Domů     Příroda
Kreveta: Příšerka jako pochoutka
21.stoleti 21.4.2009

Asi se nenajde příliš mnoho lidí, kteří při pohledu na krevety pociťují nějaký silný estetický zážitek. Přesto patří tito korýši mezi vyhlášené pochoutky, fajnšmekři jsou za kilogram krevet ochotni zaplatit klidně i 200 eur (více než 5 a půl tisíce korun).Asi se nenajde příliš mnoho lidí, kteří při pohledu na krevety pociťují nějaký silný estetický zážitek. Přesto patří tito korýši mezi vyhlášené pochoutky, fajnšmekři jsou za kilogram krevet ochotni zaplatit klidně i 200 eur (více než 5 a půl tisíce korun).

Možná si leckdo vybaví slavný film Forrest Gump, kde hlavní hrdina zbohatne na lovu krevet. Ten skutečně tvoří základ řady světových ekonomik. Například 50 % veškerého vývozu Grónska tvoří právě export krevet.
Krevety jsou podřád desetinohých korýšů z podtřídy rakovců. Mají válcovitý krunýř, vybíhající v malý nosec, a dlouhý rovný zadeček. Jsou veliké od tří do třiceti centimetrů, největší známý exemplář dosáhl délky 38 centimetrů. Obvykle žijí v hloubce od tří do čtyřiceti metrů, rády vyhledávají korálové útesy. Celkem je popsáno více než 400 druhů krevet.
Krevety okolní svět vnímají ultrafialově. Jejich oči biologové považují za nejkomplexnější zrakovou výbavu mezi všemi živočichy, jsou posazeny na pohyblivé stopky a mohou se pohybovat nezávisle na sobě. Není bez zajímavosti, že krevetí samečci procházejí čímsi podobným menstruačnímu období. Izraelští vědci nedávno přišli na to, že po určité době se samci zbavují starých „nepoužitých“ spermií a uvolňují tak místo novým. Krevety patří k monogamním druhům, s jedním partnerem vydrží až 20 let, o potomstvo se stará nejen samička, ale i sameček.

Související články
V chladných oblastech Sibiře a severní Kanady se vyskytuje sysel Parryův. Ve zkamenělých výkalech předchůdců těchto syslů, kteří obývali kanadský permafrost, objevili výzkumníci DNA dávných zvířat, včetně dnes již vyhynulých mamutů… „Prohledávání syslích výkalů (neboli koprolitu) se může zdát  ‚méně atraktivní‘ než vykopání mamutího klu,“ domnívá se Tyler Murchie, výzkumník v oboru paleogenomiky na kanadské […]
Když se řekne masožravá rostlina, vybaví si většina lidí právě mucholapku, která jako jediná suchozemská rostlina loví drobné živočichy prudkým pohybem pasti. Jak to ale dělá? Mucholapkou podivnou (Dionaea muscipula) byl fascinován už zakladatel evoluční biologie Charles Darwin (1809–1882). Sklapnutí její pasti bylo totiž tak rychlé, že si myslel, že snad rostlina disponuje svaly. Třetí […]
Výlet do australské přírody může na věci neznalého turistu působit jako idyla: Žádné velké šelmy, možná jen pozor na hady. Jenže také na jedovaté pavouky a štíry a co už tuší málokdo, i na nenápadný keř se srdčitými listy. Stačí letmý dotyk a ozve se pronikavá bolest, která přetrvává i týdny. Nenápadný tento keř není […]
Příroda 10.6.2026
Šelmy medvědovité jsou poměrně známou čeledí. Zdaleka ne tolik známé jsou šelmy medvídkovité. Leckdo vůbec netuší, že k nim patří populární američtí mývalové či nosálové. A ještě nedávno byla mezi nimi jako doma také panda červená. Jedná se o zvíře velikostně srovnatelné právě s mývaly a nosály. Na rozdíl od pand velkých si ty červené […]
Příroda 8.6.2026
Obvykle nepřekypuje aktivitou. Teď je ale samice pandy červené netypicky činorodá a přenáší mládě z jednoho hnízda do jiného. Opatrnosti není nazbyt, vždyť se kolem toulá hladový irbis neboli levhart sněžný. Tyto šelmy přitom představují nebezpečí i pro mláďata pand velkých. Oba tito živočichové patří u lidí mezi velmi oblíbené. Něco mají společného – je […]
reklama
Nejčtenější články
za poslední
24 hodin    3 dny    týden
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
reklama
Copyright © RF-Hobby.cz
Provozovatel: RF HOBBY, s. r. o., Bohdalecká 6/1420, 101 00 Praha 10, IČO: 26155672, tel.: 420 281 090 611, e-mail: sekretariat@rf-hobby.cz