Domů     Historie
Floreský „hobit“ získal další potvrzení své jedinečnosti
21.stoleti 23.1.2009

Od té doby, co byly v roce 2003 na indonéském ostrově Flores objeveny zbytky několika drobných lidských koster, neustaly debaty o tom, jaké místo v evoluci rodu Homo těmto „hobitům“ vlastně přináleží. Nedávno uveřejněná studie amerických antropologů přidává další argument na stranu těch, kteří považují floreského člověka za samostatný druh.

Od té doby, co byly v roce 2003  na indonéském ostrově Flores objeveny zbytky několika drobných lidských koster, neustaly debaty o tom, jaké místo v evoluci rodu Homo těmto „hobitům“ vlastně přináleží. Nedávno uveřejněná studie amerických antropologů přidává další argument na stranu těch, kteří považují floreského člověka za samostatný druh.

Nález hobitů“ pěkně zamotal antropologům hlavu. Jejich nejpodivnější vlastností je jejich drobná postava – nalezení samci i samice měřili jen velmi málo přes 1 metr a jejich hlavy a také mozkovny byly také úměrné jejich útlé postavě. Obsah mozkoven dosahoval sotva  velikosti dnešních šimpanzů, tedy objemu asi 380 cm3. (Pro srovnání – velikost mozku dnešních lidí se pohybuje mezi 1300 – 1500 cm3.) Kdyby bylo možno považovat hobity nikoliv za degenerované dnešní lidi, ale za samostatný druh, výrazně by to proměnilo naše představy o lidské evoluci. Tito drobní lidé se totiž na izolovaném  indonéském ostrově vyskytovali  ještě před 17 000 lety, tedy v době, kdy celý zbytek světa již ovládali lidé dnešního typu. Uznání Homo floriensis  za samostatný druh by znamenalo, že jsou potomky některé ze starobylých populací druhu Homo erectus nebo ještě starší větve hominidů, kteří do Indonésie doputovali z Afriky a postupem času se zde proměnili v drobné skřítky. Američané Karen Baabová a Kieran McNulty podrobili lebky z floreských nálezů počítačové 3D-analýze a zdá se, že došli k poměrně jasným závěrům. I přes to, že Homo floresiensis je znám z doby před 95 000 – 17 000 let, je celkový tvar jejich lebky, zejména té její části, která obepíná mozek (neurocrania) podobná spíše fosilním lebkám z doby před 1,5 miliónem let nalezeným v Africe a Eurasii, než současnému člověku, shrnuje své závěry Baabová. Závěry jejího týmu tedy přidávají další závaží na pomyslnou misku vah, které se začínají povážlivě nahýbat na stranu zastánců teorie prastarého samostatného druhu.

Související články
Erupce sopky Vesuv v roce 79 byla smrtící, drtivá a nekompromisní. Avšak nejen ona tehdy vraždila. Nová zjištění potvrzují hypotézu, že mnoho lidí v Pompejích, Herculaneu a dalších městech tehdy zemřelo při zřícení budov v důsledku zemětřesení. Výzkum publikovaný v časopise Frontiers in Earth Science přináší důkazy, že Pompeje byly současně se sopečnou erupcí zničeny […]
Fermentace neboli kvašení je technikou, která prodlužuje trvanlivost potravin, zlepšuje jejich stravitelnost a obohacuje jejich chuť. Až třetina všech potravin, konzumovaných člověkem, se vyrábí nějaký způsobem kvašení. Od chleba přes jogurt, pivo a víno až po kimči či miso. Nyní zažívá fermentace svoji renesanci. Existuje více druhů fermentace, nejčastější je kvašení alkoholové a mléčné. Při […]
První počítače spatřily světlo světa ve třicátých letech 20. století. Zatímco jejich stavbou se zabývali muži, programování těchto strojů bylo výhradně doménou žen. Průkopnickými příspěvky k počítačovému programování, vývoji softwaru a návrhu a implementaci programovacích jazyků přispěla i jedna ze tří prvních „programátorek“ na světě, Grace Hopperová. Narodila se jako Grace Murrayová v roce 1906 […]
Dosud neznámou neolitickou osadu u Kutné Hory objevili badatelé z Archeologického ústavu AV ČR. Unikátní je v tom, že v následujících tisíciletích na jejím místě nevznikla žádná jiná sídliště a díky tomu se místo perfektně zachovalo – včetně půdorysů čtyř dlouhých domů. Život prvních neolitických obyvatel nebyl jednoduchý a byl pevně spjat s přírodou. Jídlo […]
Pokrok a rozšíření detailních analýz DNA vzorků pravěkých předchůdců člověka přinesl počátkem 21. století několik překvapivých zjištění. Pomohl mimo jiné i zformulovat paralelní vývojovou větev předchůdců člověka, takzvané denisovany. DNA denisovanů se odlišovala od DNA moderního člověka Homo sapiens, ale i jejich nejbližších „příbuzných“ neandertálců. Právě díky analýze DNA je možné sledovat předpokládané rozšíření této […]
reklama
Nejčtenější články
za poslední
24 hodin    3 dny    týden
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
reklama
Copyright © RF-Hobby.cz