Domů     Medicína
Objev: Mikrobi ze slin se na celém světě příliš neliší!
21.stoleti 19.5.2009

Ačkoliv to zní neuvěřitelně, naše ústní dutina je pravou zoologickou zahradou, zabydlenou obrovským množstvím bakterií. V ústech každého z nás jich nalezneme okolo 600 druhů! Když se vědci snažili udělat si v nich pořádek, přišli na to, že obyvatelstvo ústních dutin jednotlivých lidí se od sebe velmi liší.Ačkoliv to zní neuvěřitelně, naše ústní dutina je pravou zoologickou zahradou, zabydlenou obrovským množstvím bakterií. V ústech každého z nás jich nalezneme okolo 600 druhů! Když se vědci snažili udělat si v nich pořádek, přišli na to, že obyvatelstvo ústních dutin jednotlivých lidí se od sebe velmi liší.

Ústní dutina je branou do našeho těla. Tato brána není otevřena pouze pro zdroje obživy, ale i pro řadu organismů, které si naše tělo vyhlídly jako bezpečný hrad, v němž hodlají strávit celý svůj život. První nájemníci se do něj nastěhují už při naší první cestě, cestě z matčina lůna ven na svět, a ve své invazi nepřestávají až do konce našich dnů. Řada druhů je vysloveně škodlivých – jsou zodpovědné za zubní kazy či záněty dásní či ozubice (periodontu). Zdaleka ne všichni naši společníci nám však musí nutně škodit. Většina z nich je zcela nevinná a jejich přítomnost ani nepoznáme, některé nám dokonce napomáhají při štěpení jídla na jednotlivé komponenty a mění tak jeho chuť. Dobrodružství detailního průzkumu naší ústní dutiny pro odborníky začalo poměrně nedávno.

Jak spočítat bakterie?
 V nedávné době rozjelo několik vědeckých týmů (např. z The Forsyte Institute in Boston v USA či britského z King´s College London) práci na projektu „Databáze lidského orálního mikrobiomu“ (HOMD), který má za úkol podrobně prozkoumat, jaké druhy mikroorganismů hostí naše ústní dutina. Shromážděný soubor dat, který je v dnešní době už poměrně rozsáhlý, má sloužit nejrůznějším účelům. V první řadě jsou to přirozeně účely medicínské. Souvislostí mezi mikrofaunou našich úst a nejrůznějšími onemocněními totiž existuje nejspíše mnohem více, než si vědci dříve mysleli. Bakterie jsou však tak titěrné a zároveň hojné, že se vědcům jen velmi špatně počítají. Jak si tedy udělat pořádek v druzích bakterií, které obývají tak jasně vymezenou oblast, jakou jsou lidská ústa? K takovému mapování užívají dnes bakteriologové v první řadě metod molekulární genetiky. Nejvíce si oblíbili gen, který u bakterií kóduje 16S rRNA. Tato makromolekula RNA je stavební součástí drobounkých organel, ribozómů, v nichž probíhá syntéza bílkovin. Ze vzorku, který setřou z lidských úst, stačí izolovat dostatečný počet variant tohoto genu a z jejich počtu odvodit počet druhů. Většina ústních bakterií je proto doposud známa pouze podle tohoto svého genu – jak přesně vypadají a jak žijí, se nejspíš ještě dlouho vědět nebude. Většina z nich proto ještě nemá ani své vědecké jméno.

Bakterie napříč zeměkoulí
 Soubor dat, který vědci doposud o našich ústech shromáždili, začíná vydávat první výsledky. Naposledy spojili své síly vědci z Německa a Číny, aby zjistili, jak moc se od sebe složení bakteriálního společenství z úst lidí z nejrůznějších koutů světa liší. Biologové doufali, že podrobná analýza vzorků by jim mohla pomoci osvětlit jak vzájemnou příbuznost jednotlivých mikroorganismů, tak i jednotlivých lidských populací, jejichž ústa bakterie obývají. Vědci si tedy opatřili 120 vzorků od zdravých jedinců z různých míst na světě (z každého z 12 různých míst 10 lidí) a pustili se do srovnávání. K jejich překvapení se však ukázalo, že rozdíly v celkové různorodosti mezi jednotlivými regiony nejsou větší, než rozdíly mezi jednotlivci v rámci jednoho regionu. Dejme však slovo vedoucímu vědeckého týmu, Dr. Maxovi Stonekingovi z Max Planck Institute v německém Lipsku: Slinný mikrobiom se napříč světovými populacemi nijak zvlášť nemění. Vezmeme-li v úvahu nesmírnou rozdílnost pokrmů a dalších kulturních faktorů, je tento závěr skutečně velmi překvapivý. Sliny vašeho souseda jsou od vašich asi tak odlišné jako sliny kohokoliv jiného na celém světě, uzavírá Stoneking. Pro vystopování dějin lidské migrace tedy rozhodně nebudou stačit pouze obecné rozdíly v bakteriálním společenství úst, ale v budoucnu se budou muset vědci zaměřit pouze na některé konkrétní druhy.

