Šimpanzí hony na menší druhy opic, nejčastěji guerézy, končí většinou tak, že maso si rozdělí nejsilnější samci. Samice však také nepřijdou zkrátka. Samci je s nimi smění za tradiční a velmi hodnotnou komoditu – za sex. Šimpanzí samice mají však daleko k prostitutkám – spíše než obchodní transakci připomíná celý rituál spíše romantické dvoření. Podle pozorování německých primatologů samice „neplatí“ štědrým samcům rovnou, ale odkládají svou splátku do vzdáleného budoucna. Samcům tedy stále nezbývá nic jiného než doufat.
Cesta do hlubin robotovy mysli
Může se robot zbláznit? Vědci tvrdí, že ano!
Lidé se vyvinuli během evoluce k dokonalosti ve vizuálním zobrazování prožitků, tedy ve svém mimoslovním vyjadřování. Pokud bychom toto mimoslovní vyjadřování nepoužívali, vypadali bychom nepřirozeně, tedy právě tak jako umělé bytosti. Mnozí vědci se shodují v názoru, že za současných možností kybernetiky nelze podobné emoce u robotů naprogramovat. Museli by často vyjadřovat protichůdné pocity, což by v důsledku vedlo k rozpolcení umělé inteligence a k šílenství. Odborně řečeno, jejich kybernetický mozek by se zhroutil, stejně jako se vám občas zasekne počítač, pokud jej mermomocí nutíte vykonat nějaké protichůdné procesy. Vědci berou tento problém jako velkou výzvu a hledají cesty, jak emoce robotům přičarovat.
Inteligentní medicína v lidském těle
Doktor v pilulce
Pacienti s rakovinou zažívacího traktu, tlustého střeva, nebo s Crohnovou chorobou nebudou muset možná už za rok podstupovat drastickou léčbu chemoterapií nebo chirurgický zákrok. Prostě spolknou chytrou pilulku, kterou lékař dálkově naviguje přímo k nádoru. A z čeho se vlastně onen malý zázrak, který vyvíjejí australští vědci, skládá? Jednu třetinu kapsle zabírá léčivá látka. Hned vedle je miniaturní kapalinové čerpadlo, které má za úkol vstřikovat pomocí pístu lék přímo do postižené tkáně. Kapsle dále obsahuje pH senzor, podle kterého určují lékaři její polohu. Různé části zažívacího traktu mají totiž rozdílnou kyselost. Nejdůležitějšími součástkami jsou miniaturní procesor, dávkující lék ve stanovených intervalech, a vysílačka, napojená na počítač na stole lékaře. Ten může na dálku ovládat jednotlivé funkce pilulky. Zkrátka dokonalý zázrak.
Ohrožená oběť biologických invazí
Vědci zachraňují vzácného jedovatého savce
Většina z nás si dokáže těžko představit, že by se mezi savci, kteří jsou přece našimi nejbližšími příbuznými, mohlo vyskytnout zvíře zabíjející svou kořist pomocí jedu. A přece se takoví najdou, zejména v řádu hmyzožravců. Jednomu z nich, který se vyskytuje v karibské oblasti, pomáhají nyní vědci přežít. Jedná se o zvláštního štětinatce haitského (Solenodon paradoxus), který se vyskytuje pouze na ostrově Hispaniola v Karibiku a v současnosti je ohrožován řadou uměle vysazených druhů (krysy, kočky, promyky). Na jejich ochranu užívají vědci z britské University of Bath zvláštní způsoby modelování života společenství druhů, které jim mají napomoci odhalit klíčové oblasti, v nichž by měli být tito zvláštní starobylí savci zachováni.
Cesta za „svatým grálem“ rostlin
Rostliny odpovídají na globální oteplování
Na zvýšení teploty reagují rostliny tím, že prodlouží své stonky a také velmi nápadně prodlouží řapíky svých listů. Tato proměna má však velmi nevítaný důsledek pro zemědělce. Takto „upravené“ rostliny totiž poměrně značně zmenší svou celkovou biomasu a farmáři tak vlastně přijdou o část své úrody. Globální oteplování jim proto může dělat skutečně těžkou hlavu. Týmu pod vedením dr. Kerry Franklinové z britské University of Leicester se nedávno podařilo odhalit jeden jediný gen, který reguluje celou kaskádu dalších procesů, v jejichž důsledku dojde k rozsáhlé proměně v celkovém designu rostliny. Na cestě k „ideální“ rostlině tedy věda opět o značný kus pokročila.
