Domů     Historie
V Indii nalezli kostru nejstaršího leprotika
21.stoleti 2.6.2009

Lepra neboli malomocenství patří po staletí mezi souputníky a také největší postrachy lidstva. V Indii byla nedávno objevena kostra, která poskytuje nejstarší známý doklad o této chorobě na světě. Mohla by také napomoci vědcům při rekonstrukci jejích migračních tras. Lepra neboli malomocenství patří po staletí mezi souputníky a také největší postrachy lidstva. V Indii byla nedávno objevena kostra, která poskytuje nejstarší známý doklad o této chorobě na světě. Mohla by také napomoci vědcům při rekonstrukci jejích migračních tras.

Přes to, že je lepra známa lékařům prakticky od doby vzniku moderní medicíny, patří stále k nejméně prozkoumaným infekčním chorobám vůbec. Její původce, bakterie Mycobacterium leprae, se totiž velmi obtížně kultivuje v laboratorních podmínkách a  kromě člověka má pouze jednoho dalšího přirozeného hostitele, jihoamerického pásovce. Její pravlastí je podle všeho Afrika, odkud se rozšířila s lidskou populací, která ji opustila asi před 40 000 roky.  Její první zaznamenané případy v Evropě pocházejí až z doby přelomu 4. a 3. století př.n.l., kdy své mohutné tažení na východ podnikl Alexandr Makedonský. Své další tažení do Evropy zažila zejména během křižáckých válek. Lepra je považována za typickou civilizační chorobu. Není totiž příliš nakažlivá a může se projevit až v momentě, kdy jsou lidé v dostatečně dlouhém kontaktu, nejlépe v prostředí měst. Kostra nalezená Balathalu v indickém státu Rádžastán byla snadno k rozpoznání. Podle hinduistické tradice, která předepisuje spalování a nikoliv pohřbívání mrtvých, by dokonce ani být nalezena neměla. Privilegium být pohřben žehem bylo podle Atharvavédy odepřeno pouze desperádům, těhotným matkám, obětem kouzel a uřknutí nebo právě leprotikům. Jejich těla byla pohřbívána velmi zvláštním způsobem. Tělo bylo umístěno do komory vytvořené několika velkými kameny. Zbylý prostor v takto uměle vytvořené jeskyňce byl vyplněn popelem ze spáleného trusu krav, který je ve védské tradici považován za posvátnou substanci s očistnými účinky. Kostra nese řadu nepochybných znaků o tom, že patřila člověku, který zemřel na lepru. Lebka je v čelních a nosních partiích doslova „rozežraná“. Vědci se z ní nyní pokoušejí izolovat bakteriální DNA, která by jim prozradila, jak se genetický výbava obávaných patogenů vyvíjela a kudy migrovali. 

Související články
Historie 14.1.2026
Tohle území patří krokodýlům. Anebo ne? Řekou se pohybuje tělo plaza, jehož loviště se předtím nacházela ve slaném, nikoli sladkovodním prostředí. Ovšem i na to se dokáže obří mosasaurus adaptovat. A rozhodně není radno plést se mořskému gigantovi do cesty. V době, kdy na pevnině vládli dinosauři, se mořskými hlubinami proháněli nejroztodivnější tvorové, budící hrůzu. […]
Historie 14.1.2026
Byl vládcem svého teritoria. Ovšem hrozivý tyranosaurus nebyl zdaleka jediný teropod široko daleko. Kolem se pohybovali i jiní predátoři. Třeba ten, který o desítky milionů let později vyvolal vášnivé debaty mezi paleontology. Dlouhé dekády se přeli o to, co byl tenhle tvor vlastně zač. Kdo by neznal Tyrannosaura rexe, nekorunovaného krále mezi dinosaury. Již bylo […]
Leonardo da Vinci se bezesporu řadí mezi nejznámější umělce v historii lidstva. Tahle výrazná osobnost z období renesance se do povědomí mnoha lidí zapsala díly, mezi něž patří i legendární obraz Mona Lisa. Nedávno přišli vědci s tím, že se jim v rámci zatím nerecenzované studie možná podařilo objevit jeho DNA. Genetický materiál odhalili experti […]
Historie Technika 31.12.2025
Vědci z Jad Vašem, Světového centra pro památku obětí holokaustu v Jeruzalémě, se dlouhodobě snaží identifikovat více než šest milionů Židů, kteří zemřeli při holokaustu. Koncem roku 2025 už znají jména většiny obětí. Při práci přitom začali využívat také umělou inteligenci. Ovšem modely AI mohou historikům pomáhat i jiným způsobem. Na podzim 2025 se třeba […]
Historie Technika 28.12.2025
„Ty spadneš, Křižíku,“ houkne malíř Luděk Marold vzhůru k pouliční lampě, ve které se šťourá jeden z nejvýznamnějších českých vynálezců. Sám Křižík si z toho nic nedělá, vezme si šroubovák mezi zuby a pokračuje dál ve své práci. Těžko říci, zda se tato scéna z filmu Jára Cimrman ležící, spící mohla odehrát i ve skutečnosti. […]
reklama
Nejčtenější články
za poslední
24 hodin    3 dny    týden
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
reklama
Copyright © RF-Hobby.cz
Provozovatel: RF HOBBY, s. r. o., Bohdalecká 6/1420, 101 00 Praha 10, IČO: 26155672, tel.: 420 281 090 611, e-mail: sekretariat@rf-hobby.cz