Slovo pandemie se v dnešní době skloňuje ve sdělovacích prostředcích prakticky denně. Neznámé viry či bakterie se mohou objevit na jedné straně světa a přes noc se dostat na druhou. Někteří lidé však patří do více rizikových skupin než jiní. A do které patříte Vy?
Od doby, kdy jsme my, lidé, začali žít ve městech s velkou hustotou obyvatel, patří epidemie nejrůznějších nemocí k největším strašákům, díky nimž nám příroda dá čas od času vědět, že jsme na ni stále krátcí. Jedním z typických znaků úspěšného parazita je to, že si s ním alespoň po nějakou dobu náš imunitní systém nedokáže poradit. Nevítaný host má k tomu, aby se dokonale vyzbrojil, většinou dost času. V klidu si totiž mutuje na některém z jiných hostitelů. Když se dostatečně zocelí, přeskočí na člověka a epidemie planetárních rozměrů může být na světě.
V unikátním kvízu, který pro vás redakce 21. STOLETÍ připravila, si můžete sami zjistit míru rizika, zda se stanete i vy obětí nějaké pandemie.
1)Podnikáte často dlouhé cesty do zahraničí?
a) ano b) ne
Ačkoliv lidské tělo a jeho fungování se v průběhu staletí příliš nemění, lékařských disciplín stále přibývá. Kromě např. sportovního či mužského lékařství patří k takovým novým oborům i lékařství cestovní. Jak společnost (tedy zejména vyspělé země světa) bohatnou, cestují lidé čím dál častěji. Dlouhé lety, zejména ty přes několik časových pásem, a rychlé přechody mezi různými typy podnebí však oslabují organismus, který je pak náchylnější k napadení nezvaným parazitem. Také imunitní odpověď není ideálně vyladěna na neznámé prostředí a brána do těla je pro případné parazity mnohem více otevřená, než je tomu u místních lidí. V neposlední řadě jsou cestovatelé vystaveni odlišným zvyklostem, s nimiž si často nedokážou poradit. Nevědí například, jak se chránit před obtížným hmyzem či jak se vyhnout střevním příhodám. Cestování je pro rozšiřování chorob tedy skutečně nejvíce rizikovým faktorem.
2)Přicházíte často do styku se zvířaty?
a) ano b) ne
Zvířata jsou přirozenými hostiteli velké řady patogenních zárodků. A právě v tom spočívá velká síla nových infekcí. Jak viry, tak bakterie mohou totiž v klidu mutovat v prostředí, jehož imunologické parametry jsou od lidského často velmi odlišné. Při přeskoku na člověka už může být virus vybaven mutacemi, proti nimž není lidský imunitní systém vybaven. Mutování uvnitř organismu zvířat má však pro viry ještě jednu výhodu. Přirozenou imunitu lidí suplují v poslední době čím dál častěji lékaři a látky, které se jim podaří vyvinout. Když se viru podaří „ukrýt se“ do zvířecího hostitele, mutuje v něm zcela bez dohledu. Běžnými hostiteli nebezpečných patogenů jsou např. ptáci, opice či nejrůznější další domácí zvířata.
3)Berete často antibiotika?
a) ano b) ne
Ačkoliv v posledních letech panují největší obavy z onemocnění virového původu (nejrůznější formy chřipky, HIV), bakterie dokážou také pěkně potrápit. Nemusí být přímo původcem epidemie, ale mohou způsobovat sekundární infekce, které umějí zdevastovat tělo oslabené útokem viru (např. při onemocnění AIDS). Rezistence vůči antibiotikům se stává čím dál větším problémem. Existují už například i kmeny bakterií, s nimiž nepohnou ani extra silná záložní antibiotika, jako je například meticilin. Nasazení léčby antibiotiky je proto třeba vždy dobře zvážit.
4)Pochutnáte si rádi na exotických pochoutkách?
a) ano b) ne
Abyste se dostali do kontaktu s cizokrajnými parazity, nemusíte vždycky jezdit do ciziny. Řada z nich velmi jednoduše přijede za vámi – sveze se totiž s potravinami, které se z ciziny dovážejí. Velké podezření padá v posledních letech na žáby, jejichž maso je v poslední době v evropských i amerických restauracích ve stále větší oblibě. Největším postrachem pro populace obojživelníků jsou mykózy, způsobované plísní Batrachochytrium dendrobatidis (způsobuje nemoc chytridiomycidu), a také viry ze skupiny ranavirů, což jsou viry, napadající výhradně obojživelníky. Zatím však nebylo zjištěno, že by ranaviry způsobovaly vážné infekce u lidí. Méně to však platí u ptáků nakažených ptačí chřipkou či hovězího obsahujícího priony – zárodky nemoci šílených krav.
