Jsou lidoopi lechtiví?

Smích je jedním z nejkomplikovanějších projevů vyšší nervové činnosti. Smějící se zvířata jsou proto přírodě velmi vzácná. Britští vědci se rozhodli hledat zárodky lidského smíchu mezi nejbližšími příbuznými lidí a zdá se, že uspěli. Smích je jedním z nejkomplikovanějších projevů vyšší nervové činnosti. Smějící se zvířata jsou proto přírodě velmi vzácná. Britští vědci se rozhodli hledat zárodky lidského smíchu mezi nejbližšími příbuznými lidí a zdá se, že uspěli.

To, co je pro člověka samozřejmost, je u zvířat projevem neuvěřitelné vyspělosti. K tomu, aby byl jakákoliv organismus schopen propuknout ve výbuch smíchu, je totiž třeba zapojit řadu nezávislých procesů v centrálním nervovém systému a propojit je dohromady.

Nejprve je třeba rozpoznat podnět, který smích vyvolá a poté vyluzovat zvuky, které musí být přesně koordinovány s rytmem nádechu a výdechu. Marina Rossová z britské University of Portsmouth se rozhodla vyzkoumat smíchové schopnosti našich nejbližších příbuzných, lidoopů (orangutanů, goril a šimpanzů) a na základě těchto výzkumů také sestavit evoluční scénář, podle něhož se tyto schopnosti vyvíjely.

Rossová přišla s nejuniverzálnějším podnětem, na který lidé reagují smíchem – s lechtáním. Posupně lechtala nejen mláďata různých lidoopů, ale i lidské děti, jejich smích nahrávala a poté analyzovala pomocí počítačových programů.

S postupným vývojem, který vyvrcholil až u lidské linie, se podle ní projevy smíchu stávaly stále kratšími a rychlejšími. K tomu je však třeba dokonalé kontroly nad výdechovou fází dechu, o níž se vědci domnívali, že je takřka výlučnou schopností lidí.

Rossové tým však zjistil, že kontrola výdechové fáze dechu nutná pro smích je dostatečná u všech zkoumaných lidoopů. U našich dávných předků se podle všeho nejdříve vyvinulo dlouhé, hlasité a pomalé mručení blízké tomu, které vydávají dnešní orangutani.

K lidskému smíchu je však třeba ještě jedné věci – správně rozvibrovat hlasivky. Tuto schopnost zjistila Rossová pouze u jednoho ze zkoumaných zvířat – šimpanze bonobo. „Dalším krokem ve výzkumu smíchu by mělo být odhalení konkrétních genů, které se podílí na vzniku okruhů v mozku, zapojovaných při pocitech pobavení,“ nahlíží do budoucnosti Rossová.

Autor: Michal Andrle
Publikováno:
Další články autora
Právě v prodeji
Tip redakce
reklama

Související články

Důmyslné maskování

Je obecně známo, že samičky kolibříků bělokrkých mění po snesení vajec své...

Králík nebo pes? Kdo může za odchod...

Vymizení našich nejbližších příbuzných, neandertálců, asi před 30 000 lety je pro...

Zachycena při činu

Vědci nevycházejí z úžasu při pohledu na videozáznam pořízený na Seychelách....

Návrat plejtváků do jejich...

Plejtváky to táhne zpět do jejich původního prostředí, do vod Atlantského...

Konec karasů v Česku

Společný projekt představily v srpnu významné české organizace jako...

Odolají klimatické změně?

Korálové útesy jsou jedním z unikátních organismů, které jsou v současné době...

Pes člověka doprovází už 23 000 let

Člověk a pes. To spojení vzniklo už v dobách, kdy i prastaré civilizace...

Silně ohroženým rybákům se na...

Sedm hnízd a čtrnáct malých ptáčat rybáka obecného napočítali jihočeští...

Dávné vymírání měla možná na...

Vědci již dlouhou řádku let zkoumají, jak by supernovy mohly ovlivnit...

Zvířecí „lékaři“ odhalí nemoci...

Nevábně zavánějící trus by dobrovolně nikdo neočichával. Speciálně vycvičené fretky...

Nenechte si ujít další zajímavé články

Zpochybňované pronásledování: Vyhnali Atéňané filozofa Protagora z města?

Zpochybňované pronásledování:...

„Pokud jde o bohy, nemám žádnou možnost zjistit, zda existují, či nikoli, nebo...
Paterčata Dionneova: Život ve výběhu i v domě hrůzy

Paterčata Dionneova: Život ve...

Yvonne, Cécile, Annette, Émilie a Marie. Narodí se jako identická paterčata a...
Hodinová věž v Mekce: Rekordmanka s největším ciferníkem, observatoří i vědeckým centrem

Hodinová věž v Mekce: Rekordmanka s...

Supermoderní věž se zlatým půlměsícem na vrcholu má obří ciferník, který...
Vstřícnost k Čechům se nevyplácí: Jméno historika přibili na šibenici

Vstřícnost k Čechům se nevyplácí:...

Německý historik Johann Ehrenfried Zschackwitz (1669–1744) sepisuje Historische und...
Doba chytrých veverek a padajících vlasů. Co jste netušili o podzimu?

Doba chytrých veverek a padajících...

Někdo ho miluje, někdo nesnáší. O období, kdy příroda po dlouhé letní party...
Spor o vodku: Zvítězí ruská samohonka nebo polská zubrovka?

Spor o vodku: Zvítězí ruská...

„Vodka dělá ze všech lidí Rusy,“ traduje se kde jinde než v Rusku. Na své tekuté...
Nevhodné paměti prezidenta: Beneš vězel v žaludku nacistům i komunistům

Nevhodné paměti prezidenta: Beneš...

Zřízení Protektorátu Čechy a Morava přináší další kapitolu v oblasti zákazů...
Nakupování v době socialismu: Fronty na kečup a plesnivý sýr

Nakupování v době socialismu:...

Komunisté mají na začátku 60. let 20. století představu, že lidé jednou...
Ukázkový proces s rebelem: Na hranici skončí spisy i jejich autor

Ukázkový proces s rebelem: Na...

Německý novokřtěnec Balthasar Hubmaier (asi 1485–1528) obzvlášť rozčílí...
Poznejte své IQ

Poznejte své IQ

V našem profesionálně sestaveném testu ihned zjistíte přesné výsledky a obdržíte certifikát.