S jadernou energií není žádná legrace, protože se v ní skrývá neskutečná síla. K jejímu zkrocení se používá zařízení, které lidstvo zná již téměř 70 let – jaderný reaktor.

První funkční jaderný reaktor, který byl zkonstruován lidskou rukou, byl uveden do provozu v Chicagu v roce 1942. Jeho tvůrce italský vědec Enrico Fermi ani jeho kolegové však netušili, že s jejich prvenstvím to nebude zas tak jednoduché. Na naší planetě se totiž už v minulosti jeden reaktor objevil. Stalo se tak před dvěma miliardami let v gabunském Oklu. Zní to téměř neuvěřitelně, ale tehdy se zde uran a voda objevily v tak ideálním poměru, že mohla být spuštěna samovolná štěpná reakce. Ta byla stejná jako ta, která dnes udržuje v chodu velké množství reaktorů po celém světě.

Jaderné reaktory slouží především k výrobě elektřiny, ale nejen k ní. Lze je najít v ponorkách, ledoborcích i v letadlových lodích. Ovšem pomáhají i při těžbě ropy v Kanadě nebo při odsolování mořské vody.

Jak je to u nás?
Bývalé Československo vstoupilo do jaderného klubu 24. září 1957. Ve chvíli, kdy onoho dne hodiny ukázaly za osm minut půlnoc, byla v Ústavu jaderného výzkumu v Řeži spuštěna řízená štěpná řetězová reakce. Československo se tak stalo teprve devátou zemí, které se podařilo zkrotit atomovou energii. Před ním se to povedlo jen USA, Kanadě, SSSR, Velké Británii, Francii, Švédsku, Belgii a Indii. Československo získalo jaderný reaktor s označením VVR-S ze Sovětského Svazu v roce 1955. Trvalo 27 měsíců, než byl tento reaktor uveden do provozu. Ve chvíli spuštění dosáhl výkonu jen dvou megawattů, reaktor ovšem neměl za úkol vyrábět elektrickou energii. Jaderné zařízení mělo hlavně sloužit pro potřeby československých vědců, kteří na něm zkoumali možnosti ozařování různých materiálů nebo principy, na kterých vznikají izotopy. V současnosti jsou na území bývalého Československa čtyři jaderné elektrárny – Temelín a Dukovany v ČR a Jaslovské Bohunice a Mochovce na Slovensku.