Další překvapení z dávného Egypta
Pyramidy ukazovaly k městu boha Slunce
Pyramidy, hrobky dávných egyptských vládců – faraonů, ještě zdaleka nevydaly vědcům všechna svá tajemství. Ačkoliv by většina z nás očekávala, že ta největší se skrývají hluboko v jejich nitru, nemusí tomu být vždycky tak. Podle nové a provokativní studie mělo totiž svůj význam i to, jak byly pyramidy natočeny jednak vůči sobě, jednak vůči dalším bodům, které hrály v životě Egypťanů významnou roli. Giulio Magli z Polytechnické univerzity v severoitalském Miláně je přímo fascinován neviditelnými spojitostmi mezi obrovitými objekty. Zjistil, že tři pyramidy po sobě jdoucích vládců – Cheopsovu, Rachefovu a Menkaurovu – propojuje pomyslná linie, která ukazuje směrem k dnes již neexistujícímu městu Heliopolis (Iunu), centru kultu posvátného boha Slunce Re (dnes nedaleko Káhiry).
Starý „strom života“ už neplatí
Houby a koráli nepatří mezi lidské předky
Od dob Charlese Darwina si biologové navykli zobrazovat vzájemnou příbuznost organismů pomocí tzv. „stromů života“. Donedávna předpokládali, že všichni živočichové jsou součástí jednoho stromu. Společná studie kanadských, francouzských a německých genetiků však ukazuje, že od společného „kmene“ dvoustranně souměrných živočichů, mezi které patříme i my, lidé, se velmi záhy oddělila samostatná linie, vedoucí např. k dnešním mořským houbám, žahavcům či žebernatkám.
Včelí lékaři se činí
Máme lék pro vymírající včelstva?
Mizení včelstev nedělá vrásky pouze včelařům, ale prakticky všem, kdo se zajímají o budoucnost života na Zemi. Španělským vědcům se podařilo identifikovat jednu z jeho příčin a úspěšně jej léčit. Při rozboru několika zdecimovaných úlů neobjevili žádnou jinou příčinu jejich smrti, než je parazitická houba hmyzomorka druhu Nosema ceranae, která napadá jejich trávicí systém. Zbytek včel, který v úlech přežil, se proto pokusili léčit antibiotikem flumagillinem a brzy došli k velmi uspokojivému výsledku – všechny infikované kolonie se brzy zotavily. „Teď, když známe jeden typ parazita, který by mohl být za vymírání včel zodpovědný, můžeme hledat známky infekce a pokusit se infikované kolonie zachránit dříve, než se nákaza ještě více rozšíří,“ vysvětluje význam práce svého týmu jeho vedoucí, dr. Mariano Higes z Laboratoře patologie včelstev ve španělském Marchamalu.
Příroda opět inspirací pro konstruktéry
„Ptačím peřím“ k lepší aerodynamice
K vytvoření ideálního designu těl organismů se příroda propracovávala po dlouhé miliony let. Konstruktéři, kteří pasou po ideálním designu strojů, však tolik času nemají, a proto se jim často vyplatí nějaký ten nápad od přírody „opsat“. Italští letečtí inženýři se nedávno inspirovali konstrukcí ptačího křídla. K brzdění vzdušných vírů slouží několik řad pírek, kterým ornitologové říkají křídelní krovky. Při plachtění se tyto krovky dokážou vztyčit kolmo vůči rovině křídla a volně vibrují v proudu vzduchu. A právě tato pírka byla pro italské vědce tou největší inspirací. Za testovací válec o průměru 20 cm, který nechali naplocho plout ve virtuálním prostoru počítačové simulace, připevnili několik drobných keratinových štětin o délce mezi 4–6 cm, které odkoukali od ptáků. Podle jejich zjištění se celkový odpor snížil o celých 15 %!
