Objev: Mikrobi ze slin se na celém světě příliš neliší!

Ačkoliv to zní neuvěřitelně, naše ústní dutina je pravou zoologickou zahradou, zabydlenou obrovským množstvím bakterií. V ústech každého z nás jich nalezneme okolo 600 druhů! Když se vědci snažili udělat si v nich pořádek, přišli na to, že obyvatelstvo ústních dutin jednotlivých lidí se od sebe velmi liší.Ačkoliv to zní neuvěřitelně, naše ústní dutina je pravou zoologickou zahradou, zabydlenou obrovským množstvím bakterií. V ústech každého z nás jich nalezneme okolo 600 druhů! Když se vědci snažili udělat si v nich pořádek, přišli na to, že obyvatelstvo ústních dutin jednotlivých lidí se od sebe velmi liší.

Ústní dutina je branou do našeho těla. Tato brána není otevřena pouze pro zdroje obživy, ale i pro řadu organismů, které si naše tělo vyhlídly jako bezpečný hrad, v němž hodlají strávit celý svůj život. První nájemníci se do něj nastěhují už při naší první cestě, cestě z matčina lůna ven na svět, a ve své invazi nepřestávají až do konce našich dnů. Řada druhů je vysloveně škodlivých – jsou zodpovědné za zubní kazy či záněty dásní či ozubice (periodontu). Zdaleka ne všichni naši společníci nám však musí nutně škodit. Většina z nich je zcela nevinná a jejich přítomnost ani nepoznáme, některé nám dokonce napomáhají při štěpení jídla na jednotlivé komponenty a mění tak jeho chuť. Dobrodružství detailního průzkumu naší ústní dutiny pro odborníky začalo poměrně nedávno.

Jak spočítat bakterie?
 V nedávné době rozjelo několik vědeckých týmů (např. z The Forsyte Institute in Boston v USA či britského z King´s College London) práci na projektu „Databáze lidského orálního mikrobiomu“ (HOMD), který má za úkol podrobně prozkoumat, jaké druhy mikroorganismů hostí naše ústní dutina. Shromážděný soubor dat, který je v dnešní době už poměrně rozsáhlý, má sloužit nejrůznějším účelům. V první řadě jsou to přirozeně účely medicínské. Souvislostí mezi mikrofaunou našich úst a nejrůznějšími onemocněními totiž existuje nejspíše mnohem více, než si vědci dříve mysleli. Bakterie jsou však tak titěrné a zároveň hojné, že se vědcům jen velmi špatně počítají. Jak si tedy udělat pořádek v druzích bakterií, které obývají tak jasně vymezenou oblast, jakou jsou lidská ústa? K takovému mapování užívají dnes bakteriologové v první řadě metod molekulární genetiky. Nejvíce si oblíbili gen, který u bakterií kóduje 16S rRNA. Tato makromolekula RNA je stavební součástí drobounkých organel, ribozómů, v nichž probíhá syntéza bílkovin. Ze vzorku, který setřou z lidských úst, stačí izolovat dostatečný počet variant tohoto genu a z jejich počtu odvodit počet druhů. Většina ústních bakterií je proto doposud známa pouze podle tohoto svého genu – jak přesně vypadají a jak žijí, se nejspíš ještě dlouho vědět nebude. Většina z nich proto ještě nemá ani své vědecké jméno.

Bakterie napříč zeměkoulí
 Soubor dat, který vědci doposud o našich ústech shromáždili, začíná vydávat první výsledky. Naposledy spojili své síly vědci z Německa a Číny, aby zjistili, jak moc se od sebe složení bakteriálního společenství z úst lidí z nejrůznějších koutů světa liší. Biologové doufali, že podrobná analýza vzorků by jim mohla pomoci osvětlit jak vzájemnou příbuznost jednotlivých mikroorganismů, tak i jednotlivých lidských populací, jejichž ústa bakterie obývají. Vědci si tedy opatřili 120 vzorků od zdravých jedinců z různých míst na světě (z každého z 12 různých míst 10 lidí) a pustili se do srovnávání. K jejich překvapení se však ukázalo, že rozdíly v celkové různorodosti mezi jednotlivými regiony nejsou větší, než rozdíly mezi jednotlivci v rámci jednoho regionu. Dejme však slovo vedoucímu vědeckého týmu, Dr. Maxovi Stonekingovi z Max Planck Institute v německém Lipsku: Slinný mikrobiom se napříč světovými populacemi nijak zvlášť nemění. Vezmeme-li v úvahu nesmírnou rozdílnost pokrmů a dalších kulturních faktorů, je tento závěr skutečně velmi překvapivý. Sliny vašeho souseda jsou od vašich asi tak odlišné jako sliny kohokoliv jiného na celém světě, uzavírá Stoneking. Pro vystopování dějin lidské migrace tedy rozhodně nebudou stačit pouze obecné rozdíly v bakteriálním společenství úst, ale v budoucnu se budou muset vědci zaměřit pouze na některé konkrétní druhy.

