Domů     Příroda
Máme lék pro vymírající včelstva?
21.stoleti 16.4.2009

Mizení včelstev nedělá vrásky pouze včelařům, ale prakticky všem, kdo se zajímají o budoucnost života na Zemi. Španělským vědcům se podařilo identifikovat jednu z jeho příčin a úspěšně ji léčit.
Mizení včelstev  nedělá vrásky pouze včelařům, ale prakticky všem, kdo se zajímají o budoucnost života na Zemi. Španělským vědcům se podařilo identifikovat jednu z jeho příčin a úspěšně ji léčit.

Opylování rostlin může na první pohled vypadat jako detail, zajímavý leda pro několik přírodovědců. Stačí však jen chvilka zamyšlení, abychom si uvědomili, jak obrovský význam mají opylovači nejen pro lidské zemědělství, ale i pro celé ekosystémy, které jsou na dobrém rozmnožování rostlin závislé. Centrální úlohu mezi opylovači plní už po tisíciletí právě včely – na opylení všech květů se podílejí celými 90 procenty!  Jakýkoliv úbytek včelí populace se proto musí zákonitě projevit nejen na velikosti sklizní nejrůznějších hospodářských plodin, ale i v „divoké“ přírodě. Smutnou zprávou je, že výrazným trendem, patrným v několika posledních letech zejména v USA a Evropě, je poměrně dramatický úbytek počtu  celých včelstev.  Odborníci nazývají tento problém „syndromem vymírajících včelstev“ (Colony Collapse Disorder) a debaty o jeho příčinách nejsou ještě zdaleka uzavřeny. Včely mají totiž řadu přirozených nepřátel – parazitů (viry, plísně, roztoči), ale spekuluje se o různých vlivech způsobených člověkem (např. změny klimatu, pesticidy a herbicidy, elektromagnetická radiace z mobilních telefonů). Rozplést gordický uzel příčin není sice jednoduché, ale zato velmi důležité a každý dílčí pokrok může mít pro budoucnost obrovský význam. Svou troškou do mlýna nedávno přispěli i španělští vědci. Při rozboru několika zdecimovaných úlů neobjevili žádnou jinou příčinu jejich smrti, než je parazitická houba hmyzomorka druhu Nosema ceranae, která napadá jejich trávicí systém.  Zbytek včel, který v úlech přežil, se proto pokusili léčit antibiotikem flumagillinem a brzy došli k velmi uspokojivému výsledku – všechny infikované kolonie se brzy zotavily. „Teď, když známe jeden typ parazita, který by mohl být za vymírání včel zodpovědný, můžeme hledat známky infekce a pokusit se infikované kolonie zachránit dříve, než se nákaza ještě více rozšíří,“ vysvětluje význam práce svého týmu jeho vedoucí Dr. Mariano Higes z Laboratoře patologie včelstev ve španělském Marchamalu. 

Související články
Vědci z Biologického centra Akademie věd ČR našli během letoška čtyřicet nových sladkovodních virů, které napadají vodní mikroorganismy. První, který se jim podařilo izolovat a podrobně popsat, dostal jméno podle jihočeské metropole – Budvirus. Jedná se o takzvaný obří virus, který napadá jednobuněčné vodní řasy skrytěnky. Výzkumníci potvrdili, že tento virus má významnou roli v ekosystému, protože […]
Ostatní Příroda 21.11.2024
Vědci z Biologického centra Akademie věd ČR společně s portugalskými odborníky odlovili dvě dosud největší ryby, které byly kdy uloveny ve sladkých vodách Portugalska. Jednalo se o sumce velké, z nichž jeden měřil 222 cm a vážil 76,5 kg a druhý měl 228 cm a 91,5 kg. Sumec velký (Silurus glanis) je přitom ve vodách  jižní Evropy […]
Ostatní Příroda 20.11.2024
Když u břehů Mauriciu poprvé přistála evropská loď, námořníci se mohli potrhat smíchy: Jídlo jim tam chodilo samo naproti! Ptáci velcí jako krocani se dali bezelstně ubíjet, neutíkali a svá vejce nechávali ležet na zemi. Tím blbounu nejapnému začaly odtikávat hodiny – o století později už jako druh neexistoval. Nejbližším žijícím příbuzným doda zůstává holub […]
Ostatní Příroda 19.11.2024
Mořští biologové strávili 20 let zkoumáním hlubokomořského tvora, kterého pojmenovali Bathydevius caudactylus, aby nyní potvrdili, že se jedná o zcela nový, dosud neobjevený druh. Mořský plž, obývající hlubiny východního severního Tichého oceánu, připomíná průhlednou kapuci a jako ochranu před predátory využívá bioluminiscenci. Na rozdíl od běžných mořských plžů, kteří žijí na mořském dně případně u […]
Jsou pouhým okem neviditelné, bez chuti a bez zápachu. Nemáte šanci je v jídle postřehnout, přitom jde o vysoce nebezpečné karcinogeny. Z přírody se vymýtit nedají. Jistou naději ale dávají výzkumy biologických metod boje proti plísním, které aflatoxiny tvoří. Počátkem 60. let minulého století postihla britské chovatele drůbeže nečekaná rána. Ve velkém jim hynuly především krůty. Vypadalo to […]
reklama
Nejčtenější články
za poslední
24 hodin    3 dny    týden
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
reklama
Copyright © RF-Hobby.cz
Provozovatel: RF HOBBY, s. r. o., Bohdalecká 6/1420, 101 00 Praha 10, IČO: 26155672, tel.: 420 281 090 611, e-mail: sekretariat@rf-hobby.cz