Další kamínek v genetické skládačce
Kmenové buňky mohou napomoci „vyrobit“ nové svaly
Komu by se nelíbilo vyměnit staré a poškozené svaly za nové? Imaginární fronta na takovou vymoženost by byla jistě dlouhá. Ruku v ruce by v ní stáli jak lidé dlouhodobě upoutaní na lůžko, tak například špičkoví sportovci, u nichž jsou poškození svalů na denním pořádku. Vrátka k takovému sci-fi pootevřela nová studie amerických a italských vědců. Ve svém výzkumu se soustředili především na prozkoumání genetické kaskády, která vede k diferenciaci buněk z buněk kmenových. „Doufáme také, že naše práce přispěje k bližšímu porozumění tomu, jak vlastně vznikají a rostou nádory svalové tkáně. V budoucnu by mohlo dojít i k vytvoření terapie, která méně toxická než klasická chemoterapie,“ komentuje práci týmu dr. Keller z University of Texas.
Psychologové radí:
Rodinná pouta jsou nejlepší prevencí proti sebevraždě
Aby pod koly aut či pod mosty skončilo co nejméně lidí, snaží se psychologové co nejlépe studovat příčiny a prevenci sebevražd. Sebevražedné chování se podle nich pojí s v první řadě s depresí. Pravým semeništěm depresí je pubertální a postpubertální věk, kdy tělo prochází řadou změn a na člověka se valí nové, dříve nepoznané povinnosti. Ačkoliv se teenageři v tomto věku často tváří, že jim tatínek s maminkou mohou být ukradení, opak je pravdou. Pro jejich psychickou vyrovnanost jsou rodinné vztahy důležitější, než jsou jejich vztahy se spolužáky ve škole či jinými vrstevníky. Tvrdí to alespoň James Mazzy z University of Washington, který na toto téma nedávno přednesl referát na setkání Americké společnosti proti sebevraždám
Pohanské rituály v křesťanské zemi
V Maďarsku byly objeveny další kostry obětovaných psů
Při stavbě rodinných domků v městečku Kana na předměstí Budapešti narazili dělníci na hřbitov pocházející z doby mezi 10.–13. stoletím, který kromě lidských ostatků obsahoval i zhruba 25 psích koster. Nebyly to však obyčejné kostry – byly pohřbeny ve zvláštních jámách nohama vzhůru a některé z nich nesly dokonce známky dekapitace (odnětí hlavy). Kostry však neležely pouze na „psím hřbitově“. Asi dvanáct z nich objevili archeologové také pohřbené v základech domů. Psi „ze hřbitova“ byli pravděpodobně obětováni jako amulety proti čarodějnicím či uřknutí. To psi nalezení v základech domů zemřeli pravděpodobně kvůli něčemu jinému. K jejich obětování došlo nejspíše proto, aby odehnali zlé duchy z místa, kde měla stát stavba. Tento nález ukazuje, že zvyk je železná košile a starého pohana křesťanským kouskům nenaučíš.
Přirozená laboratoř evoluce
Štíři v izraelském „Evolučním kaňonu“
Některá místa na světě se pro zkoumání biologů hodí lépe, jiná hůře. Pravou laboratoří evoluce je údolí nedaleko hory Karmel v Izraeli, kterému se přezdívá „Evoluční kaňon“. Izraelští biologové se soustředili zejména na tamější štíry. A proč právě toto údolí, které leží v severním Izraeli (Galileji) nedaleko města Haifa? Jedinečnou přirozenou laboratoř z něj dělá jeho specifická poloha. Údolí se mezi horskými hřebeny táhne z východu na západ. Právě díky této orientaci získává jedna ze stran kaňonu až 8x více slunečního světla a tepla než strana druhá. Prakticky 100 metrů od sebe zde proto existují dva naprosto odlišné typy biotopů. Poté, co pečlivě zmapovali výskyt druhů štírů, došli k závěru, že dva ze šesti z nich žijí pouze na „africké“ straně. A nejen to. Celkový počet exemplářů štírů z „africké“ strany převyšoval stranu „evropskou“ o celou třetinu. A co vlastně z této zdánlivé banality plyne? Podle izraelských výzkumníků mohly právě na takových místech vznikat v minulosti nové druhy. I tak zdánlivá drobnost, jako je úhel, pod nímž na zem dopadají sluneční paprsky, tak může působit jako motor evolučních změn, které mohou mít později globální dopad.
