Je marihuana nebezpečná droga, neškodný prostředek k dosažení dobré nálady či dokonce lék na některé neduhy? Tento spor se vede už léta mezi zastánci a odpůrci usušených lístečků konopí setého. 21. STOLETÍ se proto tomuto problému podívalo na zoubek zblízka.
Marihuanu nelze absolutně odsoudit, nelze ji však ani vnímat jako všelék. Jako každá droga, i tato vzbuzuje časem závislost, ač to její mnozí konzumenti popírají. Na druhé straně se ovšem úspěšně používá jako lék na úlevu od symptomů provázejících AIDS, rakovinu, artritidu, epilepsii nebo roztroušenou sklerózu.
Již staří Egypťané…
Marihuana provází lidstvo již pěknou řádku let. Už v 16. století před naším letopočtem ji Egypťané používali jako analgetikum. Ovšem lidem nemohly zůstat utajeny ani její psychotropní účinky. Archeologické stopy ukazují, že v Asýrii (oblast dnešního Iráku) bylo konopí takto užíváno v osmém, v Číně ve čtvrtém a v Indii ve druhém století před naším letopočtem.
Užívání konopí se stalo součástí mnoha sociálních nebo náboženských rituálů u mnoha kultur. Výjimkou nebyly ani ve své době vyspělé americké civilizace Inků nebo Aztéků. Jeho lékařské použití však bylo stejně důležité. Při archeologických výzkumech v okolí Jeruzaléma bylo objeveno tělo mladé ženy, ve kterém byly detekovány stopy marihuany. Konopí zde zřejmě mělo za úkol tlumit porodní bolesti.
I královna Viktorie…
Evropská civilizace objevila účinky konopí poměrně pozdě. Evropští lékaři si ho všimli až v polovině 18. století. I zde se používalo jako lék tlumící bolest, leč záhy muselo čelit silné konkurenci v podobě opia. Výtažky z konopí se aplikovaly při poruchách spánku, při nechutenství, při chronické bronchitidě i při některých psychických poruchách. Údajně patřily i do výbavy lékárničky britské královny Viktorie.
Jako droga nebyla marihuana v té době příliš populární. Byla nanejvýš rozšířena mezi několika básníky nebo malíři. Ve větším množství ji koncem 19. století využívali mexičtí dělníci v USA nebo afroameričtí jazzmani. Už počátkem minulého století se objevily první zákony, které postihovaly užívání marihuany – první takový byl schválen v roce 1915 v Kalifornii. Obrovský boom zaznamenala marihuana v 60. letech v souvislosti s hnutím hippies. Během dalších let se rozšířila z této subkultury i mezi většinové obyvatelstvo, podle některých výzkumů ji běžně konzumovalo až 20 procent Američanů a Západoevropanů ve věku do čtyřiceti let.
Pozor na paměť
Všeobecně nejrozšířenějším druhem užívání marihuany je její kouření. A to s sebou nese dost podstatná zdravotní rizika. Řada studií ukázala, že pravidelní kuřáci marihuany jsou na štíru s pozorností, s pamětí a vůbec s procesem myšlení. Lidově řečeno, po dlouhodobé konzumaci marihuany je možné „zblbnout“. Rovněž jsou patrné i negativní změny na EKG. Tyto procesy však nejsou nezvratné, po vysazení drogy se stav vrací k normálu.
Kouření marihuany podobně jako kouření tabáku vede i závažným plicním onemocněním, kde rakovina plic stojí na prvním místě. Kouř z konopí obsahuje mnohem vyšší koncentrace rakovinotvorných benzantracenů a benzpyrenů než obyčejná cigareta. Kuřák marihuany tak do svých plic pozve až třikrát více dehtu než fanda tabáku. Opakovaná vyšetření častých konsumentů dokazují, že mají snížené imunitní funkce, zvýšené riziko onemocnět rakovinou, muži mají sníženou produkci a koncentraci mužského pohlavního hormonu testosteronu v krvi, zatímco ženy mají jeho koncentraci zvýšenou. U obou pohlaví se chuť na sex snižuje.
