Schopnost létat, kterou si většina hmyzích skupin osvojila již v dávných prvohorách, je klíčem k jejich obrovskému evolučnímu úspěchu. Jak se ale přihodilo, že hmyz poprvé vzlétl? Nedávno publikovaná studie amerických vědců nás k řešení této záhady opět o kousek přiblížila.
Mezi hmyzem najdeme jak skupiny, které křídla mají (Pterygota), tak i ty, které je nemají a nikdy neměly (Apterygota). Druhá ze skupin je mnohem méně početná – zahrnuje jen několik málo řádů o nepříliš velkém počtu druhů. Biologové o ní také předpokládají, že je evolučně starší a tedy i primitivnější. Jak se ale stalo, že se křídla poprvé objevila? Tato otázka zůstává nerozřešená, neboť stále chybí fosilní exempláře, z nichž by bylo patrné, z jaké části těla hmyzu křídla vlastně vznikla. Entomologové mají za to, že evoluce hmyzích křídel mohla mít zhruba dva scénáře. Buď se křídla vyvinula u dávného hmyzu, který obýval suchou zem, nebo mají původ v žábrech, které najdeme u hmyzu vodního. Aby našel odpověď na otázku, který z obou evolučních scénářů je pravděpodobnější, rozhodl se Dr. Stephen Yanoviak z University of Arcansas zkoumat zástupce velmi archaického hmyzího řádu chvostnatek (Microcoryphia). Chvostnatky, které Yanoviak zkoumal, žijí na stromech v tropických pralesech Peru a často seskakují z větve na větev. Užívají k tomu metodu plachtění, při němž si pomáhají pomocí dlouhých štětů, které vyrůstají z jejich zadečku. A právě úloha tohoto „kormidla“ Yanoviaka zajímala. Sledoval pohyb jak chvostnatek s kormidlem, tak bez něj. U těch, kterým kormidlo experimentálně odňal, se jasně ukázalo, že byly v manévrování mnohem horší. Podle Yanoviaka byl kdysi v dávné minulosti právě tento způsob pohybu prvním krokem k pohybu pomocí křídel a svědčí tedy pro teorii, že křídla se poprvé vyvinula u suchozemského hmyzu.
