Paleontologové, kteří s mravenčí pílí analyzují fosilní zbytky dávných organismů, si už zvykli na ledasjaká překvapení. Že však při zkoumání peří třetihorních ptáků odhalí jeho barvu, nečekal nejspíš žádný z nich.
Kamenolom Grube Messel v jihoněmeckém Hessensku je místem paleontologům skutečně zaslíbeným. Během třetihorního eocénu, kdy teploty na Zemi dosahovaly takřka historického maxima, zde bylo uvězněno a následně fosilizováno velké množství zástupců třetihorní fauny. Ta zahrnuje zejména dávné formy obratlovců, především savců a ptáků. Není tomu tak dlouho, co svět obletěla senzační zpráva o zdejším dávném obyvateli, pradávném primátovi Darwinius masillae přezdívaném Ida a už je tu další významný objev. Tým paleontologů a ornitologů z americké Yaleovy univerzity zde nalezl zbytky peří starého asi 40 miliónů let. Na nálezu dávného peří by ještě nebylo nic tak zvláštního. Pera ale také obsahovala drobné částečky, která vědci dříve považovali za bakterie. Detailní průzkum pomocí elektronového mikroskopu však odhalil, že se nejedná o bakterie, ale zbytky buněk nesoucích tmavé pigmenty, melanocyty. „Tato pera měla černé pozadí, na povrchu se však podle úhlu dopadu slunce zbarvovala do kovově zelené, modré či měděné. V mnohém tak připomínala pera dnešních špačků či kosů,“ říká o nálezu Richard Prum z Katedry ekologie a evoluční biologie Yaleovy univerzity. Tento objev ale rozpoutal mezi vědci skutečný závod s mnohem vyšším cílem: „Skutečným Svatým grálem tohoto programu pokusit se zrekonstruovat, jak vypadalo zbarvení opeřených dinosaurů. Pracujeme na tom, abychom zjistili, zda bude něco takového možné,“ říká další z účastníků projektu Jakob Vinther.
