reklama
Domů     Zajímavosti
Děti z dvojjazyčných rodin jsou náchylnější ke koktání
21.stoleti
od 21.stoleti 19.12.2008

Kdo by si nepřál naučit se co nejvíce jazyků!? Nepřirozenější a nejsnazší cestou k ovládnutí více jazyků je naučit se jim, dokud jsme dětmi. Studie prováděná v nedávné době na londýnských dětech z dvojjazyčných rodin však ukazuje, že přece jen existují problémy, s nimiž se musí takto „postižené“ děti vyrovnat. Kdo by si nepřál naučit se co nejvíce jazyků!? Nepřirozenější a nejsnazší cestou k ovládnutí více jazyků je naučit se jim, dokud jsme dětmi. Studie prováděná v nedávné době na londýnských dětech z dvojjazyčných rodin však ukazuje, že přece jen existují problémy, s nimiž se musí takto „postižené“ děti vyrovnat.

Když si u nás půjdete koupit rohlík, v obchodě se většinou nesetkáte s tím, že vám prodavačka nebude rozumět. Ani u nás tomu však rozhodně nebylo vždycky a statistiky ukazují, že jednojazyčná prostředí jsou na Zemi spíše v menšině. V zemích jako je Indie, Indonésie, Libanon, v řadě afrických (Kamerun, Keňa, Rwanda, Tanzanie, Uganda, JAR) ale i ve Švýcarsku se vám dokonce může stát, ke koupení rohlíku nebo jeho místního ekvivalentu budete potřebovat znát i více řečí než jen dvě.

Celkově se odhaduje, že až dvě třetiny celkové populace lidstva jsou přinejmenším bilingvní, tedy mluví na úrovni rodné řeči více než jedním jazykem. Problém dvojjazyčnosti se navíc stává aktuálním ve spojitosti s globalizací světa a velkou pozornost mu proto věnují psychologové zejména v zemích s vysokým podílem přistěhovalců, jako jsou Spojené státy, Kanada, Velká Británie či Německo.

Kolik jazyků umíš…
Bilingvní lidé ovládají oba jazyky na úrovni rodilého mluvčího s plnou slovní zásobou. Člověka, který je skutečně bilingvní, byste měli poznat podle toho, že v jednom jazyce pouze neparafrázuje obraty jazyka druhého, ale užívá oba jazyky zcela rovnocenně. Taková dvojjazyčná osoba je ale více, než jen součet dvou jednojazyčných – dokáže sdílet světy různých lidí a národů a být tak vlastně „více lidmi v jednom balení“. Ten, kdo přirozeně ovládá jazyků více, z toho zcela jistě těží. Dokáže spolupracovat s více lidmi, rozšiřuje si slovní zásobu i paměť a v neposlední řadě se učí i toleranci, která je průvodním znakem porozumění něčemu, co stojí za hranicí každodennosti. Studie psychologů však dokládají, že vícejazyčnost nemusí nutně přinášet jen samá pozitiva. Ukazuje se, že není důležité jen v jakém věku, ale i v jakém pořadí se jazyky učíme.

Každý špás něco stojí
Odborníci se však již po léta přou, zda nežádoucí vedlejší efekty přece jen nejsou příliš vysokou cenou za výhody, které vícejazyčnost přináší. Za nejvýznamnější z nich bývá považováno opoždění plného jazykového rozvinutí dětí vůči jejich vrstevníkům, kteří pocházejí z rodin, v nichž se mluví pouze jedním jazykem. Psycholog Peter Howell z londýnské University College, v nedávné době podrobil analýze ještě jeden negativní jev. Zabýval se skupinou londýnských 317 dětí ve věku 8–10 let, které se obrátily na psychologa s problémem koktání. Ukázalo se, že více než pětina z dětí mluvila doma s rodiči více, než jednou řečí – tedy jejich mateřštinou a angličtinou jako druhým jazykem. Studie přesvědčivě ukázala, že děti, které do svých pěti let mluvily oběma jazyky současně, měly větší tendenci ke koktání. Jako výrazně „koktavější“ se ukázali chlapci – ve srovnání s děvčaty vítězili poměrem 4:1. Howellova studie však současně ukazuje i cestu, jak negativní dopad dvojjazyčnosti v podobě náchylnosti ke koktání zmírnit. Navrhuje, aby se děti nejprve naučily svůj mateřský jazyk a druhý jazyk (angličtinu) se začaly učit až po dovršení pátého roku. 

Mnohojazyčná Evropa
Pro Evropu je máloco typičtější než Babylon jazyků. Dějiny však rozhodně nepřály tomu, aby byla jednotlivá jazyková společenství jednoznačně uzavřena v hranicích států. Některé země jsou však patřičně jazykově pestřejší než jiné. K jazykově nejbarevnějším zemím Evropy patří Velká Británie (angličtina, velština, gaelština, irština, ulsterská a manxská ??? gaelština), Španělsko (španělština, katalánština, baskičtina, okcitánština), Itálie (italština, němčina, slovinština, sardština, francouzština), Švýcarsko (švýcarská němčina, němčina, italština, francouzština, rétorománština). Před druhou světovou válkou kvetly nejrůznější jazyky i v Československu. Mohli jste se u nás domluvit česky, slovensky, německy, polsky, maďarsky, rusínsky a jidiš.

reklama
Související články
Smrt zůstává ve společnosti tabuizovaným tématem, což je pravděpodobně jeden z hlavních důvodů, proč oblast pohřebnictví nedoznala za poslední století prakticky žádných změn. Dosáhnout určitého pokroku se nyní chystají zástupci českého startupu Goodbye, kteří chtějí značně zaprášené pohřebnictví obohatit o digitalizaci i další způsoby zjednodušení, jenž se dotknou nebožtíka i pozůstalých. Podle zakladatele Jiřího Štěpánka […]
Evropská komise schválila novou celoevropskou strategii kybernetické bezpečnosti, známou jako směrnice NIS 2. V platnost by měla vstoupit v roce 2024 a bude mít zásadní dopad na fungování více než 6000c českých firem a organizací. Zavádí totiž řadu pravidel pro zajištění bezpečnosti jejich kyberprostoru proti hackerským útokům. Podle expertů na kyberbezpečnost však pro naplnění takového […]
Jejich výroba započala někdy v polovině 20. století – PFAS neboli nesmrtelné chemikálie. Lidé je používají pro odpuzení vody a mastnoty z obalů potravin, rekreačního oblečení či koberců. Pro zdraví člověka jsou vysoce toxické, co ale s tím, když je přijímáme spolu s vodou a potravinami? Okem je spatřit nelze, tudíž nejsou pro člověka viditelné, […]
Pro mnoho lidí je Alopecia areata přechodným problémem, při němž se malá místa vypadávání vlasů spontánně zotaví během několika měsíců. Pro ostatní je ale realita poněkud jiná. Z jedné italské studie vyplynulo, že jedna třetina pacientů se ztrátou vlasů na hlavě o 25 až 50 % měla při dlouhodobém sledování stále aktivní skvrnité onemocnění, přičemž […]
Nedávný výzkum se pokusil hlouběji prozkoumat družnost koček porovnáním jejich preferencí pro interakci s lidmi s jejich preferencemi pro jídlo, hračky a vůně. Autoři studie našli podobný počet koček, které preferovaly interakci s lidmi, než těch, které preferovaly jídlo. Výrazně menší skupina koček preferovala hračky a vůně. Upřednostňování hraní nebo mazlení s lidmi před jídlem je v rozporu s […]
reklama
Nejčtenější články
za poslední
24 hodin    3 dny    týden
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
reklama
Copyright © RF-Hobby.cz