Objev: Mikrobi ze slin se na celém světě příliš neliší!

Ačkoliv to zní neuvěřitelně, naše ústní dutina je pravou zoologickou zahradou, zabydlenou obrovským množstvím bakterií. V ústech každého z nás jich nalezneme okolo 600 druhů! Když se vědci snažili udělat si v nich pořádek, přišli na to, že obyvatelstvo ústních dutin jednotlivých lidí se od sebe velmi liší.Ačkoliv to zní neuvěřitelně, naše ústní dutina je pravou zoologickou zahradou, zabydlenou obrovským množstvím bakterií. V ústech každého z nás jich nalezneme okolo 600 druhů! Když se vědci snažili udělat si v nich pořádek, přišli na to, že obyvatelstvo ústních dutin jednotlivých lidí se od sebe velmi liší.

Ústní dutina je branou do našeho těla. Tato brána není otevřena pouze pro zdroje obživy, ale i pro řadu organismů, které si naše tělo vyhlídly jako bezpečný hrad, v němž hodlají strávit celý svůj život.

První nájemníci se do něj nastěhují už při naší první cestě, cestě z matčina lůna ven na svět, a ve své invazi nepřestávají až do konce našich dnů. Řada druhů je vysloveně škodlivých – jsou zodpovědné za zubní kazy či záněty dásní či ozubice (periodontu).

Zdaleka ne všichni naši společníci nám však musí nutně škodit. Většina z nich je zcela nevinná a jejich přítomnost ani nepoznáme, některé nám dokonce napomáhají při štěpení jídla na jednotlivé komponenty a mění tak jeho chuť.

Dobrodružství detailního průzkumu naší ústní dutiny pro odborníky začalo poměrně nedávno.

Jak spočítat bakterie? V nedávné době rozjelo několik vědeckých týmů (např. z The Forsyte Institute in Boston v USA či britského z King´s College London) práci na projektu „Databáze lidského orálního mikrobiomu“ (HOMD), který má za úkol podrobně prozkoumat, jaké druhy mikroorganismů hostí naše ústní dutina.

Shromážděný soubor dat, který je v dnešní době už poměrně rozsáhlý, má sloužit nejrůznějším účelům. V první řadě jsou to přirozeně účely medicínské. Souvislostí mezi mikrofaunou našich úst a nejrůznějšími onemocněními totiž existuje nejspíše mnohem více, než si vědci dříve mysleli.

Bakterie jsou však tak titěrné a zároveň hojné, že se vědcům jen velmi špatně počítají. Jak si tedy udělat pořádek v druzích bakterií, které obývají tak jasně vymezenou oblast, jakou jsou lidská ústa?

K takovému mapování užívají dnes bakteriologové v první řadě metod molekulární genetiky. Nejvíce si oblíbili gen, který u bakterií kóduje 16S rRNA. Tato makromolekula RNA je stavební součástí drobounkých organel, ribozómů, v nichž probíhá syntéza bílkovin.

Ze vzorku, který setřou z lidských úst, stačí izolovat dostatečný počet variant tohoto genu a z jejich počtu odvodit počet druhů. Většina ústních bakterií je proto doposud známa pouze podle tohoto svého genu – jak přesně vypadají a jak žijí, se nejspíš ještě dlouho vědět nebude.

Většina z nich proto ještě nemá ani své vědecké jméno.

Bakterie napříč zeměkoulí Soubor dat, který vědci doposud o našich ústech shromáždili, začíná vydávat první výsledky. Naposledy spojili své síly vědci z Německa a Číny, aby zjistili, jak moc se od sebe složení bakteriálního společenství z úst lidí z nejrůznějších koutů světa liší.

Biologové doufali, že podrobná analýza vzorků by jim mohla pomoci osvětlit jak vzájemnou příbuznost jednotlivých mikroorganismů, tak i jednotlivých lidských populací, jejichž ústa bakterie obývají. Vědci si tedy opatřili 120 vzorků od zdravých jedinců z různých míst na světě (z každého z 12 různých míst 10 lidí) a pustili se do srovnávání.

K jejich překvapení se však ukázalo, že rozdíly v celkové různorodosti mezi jednotlivými regiony nejsou větší, než rozdíly mezi jednotlivci v rámci jednoho regionu. Dejme však slovo vedoucímu vědeckého týmu, Dr. Maxovi Stonekingovi z Max Planck Institute v německém Lipsku: Slinný mikrobiom se napříč světovými populacemi nijak zvlášť nemění.

Vezmeme-li v úvahu nesmírnou rozdílnost pokrmů a dalších kulturních faktorů, je tento závěr skutečně velmi překvapivý. Sliny vašeho souseda jsou od vašich asi tak odlišné jako sliny kohokoliv jiného na celém světě, uzavírá Stoneking.

Pro vystopování dějin lidské migrace tedy rozhodně nebudou stačit pouze obecné rozdíly v bakteriálním společenství úst, ale v budoucnu se budou muset vědci zaměřit pouze na některé konkrétní druhy.

