Vesmírní roboti budou na Měsíci stavět přistávací dráhy

Přistávání a odlétání z jiné planety, v tomto případě z našeho nejbližšího souputníka – Měsíce, sebou přináší řadu technických obtíží. Na Zemi bychom je vyřešili hravě, ale na Měsíci, kde chybí silné paže i atmosféra, je to tvrdší oříšek.

Studie, jejíž vypracování zadala NASA několika prestižním americkým ústavům ukazuje, jak by šlo na některé problémy vyzrát.Přistávání a odlétání z jiné planety, v tomto případě z našeho nejbližšího souputníka - Měsíce, sebou přináší řadu technických obtíží. Na Zemi bychom je vyřešili hravě, ale na Měsíci, kde chybí silné paže i atmosféra, je to tvrdší oříšek. Studie, jejíž vypracování zadala NASA několika prestižním americkým ústavům ukazuje, jak by šlo na některé problémy vyzrát.

Americký Národní úřad pro letectví a kosmonautiku (NASA) má ambiciózní plán. Okolo roku 2020 chce na povrchu Měsíce zřídit novou základnu. Tento rozsáhlý a náročný projekt vyžaduje dlouhodobou přípravu a NASA proto zadává vypracování dílčích detailů nejrůznějším výzkumným ústavům s velkým předstihem.

Vědci od ní nedávno dostali za úkol poradit si s jedním zapeklitým problémem. Jeho povahu nám přiblíží William Whittaker z Carnegie Mellon University, která byla jedním ze spoluřešitelů projektu: Aby bylo možno hladce přepravovat náklad, musí být místo, na němž budou přistávat lodě, blízko základny a laboratoří.

Každé přistání a vlétnutí lodi však způsobí, že z přistávací plochy budou odletovat kusy štěrku. Protože na Měsíci není atmosféra, která by jejich odletování zpomalila, mohl by tento písek a štěrk základnu brzy poškodit.

Řešení tohoto problému jsou podle konstruktérů dvě. Buď okolo přistávací dráhy vystaví ochranný val, který odletování štěrku zabrání, nebo z místního materiálu vystavějí pevnou přistávací dráhu. V prvním případě by práci mohli vykonat roboti, které by NASA vyslala na měsíční povrch ještě před tím, než na stejné místo vyšle lidskou posádku.

Práce by jim měla zabrat okolo šesti měsíců. V druhém případě by na Měsíc vyslali roboty velikosti zhruba sekačky na trávu, kteří by jeho povrch pročesávali. Jakmile by narazili na příhodný kámen, uchopili by jej a postupně s nimi celou přistávací dráhu vydláždili.

Aby mohli vědci rozhodnout, které z řešení bude lepší, musí si počkat na výsledky detailního geologického průzkumu měsíčního povrchu. Teprve ten ukáže, zda se na Měsíci nachází dostatek kamenů příhodné velikosti a tvrdosti.

Stavět něco na Měsíci prostě není žádná legrace!

Autor: Roman Kopytar
Publikováno:
Další články autora
Právě v prodeji
Tip redakce

Související články

Mikrobiologové zkoumali, čím je znečištěný vzduch v domácnostech

Mikrobiologové zkoumali, čím je...

Guma z pneumatik, částice slunečního krému a dokonce i DNA chlamydie. Tým...
Profesorka Jitka Rychtaříková: Proč je rodina vymírající druh a Češi jako národ nikdy nevymřou?

Profesorka Jitka Rychtaříková: Proč je...

Zachrání budoucnost národa migranti? Budou senioři bez důchodů? Proč během druhé...
Studie z Oxfordu: Jaká podpora nastartuje globální ekonomiku?

Studie z Oxfordu: Jaká podpora...

Podle studie Oxfordské univerzity ekonomické projekty snižující hladinu...
Nové doklady o vývoji člověka

Nové doklady o vývoji člověka

Badatelé se domnívají, že objevili pozůstatky hominida, jednoho z přímých...
Symbol Národního muzea se po 132 letech dočká kompletního restaurování

Symbol Národního muzea se po 132...

Národní muzeum i v době, kdy je pro své návštěvníky uzavřeno, pokračuje v práci....
USA přerušují letecký kontakt s Evropou

USA přerušují letecký kontakt s...

Vzhledem k situaci kolem koronaviru se administrativa...
Jak se virtuální realita stává součástí našich životů

Jak se virtuální realita stává...

Vývoj nových technologií a jejich potenciální možnosti využití jsou jedním...
V jednom smrku může zimovat až 75 tisíc lýkožroutů

V jednom smrku může zimovat až 75...

Speciální pokus provedl během zimního období entomolog Petr Doležal z Biologického...
První sklizeň z aeroponické laboratoře projektu Marsonaut

První sklizeň z aeroponické...

V září jsme vás informovali o unikátním projektu pěstování plodin pomocí...
Česká republika jako platný člen ESA! Během 11 let jsme se zapojili do mnoha misí

Česká republika jako platný člen...

O mimořádných kvalitách našich vědců se přesvědčujeme ve zprávách den co...

Nenechte si ujít další zajímavé články

Karel IV.: Měl zkušenosti s nevysvětlitelnými jevy?

Karel IV.: Měl zkušenosti s...

Dnes si připomínáme 700 let od narození českého krále a římského císaře Karla...
VIDEO: Kuličková dráha, od které neodtrhnete oči!

VIDEO: Kuličková dráha, od které...

Dřívka, magnety, pružinky a kuličky. Stačí pár...
5 nejnebezpečnějších žen na světě: Jaké zločiny spáchaly?

5 nejnebezpečnějších žen na světě:...

Přinášíme exkluzivní přehlídku 5 zástupkyň něžného pohlaví, u kterých...
Jak zbohatl bankéř Nathan Rothschild? Díky mazané lži!

Jak zbohatl bankéř Nathan...

„To je bomba,“ mne si ruce bankéř Nathan Rothschild. V kočáře jede na...
I přes Downův syndrom dokázali plnit svůj sen

I přes Downův syndrom dokázali...

I přes svůj handicap dokázali jít za svým snem a všem...
Skotské bojiště Culloden Moore vyděsilo i slavnou spisovatelku

Skotské bojiště Culloden Moore...

Inverness je nádherné skotské město ležící na řece Ness nedaleko známého...
„Influenceři“ historie: Newton s Ježíšem?

„Influenceři“ historie:...

Největší influenceři nebo také nejvlivnější lidé historie...
Opavští Přemyslovci: Schopní diplomati, vrah a černá ovce

Opavští Přemyslovci: Schopní...

Papež Alexandr IV. uznává v říjnu roku 1260 nemanželské děti českého krále Přemysla...
Jaká zvířata žijí po smrti?

Jaká zvířata žijí po smrti?

Život po smrti zní spíš jako námět na horor. Ve skutečnosti...
Poznejte své IQ

Poznejte své IQ

V našem profesionálně sestaveném testu ihned zjistíte přesné výsledky a obdržíte certifikát.