Skládanka, kterou dávají dohromady svými nálezy paleontologové, nebude nikdy úplná. Jakýkoliv další kamínek, který by napomohl zpřesnit obrysy evoluční cesty, která nakonec doklopýtala až k dnešním organismům včetně lidí, je proto vždy vítanou novinkou. Švédský vědec nedávné době popsal starodávného předka čelistnatých obratlovců nalezeného v britském Herefordshire. 
Ptomacanthus anglicus by byl pro běžného dnešního člověka poměrně nezajímavým obyvatelem mělkých moří. Biolog by ale na něm svým cvičeným zrakem rozeznal rysy, nad kterými by zavýskal. Jeho lebka nese totiž tolik významných znaků, že by nemohl pochybovat: jedná se o příslušníka pradávné skupiny vodních obratlovců, známé jako akantodi nebo také trnoploutví. Ačkoliv akantodi řadou znaků připomínají žraloky, tedy zástupce třídy paryb, řadí je biologové spíše mezi pravé ryby. Tento exemplář však známé zástupce akantodů trumfne svým stářím: pochází z doby před 410 milióny let, tedy ze spodního devonu. Je tedy o celých 100 miliónů let starších, než jeho do dnešní doby známí příbuzní. Ani Martin Brazeau z univerzity ve švédské Uppsale, který tvora popsal ve vědeckém časopise, si ale není přesnou klasifikací svého objevu jist. Výsledky se zdají ukazovat, že Ptomacanthus byl buď velmi blízkým příbuzným žraloků a nebo byl dokonce velmi blízko společnému předkovi všech moderních čelistnatých obratlovců.