Nebezpečí infarktu
Vzhledem k tomu, že marihuana je na „indexu“, výzkumy s ní související nebývají příliš časté. Ale nedávná šetření amerických vědců upozornila i na to, že po vykouření jednoho „jointa“ (viz box) se až čtyřnásobně zvyšuje riziko infarktu. Konzumace marihuany totiž v krvi zvyšuje hladinu apolipoproteinu C-III. Ten v lidském organismu zabraňuje enzymům rozkládat v krvi tuk. Jakmile se v krvi objeví více tuků, hrozí ucpání cév.
Vědci z týmu, vedeného Jeanem Lud Cadetem z Národního institutu pro zneužívání drog v americké Bethesdě, podrobně zkoumali stav organismu u osmnácti náruživých kuřáků marihuany. Někteří z nich denně vykouřili až šílených padesát jointů. Hladina apolipoproteinu C-III byla v jejich krvi neobyčejně vysoká. Cadet se však vyhýbá unáhleným závěrům: „Očividně u této skupiny lidí, kteří kouří opravdu velké množství konopí, byly hladiny zmiňovaného proteinu vysoké, ale zda to bude mít vliv na zvýšené riziko cévních onemocnění, je zatím pouhá spekulace.“
Cigarety vs. tráva: Konec jednoho mýtu?
O škodlivosti kouření tabákových výrobků toho bylo napsáno tolik, že ani sebevětší knihovna by možná veškeré studie a články nepojala. Zastánci marihuany tvrdí, že její kouření s sebou taková rizika nenese. Novozélandští vědci se na tento problém zaměřili a podle jejich tvrzení je pravdou opak – kouření marihuany je mnohem škodlivější. Tím samozřejmě nemá být řečeno, že cigarety neškodí, ale padá tím mýtus o bezpečnosti marihuany.
Vědci si ke svému výzkumu přizvali 339 dobrovolníků. Z nich vznikly čtyři skupiny – kuřáci cigaret, kuřáci marihuany, třetí skupinu tvořili ti, kteří kouřili všechno, co jim přišlo pod ruku, a nakonec nekuřáci. Kuřáci marihuany při testech vykazovali takové symptomy jako dušnost, kašel, bolest na prsou a zvýšenou produkci hlenu. Marihuana také redukovala množství plicních sklípků, které odpovídají za výměnu plynů v plicích. „Jeden joint se, co do poškození dýchacích cest, vyrovná třem až pěti cigaretám. Jointy totiž obvykle nemají filtry, a dosahují tak mnohem vyšší teploty. Tudíž uživatelé inhalují déle a pouštějí si kouř hlouběji než klasičtí tabákoví konzumenti,“ zněl jeden ze závěrů studie. Klasičtí kuřáci ovšem nemají důvod jásat, protože, jak řekla lékařka Keith Prowsenová z britské plicní asociace: „Závěry výzkumu potvrzují, že kouření marihuany představuje závažné riziko pro plíce a vykouření jointu může být škodlivější než cigareta. Na druhou stranu se domnívám, že tabák může napáchat mnohem větší škody, protože cigarety konzumenti obvykle kouří v mnohem větším počtu než jointy.“ A nejhorší kombinací je samozřejmě míchání cigaret i konopí. Jeden kanadský výzkum ukázal, že při kombinaci obého jsou plíce náchylnější k rakovině dokonce osmnáctinásobně proti nekuřákům. I normálních kuřáků je přitom riziko „jen“ 2,5 vyšší.
Marihuanový „jiný“ svět
Některé negativní účinky marihuany už odborníci prokázali, o těch dalších zatím vědecká obec spekuluje a zkoumá je. Sem patří především možnost vzniku rakoviny hltanu nebo jícnu. Nanejvýš pravděpodobné je i potenciální poškození vyvíjejícího se plodu, pokud matka v době těhotenství marihuanu užívá. Američtí výzkumníci letos zkoumají, zda je souvislost mezi užíváním marihuany během těhotenství a následné leukémie u narozených dětí.