Od bakterií v ústech k obezitě
 Tým z  Forsytova institutu v americkém Bostonu je skutečně úzce specializován – prakticky veškeré své vědecké úsilí vrhá do objasňování vztahů mezi mikroby v ústní dutině a jejich vztahu k nejrůznějším onemocněním. Byl to právě tým pod vedením dr. Anne Haffajee, který jako první systematicky prozkoumal vztah mezi obezitou a bakteriemi v ústech. Tým mikrobiologů došel k závěru, že u obézních lidí či lidí s nadváhou (zvláště to platí pro mladé dívky) existuje zvýšené riziko vzniku paradentózy. Za toto zánětlivé onemocnění, které může skončit až ztrátou zubů, je zodpovědná zejména bakterie Tannerella forsytia (dříve nazývaná Bacteroides forsythus), která je běžnou součástí neviditelných bakteriálních povlaků takřka všech jinak zdravých lidí. Podle Haffajeeové by právě obézní lidé měli co nejvíce dbát na preventivní opatření, která spočívají v první řadě v důkladné ústní hygieně.

Související články
Usnout včas, spát celou noc, probudit se svěží – pro mnohé sen. Doslova. Ve světě, kde se večerní ticho mění v modré světlo displejů a hlava neumí přestat přemýšlet ani v jednu ráno, se kvalitní spánek stává luxusem. Jenže spánek není jen odpočinek. Je to chvíle, kdy se tělo opravuje, mozek uklízí, srdce zklidňuje, imunita […]
Historie Medicína 10.7.2025
Antropologové z Národního muzea ve spolupráci s Kriminalistickým ústavem Policie ČR, Ústavem soudního lékařství ÚVN, archiváři a knihovníky oznámili významný objev, a to, že identifikovali ostatky Jana Františka Löwa z Erlsfeldu (1648–1725), předního barokního lékaře, šlechtice a čtyřnásobného rektora Univerzity Karlovy. Tento úspěch přichází symbolicky právě v roce, kdy uplynulo 300 let od jeho úmrtí a zároveň 100 let od […]
Dlouhá léta bylo slepé střevo považováno za zbytečný evoluční přežitek – orgán, který je nám prakticky k ničemu, ale umí potrápit, když se zanítí. Nové vědecké poznatky však ukazují, že je zřejmě důležitější, než se zdálo. Proč ho potřebujeme? Slepé střevo vzniklo u člověka tím, že tenké střevo neústí do tlustého přímo na jeho počátku, […]
Žádná novinka to vlastně není, určité druhy hmyzu se k léčení používaly už ve starověku a tato zkušenost se leckde uchovala dodnes v lidové tradici. Jenže medicína si musela pár století počkat na vývoj metod schopných potvrdit nebo vyvrátit tradované účinky. Výsledky jsou zajímavé…   Stalo se za I. světové války: S americkými jednotkami se v roce 1917 […]
Mluví se o nich jako o svatém grálu. Lék Ozempic, primárně určený na léčbu diabetu 2. typu, a další podobného typu se ukázaly jako spása pro všechny lidi s nadváhou a obezitou. Prootže se po nich hubne. Ukazuje se, že chrání i před kardiovaskulárními onemocněními, a dokonce by si měly poradit i s Alzheimerovou nemocí. […]
reklama
Nejčtenější články
za poslední
24 hodin    3 dny    týden
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
reklama
Copyright © RF-Hobby.cz
Provozovatel: RF HOBBY, s. r. o., Bohdalecká 6/1420, 101 00 Praha 10, IČO: 26155672, tel.: 420 281 090 611, e-mail: sekretariat@rf-hobby.cz