Domů     Historie
Kdy se člověk poprvé vyšvihl na koně?
21.stoleti 9.3.2009

Spojení člověka a koně bylo jedním z nejvýznamnějších milníků na cestě lidské civilizace. Rozhodující krok, kdy lidé přestali v koních vidět jen vydatný zdroj potravy, se pravděpodobně udál na pláních dnešního Kazachstánu o celých 1 000 let dříve, než si vědci dříve mysleli. Spojení člověka a koně bylo jedním z nejvýznamnějších milníků na cestě lidské civilizace. Rozhodující krok, kdy lidé přestali v koních vidět jen vydatný zdroj potravy, se pravděpodobně udál na pláních dnešního Kazachstánu o celých 1 000 let dříve, než si vědci dříve  mysleli.

Domestikace koně je skutečným milníkem lidské historie, podobně jako například vynález kola, říká archeolog Alan Outram z britské University of Exeter, který v nedávné době publikoval výsledky ze svého rozsáhlého výzkumu v lokalitě Botai v prestižním magazínu Science. Botai v Akmolské oblasti v severním Kazachstánu patří mezi archeology k proslulým místům. Takzvaná „botajská kultura“ (3 700 – 3 100 př.n.l.), je už po dlouhou dobu známá tím, že její příslušníci měli ve velké oblibě koně. Divocí koně se na rozsáhlých asijských pláních koneckonců vyskytovali v obrovských počtech a stávali se proto oblíbenou kořistí stepních lovců. Ve vykopávkách dokonce počet koňských koster  zdaleka převyšuje počet koster lidských. Před více než 5 500 lety se ale stalo nejspíš něco zvláštního – z kořisti se stal spojenec. A jak k tomuto závěru archeologové došli? Otram společně s Robinem Bendreyem z Francouzského přírodovědeckého muzea v první řadě pečlivě zkoumali kostry koní, které zde nalezli. Podle jejich názoru nesla řada koňských zubů otisky či spíše zářezy, které jsou typické pro koně, jejichž hlavy vězí po valnou část jejich života v ohlávce. Tento důkaz není sám o sobě stoprocentně přesvědčivý, a tak se jej Otram snažil podložit ještě dalšími argumenty. Kostry botajských koní měli podle něj ještě další znak domestikantů – užší metakarpální kosti. A aby nebylo důkazů málo, přidávají archologové ještě dva další, tentokrát už z oblasti kulturní. První z nich je gastronomický. Z keramiky nalezené na místě se totiž archeologům podařilo získat vzorky, které obsahovaly velké množství tuku. Kloní se proto k názoru, že toto nádobí bylo využíváno ke skladování kobylího mléka, které se v této oblasti ostatně pije dodnes. Jako poslední podporu pro svou hypotézu uvádějí, že na místě, které zkoumali, se nachází nápadně velký počet nástrojů vyrobených z minerálů, které se zde nevyskytují. Vysvětlení je jediné – museli si je přivést z daleka. A jak jinak, než na koni. Tak co říkáte, podařilo se vědcům snést dostatek důkazů na to, aby dokázaly přesvědčit i ty nejzatvrzelejší nevěřící Tomáše?

Související články
Fermentace neboli kvašení je technikou, která prodlužuje trvanlivost potravin, zlepšuje jejich stravitelnost a obohacuje jejich chuť. Až třetina všech potravin, konzumovaných člověkem, se vyrábí nějaký způsobem kvašení. Od chleba přes jogurt, pivo a víno až po kimči či miso. Nyní zažívá fermentace svoji renesanci. Existuje více druhů fermentace, nejčastější je kvašení alkoholové a mléčné. Při […]
První počítače spatřily světlo světa ve třicátých letech 20. století. Zatímco jejich stavbou se zabývali muži, programování těchto strojů bylo výhradně doménou žen. Průkopnickými příspěvky k počítačovému programování, vývoji softwaru a návrhu a implementaci programovacích jazyků přispěla i jedna ze tří prvních „programátorek“ na světě, Grace Hopperová. Narodila se jako Grace Murrayová v roce 1906 […]
Dosud neznámou neolitickou osadu u Kutné Hory objevili badatelé z Archeologického ústavu AV ČR. Unikátní je v tom, že v následujících tisíciletích na jejím místě nevznikla žádná jiná sídliště a díky tomu se místo perfektně zachovalo – včetně půdorysů čtyř dlouhých domů. Život prvních neolitických obyvatel nebyl jednoduchý a byl pevně spjat s přírodou. Jídlo […]
Pokrok a rozšíření detailních analýz DNA vzorků pravěkých předchůdců člověka přinesl počátkem 21. století několik překvapivých zjištění. Pomohl mimo jiné i zformulovat paralelní vývojovou větev předchůdců člověka, takzvané denisovany. DNA denisovanů se odlišovala od DNA moderního člověka Homo sapiens, ale i jejich nejbližších „příbuzných“ neandertálců. Právě díky analýze DNA je možné sledovat předpokládané rozšíření této […]
Ačkoliv již dříve byly nalezeny důkazy o tom, že se neandertálci starali o své nemocné a zraněné druhy, jednalo se vždy o pomoc dospělého dospělému, a tak nebylo jasné, zda toto chování bylo motivováno pouze očekáváním reciprocity, anebo skutečným soucitem. Nález spánkové kosti asi šestiletého dítěte, trpícího Downovým syndromem, hovoří pro to druhé. Fragment dětské […]
reklama
Nejčtenější články
za poslední
24 hodin    3 dny    týden
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
reklama
Copyright © RF-Hobby.cz