Od bakterií v ústech k obezitě Tým z Forsytova institutu v americkém Bostonu je skutečně úzce specializován – prakticky veškeré své vědecké úsilí vrhá do objasňování vztahů mezi mikroby v ústní dutině a jejich vztahu k nejrůznějším onemocněním.

Byl to právě tým pod vedením dr. Anne Haffajee, který jako první systematicky prozkoumal vztah mezi obezitou a bakteriemi v ústech. Tým mikrobiologů došel k závěru, že u obézních lidí či lidí s nadváhou (zvláště to platí pro mladé dívky) existuje zvýšené riziko vzniku paradentózy.

Za toto zánětlivé onemocnění, které může skončit až ztrátou zubů, je zodpovědná zejména bakterie Tannerella forsytia (dříve nazývaná Bacteroides forsythus), která je běžnou součástí neviditelných bakteriálních povlaků takřka všech jinak zdravých lidí.

Podle Haffajeeové by právě obézní lidé měli co nejvíce dbát na preventivní opatření, která spočívají v první řadě v důkladné ústní hygieně.

Autor: Michal Andrle
Rubriky:  Lidské tělo
Publikováno:
Další články autora
Právě v prodeji
Tip redakce
reklama

Související články

Umělé mozečky pomohou s...

Začátkem září mezinárodní vědecký ký tým představil světu své úspěchy –...

Strava bohatá na maso jim příliš...

Roku 1336 byl vydán papežský dekret, který mnichům povolil dvakrát...

Vědci z Fakulty tropického...

Tým vědců z ČZU v Praze se vrátil z expedice do Zambie, kam transportoval tři...

Pozor na letní lásky

Koncerty, dovolené u moře, festivaly – všechna tato místa lákají nejen na...

Lze Covid vyléčit vitamíny, alkoholem...

U většiny onemocnění s mediálním přesahem se dříve nebo později objeví...

První slunné dny bezpečně aneb...

Užíváte si první dny na slunci naplno, ale překvapily vás svědivé pupínky nebo...

Proč je tak náročné shodit...

Nadváha a obezita jsou globálním problémem, což je do značné míry...

Studie podporující léčbu Covidu...

Měla to být velká bomba: lék používaný proti parazitickým hlísticím a...

Svět potřebuje vědu, věda...

L’Oréal Česká republika již popatnácté ocenil tři nadané vědkyně pomocí...

Úrazy očí u dětí

Až čtvrtina úrazů oka se v letních měsících týká dětí. Spousta poranění se...

Nenechte si ujít další zajímavé články

Hodinová věž v Mekce: Rekordmanka s největším ciferníkem, observatoří i vědeckým centrem

Hodinová věž v Mekce: Rekordmanka s...

Supermoderní věž se zlatým půlměsícem na vrcholu má obří ciferník, který...
Vstřícnost k Čechům se nevyplácí: Jméno historika přibili na šibenici

Vstřícnost k Čechům se nevyplácí:...

Německý historik Johann Ehrenfried Zschackwitz (1669–1744) sepisuje Historische und...
Doba chytrých veverek a padajících vlasů. Co jste netušili o podzimu?

Doba chytrých veverek a padajících...

Někdo ho miluje, někdo nesnáší. O období, kdy příroda po dlouhé letní party...
Spor o vodku: Zvítězí ruská samohonka nebo polská zubrovka?

Spor o vodku: Zvítězí ruská...

„Vodka dělá ze všech lidí Rusy,“ traduje se kde jinde než v Rusku. Na své tekuté...
Nevhodné paměti prezidenta: Beneš vězel v žaludku nacistům i komunistům

Nevhodné paměti prezidenta: Beneš...

Zřízení Protektorátu Čechy a Morava přináší další kapitolu v oblasti zákazů...
Nakupování v době socialismu: Fronty na kečup a plesnivý sýr

Nakupování v době socialismu:...

Komunisté mají na začátku 60. let 20. století představu, že lidé jednou...
Ukázkový proces s rebelem: Na hranici skončí spisy i jejich autor

Ukázkový proces s rebelem: Na...

Německý novokřtěnec Balthasar Hubmaier (asi 1485–1528) obzvlášť rozčílí...
Sázka na kamenné hroty: Překonaly evropské geny zamrzlý oceán?

Sázka na kamenné hroty: Překonaly...

Dřívější výzkumy dokázaly, že DNA severoamerických indiánů...
Tuny oceli vs. zakázaná hudba: Rokenrolový dýchánek stál svobodu pěti lidí

Tuny oceli vs. zakázaná hudba:...

Železárny a těžba uhlí na Ostravsku, těžba uranu v Jáchymově. Československo...
Poznejte své IQ

Poznejte své IQ

V našem profesionálně sestaveném testu ihned zjistíte přesné výsledky a obdržíte certifikát.