Domů     Medicína
Objev: Mikrobi ze slin se na celém světě příliš neliší!
21.stoleti
od 21.stoleti 19.5.2009

Ačkoliv to zní neuvěřitelně, naše ústní dutina je pravou zoologickou zahradou, zabydlenou obrovským množstvím bakterií. V ústech každého z nás jich nalezneme okolo 600 druhů! Když se vědci snažili udělat si v nich pořádek, přišli na to, že obyvatelstvo ústních dutin jednotlivých lidí se od sebe velmi liší.Ačkoliv to zní neuvěřitelně, naše ústní dutina je pravou zoologickou zahradou, zabydlenou obrovským množstvím bakterií. V ústech každého z nás jich nalezneme okolo 600 druhů! Když se vědci snažili udělat si v nich pořádek, přišli na to, že obyvatelstvo ústních dutin jednotlivých lidí se od sebe velmi liší.

Ústní dutina je branou do našeho těla. Tato brána není otevřena pouze pro zdroje obživy, ale i pro řadu organismů, které si naše tělo vyhlídly jako bezpečný hrad, v němž hodlají strávit celý svůj život. První nájemníci se do něj nastěhují už při naší první cestě, cestě z matčina lůna ven na svět, a ve své invazi nepřestávají až do konce našich dnů. Řada druhů je vysloveně škodlivých – jsou zodpovědné za zubní kazy či záněty dásní či ozubice (periodontu). Zdaleka ne všichni naši společníci nám však musí nutně škodit. Většina z nich je zcela nevinná a jejich přítomnost ani nepoznáme, některé nám dokonce napomáhají při štěpení jídla na jednotlivé komponenty a mění tak jeho chuť. Dobrodružství detailního průzkumu naší ústní dutiny pro odborníky začalo poměrně nedávno.

Jak spočítat bakterie?
 V nedávné době rozjelo několik vědeckých týmů (např. z The Forsyte Institute in Boston v USA či britského z King´s College London) práci na projektu „Databáze lidského orálního mikrobiomu“ (HOMD), který má za úkol podrobně prozkoumat, jaké druhy mikroorganismů hostí naše ústní dutina. Shromážděný soubor dat, který je v dnešní době už poměrně rozsáhlý, má sloužit nejrůznějším účelům. V první řadě jsou to přirozeně účely medicínské. Souvislostí mezi mikrofaunou našich úst a nejrůznějšími onemocněními totiž existuje nejspíše mnohem více, než si vědci dříve mysleli. Bakterie jsou však tak titěrné a zároveň hojné, že se vědcům jen velmi špatně počítají. Jak si tedy udělat pořádek v druzích bakterií, které obývají tak jasně vymezenou oblast, jakou jsou lidská ústa? K takovému mapování užívají dnes bakteriologové v první řadě metod molekulární genetiky. Nejvíce si oblíbili gen, který u bakterií kóduje 16S rRNA. Tato makromolekula RNA je stavební součástí drobounkých organel, ribozómů, v nichž probíhá syntéza bílkovin. Ze vzorku, který setřou z lidských úst, stačí izolovat dostatečný počet variant tohoto genu a z jejich počtu odvodit počet druhů. Většina ústních bakterií je proto doposud známa pouze podle tohoto svého genu – jak přesně vypadají a jak žijí, se nejspíš ještě dlouho vědět nebude. Většina z nich proto ještě nemá ani své vědecké jméno.

