Domů     Příroda
Hrozí žábám „vyjedení“?
21.stoleti 22.1.2009

Lidský hlad stál už život řadu živočišných druhů. Člověk se pravděpodobně spolupodílel na zmizení čtvrtohorní „megafauny“ – mamutů, srstnatých nosorožců nebo ledních medvědů, lidskému hladu padli ale také například pták alka velká nebo obrovitý vodní savec koroun bezzubý. Nyní se zdá, že lidský hlad by mohl ze zemského povrchu odstranit i mnohem menší zvířata – některé druhy žab.Lidský hlad stál už život řadu živočišných druhů. Člověk se pravděpodobně spolupodílel na zmizení čtvrtohorní „megafauny“ – mamutů, srstnatých nosorožců nebo ledních medvědů, lidskému hladu padli ale také například pták alka velká nebo obrovitý vodní savec koroun bezzubý. Nyní se zdá, že lidský hlad by mohl ze zemského povrchu odstranit i mnohem menší zvířata - některé druhy žab.


Ačkoliv se Francouzům někdy hanlivě přezdívá „žabožrouti“, z celosvětového hlediska nejsou však  zdaleka jediným národem, který podlehl kouzlu chutného žabího masa. Spolu s Francií patří k největším dovozcům žabích stehýnek ještě Spojené Státy a Čína. Největší světovým vývozcem této pochutiny je pak bezesporu Indonésie, která ročně vyváží na 5000 tun žabího masa, zejména do Francie, Belgie a Lucemburska.  David Bickford z National University v Singapuru si však spočítal, že takto obrovské objemy masa musí nutně likvidovat populace žab v zemích, které je vyvážejí. Podle jeho odhadů se ročně zkonzumuje mezi 158 milióny do 1 miliardy žab. Žáby navíc  nejsou obvykle pěstovány na farmách, ale odchytávají se rovnou v přírodě. Jejich úbytek se také musí projevit v ekosystému, jehož byly žáby součástí – odstraní-li se totiž klíčová součást systému, může snad dojít k jeho zhroucení.  Obtížné je ale i odhadnout, jaké druhy žab jsou vlastně exportem ohrožovány, neboť ve své vlasti odcházejí většinou již ve formě polotovaru – zabité a stažené z kůže. Jisté je, že se jedná o nejrůznější představitele skokanovitých žab (Ranidae), neboť ty jsou jednak dostatečně hojné, málokdy jedovaté a navíc mají silné zadní nohy, které se jediné ze žab jedí.  Důkazy, že komerční lov vede k vyhynutí některých druhů žab, však Bickfordův tým zatím nemá. Jako zodpovědný vědec však Bickford zvedá varovný prst: podobné masové likvidování populací už ze Země nenávratně sprovodilo nejednoho tvora.

Související články
Příroda 18.6.2026
V temných hlubinách oceánu, kam nikdy nepronikne sluneční světlo, našli vědci něco mimořádného. Na dně jihovýchodního Indického oceánu se rozprostírá obrovské „velrybí pohřebiště“ – místo, kde se po miliony let hromadily kostry velryb. A přestože jde na první pohled o říši smrti, ve skutečnosti zde bují překvapivě bohatý život. Mezinárodní tým vědců objevil tuto podmořskou […]
Příroda 17.6.2026
Šakali nepatří k šelmám, které by si lidé se starým kontinentem spojovali. Nicméně zde žijí – a co víc, v posledních dekádách se Evropou šíří. Z oblastí, pro něž byl v minulosti jejich výskyt typický, tedy z Balkánu a Černomoří, pronikají do dalších regionů. V současnosti lze na šakaly obecné narazit v zemích, jako jsou […]
Stromy sehrávají důležitou roli při ukládání uhlíku, jehož přebytek v atmosféře ve formě CO2 vede ke změně klimatu. Nejnovější studie však naznačuje, že stromy nemusí být schopny ukládat tolik uhlíku, jak se doufalo. Vědci zjistili, že fotosyntéza totiž ne vždy vede k růstu dřeva, který uhlík váže. Spalováním fosilních paliv, jako je uhlí, ropa či […]
V chladných oblastech Sibiře a severní Kanady se vyskytuje sysel Parryův. Ve zkamenělých výkalech předchůdců těchto syslů, kteří obývali kanadský permafrost, objevili výzkumníci DNA dávných zvířat, včetně dnes již vyhynulých mamutů… „Prohledávání syslích výkalů (neboli koprolitu) se může zdát  ‚méně atraktivní‘ než vykopání mamutího klu,“ domnívá se Tyler Murchie, výzkumník v oboru paleogenomiky na kanadské […]
Když se řekne masožravá rostlina, vybaví si většina lidí právě mucholapku, která jako jediná suchozemská rostlina loví drobné živočichy prudkým pohybem pasti. Jak to ale dělá? Mucholapkou podivnou (Dionaea muscipula) byl fascinován už zakladatel evoluční biologie Charles Darwin (1809–1882). Sklapnutí její pasti bylo totiž tak rychlé, že si myslel, že snad rostlina disponuje svaly. Třetí […]
reklama
Nejčtenější články
za poslední
24 hodin    3 dny    týden
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
reklama
Copyright © RF-Hobby.cz
Provozovatel: RF HOBBY, s. r. o., Bohdalecká 6/1420, 101 00 Praha 10, IČO: 26155672, tel.: 420 281 090 611, e-mail: sekretariat@rf-hobby.cz