Lidské mozky si vyrábějí svou vlastní „marihuanu“
Na cestě ke zdravotně nezávadnému jointu
Průzkum složitých vztahů mezi neurony – buňkami, které tvoří náš nervový systém – přináší vědcům řadu překvapení prakticky každodenně. Nedávná společná studie amerických a brazilských vědců ukázala, že naše mozky si samy vyrábějí látky, jejichž účinky se blíží účinkům marihuany. Když porovnali strukturu peptidů, které si tělo vyrábí samo, s účinnou látkou marihuany, zjistili, že jsou si nejen velmi podobné, ale dokážou se i vázat na stejné receptory a dokonce je aktivovat. Nebojte se, vědci se nesnaží vyrobit jen „zdravotně nezávadného jointa“. Marihuanové extrakty jsou již dlouho užívány v nejrůznějších oblastech medicíny a nový objev by mohl vést k ještě širšímu využití této vstupní brány do buňky.
I zbarvení živočichů má své zákonitosti
Proč příroda září barvami?
Důvodů, proč příroda tolik kypí barvami, dokážou přírodovědci najít několik. Jedním z nich, který je obzvláště významný, je takzvané výstražné zbarvení. Jeho účelem je oznámit světu a zejména všem predátorům: „Mě nejez, jsem nechutný a nejspíš i jedovatý“. Nevýhodou je, že takové organismy musí investovat jak do výroby jedu, který je ochrání, tak do barevných pigmentů, které zprávu o jejich jedovatosti předají dál. Tuto náročnou investici se proto snaží řada organismů obejít – investují do úpravy svého zevnějšku tak, aby byl podobný druhům jedovatým, ale s výrobou jedu se už neobtěžují. Výrazné zbarvení je sice výhodné k odstrašování, na druhou stranu ale k sobě tato zbarvený jedinec snadněji připoutá pozornost. Větší sebejistotu mohou mít druhy jedovaté, neboť ty jsou proti predátorům skutečně chráněny. Aby unikly nevítaným napodobovačům, kteří parazitují na jejich nápadném designu, stále svoji barevnost zvyšují a příroda tak získává stále zářivější barvy. Jednoduché, co říkáte?
Parazité a klimatické změny
Ovlivní globální oteplování šíření lymské boreliózy?
Jedním z nejčastějších vektorů, čili přenašečů bakterií způsobujících lymskou boreliózu, jsou klíšťata. Tito krev sající parazité procházejí během svého života cykly, které jsou do značné míry určeny podnebím. Spolu s globálními změnami klimatu se mění i životní cykly klíšťat. Pro klíšťata k lepšímu, pro nás bohužel k horšímu. Životní cykly klíšťat získávají díky globálnímu oteplování delší pauzy a v jejich tělech tak přežívají pouze odolnější kmeny bakterií, které zesilují vážnost infekce. Nejnovější výzkum amerických vědců tak opět potvrdil, že v přírodě všechno souvisí se vším.
Chemici napodobují život
Gel, který leze jako píďalka
Vytvořit zařízení, které se bude pohybovat samo bez vnějšího přispění, je dávným snem všech inženýrů. Japonští vědci nedávno přišli s látkou, která něco podobného dokáže. Chemik Šuji Hašimoto z Waseda University v japonském Tokiu spolu se svými kolegy vytvořil zvláštní gel, který se dokáže sám pohybovat „píďalkovitým“ pohybem kupředu. A jak vlastně taková umělá píďalka funguje? Její unikátní způsob pohybu je založen na principu převádění chemické energie v energii kinetickou. Energii je však třeba tak jako tak vyrobit. K tomu slouží zvláštní cyklus oscilačních chemických reakcí, známý jako Bělorusova-Žabotinského reakce, který vědci zabudovali přímo do gelu.
Malé velké informace:
Období mezi lety 1645 a 1715 přezdívají klimatologové „malá doba ledová“. Po celém světě došlo v této době k výraznému ochlazení. S možným vysvětlením této náhlé změny přišli v nedávné době američtí vědci. Tento teplotní výkyv mohla způsobit drobná změna v aktivitě Slunce.
Plži si staví své schránky na ochranu proti predátorům. Čím větší schránka, tím menší je pravděpodobnost, že na vás některý z okolo plovoucích hladovců dostane chuť. Vědci z kanadské Queen´s University si všimli, že plži, kteří hrají klíčovou roli v potravním řetězci severního Atlantiku, zvětšili za posledních 100 let své ulity v průměru o 22,6 %. O důvodech vědci pouze spekulují. Na vině může být menší počet dravých ryb nebo oteplení moří.
