Domů     Vesmír
Vesmírní roboti budou na Měsíci stavět přistávací dráhy
21.stoleti 4.3.2009

Přistávání a odlétání z jiné planety, v tomto případě z našeho nejbližšího souputníka – Měsíce, sebou přináší řadu technických obtíží. Na Zemi bychom je vyřešili hravě, ale na Měsíci, kde chybí silné paže i atmosféra, je to tvrdší oříšek. Studie, jejíž vypracování zadala NASA několika prestižním americkým ústavům ukazuje, jak by šlo na některé problémy vyzrát.Přistávání a odlétání z jiné planety, v tomto případě z našeho nejbližšího souputníka -  Měsíce, sebou přináší řadu technických obtíží. Na Zemi bychom je vyřešili hravě, ale na Měsíci, kde chybí silné paže i atmosféra, je to tvrdší oříšek. Studie, jejíž vypracování zadala NASA několika prestižním americkým ústavům ukazuje, jak by šlo na některé problémy vyzrát.

Americký Národní úřad pro letectví a kosmonautiku (NASA) má ambiciózní plán. Okolo roku 2020 chce na povrchu Měsíce zřídit novou základnu. Tento rozsáhlý a náročný projekt vyžaduje dlouhodobou přípravu a NASA proto zadává vypracování dílčích detailů nejrůznějším výzkumným ústavům s velkým předstihem. Vědci od ní nedávno dostali za úkol poradit si s jedním zapeklitým problémem. Jeho povahu nám přiblíží William Whittaker z Carnegie Mellon University, která byla jedním ze spoluřešitelů projektu: Aby bylo možno hladce přepravovat náklad, musí být místo, na němž budou přistávat lodě, blízko základny a laboratoří. Každé přistání a vlétnutí lodi však způsobí, že z přistávací plochy budou odletovat kusy štěrku. Protože na Měsíci není atmosféra, která by jejich odletování zpomalila, mohl by tento písek a štěrk základnu brzy poškodit. Řešení tohoto problému jsou podle konstruktérů dvě. Buď okolo přistávací dráhy vystaví ochranný val, který odletování štěrku zabrání, nebo z místního materiálu vystavějí pevnou přistávací dráhu. V prvním případě by práci mohli vykonat roboti, které by NASA vyslala na měsíční povrch ještě před tím, než na stejné místo vyšle lidskou posádku. Práce by jim měla zabrat okolo šesti měsíců. V druhém případě by na Měsíc vyslali roboty velikosti zhruba sekačky na trávu, kteří by jeho povrch pročesávali. Jakmile by narazili na příhodný kámen, uchopili by jej a postupně s nimi celou přistávací dráhu vydláždili. Aby mohli vědci rozhodnout, které z řešení bude lepší, musí si počkat na výsledky detailního geologického průzkumu měsíčního povrchu. Teprve ten ukáže, zda se na Měsíci nachází dostatek kamenů příhodné velikosti a tvrdosti. Stavět něco na Měsíci prostě není žádná legrace!

 

Související články
Jeden rok večerního sledování televize, jedna cesta letadlem z východního na západní pobřeží USA nebo 3 dny strávené v Atlantě. Všemi těmito činnosti do sebe průměrný Severoameričan dostane dávku 0,1 miliSievertu (mSv) ionizujícího záření. Dalších přibližně 6,1 mSv za rok načerpá tím, že chodí k lékaři, jí, pije, dýchá a funguje ve světě, ve kterém […]
V květnu patřil obzor polárním zářím, které se v podobné intenzitě opakují jednou za 500 let. Zatímco se svět kochal, naše planeta čelila nejsilnější geomagnetické bouři za více než 20 let. Podle vědců šlo ale jen o ochutnávku toho, co nás čeká v nejbližších letech. Žhavme foťáky, chraňme elektroniku, Slunce se dostává do ráže. Mezi 3. a 9. […]
Zatímco přivrácená strana Měsíce byla lidmi prozkoumána do detailu, ta druhá, odvrácená lidstvu dlouho unikala. To nyní změnila čínská sonda, Čchang-e 6, která na ní přistála a nasbírala na ní vzorky hornin, které nyní doputovaly zpět na Zemi. Měsíc, věčný souputník naší Země je s ní v takzvané vázané rotaci. Což znamená, že je k […]
Koncem roku 2019 začala dříve nenápadná galaxie SDSS1335+0728 náhle zářit jasněji než kdykoli předtím. Aby astronomové zjistili proč, sledovali pomocí dat z několika vesmírných a pozemních observatoří, jak se jasnost galaxie proměňuje. Ve studii vydané na základě těchto pozorování dospívají k závěru, že jsou svědky změn, které v galaxii dosud nebyly pozorovány – pravděpodobně v […]
Když Albert Einstein formuloval Obecnou teorii relativity, řada vědeckých kapacit předpokládala, že se jedná pouze o teoretický koncept, který nebude možné potvrdit skutečným vědeckým pozorováním. Přesto celá řada experimentálních měření v posledních dvou desetiletích potvrdila platnost Einsteinových myšlenek. Velkou měrou k tomu přispěla i pozorování provedená Hubbleovým vesmírným teleskopem. Einsteinovi současníci, především Max Planc, Werner […]
reklama
Nejčtenější články
za poslední
24 hodin    3 dny    týden
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
reklama
Copyright © RF-Hobby.cz