Nález z jihoněmeckého Hohle Fels potvrdil, že hudba má v Německu skutečně tisíciteletou tradici. Archeologové zde nedávno odkryli zbytky fléten, jejichž doba vzniku z nich dělá nejstarší známé hudební nástroje vyrobené příslušníky našeho druhu.
Bádensko-Württembersko na jihozápadě Německa je slavnou archeologickou oblastí, známou jako významné centrum svrchně paleolitické „aurignacijenské kultury“. Tato kultura se rozvíjela na velké části evropského kontinentu zhruba od doby před 40 000 lety, poslední artefakty tohoto typu nacházíme ještě ve vrstvách 25 000 let starých. V jeskyni Hohle Fels byla v loňském roce objevena velmi vzácná, asi 6 cm vysoká soška ženy, tzv. „Venuše z Hohle Fels“ vyřezaná z mamutoviny. Velká část odborné veřejnosti považuje tuto sošku za nejstarší figurativní zobrazení lidské postavy vůbec. Sotva však odborný svět vydechl úžasem nad vnadnou Venuší, hlásí němečtí archeologové další významný nález. Podařilo se jim zde objevit zbytky hned několika pradávných fléten. Největší z nich byla vyrobena z vřetenní kosti (radius) supa bělohlavého (Gyps fulvus), který se dříve v oblasti běžně vyskytoval. Tento mrchožrout dosahuje rozpětí až 265 cm, materiálu na 22 cm dlouhou flétnu bylo tedy dost. Materiál na dalších dvě nalezené flétny však neposkytli supi, ale oblíbená zvířata dávných umělců – mamuti. Technologie výroby nástroje z mamutích klů je oproti výrobě z kostí supů mnohem složitější. Kvůli výrobě nástroje musí být mamutí kel rozpůlen, vydlabán a poté zase spojen lepidlem dohromady. Společně s uměleckými artefakty však nebyly nalezeny žádné lidské kosti. Vědci si nemohou být stoprocentně jistí, že jejich původci byli naši přímí předchůdci a nikoliv jejich největší konkurenti – neandrtálci. Velká část odborné komunity se však kloní k názoru, že takto vyspělé technologie ovládali přeci jen spíše dávní příslušníci našeho druhu.
