Domů     Příroda
Jsou lidoopi lechtiví?
21.stoleti
od 21.stoleti 9.6.2009

Smích je jedním z nejkomplikovanějších projevů vyšší nervové činnosti. Smějící se zvířata jsou proto přírodě velmi vzácná. Britští vědci se rozhodli hledat zárodky lidského smíchu mezi nejbližšími příbuznými lidí a zdá se, že uspěli. Smích je jedním z nejkomplikovanějších projevů vyšší nervové činnosti. Smějící se zvířata jsou proto  přírodě velmi vzácná. Britští vědci se rozhodli hledat zárodky lidského smíchu mezi nejbližšími příbuznými lidí a zdá se, že uspěli.

To, co je pro člověka samozřejmost, je u zvířat projevem neuvěřitelné vyspělosti. K tomu, aby byl jakákoliv organismus schopen propuknout ve výbuch smíchu, je totiž třeba zapojit řadu nezávislých procesů v centrálním nervovém systému a propojit je dohromady. Nejprve je třeba rozpoznat podnět, který smích vyvolá a poté vyluzovat zvuky, které musí být přesně koordinovány s rytmem nádechu a výdechu. Marina Rossová z britské University of Portsmouth se rozhodla vyzkoumat smíchové schopnosti našich nejbližších příbuzných, lidoopů (orangutanů, goril a šimpanzů) a na základě těchto výzkumů také sestavit evoluční scénář, podle něhož se tyto schopnosti vyvíjely.  Rossová přišla s nejuniverzálnějším podnětem, na který lidé reagují smíchem – s lechtáním. Posupně lechtala nejen mláďata různých lidoopů, ale i lidské děti, jejich smích nahrávala a poté analyzovala pomocí počítačových programů. S postupným vývojem, který vyvrcholil až u lidské linie, se podle ní projevy smíchu stávaly stále kratšími a rychlejšími. K tomu je však třeba dokonalé kontroly nad výdechovou fází dechu, o níž se vědci domnívali, že je takřka výlučnou schopností lidí.  Rossové tým však zjistil, že kontrola výdechové fáze dechu nutná pro smích je dostatečná u všech zkoumaných lidoopů.   U našich dávných předků se podle všeho nejdříve vyvinulo dlouhé, hlasité a pomalé mručení blízké tomu, které vydávají dnešní orangutani. K lidskému smíchu je však třeba ještě jedné věci – správně rozvibrovat hlasivky. Tuto schopnost zjistila Rossová pouze u jednoho ze zkoumaných zvířat – šimpanze bonobo. „Dalším krokem ve výzkumu smíchu by  mělo být odhalení konkrétních genů, které se podílí na vzniku okruhů v mozku, zapojovaných při pocitech pobavení,“ nahlíží do budoucnosti Rossová.

 

 

reklama
Související články
Herbář zdraví nezajímají písmena, bylinky se na abecedu dívají skrze listy. Je jedno, jestli jde o jetel, kozlík nebo křídlatku. To nejzákladnější je, aby rostliny prospívaly… V naší přírodě se nachází více jak 280 druhů léčivých rostlin. Nazýváme je bylinami a staly se zdrojem léčivých tzv. biologicky aktivních látek. Ve 26. díle našeho seriálu o […]
Evropa, ač to nemusí být na první pohled patrné, je domovem úchvatných živočichů. Ti musí v posledních desetiletích čelit výzvám dynamicky měnícího se světa, ale i klimatu. V unikátní šestidílné dokumentární sérii, kterou uvede Viasat Nature, se seznámíte s největšími, nejrychlejšími a nejvzácnějšími zvířaty žijícími na starém kontinentu. Setkáte se s největším evropským dravcem, kterým […]
Svět nebude v blízké budoucnosti bojovat jen s růstem CO2 v ovzduší, ale zároveň se bude potýkat s nedostatkem lithia potřebným pro výrobu baterií do elektromobilů. Do roku 2040 poptávka podle analýzy Benchmark Minerals Intelligence několikanásobně vzroste a vytvoří se deficit 1,8 megatun ročně. Tomuto problému by se podle ředitele výzkumu Toyoty Motor Corporation Gilla […]
Rod obojživelníků Atelopus, jehož zástupcům se v našich zemích někdy říká pralesničky, zastřešuje více než 100 druhů, které se vyskytují zejména ve Střední a Jižní Americe. Tyto malé, pestře zbarvené žabky jsou většinou prudce jedovaté a jejich jed používali místní domorodci do otrávených šipek. V 80. letech minulého století však tyto žabky zdecimovala parazitická houba Batrachochytrium […]
Biologická rozmanitost na celém světě dramatický klesá a mnoha druhům hrozí vyhynutí. Která společenstva přežijí? Ta, kde je velké množství rozmanitých druhů, nebo ta, kde jeden druh převládne? A vydrží déle druh, v němž jsou všichni jedinci stejní, nebo v němž se naopak odlišují? „Abychom vymírání druhů mohli zabránit, musíme tyto souvislosti znát,“ říká Jan […]
reklama
Nejčtenější články
za poslední
24 hodin    3 dny    týden
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
reklama
Copyright © RF-Hobby.cz