Domů     Příroda
Máme lék pro vymírající včelstva?
21.stoleti 16.4.2009

Mizení včelstev nedělá vrásky pouze včelařům, ale prakticky všem, kdo se zajímají o budoucnost života na Zemi. Španělským vědcům se podařilo identifikovat jednu z jeho příčin a úspěšně ji léčit.
Mizení včelstev  nedělá vrásky pouze včelařům, ale prakticky všem, kdo se zajímají o budoucnost života na Zemi. Španělským vědcům se podařilo identifikovat jednu z jeho příčin a úspěšně ji léčit.

Opylování rostlin může na první pohled vypadat jako detail, zajímavý leda pro několik přírodovědců. Stačí však jen chvilka zamyšlení, abychom si uvědomili, jak obrovský význam mají opylovači nejen pro lidské zemědělství, ale i pro celé ekosystémy, které jsou na dobrém rozmnožování rostlin závislé. Centrální úlohu mezi opylovači plní už po tisíciletí právě včely – na opylení všech květů se podílejí celými 90 procenty!  Jakýkoliv úbytek včelí populace se proto musí zákonitě projevit nejen na velikosti sklizní nejrůznějších hospodářských plodin, ale i v „divoké“ přírodě. Smutnou zprávou je, že výrazným trendem, patrným v několika posledních letech zejména v USA a Evropě, je poměrně dramatický úbytek počtu  celých včelstev.  Odborníci nazývají tento problém „syndromem vymírajících včelstev“ (Colony Collapse Disorder) a debaty o jeho příčinách nejsou ještě zdaleka uzavřeny. Včely mají totiž řadu přirozených nepřátel – parazitů (viry, plísně, roztoči), ale spekuluje se o různých vlivech způsobených člověkem (např. změny klimatu, pesticidy a herbicidy, elektromagnetická radiace z mobilních telefonů). Rozplést gordický uzel příčin není sice jednoduché, ale zato velmi důležité a každý dílčí pokrok může mít pro budoucnost obrovský význam. Svou troškou do mlýna nedávno přispěli i španělští vědci. Při rozboru několika zdecimovaných úlů neobjevili žádnou jinou příčinu jejich smrti, než je parazitická houba hmyzomorka druhu Nosema ceranae, která napadá jejich trávicí systém.  Zbytek včel, který v úlech přežil, se proto pokusili léčit antibiotikem flumagillinem a brzy došli k velmi uspokojivému výsledku – všechny infikované kolonie se brzy zotavily. „Teď, když známe jeden typ parazita, který by mohl být za vymírání včel zodpovědný, můžeme hledat známky infekce a pokusit se infikované kolonie zachránit dříve, než se nákaza ještě více rozšíří,“ vysvětluje význam práce svého týmu jeho vedoucí Dr. Mariano Higes z Laboratoře patologie včelstev ve španělském Marchamalu. 

Související články
Čtyři miliony přenocování ročně. Češi patří k nejvýznamnějším návštěvníkům Rakouska a do hor se opakovaně vracejí. Nadcházející zima jim nabídne nejen kilometry sjezdovek, ale také termální lázně, zasněžené stezky a adventní trhy v kulisách alpské přírody. Zima v Alpách má mnoho podob. Někdo chce jako první vyrazit na čerstvě upravenou sjezdovku, jiný dává přednost běžkám, […]
Příroda 4.11.2026
Výzkumníci z odboru fytoenergetiky Výzkumného ústavu pro krajinu v Průhonicích (VÚK) ověřují, jak propojit obnovu poškozené krajiny, pěstování rychle rostoucích dřevin, agrivoltaiku a komunitní energetiku. Jejich pokusy v severočeském lomu Vršany naznačují, že vhodně ošetřené vrby a topoly mohou prospívat i v opravdu náročných podmínkách. Jejich studie publikovaná v odborném časopise Energy Reports zároveň ukazuje, […]
Pokud nepočítáme člověka, jsou za krále oblohy považováni ptáci. Letecké dovednosti většiny z nich lze označit za skutečně dechberoucí. Rovněž mnoho zástupců hmyzí říše dokáže rozkmitat křídla a šokovat svými schopnostmi. Ovšem i jiná zvířata si umějí ve vzduchu poradit, ať už praktikují aktivní let, nebo pouze plachtí. Přeborníky jsou bezpochyby netopýři a kaloni, pozornost […]
Příroda 1.11.2026
Hadi a plazení se, to je skoro synonymum. Jenže v jihovýchodní Asii žijí takoví hadi, kteří na tento způsob pohybu občas zapomenou a raději se kutálejí. A nejsou to přitom žádní loudalové. Při svém akrobatickém vystoupení dokážou vyvinout rychlost až 13 kilometrů za hodinu. Hadi rodu Pseudorabdion, kteří dorůstají délky několika desítek centimetrů, tráví většinu […]
Příroda Zajímavosti 30.10.2026
Viry jsou sice pouhým okem neviditelné, ale zřejmě stojí za zásadními rozdíly mezi lidským mozkem a mozkem šimpanze. Neurovědci z Lundské univerzity ve Švédsku studovali pozůstatky minulých infekcí, které zřejmě stály za tím, že se mozky šimpanzů nevyvíjely tak jako ty lidské, ačkoliv se svým složením příliš neliší. V porovnání s mozky šimpanzů jsou ty […]
reklama
Nejčtenější články
za poslední
24 hodin    3 dny    týden
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
reklama
Copyright © RF-Hobby.cz
Provozovatel: RF HOBBY, s. r. o., Bohdalecká 6/1420, 101 00 Praha 10, IČO: 26155672, tel.: 420 281 090 611, e-mail: sekretariat@rf-hobby.cz