Děti by se měly držet od alkoholu co nejdále. Tuto starou pravdu jistě netřeba zdůrazňovat. Američtí vědci však nedávno přišli s objevem, který význam této zásady ještě více zesiluje. Děti, jejichž matky pily během těhotenství alkohol, si mohou totiž v dětství jeho chuť připomenout a později by se u nich mohly s touto návykovou látkou rozvinout vážnější problémy . 
Ne, nebojte se. Vědci nedělali pokusy přímo na malých dětech. Jako pokusné organismy si vybraly laboratorní krysy, které jsou známé tím, že chemické pochody v jejich mozcích jsou ze všech laboratorních organismů nejvíce podobné lidským. Tajemství náklonnosti k alkoholu podle nich spočívá v jeho chuti, která je složena ze sladké a hořké složky. Podle Američanů má na to, zda budeme tyto chutě vnímat jako příjemné vliv i to, zde jsme je vnímali již v děloze matky. Krysí mláďata, jejichž matkám byl v období březosti podáván alkohol, dávala podle jejich zjištění mnohem větší přednost jak alkoholu, tak hořkým chutím.Taková mláďata byla navíc mnohem silněji přitahována i pouhou vůní alkoholu. Tím, že byla mláďata vystavena alkoholu již v děloze, u nich potlačila vnímání jeho hořkosti a naopak změnila jeho chuť na sladkou, říká Steven Youngentob ze State University of New York, který spolu se svým kolegou Johnem Glendinning z Columbia University studii vedl. Oba vědci pokračovali ve svém zkoumání ještě dále. Zjistili, že když byla taková mláďata během svého „dětství“ odstavena od možnosti připomenout si chuť alkoholu, jejich mozky už se na ni v dospělém věku nedokázaly rozvzpomenout. Horší už to však bylo u těch, kterým byl alkohol krátce po narození naopak podáván. U těchto mláďat jakoby se náklonnost k alkoholu fixovala už nadosmrti. Oba jsou přesvědčeni, že velmi podobné mechanismy nefungují pouze u jejich laboratorních zvířat, ale i u řady jiných organismů včetně lidí. Vidí v něm totiž výhodnou evoluční adaptaci. Má-li dítě podobné chuťové preference jako matka, snadněji si v přírodě najde potravu.
