Floreský „hobit“ získal další potvrzení své jedinečnosti

Od té doby, co byly v roce 2003 na indonéském ostrově Flores objeveny zbytky několika drobných lidských koster, neustaly debaty o tom, jaké místo v evoluci rodu Homo těmto „hobitům“ vlastně přináleží. Nedávno uveřejněná studie amerických antropologů přidává další argument na stranu těch, kteří považují floreského člověka za samostatný druh.

Od té doby, co byly v roce 2003 na indonéském ostrově Flores objeveny zbytky několika drobných lidských koster, neustaly debaty o tom, jaké místo v evoluci rodu Homo těmto „hobitům“ vlastně přináleží. Nedávno uveřejněná studie amerických antropologů přidává další argument na stranu těch, kteří považují floreského člověka za samostatný druh.

Nález hobitů“ pěkně zamotal antropologům hlavu. Jejich nejpodivnější vlastností je jejich drobná postava – nalezení samci i samice měřili jen velmi málo přes 1 metr a jejich hlavy a také mozkovny byly také úměrné jejich útlé postavě.

Obsah mozkoven dosahoval sotva velikosti dnešních šimpanzů, tedy objemu asi 380 cm3. (Pro srovnání – velikost mozku dnešních lidí se pohybuje mezi 1300 – 1500 cm3.) Kdyby bylo možno považovat hobity nikoliv za degenerované dnešní lidi, ale za samostatný druh, výrazně by to proměnilo naše představy o lidské evoluci.

Tito drobní lidé se totiž na izolovaném indonéském ostrově vyskytovali ještě před 17 000 lety, tedy v době, kdy celý zbytek světa již ovládali lidé dnešního typu. Uznání Homo floriensis za samostatný druh by znamenalo, že jsou potomky některé ze starobylých populací druhu Homo erectus nebo ještě starší větve hominidů, kteří do Indonésie doputovali z Afriky a postupem času se zde proměnili v drobné skřítky.

Američané Karen Baabová a Kieran McNulty podrobili lebky z floreských nálezů počítačové 3D-analýze a zdá se, že došli k poměrně jasným závěrům. I přes to, že Homo floresiensis je znám z doby před 95 000 – 17 000 let, je celkový tvar jejich lebky, zejména té její části, která obepíná mozek (neurocrania) podobná spíše fosilním lebkám z doby před 1,5 miliónem let nalezeným v Africe a Eurasii, než současnému člověku, shrnuje své závěry Baabová.

Závěry jejího týmu tedy přidávají další závaží na pomyslnou misku vah, které se začínají povážlivě nahýbat na stranu zastánců teorie prastarého samostatného druhu.

Autor: Michal Andrle
Rubriky:  Paleontologie
Publikováno:
Další články autora
Právě v prodeji
Tip redakce
reklama

Související články

Důmyslné maskování

Je obecně známo, že samičky kolibříků bělokrkých mění po snesení vajec své...

Laschampská událost: Co se stalo...

K tomu, že právě na Zemi mohl vzniknout život, dopomohla velmi dlouhá...

Králík nebo pes? Kdo může za odchod...

Vymizení našich nejbližších příbuzných, neandertálců, asi před 30 000 lety je pro...

Zachycena při činu

Vědci nevycházejí z úžasu při pohledu na videozáznam pořízený na Seychelách....

Návrat plejtváků do jejich...

Plejtváky to táhne zpět do jejich původního prostředí, do vod Atlantského...

Konec karasů v Česku

Společný projekt představily v srpnu významné české organizace jako...

Odolají klimatické změně?

Korálové útesy jsou jedním z unikátních organismů, které jsou v současné době...

Je to pták? Je to letadlo? Ne, je...

Doby, kdy nebesům vládli obrovští ptakoještěři, jsou již dávno pryč, nicméně lidské...

Pes člověka doprovází už 23 000 let

Člověk a pes. To spojení vzniklo už v dobách, kdy i prastaré civilizace...

Silně ohroženým rybákům se na...

Sedm hnízd a čtrnáct malých ptáčat rybáka obecného napočítali jihočeští...

Nenechte si ujít další zajímavé články

Jak nás ovlivňují biologické hodiny?

Jak nás ovlivňují biologické...

Biologické, nebo také vnitřní, hodiny významně ovlivňují tělo a mysl....
V malém pomáhá a ve velkém škodí

V malém pomáhá a ve velkém škodí

Exotické liči neboli čínská jahoda voní po růžích a chutná podobně jako...
Jak si poradíme s tetováním?

Jak si poradíme s tetováním?

Tetování sebou nese i jistá zdravotní rizika jako např. alergické reakce. Patří...
Co snímá rychleji než lidské oko?

Co snímá rychleji než lidské oko?

Prakticky všichni se s nimi setkávají každý den, doma, v obchodech i v kapse...
Proč je červená bobule tak zdravá?

Proč je červená bobule tak zdravá?

V kyselých a minerálně chudých půdách je možné najít plíživý polokeř, rostoucí do...
NASA si posvítila na asteroid Bennu

NASA si posvítila na asteroid Bennu

Již je to více než rok, co k asteroidu Bennu dorazila americká...
V hlavní roli jazyk aneb největší vymírání lidstva…

V hlavní roli jazyk aneb největší...

Jazyk je nejen úzce provázán s identitou jednotlivce, ale jsou jím...
Velikáni zvířecí říše – Kdo je největší?

Velikáni zvířecí říše – Kdo je...

Éra dinosaurů na planetě Zemi již dávno skončila, stále se ale najde...
Nejznečištěnější místa světa

Nejznečištěnější místa světa

Asi nikoho nepřekvapí, že ty vůbec nejznečištěnější místa na Zemi je možné najít v...
Poznejte své IQ

Poznejte své IQ

V našem profesionálně sestaveném testu ihned zjistíte přesné výsledky a obdržíte certifikát.