Domů     Příroda
Jak odstranit arzen z pitné vody
21.stoleti 19.1.2009

Arzen patří mezi nejjedovatější prvky a následky jeho požití jsou většinou smrtící. Je zajímavé, že samotný kovový arzen je netoxický, ale při metabolismu se v živém organismu mění především na oxid arsenitý a ten už může zabíjet. Při menších dávkách způsobuje skvrny a vyrážky na kůži, těžší otravy se projevují průjmy, zvracením, křečemi, ochrnutím a zástavou srdce.Arzen patří mezi nejjedovatější prvky a následky jeho požití jsou většinou smrtící. Je zajímavé, že samotný kovový arzen je netoxický, ale při metabolismu se v živém organismu mění především na oxid arsenitý a ten už může zabíjet. Při menších dávkách způsobuje skvrny a vyrážky na kůži, těžší otravy se projevují průjmy, zvracením, křečemi, ochrnutím a zástavou srdce.

V zemské kůře, stejně jako v mořské vodě, je kovový arzen mimořádně vzácný a vyskytuje se především ve formě sloučenin a příměsí v ložiscích jiných kovů. Mimořádně nízké jsou i jeho koncentrace ve vesmíru, kde se předpokládá, že na jeden atom arzenu připadá asi miliarda atomů vodíku. Přesto například v jihovýchodní Asii trpí asi 65 milionů lidí zdravotními potížemi, způsobenými vodou, kontaminovanou arzenem. Podobné problémy má řada zemí Afriky a Jižní Ameriky.

Novou nadějí pro ně může být nedávný objev vědců z Rice Univerzity v americkém Hustonu. Ti využili separačních procesů na bázi nanotechnologie, s jejich pomocí se dá arzen z vody vázat na povrchu kovových nanočástic, a pak prostě pomocí magnetu oddělit z kontaminované vody.

Na snímku vidíme červené kovové nanokuličky kovové rzi, na které se vážou tmavé částice arzenu. Zvětšeno 4800x.

Související články
V chladných oblastech Sibiře a severní Kanady se vyskytuje sysel Parryův. Ve zkamenělých výkalech předchůdců těchto syslů, kteří obývali kanadský permafrost, objevili výzkumníci DNA dávných zvířat, včetně dnes již vyhynulých mamutů… „Prohledávání syslích výkalů (neboli koprolitu) se může zdát  ‚méně atraktivní‘ než vykopání mamutího klu,“ domnívá se Tyler Murchie, výzkumník v oboru paleogenomiky na kanadské […]
Když se řekne masožravá rostlina, vybaví si většina lidí právě mucholapku, která jako jediná suchozemská rostlina loví drobné živočichy prudkým pohybem pasti. Jak to ale dělá? Mucholapkou podivnou (Dionaea muscipula) byl fascinován už zakladatel evoluční biologie Charles Darwin (1809–1882). Sklapnutí její pasti bylo totiž tak rychlé, že si myslel, že snad rostlina disponuje svaly. Třetí […]
Výlet do australské přírody může na věci neznalého turistu působit jako idyla: Žádné velké šelmy, možná jen pozor na hady. Jenže také na jedovaté pavouky a štíry a co už tuší málokdo, i na nenápadný keř se srdčitými listy. Stačí letmý dotyk a ozve se pronikavá bolest, která přetrvává i týdny. Nenápadný tento keř není […]
Příroda 10.6.2026
Šelmy medvědovité jsou poměrně známou čeledí. Zdaleka ne tolik známé jsou šelmy medvídkovité. Leckdo vůbec netuší, že k nim patří populární američtí mývalové či nosálové. A ještě nedávno byla mezi nimi jako doma také panda červená. Jedná se o zvíře velikostně srovnatelné právě s mývaly a nosály. Na rozdíl od pand velkých si ty červené […]
Příroda 8.6.2026
Obvykle nepřekypuje aktivitou. Teď je ale samice pandy červené netypicky činorodá a přenáší mládě z jednoho hnízda do jiného. Opatrnosti není nazbyt, vždyť se kolem toulá hladový irbis neboli levhart sněžný. Tyto šelmy přitom představují nebezpečí i pro mláďata pand velkých. Oba tito živočichové patří u lidí mezi velmi oblíbené. Něco mají společného – je […]
reklama
Nejčtenější články
za poslední
24 hodin    3 dny    týden
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
reklama
Copyright © RF-Hobby.cz
Provozovatel: RF HOBBY, s. r. o., Bohdalecká 6/1420, 101 00 Praha 10, IČO: 26155672, tel.: 420 281 090 611, e-mail: sekretariat@rf-hobby.cz