Multitasking neboli schopnost řešit více úkolů najednou je schopností klíčovou zejména v těch oborech, které vyžadují rychlé rozhodování. Jedním z nich je i práce policistů v terénu, která čas od času vyžaduje použití zbraně. Američtí psychologové zjistili, že nejmenší pravděpodobnost, že policista ve zmatku zastřelí neozbrojeného člověka, je u těch z nich, kteří nejlépe skórovali v testech ověřujících právě schopnosti multitaskingu.
Který z rostlinných olejů je pro lidi nejzdravější? Již dlouho se ukazuje, že na první místo patří zřejmě olej z oliv. Při výzkumu složek tohoto tradičního produktu odhalili portugalští chemici látku, kterou označují zkratkou DHPEA-EDA. Tato látka má výrazné antioxidační účinky, tedy omezuje panování volných kyslíkových radikálů v našich tkáních. Podle Portugalců je proto tato látka velmi dobrým spojencem proti degenerativním chorobám srdce.
Psi a jejich pánové se skutečně podobají! Britští psychologové nechali skupinu pokusných osob přiřazovat fotografie tří psích ras – labradorů, pudlů a bullteriérů k fotografiím jejich pánů. K jejich překvapení zjistili, že ve více než polovině případů byly pokusné osoby úspěšné. Vysvětlení hledají psychologové především v nevědomých procesech, které se uplatňují při výběru domácího mazlíčka.
Na čem všem závisí pohlaví dítěte? Američtí vědci přišli nedávno s objevem, že to, zda se vám narodí holčička či chlapeček, může záviset také na zeměpisné šířce místa, kde došlo k početí. Ačkoliv celosvětově vítězí mezi novorozenci chlapci (51,3 %), v zemích ležících v tropickém pásu je to 51,1 %. Rozdíl je to sice drobný, ale volá po vysvětlení. Vědci spekulují o tom, že teplota proměňuje strukturu spermií či ovlivňuje samovolné potraty.
Máte nepříjemnou sennou rýmu? Možná by vás tedy mohlo zajímat, jaká příčina za ní nejspíše stojí. Podle finských vědců je na vině špatná funkce výstelkové tkáně, která pokrývá vnitřek nosní dutiny. Špatně fungující výstelka dovolí alergizující částici (např. pylovému zrnu), aby skrze ni prošla a dostala se tak na místa, na která nepatří.
Rodičovská péče v raném dětství dokáže dítě ovlivnit na celý zbytek života. Zvláště dobře patrné je to u jídelních návyků. Norští psychologové přišli nedávno se zjištěním, že matky, které trpí ve zvýšené míře úzkostmi a nízkým sebevědomím, dokážou u dětí rozvinout návyk na sladké a tučné, tedy nezdravé jídlo.
Nepříjemní parazité – štěnice, které si občas někdo z nás přiveze z návštěvy exotické země – nám sice dokážou znepříjemnit noc svými štípanci, jinak ale nejsou příliš nebezpečné. Američtí vědci, kteří je dlouhodobě zkoumali, jsou si téměř jistí, že svým bodnutím štěnice nepřenášejí žádné nebezpečné choroboplodné zárodky.
Kdo by neznal kosatku? Pro někoho symbol zla a nebezpečí oceánů, pro jiné krásná černobílá zvířata, známá z delfinárií nebo filmu Zachraňte Williho. Kosatky dravé (Orcinus orca) mají však méně známé příbuzné, kosatky černé (Pseudorca crassidens), které však odborníci řadí spíše do bližšího příbuzenstva delfínů. Nedávno publikovaná studie amerických vědců ukazuje, že se populace tohoto kytovce v Tichém oceánu výrazně zmenšily.
Milovníci kakaa a čokolády, pozor! Nad vaší oblíbenou pochutinou se začínají stahovat temná mračna! Kakaovníky jsou totiž v čím dál větším ohrožení – v africkém Pobřeží Slonoviny je ohrožuje nebezpečný virus CSSV, brazilské plantáže zase decimuje parazitická houba Moniliophthora perniciosa, přezdívané čarodějné koště. Zdá se, že letošní úroda je skutečně v ohrožení!
Byli neandertálci méně šikovní než dnešní lidé? Jediný způsob, jak něco takového zjistit, je srovnat nástroje vyrobené neandertálci s těmi, které vyrobili naši přímí předkové. Americký antropolog Bruce Hardy porovnal nástroje ze stejné doby (před 40 000–35 000 lety) a došel k závěru, že naši přímí předkové sice dokázali vyrobit širší škálu nástrojů, se šikovností na tom však byly oba druhy zhruba stejně.
