V posledních letech snad nemine den, kdy by vědci neohlásili další pokrok na poli nanomateriálů a nanostrojů. Nejmenší plovoucí zařízení na světě má tvar spermie a měl by být používán jako „náklaďák“, který bude skrze krev dopravovat léky až na místo určení. 
Plavat ve vodě nepředstavuje pro nás obyvatele makrosvěta žádný zásadní problém. Kdybychom se ale zmenšili na velikost například bakterie, jejichž svět se měří ve stovkách mikrometrů, narazili bychom už na mnohem zásadnější problémy. Z vody se díky přitažlivé síle molekul stane rázem těžko prostupné prostředí, které ze všeho nejvíce připomíná hustý sirup. Bakterie a prvoci si s tímto problémem poradili tak, že se pohybují pomocí undulujících (vlnivých) bičíků. Stejnou strategii zvolila i velká část samčích pohlavních buněk, spermií, jejichž úkolem je dopravit se co nejrychleji k vajíčkům samice. Při konstrukci svého nanoplavidla se inženýři z The Rowland Institute na americkém Harvardu Peer Fisher a Ambarish Ghosh inspirovali plavebním umem spermií, jejich výsledek je ale ještě asi desetkrát menší. Namísto bičíku mají však tato zařízení, která jsou na dálku ovládána magnetickým polem, spirálu podobnou vývrtce na víno. Díky svému vnějšímu ovládání však sebou nemusí nést baterie a pravým nanorobotem tak vlastně není.