Kouření marihuany tedy dokáže tělo pěkně zhuntovat. Podobně se ovšem jeho účinky projevují na psychice. Komunikace s člověkem závislým na marihuaně připomíná spíše dialog z absurdního dramatu. Člověk, který je několik let závislý na marihuaně, je přesvědčen, že má mnohem hlubší vhled do podstaty světa a lidské existence a má sklony k nesmyslným myšlenkovým vývodům. To snad může být pro někoho na chvíli zábavné, ale takoví lidé mají při nesouhlasu okolí se svými myšlenkami sklon k agresivitě. A nejen k ní, třeba i k paranoie a schizofrenii. Často rovněž trpí halucinacemi.
Veselé krystalky
Hlavní látkou, pro kterou je marihuana vyhledávána, je tetrahydrocannabinol (zkráceně THC, též delta-9-tetrahydrocannabinol). Jedná se o psychoaktivní látku, nacházející se především v samičích květech konopí indického a setého. Podle některých vědeckých studií tyto rostliny THC obsahují kvůli obraně před býložravci a patogeny.
THC byl poprvé izolován izraelskými vědci Raphaelem Mechoulamem a Yechielem Gaonim z Weizmannova institutu. V čisté formě má THC podobu průhledných krystalků, které se po zahřání stanou lepkavými. THC je špatně rozpustný ve vodě, avšak je dobře rozpustný v organických rozpouštědlech. Mezi další významné látky, které konopí obsahuje, patří tetrahydrocannabivarin (THCV) a cannabichromem (CBC). Tyto látky jsou součástí THC a CBD a jejich působení zesilují.
V poslední době byl zaznamenán podstatný nárůst obsahu THC v marihuaně. U některých zvláště silných odrůd, které jsou nelegálními pěstiteli speciálně šlechtěny, dosahuje až třiceti procent, přičemž v divokém konopí zpravidla nepřesahuje jedno procento. „Rostoucí účinnost marihuany je znepokojující, protože zvyšuje možnost, že silnější THC může být účinnější při spouštění změn v mozku, včetně psychického poškození,“ prohlásila ředitelka amerického Národního ústavu pro výzkum drogových závislostí Nora Volkowová.
Cesta k euforii
Proč je vlastně marihuana tak populární? Především proto, že navozuje příjemnou náladu, někdy hraničící s euforií. Účinky v případě kouření se dostavují do deseti minut, jsou ovšem „modely“, které zaberou již po několika málo vteřinách. Zkušení kuřáci marihuany zvyšují účinek i tím, že kouř podrží v plicích déle. Doba působení psychotropních látek je u každého individuální, obvykle se jedná o časový interval mezi jednou až čtyřmi hodinami. Projevují se změny ve smyslovém vnímání, živější vnímání smyslových vjemů mohou být doprovázeny pronikavými změnami ve způsobu myšlení a jeho vyjadřování.
Při vyšších dávkách se uživatel směje všemu a sám vlastně neví proč. Někdy tyto záchvaty mohou trvat i desítky minut a nedají se zastavit. Po stavu euforie nastává stav, kdy člověk nemyslí vůbec na nic a jen kouká do prázdna nebo se mu chce spát. Uživatelé tento stav popisují jako velice příjemnou relaxaci, avšak mnoho dlouhodobějších uživatelů jej ani nevnímá. Pokud uživatel marihuanu sní, obvykle zapečenou třeba do koláčků, nastupuje účinek později a efekt trvá déle. U dlouhodobých uživatelů je stav poklidnější a mizí ona zmíněná vysmátost.
Léčebné účinky marihuany
Ovšem nedělejme z marihuany jen strašáka, který vede k demenci k nebo rakovině. I její pozitivní účinky jsou prokazatelné. Zde je třeba na prvním místě zmínit její tlumicí roli při některých nemocech. „Marihuana je zdaleka nejlepším a stále nejefektivnějším lékem užívaným pro úlevu od symptomů provázejících AIDS, rakovinu, glaukom, artritidu, epilepsii, roztroušenou sklerózu a mnohá další onemocnění,“ napsal odborník na marihuanu Chris Conrad ve své knize Konopí pro zdraví.