Počátky výroby léčivých mastí se ztrácejí v mlze dějin. Nedávný nález egyptologů nám tento počátek však přece jen o trochu přiblížil. V hrobce jednoho z nejstarších vládců Egypta, faraona Skorpiona I., který vládl před více než 5000 lety, byly nalezeny nádobky se zbytky alkoholu a bylinek, včetně pryskyřice stromů. Archeologové mají za to, že poznání tajemství výroby léčivých mastí bylo spojeno s ovládnutím techniky přípravy alkoholu.
Připadají vám vši jako odporní parazité, kterých je třeba se co nejefektivněji zbavit? Chyba! Vědci již dlouho vědí, že přítomnost parazitů v lidských střevech může zmírňovat autoimunitní reakce, mezi které patří např. alergie. V nedávné době však zjistili podobné věci i o vších a dalších vnějších parazitech. Podle jejich závěrů to vypadá, že za epidemií nejrůznějších alergií může nejspíš příliš velká péče lidí o hygienu.
Jak vyzrát na zemětřesení? Američtí vědci mají recept, jak si postavit dům v oblastech častých zemětřesení a nenechat si jej spadnout na hlavu. Ideálním materiálem pro takové stavby jsou balíky slámy! Kromě toho, že tento materiál dobře odolává otřesům půdy, je i ekologicky čistý a také velmi dobře izoluje.
Některé vynálezy lékařů zní dnes skutečně fantasticky. Britští lékaři přišli na způsob, jak ovlivňovat procesy v některých buňkách, například v lidských kmenových buňkách, pomocí magnetu. Do tkání uvolní drobounké kovové kuličky, které se navážou na povrch buněk, a poté je magnetem usměrní tak, že se otevřou buněčné kanály a do vnitřku buněk mohou proudit nejrůznější molekuly zvenčí. Geniálně jednoduché, ne?
Stalo se:
před 589 lety:
28. 7. 1420 byl českým králem korunován syn Karla IV. a jeho čtvrté manželky Blanky Pomořanské, Zikmund Lucemburský. V Čechách neoblíbený panovník byl významným středoevropským politikem své doby, v letech 1433–1437 byl i římským císařem, stejně jako jeho otec. Zemřel ve Znojmě roku 1437.
před 187 lety:
20. 7. 1822 se v Hynčicích (dnes součást obce Vražné) ve Slezsku narodil v rodině německy mluvících drobných zemědělců pozdější augustiniánský mnich a opat, především však významný vědec a zakladatel moderní genetiky, Gregor Johann Mendel. Jeho závěry byly na nějaký čas zapomenuty, byly však znovu objeveny nezávisle na sobě několika genetiky na začátku 20. století. Mendelovi bylo jeho prvenství připsáno zpětně.
před 106 lety:
1. 7. 1903 odstartoval první ročník cyklistického závodu Tour de France, největšího cyklistického podniku roku. Ve svých prvních ročnících nebyl závod rozdělen na etapy, ale závodníci museli bez cizí pomoci dojet co nejdále. Nejčastěji stanul na závěrečných stupních vítězů Američan Lance Armstromg. Závod se mu podařilo vyhrát sedmkrát za sebou.
před 84 lety:
10. 7. 1925 byl v americkém státě Tennessee zahájen proces se středoškolským učitelem Johnem T. Scopesem, který porušil tehdy platný státní zákon zakazující výuku evoluční teorie, který vstoupil do dějin pod názvem „Opičí proces“. Soud skončil o tři týdny později Scopesovým odsouzením k pokutě 100 USD. Kontroverzní zákon zůstal v platnosti až do roku 1967.
před 75 lety:
4. 7. 1934 zemřela ve francouzské Sancellemoz jedna z nejvýznamnějších žen vědy, fyzička a chemička Maria Skłodowska-Curie. Narodila se roku 1867 v polské Varšavě, většinu let však působila ve Francii po boku svého manžela, Pierra Curie. Za svůj život byla dvakrát vyznamenána Nobelovou cenou – první cena byla za fyziku, druhá za chemii.
před 22 lety:
29. 7. 1987 podepsali britská premiérka Margaret Thatcherová a francouzský prezident Francois Mitterrand dohodu o vybudování tunelu pod Lamanšským průlivem mezi městy Folkestone a Calais. Otevřen byl 14. 11. 1994.
