Domů     Příroda
Máme lék pro vymírající včelstva?
21.stoleti 16.4.2009

Mizení včelstev nedělá vrásky pouze včelařům, ale prakticky všem, kdo se zajímají o budoucnost života na Zemi. Španělským vědcům se podařilo identifikovat jednu z jeho příčin a úspěšně ji léčit.
Mizení včelstev  nedělá vrásky pouze včelařům, ale prakticky všem, kdo se zajímají o budoucnost života na Zemi. Španělským vědcům se podařilo identifikovat jednu z jeho příčin a úspěšně ji léčit.

Opylování rostlin může na první pohled vypadat jako detail, zajímavý leda pro několik přírodovědců. Stačí však jen chvilka zamyšlení, abychom si uvědomili, jak obrovský význam mají opylovači nejen pro lidské zemědělství, ale i pro celé ekosystémy, které jsou na dobrém rozmnožování rostlin závislé. Centrální úlohu mezi opylovači plní už po tisíciletí právě včely – na opylení všech květů se podílejí celými 90 procenty!  Jakýkoliv úbytek včelí populace se proto musí zákonitě projevit nejen na velikosti sklizní nejrůznějších hospodářských plodin, ale i v „divoké“ přírodě. Smutnou zprávou je, že výrazným trendem, patrným v několika posledních letech zejména v USA a Evropě, je poměrně dramatický úbytek počtu  celých včelstev.  Odborníci nazývají tento problém „syndromem vymírajících včelstev“ (Colony Collapse Disorder) a debaty o jeho příčinách nejsou ještě zdaleka uzavřeny. Včely mají totiž řadu přirozených nepřátel – parazitů (viry, plísně, roztoči), ale spekuluje se o různých vlivech způsobených člověkem (např. změny klimatu, pesticidy a herbicidy, elektromagnetická radiace z mobilních telefonů). Rozplést gordický uzel příčin není sice jednoduché, ale zato velmi důležité a každý dílčí pokrok může mít pro budoucnost obrovský význam. Svou troškou do mlýna nedávno přispěli i španělští vědci. Při rozboru několika zdecimovaných úlů neobjevili žádnou jinou příčinu jejich smrti, než je parazitická houba hmyzomorka druhu Nosema ceranae, která napadá jejich trávicí systém.  Zbytek včel, který v úlech přežil, se proto pokusili léčit antibiotikem flumagillinem a brzy došli k velmi uspokojivému výsledku – všechny infikované kolonie se brzy zotavily. „Teď, když známe jeden typ parazita, který by mohl být za vymírání včel zodpovědný, můžeme hledat známky infekce a pokusit se infikované kolonie zachránit dříve, než se nákaza ještě více rozšíří,“ vysvětluje význam práce svého týmu jeho vedoucí Dr. Mariano Higes z Laboratoře patologie včelstev ve španělském Marchamalu. 

Související články
Příroda 17.6.2026
Šakali nepatří k šelmám, které by si lidé se starým kontinentem spojovali. Nicméně zde žijí – a co víc, v posledních dekádách se Evropou šíří. Z oblastí, pro něž byl v minulosti jejich výskyt typický, tedy z Balkánu a Černomoří, pronikají do dalších regionů. V současnosti lze na šakaly obecné narazit v zemích, jako jsou […]
Stromy sehrávají důležitou roli při ukládání uhlíku, jehož přebytek v atmosféře ve formě CO2 vede ke změně klimatu. Nejnovější studie však naznačuje, že stromy nemusí být schopny ukládat tolik uhlíku, jak se doufalo. Vědci zjistili, že fotosyntéza totiž ne vždy vede k růstu dřeva, který uhlík váže. Spalováním fosilních paliv, jako je uhlí, ropa či […]
V chladných oblastech Sibiře a severní Kanady se vyskytuje sysel Parryův. Ve zkamenělých výkalech předchůdců těchto syslů, kteří obývali kanadský permafrost, objevili výzkumníci DNA dávných zvířat, včetně dnes již vyhynulých mamutů… „Prohledávání syslích výkalů (neboli koprolitu) se může zdát  ‚méně atraktivní‘ než vykopání mamutího klu,“ domnívá se Tyler Murchie, výzkumník v oboru paleogenomiky na kanadské […]
Když se řekne masožravá rostlina, vybaví si většina lidí právě mucholapku, která jako jediná suchozemská rostlina loví drobné živočichy prudkým pohybem pasti. Jak to ale dělá? Mucholapkou podivnou (Dionaea muscipula) byl fascinován už zakladatel evoluční biologie Charles Darwin (1809–1882). Sklapnutí její pasti bylo totiž tak rychlé, že si myslel, že snad rostlina disponuje svaly. Třetí […]
Výlet do australské přírody může na věci neznalého turistu působit jako idyla: Žádné velké šelmy, možná jen pozor na hady. Jenže také na jedovaté pavouky a štíry a co už tuší málokdo, i na nenápadný keř se srdčitými listy. Stačí letmý dotyk a ozve se pronikavá bolest, která přetrvává i týdny. Nenápadný tento keř není […]
reklama
Nejčtenější články
za poslední
24 hodin    3 dny    týden
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
reklama
Copyright © RF-Hobby.cz
Provozovatel: RF HOBBY, s. r. o., Bohdalecká 6/1420, 101 00 Praha 10, IČO: 26155672, tel.: 420 281 090 611, e-mail: sekretariat@rf-hobby.cz