praxi to znamená další stavbu silnic, z čehož betonářské společnosti mohou mít jen a jen radost.

Ptactvo se nemusí bát

Nicméně větrná energie je především ekologická, nezanechává po sobě ani zplodiny, ani nebezpečné vyhořelé palivo, ani zásadním způsobem nenarušuje krajinu a procesy v ní, jak se to „daří“ vodním elektrárnám. Někteří lidé mohou namítnout, že větrníky krajinu hyzdí, ale to je věc názoru. Například na Sicílii jsou větrné parky, které se stávají turistickými atrakcemi. Zároveň by ovšem výstavba větrných elektráren měla být konzultována s odborníky na krajinu, protože ne všude se větrník vyjímá jako nějaká perla.

Radikální ekologové občas tvrdí, že větrné elektrárny ohrožují ptactvo a volně žijící zvířata. Podle výzkumu britské Královské společnosti pro ochranu ptáků na základě měření ve Walesu, připadá na každých deset tisíc ptáků pouze jedna smrtelná kolize.

Mnohem větší problém pro ptactvo představuje automobilový provoz nebo vedení vysokého napětí. Podobné je to i se zvířaty. Podle výsledků šetření, která uskutečnil Ústav pro výzkum divoce žijících zvířat na veterinární univerzitě v Hannoveru, se nepotvrdily obavy, že by větrné elektrárny zapříčinily stěhování divoce žijící zvěře.

Objemem výroby elektrické energie větrné elektrárny v nejbližší době ty konveční nenahradí. Ovšem to neznamená, že by se čistá větrná energie měla zavrhnout, její výhody rozhodně převyšují potenciální nevýhody.

Vítr vane Británií…

Britská vláda si vytkla smělý cíl. Do roku 2020 by všechny britské domácnosti měly získávat elektrickou energii pouze z větrných elektráren. Vítr fouká od moře na britské ostrovy ze všech stran. Energie, která se ze vzdušných proudů dá získat, však zůstává z velké části nevyužita.

Britská vláda se odhodlala sestavit plán, podle kterého větrné elektrárny za 12 let svým výkonem pokryjí veškeré potřeby britských domácností. V roce 2020 by tak britské větrné elektrárny měly mít celkový instalovaný výkon 33 GW.Princip fungování větrné elektrárny

Vítr vzniká v atmosféře na základě rozdílu atmosférických tlaků jako důsledku nerovnoměrného ohřívání zemského povrchu. Teplý vzduch stoupá vzhůru, na jeho místo se tlačí vzduch studený. Zemská rotace způsobuje stáčení větrných proudů, jejich další ovlivnění způsobují morfologie krajiny, rostlinný pokryv, vodní plochy.

Působením aerodynamických sil na listy rotoru převádí větrná turbína umístěná na stožáru energii větru na rotační energii mechanickou. Ta je poté prostřednictvím generátoru zdrojem elektrické energie.

Podél rotorových listů vznikají aerodynamické síly; listy proto musejí mít speciálně tvarovaný profil, velmi podobný profilu křídel letadla. Se vzrůstající rychlostí vzdušného proudu rostou vztlakové síly s druhou mocninou rychlosti větru a energie vyprodukovaná generátorem s třetí mocninou.

Je proto třeba zajistit efektivní a rychle pracující regulaci výkonu rotoru tak, aby se zabránilo mechanickému a elektrickému přetížení věrné elektrárny.

Pořadí evropských zemí podle výkonu větrných elektráren v roce 2008 (v MW)

1. Německo 23 9032. Španělsko 16 7403. Itálie 37364. Francie 34045. Británie 32416. Dánsko 31807. Portugalsko 28628. Nizozemsko 22259. Švédsko 102110. Irsko 100211. Rakousko 99512. Řecko 98513. Polsko 47214.