Bakterie napříč zeměkoulí
 Soubor dat, který vědci doposud o našich ústech shromáždili, začíná vydávat první výsledky. Naposledy spojili své síly vědci z Německa a Číny, aby zjistili, jak moc se od sebe složení bakteriálního společenství z úst lidí z nejrůznějších koutů světa liší. Biologové doufali, že podrobná analýza vzorků by jim mohla pomoci osvětlit jak vzájemnou příbuznost jednotlivých mikroorganismů, tak i jednotlivých lidských populací, jejichž ústa bakterie obývají. Vědci si tedy opatřili 120 vzorků od zdravých jedinců z různých míst na světě (z každého z 12 různých míst 10 lidí) a pustili se do srovnávání. K jejich překvapení se však ukázalo, že rozdíly v celkové různorodosti mezi jednotlivými regiony nejsou větší, než rozdíly mezi jednotlivci v rámci jednoho regionu. Dejme však slovo vedoucímu vědeckého týmu, Dr. Maxovi Stonekingovi z Max Planck Institute v německém Lipsku: Slinný mikrobiom se napříč světovými populacemi nijak zvlášť nemění. Vezmeme-li v úvahu nesmírnou rozdílnost pokrmů a dalších kulturních faktorů, je tento závěr skutečně velmi překvapivý. Sliny vašeho souseda jsou od vašich asi tak odlišné jako sliny kohokoliv jiného na celém světě, uzavírá Stoneking. Pro vystopování dějin lidské migrace tedy rozhodně nebudou stačit pouze obecné rozdíly v bakteriálním společenství úst, ale v budoucnu se budou muset vědci zaměřit pouze na některé konkrétní druhy.

Od bakterií v ústech k obezitě
 Tým z  Forsytova institutu v americkém Bostonu je skutečně úzce specializován – prakticky veškeré své vědecké úsilí vrhá do objasňování vztahů mezi mikroby v ústní dutině a jejich vztahu k nejrůznějším onemocněním. Byl to právě tým pod vedením dr. Anne Haffajee, který jako první systematicky prozkoumal vztah mezi obezitou a bakteriemi v ústech. Tým mikrobiologů došel k závěru, že u obézních lidí či lidí s nadváhou (zvláště to platí pro mladé dívky) existuje zvýšené riziko vzniku paradentózy. Za toto zánětlivé onemocnění, které může skončit až ztrátou zubů, je zodpovědná zejména bakterie Tannerella forsytia (dříve nazývaná Bacteroides forsythus), která je běžnou součástí neviditelných bakteriálních povlaků takřka všech jinak zdravých lidí. Podle Haffajeeové by právě obézní lidé měli co nejvíce dbát na preventivní opatření, která spočívají v první řadě v důkladné ústní hygieně.

reklama
Související články
Coby potomci Adama a Evy jsme byli „naprogramováni“ k tomu, abychom se milovali a množili. Proto každý rok přijde na svět 140 milionů dětí, 500 000 z nich však s pomocí umělého oplodnění. V posledních letech totiž vitalita mužských spermií klesá. Avšak Češi našli lék… Měří zhruba 0,05 mm a pouhým okem jsou neviditelné. I […]
Do žebříčku 50 nejrychleji rostoucích technologických firem ve střední a jihovýchodní Evropě se probojovalo 13 českých společností. Ve 23. ročníku soutěže Deloitte Technology Fast 50 CE získaly prestižní ocenění CE Tech Rocketship české firmy LutherOne a CYRKL, ale vůbec nejlepší a nejrychleji rostoucí tech firmou je opět FTMO. Nejrychleji rostoucí technologickou firmou ve střední Evropě […]
Ve světě je moc bolesti. Jak by ji mohlo být o něco míň, to představili odborníci z FN Motol. Jde o neuromodulační metody léčby určené k tlumení nebo odstranění silných, jinak nezvládnutelných bolestí. Chronická bolest je syndrom. Toto onemocnění pacienty sužuje nejen po tělesné, ale i psychické stránce. Ale farmakologická, psychoterapeutická či rehabilitační pohybová terapie […]
Proces stárnutí začíná již v momentě našeho narození. Každý den je v lidském těle nahrazeno 330 miliard buněk. Jejich životní cyklus šlape jako hodinky, a nikdy se nemění. Je ale možné tyto základní stavební kameny přimět k pomalejšímu odchodu do penze? Jedno známé rčení praví, že „ženy stárnou otřesně, zatímco na mužích to vůbec není […]
Rh faktor je něco jako poslední dílek krevní skládačky. Právě díky němu je možné určit, zda je krev dvou jedinců po „smíchání a protřepání“ kompatibilní. Ačkoli dnes se bez jeho znalosti medicína neobejde, jeho význam vědcům dlouhá léta unikal. První zmínky o oběhu krve přitom medicína zaznamenala už v roce 1603. Britský lékař William Harvey […]
reklama
Nejčtenější články
za poslední
24 hodin    3 dny    týden
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
reklama
Copyright © RF-Hobby.cz