Kdy se člověk poprvé vyšvihl na koně?

Spojení člověka a koně bylo jedním z nejvýznamnějších milníků na cestě lidské civilizace. Rozhodující krok, kdy lidé přestali v koních vidět jen vydatný zdroj potravy, se pravděpodobně udál na pláních dnešního Kazachstánu o celých 1 000 let dříve, než si vědci dříve mysleli. Spojení člověka a koně bylo jedním z nejvýznamnějších milníků na cestě lidské civilizace. Rozhodující krok, kdy lidé přestali v koních vidět jen vydatný zdroj potravy, se pravděpodobně udál na pláních dnešního Kazachstánu o celých 1 000 let dříve, než si vědci dříve mysleli.

Domestikace koně je skutečným milníkem lidské historie, podobně jako například vynález kola, říká archeolog Alan Outram z britské University of Exeter, který v nedávné době publikoval výsledky ze svého rozsáhlého výzkumu v lokalitě Botai v prestižním magazínu Science.

Botai v Akmolské oblasti v severním Kazachstánu patří mezi archeology k proslulým místům. Takzvaná „botajská kultura“ (3 700 – 3 100 př.n.l.), je už po dlouhou dobu známá tím, že její příslušníci měli ve velké oblibě koně.

Divocí koně se na rozsáhlých asijských pláních koneckonců vyskytovali v obrovských počtech a stávali se proto oblíbenou kořistí stepních lovců. Ve vykopávkách dokonce počet koňských koster zdaleka převyšuje počet koster lidských.

Před více než 5 500 lety se ale stalo nejspíš něco zvláštního – z kořisti se stal spojenec. A jak k tomuto závěru archeologové došli? Otram společně s Robinem Bendreyem z Francouzského přírodovědeckého muzea v první řadě pečlivě zkoumali kostry koní, které zde nalezli.

Podle jejich názoru nesla řada koňských zubů otisky či spíše zářezy, které jsou typické pro koně, jejichž hlavy vězí po valnou část jejich života v ohlávce. Tento důkaz není sám o sobě stoprocentně přesvědčivý, a tak se jej Otram snažil podložit ještě dalšími argumenty.

Kostry botajských koní měli podle něj ještě další znak domestikantů – užší metakarpální kosti. A aby nebylo důkazů málo, přidávají archologové ještě dva další, tentokrát už z oblasti kulturní. První z nich je gastronomický.

Z keramiky nalezené na místě se totiž archeologům podařilo získat vzorky, které obsahovaly velké množství tuku. Kloní se proto k názoru, že toto nádobí bylo využíváno ke skladování kobylího mléka, které se v této oblasti ostatně pije dodnes.

Jako poslední podporu pro svou hypotézu uvádějí, že na místě, které zkoumali, se nachází nápadně velký počet nástrojů vyrobených z minerálů, které se zde nevyskytují. Vysvětlení je jediné – museli si je přivést z daleka.

A jak jinak, než na koni. Tak co říkáte, podařilo se vědcům snést dostatek důkazů na to, aby dokázaly přesvědčit i ty nejzatvrzelejší nevěřící Tomáše?

Autor: Josef Querelle
Rubriky:  Archeologie
Publikováno:
Další články autora
Právě v prodeji
Tip redakce
reklama

Související články

První přenos mluveného slova s...

„Zkuste to bez drátů, milý Marconi!“ volá z balónu na italského vynálezce...

Laschampská událost: Co se stalo...

K tomu, že právě na Zemi mohl vzniknout život, dopomohla velmi dlouhá...

Králík nebo pes? Kdo může za odchod...

Vymizení našich nejbližších příbuzných, neandertálců, asi před 30 000 lety je pro...

Strava bohatá na maso jim příliš...

Roku 1336 byl vydán papežský dekret, který mnichům povolil dvakrát...

Je to pták? Je to letadlo? Ne, je...

Doby, kdy nebesům vládli obrovští ptakoještěři, jsou již dávno pryč, nicméně lidské...

Pes člověka doprovází už 23 000 let

Člověk a pes. To spojení vzniklo už v dobách, kdy i prastaré civilizace...

Fakultní nemocnice Bulovka...

Před devadesáti lety byla uvedena do provozu jedna z pěti největších pražských...

V pravěku to bez „ostrých loktů“...

Nejnovější archeologický průzkum dokazuje, že v pravěku se válčilo „hlava...

Historie zábavnou formou

Městská kulturní zařízení v Bělé pod Bezdězem stejně jako mnoho dalších...

Sluneční králové pokračují

Národnímu muzeu se povedlo vyjednat prodloužení zcela vyprodané výstavy...

Nenechte si ujít další zajímavé články

Ukázkový proces s rebelem: Na hranici skončí spisy i jejich autor

Ukázkový proces s rebelem: Na...

Německý novokřtěnec Balthasar Hubmaier (asi 1485–1528) obzvlášť rozčílí...
Sázka na kamenné hroty: Překonaly evropské geny zamrzlý oceán?

Sázka na kamenné hroty: Překonaly...

Dřívější výzkumy dokázaly, že DNA severoamerických indiánů...
Tuny oceli vs. zakázaná hudba: Rokenrolový dýchánek stál svobodu pěti lidí

Tuny oceli vs. zakázaná hudba:...

Železárny a těžba uhlí na Ostravsku, těžba uranu v Jáchymově. Československo...
Mezi dělníky stoupal počet levobočků: Rozbujela se za průmyslové revoluce nevěra?

Mezi dělníky stoupal počet...

„Co bude k večeři?“ ptá se 12letý Honza maminky. Uslyší obvyklou...
Jak nás ovlivňují biologické hodiny?

Jak nás ovlivňují biologické...

Biologické, nebo také vnitřní, hodiny významně ovlivňují tělo a mysl....
V malém pomáhá a ve velkém škodí

V malém pomáhá a ve velkém škodí

Exotické liči neboli čínská jahoda voní po růžích a chutná podobně jako...
Jak si poradíme s tetováním?

Jak si poradíme s tetováním?

Tetování sebou nese i jistá zdravotní rizika jako např. alergické reakce. Patří...
Co snímá rychleji než lidské oko?

Co snímá rychleji než lidské oko?

Prakticky všichni se s nimi setkávají každý den, doma, v obchodech i v kapse...
Proč je červená bobule tak zdravá?

Proč je červená bobule tak zdravá?

V kyselých a minerálně chudých půdách je možné najít plíživý polokeř, rostoucí do...
Poznejte své IQ

Poznejte své IQ

V našem profesionálně sestaveném testu ihned zjistíte přesné výsledky a obdržíte certifikát.