Norsko 42815. Belgie 38416. Bulharsko 15817. Česká republika 15018. Finsko 14319. Maďarsko 12720. Ukrajina 9021. Estonsko 7822. Litva 5423. Lucembursko 3524. Lotyšsko 2725. Chorvatsko 1826. Švýcarsko 1427.

Rusko 1128. Rumunsko 1029. Slovensko 3

Autor: Martin Janda
Rubriky:  Technika
Publikováno:
Další články autora
Právě v prodeji
Tip redakce
reklama

Související články

Cybertruck od Tesly si Evropan nezakoupí....

Zájemci mimo Severní Ameriku jsou dočasně zbaveni možnosti pořídit si...

Cestování do vesmíru má stopku:...

Národní úřad pro letectví a vesmír byl s ohledem nevyhovující stav skafandrů...

Jdou dohromady videohry a vyšší...

„Neseď u té hry pořád, zblbneš…“ Připadá vám tato věta povědomá? Mnozí...

Trable na Marsu: Tamnímu...

NASA hlásí jisté potíže s marsovským vrtulníkem Ingenuity. Kvůli...

Jak bezpečně ukládat v podzemí...

Oxid uhličitý je přirozenou součástí atmosféry, ale jak to tak bývá, i...

Šest technologických průšvihů...

Letopočet 2021 vejde do dějin především jako druhý rok pandemie...

Zahrajte si hry zdarma: Vytvořili...

Pět počítačových her vytvořili studentské týmy v rámci 48hodinové...

Hašení budoucnosti? Češi...

Pomůže s hašením, evakuací a ještě u toho dobře vypadá. Řeč je o novém...

Robot ve službách železnic: Japonsko...

Práce na železnici může být pořádně nebezpečná. Železniční...

Nanočástice, rolovací obrazovky,...

Televizní vysílání sice první krůčky udělalo ještě před druhou světovou válkou,...

Nenechte si ujít další zajímavé články

Camp David: Místo, kde se píšou dějiny, obdivuje Churchill či Břežněv

Camp David: Místo, kde se píšou...

Dvojice mužů jedoucích na koních procválá kolem nevelké chatky. Zčistajasna se...
V Uherském Hradišti stála škola už v 9. století

V Uherském Hradišti stála škola...

Procesí lidí s knězem v čele stoupá na vyvýšeninu nad řekou Moravou. Svatý muž se zastaví a...
Stalo se Pohansko u Břeclavi šperkařským srdcem Velké Moravy?

Stalo se Pohansko u Břeclavi...

Muž si otře zpocené čelo. Už celý den se ve své šperkařské dílně věnuje výrobě...
Život je pes! Proč psy spojujeme se špatnými věcmi?

Život je pes! Proč psy spojujeme se...

Cítím se pod psa. Venku je počasí, že by psa nehnal. Prostě zima, jako v...
Obchodovali první Slované na našem území s Avary?

Obchodovali první Slované na našem...

Ve slovanském hradisku na místě dnešní obce Chotěbuz-Podobora to v 9. století...
Nouzové přistání: Jaké jsou šance na přežití?

Nouzové přistání: Jaké jsou šance...

Cesta letadlem je jedním z nejbezpečnějších způsobů dopravy....
Prezidentův sportovní koníček: Edvard Beneš nastupoval za Slavii inkognito

Prezidentův sportovní koníček:...

Slavie poráží Spartu 6:1. Píše se 1. listopadu 1901. Derby dvou pražských...
Počátky dolování a ražby: Začali v Kutné Hoře těžit stříbro už Slavníkovci?

Počátky dolování a ražby: Začali v...

Muž na tržišti si prohlédne nabízené slípky. „Koupím jich deset,“ přikývne spokojeně....
V pozorování přírody jsou České Budějovice 170. na světě

V pozorování přírody jsou České...

Sedmý ročník celosvětové výzvy City Nature Challenge oficiálně skončil....
Poznejte své IQ

Poznejte své IQ

V našem profesionálně sestaveném testu ihned zjistíte přesné výsledky a obdržíte certifikát.