Ač se člověk rád chlubí tvrzením, že dokáže přírodu zkrotit, jsou chvíle, kdy příroda strčí človíčka do kapsy. Jedním z takových momentů bývá právě zemětřesení. I proto neustále vznikají nové projekty, které mají za úkol dopady otřesů půdy minimalizovat. Jedním z takových projektů je ochrana na bázi hydrauliky.

V čerstvé paměti máme nedávné zemětřesení ve střední Itálii, které si vyžádalo přes 200 obětí. Pravděpodobně nejsilnější zemětřesení v historii postihlo v roce 1201 Egypt. Tehdy podle dostupných údajů zahynul více než milion lidí. Je jasné, že tehdejší technologie nemohly takovému počtu obětí nijak zabránit. Tehdy se k předvídání podobných katastrof používala třeba astrologie.
Dnes už pochopitelně věda postoupila mnohem dál. Z iniciativy UNESCO byla již v roce 1965 založena pracovní skupina, která byla nazvána International Commission for Earthquake Prediction (Mezinárodní komise pro předpověď zemětřesení). Ta ve svých výstupech používá statistické metody, metody vyznačení silně seizmických zón, v nichž dlouho nebyly zaznamenány žádné otřesy, nebo sleduje zrychlené pohyby zemské kůry. Důležité je rovněž sledování změn magnetického pole a elektrické vodivosti hornin, změn chemického složení plynů unikajících ze země, ale i změn chování zvířat. Přesto všechno zatím nelze zemětřesení stoprocentně předvídat, nedávné události ve střední Itálii jsou toho důkazem.
Praotec Čech svým potomkům naštěstí vybral zemi, která není příliš seizmicky aktivní. Přesto i v našich končinách se půda občas otřese. Zemětřesení na českém území nebývají příliš silná, dosahují nanejvýš čtyř stupňů na Richterově škále. Nejaktivnějšími oblastmi jsou Mariánskolázeňský zlom, zejména okolí Kraslic v Karlovarském kraji a Hronovsko-poříčský zlom v kraji Královéhradeckém. Slabší otřesy pociťují občas lidé žijící v Českém lese a Opavsku, rovněž tak i obyvatelé Ostravska a Kladenska, kde tyto procesy souvisí s důlní činností.

Nejničivější zemětřesení od roku 1900

Rok Místo    počet obětí Stupeň podle Richterovy stupnice

2004  Sumatra    283 106  9,1
1976  Tang-šan (Čína)   255 000 7,5
1920  Haiyuan Ningxia (Čína)  200 000  7,8
1923  Kanto (Japonsko)   142 800  7,9
1948  Turkmenistán    110 000  7,3
2005  Pakistán    86 000  7,6
1908  Messina (Itálie)   72 000  7,2
1970  Peru     70 000  7,9
1990  západní Írán    45 000  7,4
1927  Gansu (Čína)    40 900  7,6