Domů     Vesmír
Vesmírní roboti budou na Měsíci stavět přistávací dráhy
21.stoleti 4.3.2009

Přistávání a odlétání z jiné planety, v tomto případě z našeho nejbližšího souputníka – Měsíce, sebou přináší řadu technických obtíží. Na Zemi bychom je vyřešili hravě, ale na Měsíci, kde chybí silné paže i atmosféra, je to tvrdší oříšek. Studie, jejíž vypracování zadala NASA několika prestižním americkým ústavům ukazuje, jak by šlo na některé problémy vyzrát.Přistávání a odlétání z jiné planety, v tomto případě z našeho nejbližšího souputníka -  Měsíce, sebou přináší řadu technických obtíží. Na Zemi bychom je vyřešili hravě, ale na Měsíci, kde chybí silné paže i atmosféra, je to tvrdší oříšek. Studie, jejíž vypracování zadala NASA několika prestižním americkým ústavům ukazuje, jak by šlo na některé problémy vyzrát.

Americký Národní úřad pro letectví a kosmonautiku (NASA) má ambiciózní plán. Okolo roku 2020 chce na povrchu Měsíce zřídit novou základnu. Tento rozsáhlý a náročný projekt vyžaduje dlouhodobou přípravu a NASA proto zadává vypracování dílčích detailů nejrůznějším výzkumným ústavům s velkým předstihem. Vědci od ní nedávno dostali za úkol poradit si s jedním zapeklitým problémem. Jeho povahu nám přiblíží William Whittaker z Carnegie Mellon University, která byla jedním ze spoluřešitelů projektu: Aby bylo možno hladce přepravovat náklad, musí být místo, na němž budou přistávat lodě, blízko základny a laboratoří. Každé přistání a vlétnutí lodi však způsobí, že z přistávací plochy budou odletovat kusy štěrku. Protože na Měsíci není atmosféra, která by jejich odletování zpomalila, mohl by tento písek a štěrk základnu brzy poškodit. Řešení tohoto problému jsou podle konstruktérů dvě. Buď okolo přistávací dráhy vystaví ochranný val, který odletování štěrku zabrání, nebo z místního materiálu vystavějí pevnou přistávací dráhu. V prvním případě by práci mohli vykonat roboti, které by NASA vyslala na měsíční povrch ještě před tím, než na stejné místo vyšle lidskou posádku. Práce by jim měla zabrat okolo šesti měsíců. V druhém případě by na Měsíc vyslali roboty velikosti zhruba sekačky na trávu, kteří by jeho povrch pročesávali. Jakmile by narazili na příhodný kámen, uchopili by jej a postupně s nimi celou přistávací dráhu vydláždili. Aby mohli vědci rozhodnout, které z řešení bude lepší, musí si počkat na výsledky detailního geologického průzkumu měsíčního povrchu. Teprve ten ukáže, zda se na Měsíci nachází dostatek kamenů příhodné velikosti a tvrdosti. Stavět něco na Měsíci prostě není žádná legrace!

 

Související články
V pondělí 8. dubna k nebi nad severní Amerikou vzhlédnou miliony pohledů. Uprostřed dne nebe potemní a obloha se zbarví do soumračna. Nastane úplné zatmění Slunce. I když od posledního neuplynulo ani 7 let, to letošní bude výjimečné. Měsíc je asi 400krát menší než Slunce, shodou okolností je také 400krát blíže Zemi. Čas od času nastane okamžik, […]
Lidí, kteří delší dobu pobývali ve vesmíru, není mnoho, takže se jakýkoliv výzkum, týkající se působení vesmírného prostřední na lidské zdraví, potýká s nedostatkem „účastníků“. Proto dlouhou dobu nebylo jasné, jak častým problémem je při pobytu na ISS „obyčejná“ bolest hlavy. Ačkoliv již od dob programu Apollo astronauti hlásili, že se při pobytu v prostředí […]
V sedmdesátých letech někteří badatelé s optimismem říkali, že jsme odhalili 95 procent tajemství kosmu. S kvalitnějšími pozorovacími technikami není od věci si přiznat, že toto číslo bylo značně nadhodnocené. Do toho obrazu zapadá i záhadný signál, jehož původ je mimo naší galaxii. Ne, Jednadvacítka nepřevlékla kabát a nezačíná psát jako naši kolegové z Enigmy. […]
Kurosh Karimi a Günther Kletetschka z Ústavu hydrogeologie, inženýrské geologie a užité geofyziky Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy popsali novou metodu lokalizace tělesa skrytého pod povrchem. Nová metoda umožňuje odhadnout polohu, zejména hloubku tělesa a byla publikována v časopise Scientific Reports. Vše v zemské kůře má svou specifickou hustotu, například dvě přibližně stejně velké struktury mohou mít […]
V mnohém připomíná Mléčnou dráhu s dostatkem materiálu pro vznik miliard hvězd. Jak se ale zdá, J0613+52 žádné hvězdy nemá. Je osamoceným chuchvalcem prachu a plynu unášeným vesmírem od počátku věků. Tak alespoň galaxie pojmenovaná J0613+52 na první pohled vypadá. Tým vedený astrofyzičkou Karen O´Neilovou bizarní objekt vzdálený 270 milionů světelných let za pomocí radioteleskopu […]
reklama
Nejčtenější články
za poslední
24 hodin    3 dny    týden
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
reklama
Copyright © RF-Hobby.cz