Domů     Historie
V Indii nalezli kostru nejstaršího leprotika
21.stoleti 2.6.2009

Lepra neboli malomocenství patří po staletí mezi souputníky a také největší postrachy lidstva. V Indii byla nedávno objevena kostra, která poskytuje nejstarší známý doklad o této chorobě na světě. Mohla by také napomoci vědcům při rekonstrukci jejích migračních tras. Lepra neboli malomocenství patří po staletí mezi souputníky a také největší postrachy lidstva. V Indii byla nedávno objevena kostra, která poskytuje nejstarší známý doklad o této chorobě na světě. Mohla by také napomoci vědcům při rekonstrukci jejích migračních tras.

Přes to, že je lepra známa lékařům prakticky od doby vzniku moderní medicíny, patří stále k nejméně prozkoumaným infekčním chorobám vůbec. Její původce, bakterie Mycobacterium leprae, se totiž velmi obtížně kultivuje v laboratorních podmínkách a  kromě člověka má pouze jednoho dalšího přirozeného hostitele, jihoamerického pásovce. Její pravlastí je podle všeho Afrika, odkud se rozšířila s lidskou populací, která ji opustila asi před 40 000 roky.  Její první zaznamenané případy v Evropě pocházejí až z doby přelomu 4. a 3. století př.n.l., kdy své mohutné tažení na východ podnikl Alexandr Makedonský. Své další tažení do Evropy zažila zejména během křižáckých válek. Lepra je považována za typickou civilizační chorobu. Není totiž příliš nakažlivá a může se projevit až v momentě, kdy jsou lidé v dostatečně dlouhém kontaktu, nejlépe v prostředí měst. Kostra nalezená Balathalu v indickém státu Rádžastán byla snadno k rozpoznání. Podle hinduistické tradice, která předepisuje spalování a nikoliv pohřbívání mrtvých, by dokonce ani být nalezena neměla. Privilegium být pohřben žehem bylo podle Atharvavédy odepřeno pouze desperádům, těhotným matkám, obětem kouzel a uřknutí nebo právě leprotikům. Jejich těla byla pohřbívána velmi zvláštním způsobem. Tělo bylo umístěno do komory vytvořené několika velkými kameny. Zbylý prostor v takto uměle vytvořené jeskyňce byl vyplněn popelem ze spáleného trusu krav, který je ve védské tradici považován za posvátnou substanci s očistnými účinky. Kostra nese řadu nepochybných znaků o tom, že patřila člověku, který zemřel na lepru. Lebka je v čelních a nosních partiích doslova „rozežraná“. Vědci se z ní nyní pokoušejí izolovat bakteriální DNA, která by jim prozradila, jak se genetický výbava obávaných patogenů vyvíjela a kudy migrovali. 

Související články
Historie Příroda 25.4.2026
Představa, že mořím v době, kdy na zemské souši skotačili dinosauři, vládli výhradně obří plazi, dostává vážnou trhlinu. Nový výzkum totiž naznačuje, že na vrcholu potravního řetězce stály či spíše plavaly gigantické chobotnice připomínající bájné krakeny. Vědci analyzovali celkem 27 fosilizovaných zobáků těchto tvorů, z nichž část byla dříve mylně přisuzována jiným hlavonožcům. Nové interpretace […]
Historie 19.4.2026
Jako politik byl často solitér, mnohdy nemalou částí české veřejnosti nevybíravě napadán. I tak dokázal vejít do dějin jako zakladatel moderní československé i české státnosti. Ovšem Tomáš Garrigue Masaryk nebyl zdaleka jen politikem. Fakt, že Tomáš Masaryk byl prvním prezidentem Československé republiky, je samozřejmě všeobecně znám. Avšak Masaryk je zároveň i důležitou postavou české vědy. […]
Historie 6.4.2026
Lov mamuta rozhodně nebyl nic jednoduchého. Obrovský chobotnatec nikdy nedal svou kůži lacino. Muži museli být dobře sehraní a naplánovat účinnou strategii. To by šlo dost těžko, kdyby mezi sebou nedokázali komunikovat. Vyjadřovat se pomocí slov – to je něco, co do jisté míry dělá člověka člověkem. Nejde jen o schopnost navzájem se dorozumět, ale […]
Historie Medicína 5.4.2026
Dějiny se obvykle píší skrze data, jména nebo události. Z nich pak pramení příběhy válek, převratů, triumfů i tragédií. Jenže za tím vším, co se jeví jako nevyhnutelný běh dějin, stojí lidé a ti mají nejen armády, ale i hlavy, tedy přesněji řečeno: mysl. A ta bývá nevyzpytatelná, složitá, křehká i nebezpečná. A právě ve […]
Byl to muž, který četl v Evropě jako v otevřené knize, a zároveň ji pomáhal psát. Nová výstava František Palacký 1798–1876 v Národním muzeu ukazuje českou legendu jinak. Ne jako nehybný pomník z „neoblíbeného“ století, ale jako živého, neklidného ducha své doby. Národní muzeum otevřelo výstavu v Historické budově u příležitosti 150. výročí úmrtí slavného […]
reklama
Nejčtenější články
za poslední
24 hodin    3 dny    týden
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
reklama
Copyright © RF-Hobby.cz
Provozovatel: RF HOBBY, s. r. o., Bohdalecká 6/1420, 101 00 Praha 10, IČO: 26155672, tel.: 420 281 090 611, e-mail: sekretariat@rf-hobby.cz