Od bakterií v ústech k obezitě
 Tým z  Forsytova institutu v americkém Bostonu je skutečně úzce specializován – prakticky veškeré své vědecké úsilí vrhá do objasňování vztahů mezi mikroby v ústní dutině a jejich vztahu k nejrůznějším onemocněním. Byl to právě tým pod vedením dr. Anne Haffajee, který jako první systematicky prozkoumal vztah mezi obezitou a bakteriemi v ústech. Tým mikrobiologů došel k závěru, že u obézních lidí či lidí s nadváhou (zvláště to platí pro mladé dívky) existuje zvýšené riziko vzniku paradentózy. Za toto zánětlivé onemocnění, které může skončit až ztrátou zubů, je zodpovědná zejména bakterie Tannerella forsytia (dříve nazývaná Bacteroides forsythus), která je běžnou součástí neviditelných bakteriálních povlaků takřka všech jinak zdravých lidí. Podle Haffajeeové by právě obézní lidé měli co nejvíce dbát na preventivní opatření, která spočívají v první řadě v důkladné ústní hygieně.

Rubriky:  Lidské tělo
Publikováno:
Další články autora
Právě v prodeji
Tip redakce

Související články

První česká neuroprotéza slaví 30 let

První česká neuroprotéza slaví...

Na počátku medicínského objevu, který jen v České republice zachránil sluch...
Brouk v hlavě? Parazit v mozku!

Brouk v hlavě? Parazit v mozku!

Většina živočišných druhů na naší planetě jsou paraziti. A také každý...
Nová studie tvrdí: Skořice podporuje metabolismus

Nová studie tvrdí: Skořice...

Máme před Vánoci, a to je doba, kdy se okny příbytků začíná linout pestrá škála...
Američané provedli první pokus o změnu DNA v těle

Američané provedli první pokus o...

Vůbec poprvé byl přímo v lidském těle proveden pokus o úpravu DNA pacienta....
Nač máme apendix?

Nač máme apendix?

Má pověst zbytečného orgánu v těle. Že si to ale ani v nejmenším nezaslouží nyní...
Ženská upovídanost je geneticky daná

Ženská upovídanost je geneticky...

Je známo, že ženy obecně platí za to “ukecanější” pohlaví. Jaká je...
Vědecká studie ve Velké Británii: Teplé období je pro nás bolestivější

Vědecká studie ve Velké Británii:...

Britští vědci se zabývali studiem vlivu počasí na bolest člověka a přišli...
Jídlo či sex? To závisí na pohlaví

Jídlo či sex? To závisí na pohlaví

Že je sexuální touha nebo potřeba jíst běžnou součástí našeho života není žádnou...
Nedostatek spánku vede ke změně osobnosti

Nedostatek spánku vede ke změně...

Stačí jediná noc, během které naspíte méně než 7 hodin a Váš život...
Šance pro pacienty s Huntingtonovou chorobou

Šance pro pacienty s...

Tým vědců v čele s Janem Chrastinou a Romanem Liščákem koncem minulého týdne...

Nenechte si ujít další zajímavé články

Proč skáčou psi z mostu? Překvapivé vysvětlení!

Proč skáčou psi...

Thomas pustí z vodítka svoji fenku retrívra. Nemá strach, že by začala vyvádět....
Stal se za první republiky benzín pro československé letectvo předmětem nekalých obchodů?

Stal se za první republiky benzín pro...

Československá armáda potřebuje začátkem 20. let benzín pro svoje auta a...
Sekta s názvem Fiat Lux: Členové nosí bílé šaty na znamení čistoty!

Sekta s názvem Fiat Lux: Členové nosí...

Žena v bílých šatech a černé paruce se evidentně nachází v transu a mluví...
Jak se slaví Vánoce ve světě?

Jak se slaví Vánoce ve světě?

Jak se stalo, že tento křesťanský svátek dodržujeme do dnešních časů? Jaké...
Pohani v Česku: Krvavé pohřební orgie na Býčí skále!

Pohani v Česku: Krvavé pohřební...

Na první pohled vypadá téměř obyčejně. Když se ale přiblížíte k jejímu vchodu, možná se...
VIDEO: Keifer Sutherland a jeho Bedna vod whisky

VIDEO: Keifer Sutherland a jeho...

Kiefer Sutherland (*1966) je sice hvězdou řady úspěšných...
Vlčí smečky: Jediná chvíle, kdy se Churchill opravdu bál

Vlčí smečky: Jediná chvíle, kdy...

„Nemůžeme snít o tom, že bychom britskou flotilu mohli porazit v bitvě. Naše jediná možnost spočívá...
Víte, jak funguje lidské srdce?

Víte, jak funguje lidské srdce?

V České republice jsou srdeční choroby nejčastější příčinou smrti a...
Neskutečné: Předběhli Kolumba i Řekové a Římané?

Neskutečné: Předběhli Kolumba i...

Existenci Ameriky si Evropané uvědomili až koncem 15. století. Přitom k jejím...
Poznejte své IQ

Poznejte své IQ

V našem profesionálně sestaveném testu ihned zjistíte přesné výsledky a obdržíte certifikát.