Abychom mohli poznat rozdíl mezi slunečným a deštivým počasím, musí naše matička Země mít okolo sebe obal z látek v plynném skupenství – atmosféru. Takový obal nalezneme i na většině planet sluneční soustavy. Astronomové nedávno pozorovali atmosférické jevy i na vzdáleném hnědém trpaslíkovi.
Takzvaní hnědí trpaslíci jsou zvláštní vesmírné objekty. Většinou vznikají přímo z protohvězd, nejsou však natolik velké, aby v jejich vnitřku probíhala syntéza lehkého vodíku. Nezáří proto jasným bílým světlem, ale pouze červeně až infračerveně. Spíš než hvězdy tak v mnohém připomínají planety. Od nich se ale liší tím, že většinou neobíhají okolo žádné hvězdy mateřské. Jejich velikost se pohybuje někde mezi obřími planetami (typu našeho Saturna či Jupitera) a malými hvězdami. Podle nedávného pozorování se však zdá, že s planetami mají ještě jeden společný rys – počasí. Etienne Artigau z Gemini South Observatory v Chile pozoroval se svými kolegy hnědého trpaslíka SIMPO136 po dobu pěti nocí v kuse. Během této doby zaznamenal v jeho jasnosti nápadné kolísání. A nejen to. Při bedlivém detailním pozorování vyšlo najevo, že po jeho kotouči přecházejí tmavé skvrny. Astronomové si tyto změny přirozeně vysvětlují jako proměny v jeho atmosféře, tedy počasí.