Konopí může pomoci i při méně závažných problémech. Ženám může ulevit při menstruačních bolestech, dokonce byly popsány případy, kdy marihuana asistovala při porodu. Maminky, které si před cestou na sál daly nějaký ten konopný koláč, tvrdily, cesta děcka na svět byla jednodušší. Ovšem ani tento prostředek nelze bez podrobnějších výzkumů v žádném případě doporučovat v běžné praxi.
Malý slovníček kuřáka marihuany
Blunt je marihuanový „doutník“, kdy se místo papírku použije list tabáku, zpravidla z vysypaného doutníku. Tento způsob kouření je rozšíření hlavně v USA, odkud se začal v poslední době šířit do Evropy. Blunt se zpravidla balí čistý, jako podpora hoření tady slouží tabákový list.
Bong je přenosná jednoduchá vodní dýmka. Při kouření je marihuana uložena v kotlíku a prochází přes vodní lázeň, takže se kouř ochladí a ve vodě zůstane podstatná část nečistot, takže je kouření méně škodlivé. Velikost bong se pohybuje od malých kapesních modelů a až po velké metrové obry. Některá bonga jsou navíc u náustku zúžená, takže je do nich možné vložit led, aby se kouř ještě více ochladil.
Joint je cigareta obsahující sušenou marihuanu s tabákem nebo bez tabáku, který funguje jako katalyzátor (pomáhá hoření; marihuana nedoutná). Množství marihuany v jointu se pohybuje podle zkušenosti, chuti a počtu kuřáků. Název pochází ze skutečnosti, že cigareta je sdílena několika kuřáky mezi sebou.
Skleněnka je malá skleněná trubička s takzvaným kotlem (rozšíření na konci), kam se nacpe marihuana, která se zapálí a vdechuje. Skleněnka bývá většinou dlouhá jako cigareta, ale existuje i ve spoustě provedení a barev.
Šlukovka je většinou malá dřevěná dýmka se síťkou v kotli. Do kotle se sype čistá marihuana a princip kouření je totožný jako u skleněnky. U malých šlukovek se může stát to, že plamen prošlehne až do krku a bolestivě popálí rty nebo jazyk.
Anketa návštěvníků webu www.rf-hobby.cz
Jaký je váš názor na marihuanu?
Je to droga, ale při některých nemocech může být prospěšná. 40 %
Je to nebezpečná droga, která by se měla striktně zakázat. 25 %
Jedná se o měkkou drogu, která není nijak nebezpečná 13 %
Marihuana zdraví jen prospívá. 13 %
Nevím, nemohu posoudit 9 %
Čokoláda jako konopí?
Zatímco vědci objevili nové údaje o cannabinoidech, tedy látkách, které konopí obsahuje, nedávné studie rovněž zjistily, že konopná pryskyřice není jediným zdrojem cannabinoidů. Tři z jejích složek byly objeveny i v čokoládě. V prohlášení neurologického institutu v San Diegu se vědec Daniele Piornelli domnívá, že tyto komponenty se mohou podílet na subjektivních příjemných pocitech, které jsou s konzumací čokolády u řady lidí spojeny.
Jiní vědci ovšem poukazují na fakt, že podobné konečné závěry jsou předčasné, protože neexistují záznamy o tom, že se čokoládové cannabinoidy udržují v těle dostatečně dlouho a vyskytují se v dostatečně vysokých koncentracích, aby to bylo nějak významné. Americký Institut duševního zdraví se nechal slyšet, že člověk by musel naráz sníst čokoládu v množství odpovídajícím dvaceti procentům jeho tělesné hmotnosti, aby na sobě pocítil nějaké psychoaktivní účinky. Ovšem předtím by se mu z toho množství čokolády nejspíše obrátil žaludek.
