Domů     Příroda
Komodský drak zabíjí jedem!
21.stoleti 29.5.2009

Největší a nejnebezpečnější ze všech žijících druhů ještěrů, varan komodský přezdívaný komodský drak, se živí většinou zdechlinami. Když ale dostane hlad, dokáže bez problémů ulovit jeleny sambary či místní druh buvolů. Australští vědci nedávno zjistili, že k zabíjení své kořisti je vybaven speciálními jedovými žlázami. Největší a nejnebezpečnější ze všech žijících druhů ještěrů, varan komodský přezdívaný komodský drak, se živí většinou zdechlinami. Když ale dostane hlad, dokáže bez problémů ulovit jeleny sambary či místní druh buvolů. Australští vědci nedávno zjistili, že k zabíjení své kořisti je vybaven speciálními jedovými žlázami.

Vědce však již dlouho fascinovala jedna věc. Už dlouho totiž vědí, že stisk jejich čelistí není příliš silný – pouhých 39 newtonů. Ve srovnání s nedaleko žijícím krokodýlem mořským, který dokáže vyvinout sílu až 250 newtonů, tedy komodský drak na první pohled příliš nebezpečně nevypadá. Za jeho loveckými schopnostmi tedy musí stát něco jiného – jed! Jedová zbraň je však mezi ještěry raritou – kromě komodských varanů jsou jí vyzbrojeni už jen mexičtí korovci. Vědci si dlouho mysleli, že jed napomáhají ještěrům vyrábět bakterie, které žijí v jejich tlamách. Podle nových zjištění australských biologů z University of Melboure však jejich jed pochází z jedových žláz, umístěných vedle jejich dolních čelistí. Tito ještěři se v současné době vyskytují již jen na několika málo místech na indonéských ostrovech Komodo, Rinca a Flores. Ve volné přírodě jsou proto nyní přísně chráněni a možnosti je zkoumat jsou proto omezené.

Související články
V chladných oblastech Sibiře a severní Kanady se vyskytuje sysel Parryův. Ve zkamenělých výkalech předchůdců těchto syslů, kteří obývali kanadský permafrost, objevili výzkumníci DNA dávných zvířat, včetně dnes již vyhynulých mamutů… „Prohledávání syslích výkalů (neboli koprolitu) se může zdát  ‚méně atraktivní‘ než vykopání mamutího klu,“ domnívá se Tyler Murchie, výzkumník v oboru paleogenomiky na kanadské […]
Když se řekne masožravá rostlina, vybaví si většina lidí právě mucholapku, která jako jediná suchozemská rostlina loví drobné živočichy prudkým pohybem pasti. Jak to ale dělá? Mucholapkou podivnou (Dionaea muscipula) byl fascinován už zakladatel evoluční biologie Charles Darwin (1809–1882). Sklapnutí její pasti bylo totiž tak rychlé, že si myslel, že snad rostlina disponuje svaly. Třetí […]
Výlet do australské přírody může na věci neznalého turistu působit jako idyla: Žádné velké šelmy, možná jen pozor na hady. Jenže také na jedovaté pavouky a štíry a co už tuší málokdo, i na nenápadný keř se srdčitými listy. Stačí letmý dotyk a ozve se pronikavá bolest, která přetrvává i týdny. Nenápadný tento keř není […]
Příroda 10.6.2026
Šelmy medvědovité jsou poměrně známou čeledí. Zdaleka ne tolik známé jsou šelmy medvídkovité. Leckdo vůbec netuší, že k nim patří populární američtí mývalové či nosálové. A ještě nedávno byla mezi nimi jako doma také panda červená. Jedná se o zvíře velikostně srovnatelné právě s mývaly a nosály. Na rozdíl od pand velkých si ty červené […]
Příroda 8.6.2026
Obvykle nepřekypuje aktivitou. Teď je ale samice pandy červené netypicky činorodá a přenáší mládě z jednoho hnízda do jiného. Opatrnosti není nazbyt, vždyť se kolem toulá hladový irbis neboli levhart sněžný. Tyto šelmy přitom představují nebezpečí i pro mláďata pand velkých. Oba tito živočichové patří u lidí mezi velmi oblíbené. Něco mají společného – je […]
reklama
Nejčtenější články
za poslední
24 hodin    3 dny    týden
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
reklama
Copyright © RF-Hobby.cz
Provozovatel: RF HOBBY, s. r. o., Bohdalecká 6/1420, 101 00 Praha 10, IČO: 26155672, tel.: 420 281 090 611, e-mail: sekretariat@rf-hobby.cz