Domů     Příroda
Máme lék pro vymírající včelstva?
21.stoleti 16.4.2009

Mizení včelstev nedělá vrásky pouze včelařům, ale prakticky všem, kdo se zajímají o budoucnost života na Zemi. Španělským vědcům se podařilo identifikovat jednu z jeho příčin a úspěšně ji léčit.
Mizení včelstev  nedělá vrásky pouze včelařům, ale prakticky všem, kdo se zajímají o budoucnost života na Zemi. Španělským vědcům se podařilo identifikovat jednu z jeho příčin a úspěšně ji léčit.

Opylování rostlin může na první pohled vypadat jako detail, zajímavý leda pro několik přírodovědců. Stačí však jen chvilka zamyšlení, abychom si uvědomili, jak obrovský význam mají opylovači nejen pro lidské zemědělství, ale i pro celé ekosystémy, které jsou na dobrém rozmnožování rostlin závislé. Centrální úlohu mezi opylovači plní už po tisíciletí právě včely – na opylení všech květů se podílejí celými 90 procenty!  Jakýkoliv úbytek včelí populace se proto musí zákonitě projevit nejen na velikosti sklizní nejrůznějších hospodářských plodin, ale i v „divoké“ přírodě. Smutnou zprávou je, že výrazným trendem, patrným v několika posledních letech zejména v USA a Evropě, je poměrně dramatický úbytek počtu  celých včelstev.  Odborníci nazývají tento problém „syndromem vymírajících včelstev“ (Colony Collapse Disorder) a debaty o jeho příčinách nejsou ještě zdaleka uzavřeny. Včely mají totiž řadu přirozených nepřátel – parazitů (viry, plísně, roztoči), ale spekuluje se o různých vlivech způsobených člověkem (např. změny klimatu, pesticidy a herbicidy, elektromagnetická radiace z mobilních telefonů). Rozplést gordický uzel příčin není sice jednoduché, ale zato velmi důležité a každý dílčí pokrok může mít pro budoucnost obrovský význam. Svou troškou do mlýna nedávno přispěli i španělští vědci. Při rozboru několika zdecimovaných úlů neobjevili žádnou jinou příčinu jejich smrti, než je parazitická houba hmyzomorka druhu Nosema ceranae, která napadá jejich trávicí systém.  Zbytek včel, který v úlech přežil, se proto pokusili léčit antibiotikem flumagillinem a brzy došli k velmi uspokojivému výsledku – všechny infikované kolonie se brzy zotavily. „Teď, když známe jeden typ parazita, který by mohl být za vymírání včel zodpovědný, můžeme hledat známky infekce a pokusit se infikované kolonie zachránit dříve, než se nákaza ještě více rozšíří,“ vysvětluje význam práce svého týmu jeho vedoucí Dr. Mariano Higes z Laboratoře patologie včelstev ve španělském Marchamalu. 

Související články
Češi jsou milovníky psů, alespoň jeden se vyskytuje ve 42 % českých domácností. Existuje však poměrně velká skupina lidí, kteří by si psa rádi pořídili, ale nemohou, protože jsou alergičtí. Jejich imunitní systém přecitlivěle reaguje na proteiny obsažené v psích slinách, potu, moči a šupinkách kůže, zachycených v srsti. Vědci nyní geneticky upravili psy, aby […]
Saxitoxin je nervově paralytický jed, pocházející z řas, sinic a jiných vodních organismů. Nacházet se však může i v lidmi konzumovaných mlžích, jako jsou ústřice nebo slávky. K příznakům otravy patří paralýza dýchacích cest, dojít však může až k udušení. Dosud proti tomuto jedu neexistovala protilátka, nyní ji zřejmě vědci objevili, ovšem její zdroj je […]
Objevy Příroda 6.8.2026
Fytoakustika patří mezi nové vědní obory, které zásadně mění naše představy o životě rostlin. Ještě před několika desetiletími byly rostliny považovány za tiché a pasivní organismy, které pouze reagují na změny prostředí. Moderní výzkum však ukazuje, že skutečnost je mnohem zajímavější. Rostliny totiž dokážou své okolí vnímat prostřednictvím mechanických podnětů a samy také vydávají zvuky […]
Příroda 5.8.2026
Medojed kapský je lasicovitá šelma, kterou bychom velikostí mohli přirovnat k českému jezevci. Je extrémně nebojácná, ostatně bývá označována za nejodvážnější zvíře vůbec. V této souvislosti je dokonce zapsána do Guinnessovy knihy rekordů. Navzdory svému názvu nežije pouze v jižní Africe, ale domovem je mu valná část černého kontinentu a vyskytuje se rovněž v oblastech […]
Historie Příroda 5.8.2026
Prostředí pod mořskou hladinou tehdy doslova bujelo životem. Ve vodách se proháněli nejroztodivnější živočichové – trilobiti, medúzy či hlavonožci. V dávném kambriu žil také prazvláštní stonožce podobný tvor, který měl zárodky zbraní typických pro dnešní pavouky. Pavouci, štíři či klíšťata jsou členovci patřící do skupiny klepítkatců. Vyznačují se takzvanými chelicerami, které u nich představují právě […]
reklama
Nejčtenější články
za poslední
24 hodin    3 dny    týden
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
reklama
Copyright © RF-Hobby.cz
Provozovatel: RF HOBBY, s. r. o., Bohdalecká 6/1420, 101 00 Praha 10, IČO: 26155672, tel.: 420 281 090 611, e-mail: sekretariat@rf-hobby.cz