5)Trpíte sníženou imunitou?
a) ano b) ne
Imunitou nazývá lékařská věda schopnost bránit se cizorodým látkám (antigenům), které mohu přicházet z vnějšího, ale i vnitřního prostředí organismu. Imunitní systém patří k nejsložitějším a nejsnáze zranitelným součástem našeho organismu, a není proto divu, že zdaleka ne všichni lidé jej mají bezchybně vyladěný. Za oslabením imunity mohou stát jak vrozené příčiny (poruchy T-lymfocytů, chyby ve vývoji brzlíku), tak příčiny získané během života (nejrůznější infekce či špatná strava). O naši imunitu se starají také včasné vakcíny proti nejběžnějším typům smrtelných nemocí. Proočkovanost populace pak vytváří tzv. kolektivní imunitu, která „schová“ i lidi neočkované. Na posilování imunity a očkování bychom proto neměli zapomínat!
6)Jste občas na štíru s hygienou?
a) ano b) ne
Ačkoliv to může znít jako fráze, je hygiena stále důležitým způsobem, jak předcházet nejrůznějším nákazám. Hygiena nezahrnuje pouze péči o náš zevnějšek, ale také o naše prostředí (odstraňuje z něj například nejrůznější alergeny). Do hygienických opatření můžeme počítat i rozvinutou síť kanalizace či zdravotnických zařízení. Stále existuje velká řada nemocí, které se snáze šíří v prostředí, v němž hygiena nehraje velkou roli (hepatitida, stafylokokové infekce). Hygiena, zejména mytí rukou a také potravin, proto patří k základním civilizačním návykům!
7)Máte občas nechráněný sex s neznámým partnerem?
a) ano b) ne
Pohlavní styk je tradiční nechráněnou bránou, kterou si nejrůznější parazité vybírají pro vstup do těla oběti. V případě lidí nevyužívají pouze nezbytné potřeby se alespoň jednou za život rozmnožit, ale dnes zejména i skutečnost, že sex lidé provozují spíše pro zábavu než kvůli reprodukci. V dnešním světě existují dokonce celé oblasti, které se na tzv. „sexuální turistiku“ specializují. Nevítaným suvenýrem z takové dovolené může být právě nepříjemná choroba – od chlamydií až po AIDS. Když už v sobě nutkání k náhodnému sexu nedokážete potlačit, nezapomínejte na ochranu pomocí prezervativu!
Co si myslí 21. STOLETÍ?
Hrozba pandemie skutečně existuje a měla by se brát co nejvíc vážně. Právě proto, že ji berou vážně nejen samotní vědci, ale i Světová zdravotnická organizace. Ta může směřovat svá doporučení vládám jednotlivých zemí, což situaci výrazně zlepšuje oproti rozsáhlým pandemiím v minulosti. Výrazně se zlepšila hygienická situace i další preventivní opatření. Dnešní věda má navíc po ruce řadu skutečně účinných zbraní – vakcíny, antivirotika či antibiotika. Pandemiím sice nelze nikdy plně předcházet, ale lze výrazně snížit podíl jejich obětí.
Jak jste dopadli?
Odpověděli jste alespoň na 4 otázky kladně? Aniž bychom vás chtěli nějak strašit, patříte do rizikové skupiny. Rozhodně však není nic ztraceno, neboť nikdy není pozdě začít s prevencí. Podle poznatků preventivní medicíny lze v dnešní době infekčním chorobám poměrně účinně předcházet. Když už vás práce nebo jiné okolnosti nutí do častého cestování (nejvíce rizikový faktor), dbejte alespoň na základní hygienické zásady a vyhýbejte se dalším typům rizikového chování. Svým zodpovědným přístupem pomůžete nejen sobě, ale také všem ostatním, kteří by se od vás mohli v budoucnu nakazit.
Co je to pandemie?
Jako u mnoha dalších slov z vědeckého žargonu je třeba hledat původ slova pandemie ve staré řečtině. Zatímco předpona pan znamená »vše, všechno«, slovo démos, které se nám zachovalo např. i ve slově demokracie, znamená »lid«. Pandemie je tedy taková vlna nemoci, která zasáhne veškerou populaci. Světová zdravotnická organizace (WHO) má pro definici pandemie tři jasná kritéria. Nemoc musí být pro populaci v první řadě nová, musí se objevit náhle a nečekaně. Dále musí být nakažlivá pro lidi a způsobovat jim vážná onemocnění, která mohou vést až k smrti. Posledním, co musí epidemie splňovat, aby mohla být nazvána pandemií, je vysoká přenosnost a nakažlivost choroboplodných zárodků, které ji způsobují. Ačkoliv se tedy často mluví např. o epidemii obezity (zejména v USA) či rakoviny, podle Světové zdravotnické organizace by o pandemie v pravé slova smyslu nešlo.
