Domů     Příroda
Sluneční bouře na Zemi
21.stoleti 20.7.2009

Nádherné světelné úkazy na obloze, zvané polární záře, vznikají ve vysoké atmosféře vlivem zvýšené aktivity Slunce. Při velkých slunečních erupcích (protuberancích) se mrak částic slunečního větru, v podobě protonů, elektronů a alfa částic, dostává až do zemské atmosféry a stáčí se po spirálách k magnetickým pólům Země.Nádherné světelné úkazy na obloze, zvané polární záře, vznikají ve vysoké atmosféře vlivem zvýšené aktivity Slunce. Při velkých slunečních erupcích (protuberancích) se mrak částic slunečního větru, v podobě protonů, elektronů a alfa částic, dostává až do zemské atmosféry a stáčí se po spirálách k magnetickým pólům Země.

Při reakci s atmosférou se částice rozsvítí a vzniká tento úžasný úkaz. Polární záře se objevují obvykle ve výškách od 80 do 1000 km nad zemským povrchem. Nejvíce jich vzniká v ionosféře, kde je vysoká koncentrace iontů a volných elektronů, to je ve výškách okolo 100 kilometrů. Nejčastěji jsou pozorovatelné v polárních oblastech, ale v období vysoké sluneční aktivity je můžeme vzácně pozorovat i u nás. Záře vzniklé na severu se označují jako aurora borealis a na jihu jako aurora australis.

Související články
Příroda 17.6.2026
Šakali nepatří k šelmám, které by si lidé se starým kontinentem spojovali. Nicméně zde žijí – a co víc, v posledních dekádách se Evropou šíří. Z oblastí, pro něž byl v minulosti jejich výskyt typický, tedy z Balkánu a Černomoří, pronikají do dalších regionů. V současnosti lze na šakaly obecné narazit v zemích, jako jsou […]
Stromy sehrávají důležitou roli při ukládání uhlíku, jehož přebytek v atmosféře ve formě CO2 vede ke změně klimatu. Nejnovější studie však naznačuje, že stromy nemusí být schopny ukládat tolik uhlíku, jak se doufalo. Vědci zjistili, že fotosyntéza totiž ne vždy vede k růstu dřeva, který uhlík váže. Spalováním fosilních paliv, jako je uhlí, ropa či […]
V chladných oblastech Sibiře a severní Kanady se vyskytuje sysel Parryův. Ve zkamenělých výkalech předchůdců těchto syslů, kteří obývali kanadský permafrost, objevili výzkumníci DNA dávných zvířat, včetně dnes již vyhynulých mamutů… „Prohledávání syslích výkalů (neboli koprolitu) se může zdát  ‚méně atraktivní‘ než vykopání mamutího klu,“ domnívá se Tyler Murchie, výzkumník v oboru paleogenomiky na kanadské […]
Když se řekne masožravá rostlina, vybaví si většina lidí právě mucholapku, která jako jediná suchozemská rostlina loví drobné živočichy prudkým pohybem pasti. Jak to ale dělá? Mucholapkou podivnou (Dionaea muscipula) byl fascinován už zakladatel evoluční biologie Charles Darwin (1809–1882). Sklapnutí její pasti bylo totiž tak rychlé, že si myslel, že snad rostlina disponuje svaly. Třetí […]
Výlet do australské přírody může na věci neznalého turistu působit jako idyla: Žádné velké šelmy, možná jen pozor na hady. Jenže také na jedovaté pavouky a štíry a co už tuší málokdo, i na nenápadný keř se srdčitými listy. Stačí letmý dotyk a ozve se pronikavá bolest, která přetrvává i týdny. Nenápadný tento keř není […]
reklama
Nejčtenější články
za poslední
24 hodin    3 dny    týden
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
reklama
Copyright © RF-Hobby.cz
Provozovatel: RF HOBBY, s. r. o., Bohdalecká 6/1420, 101 00 Praha 10, IČO: 26155672, tel.: 420 281 090 611, e-mail: sekretariat@rf-hobby.cz