Proces domestikace jednotlivých živočišných druhů má pro dnešní vědce stále řadu tajemství. Jedno z nich však bylo nedávno odhaleno. Sklony k přátelství s člověkem mají některá zvířata přímo v genech.
Na počátku dnešních úspěchů rusko-německého týmu genetiků stál experiment s krysami, který v ruském Novosibirsku započali vědci již v roce 1972. Populaci divokých krys rozdělili na dvě skupiny. Jednu tvořily ty, které byly k lidem extrémně přátelské, druhou pak jejich opak – ti největší raubíři, kteří se snažili vědce kousnout, sotva k nim přiblížili ruku. Po mnoha letech, kdy vzájemně křížili zvířata pouze v rámci oddělených skupin, vypěstovali v podstatě jakési 2 národy: „hodné“ a „zlé“ krysy. Až po mnoha letech se odhodlali zkřížit hodné se zlými. A čeho tím chtěli docílit? Díky tomuto experimentu se jim podařilo identifikovat skupinu genů, která stojí za jejich rozdílnou povahou. Právě tyto geny by podle jejich předpokladů měla sdílet většina domestikovaných zvířat. „Díky tomuto objevu budeme možná v budoucnu schopni domestikovat i ty druhy zvířat, u nichž lidé doposud neuspěli, například americké bizony,“ odhaduje Frank Albert z Institutu Maxe Plancka v Lipsku, který se na studii podílel.
