Domů     Zajímavosti
Děti z dvojjazyčných rodin jsou náchylnější ke koktání
21.stoleti 19.12.2008

Kdo by si nepřál naučit se co nejvíce jazyků!? Nepřirozenější a nejsnazší cestou k ovládnutí více jazyků je naučit se jim, dokud jsme dětmi. Studie prováděná v nedávné době na londýnských dětech z dvojjazyčných rodin však ukazuje, že přece jen existují problémy, s nimiž se musí takto „postižené“ děti vyrovnat. Kdo by si nepřál naučit se co nejvíce jazyků!? Nepřirozenější a nejsnazší cestou k ovládnutí více jazyků je naučit se jim, dokud jsme dětmi. Studie prováděná v nedávné době na londýnských dětech z dvojjazyčných rodin však ukazuje, že přece jen existují problémy, s nimiž se musí takto „postižené“ děti vyrovnat.

Když si u nás půjdete koupit rohlík, v obchodě se většinou nesetkáte s tím, že vám prodavačka nebude rozumět. Ani u nás tomu však rozhodně nebylo vždycky a statistiky ukazují, že jednojazyčná prostředí jsou na Zemi spíše v menšině. V zemích jako je Indie, Indonésie, Libanon, v řadě afrických (Kamerun, Keňa, Rwanda, Tanzanie, Uganda, JAR) ale i ve Švýcarsku se vám dokonce může stát, ke koupení rohlíku nebo jeho místního ekvivalentu budete potřebovat znát i více řečí než jen dvě.

Celkově se odhaduje, že až dvě třetiny celkové populace lidstva jsou přinejmenším bilingvní, tedy mluví na úrovni rodné řeči více než jedním jazykem. Problém dvojjazyčnosti se navíc stává aktuálním ve spojitosti s globalizací světa a velkou pozornost mu proto věnují psychologové zejména v zemích s vysokým podílem přistěhovalců, jako jsou Spojené státy, Kanada, Velká Británie či Německo.

Kolik jazyků umíš…
Bilingvní lidé ovládají oba jazyky na úrovni rodilého mluvčího s plnou slovní zásobou. Člověka, který je skutečně bilingvní, byste měli poznat podle toho, že v jednom jazyce pouze neparafrázuje obraty jazyka druhého, ale užívá oba jazyky zcela rovnocenně. Taková dvojjazyčná osoba je ale více, než jen součet dvou jednojazyčných – dokáže sdílet světy různých lidí a národů a být tak vlastně „více lidmi v jednom balení“. Ten, kdo přirozeně ovládá jazyků více, z toho zcela jistě těží. Dokáže spolupracovat s více lidmi, rozšiřuje si slovní zásobu i paměť a v neposlední řadě se učí i toleranci, která je průvodním znakem porozumění něčemu, co stojí za hranicí každodennosti. Studie psychologů však dokládají, že vícejazyčnost nemusí nutně přinášet jen samá pozitiva. Ukazuje se, že není důležité jen v jakém věku, ale i v jakém pořadí se jazyky učíme.

Každý špás něco stojí
Odborníci se však již po léta přou, zda nežádoucí vedlejší efekty přece jen nejsou příliš vysokou cenou za výhody, které vícejazyčnost přináší. Za nejvýznamnější z nich bývá považováno opoždění plného jazykového rozvinutí dětí vůči jejich vrstevníkům, kteří pocházejí z rodin, v nichž se mluví pouze jedním jazykem. Psycholog Peter Howell z londýnské University College, v nedávné době podrobil analýze ještě jeden negativní jev. Zabýval se skupinou londýnských 317 dětí ve věku 8–10 let, které se obrátily na psychologa s problémem koktání. Ukázalo se, že více než pětina z dětí mluvila doma s rodiči více, než jednou řečí – tedy jejich mateřštinou a angličtinou jako druhým jazykem. Studie přesvědčivě ukázala, že děti, které do svých pěti let mluvily oběma jazyky současně, měly větší tendenci ke koktání. Jako výrazně „koktavější“ se ukázali chlapci – ve srovnání s děvčaty vítězili poměrem 4:1. Howellova studie však současně ukazuje i cestu, jak negativní dopad dvojjazyčnosti v podobě náchylnosti ke koktání zmírnit. Navrhuje, aby se děti nejprve naučily svůj mateřský jazyk a druhý jazyk (angličtinu) se začaly učit až po dovršení pátého roku. 

Mnohojazyčná Evropa
Pro Evropu je máloco typičtější než Babylon jazyků. Dějiny však rozhodně nepřály tomu, aby byla jednotlivá jazyková společenství jednoznačně uzavřena v hranicích států. Některé země jsou však patřičně jazykově pestřejší než jiné. K jazykově nejbarevnějším zemím Evropy patří Velká Británie (angličtina, velština, gaelština, irština, ulsterská a manxská ??? gaelština), Španělsko (španělština, katalánština, baskičtina, okcitánština), Itálie (italština, němčina, slovinština, sardština, francouzština), Švýcarsko (švýcarská němčina, němčina, italština, francouzština, rétorománština). Před druhou světovou válkou kvetly nejrůznější jazyky i v Československu. Mohli jste se u nás domluvit česky, slovensky, německy, polsky, maďarsky, rusínsky a jidiš.

Související články
Pokusy o extrakci DNA z mumií starověkého Egypta nebyly dlouho příliš úspěšné, ukázalo se totiž, že mumifikace zřejmě rozpad DNA urychluje. Nyní se však odborníkům podařilo sekvenovat genom obyvatele Staré říše, starý 4 800 let. Pochází tedy z doby, kdy vznikaly pyramidy. Co prozradil? Genom se snažily extrahovat z egyptských mumií četné laboratoře. V roce […]
Více než 400 primitivních koster prehistorických velryb bylo nalezeno v egyptském údolí Wadi Al-Hitan, což v překladu znamená „Údolí velryb“. Jejich zkoumání nabízí unikátní pohled na vývoj těchto tvorů, zejména jejich přerod ze suchozemských na mořské živočichy. Údolí velryb se nachází v egyptské saharské poušti. Místo bylo během pozdního eocénu, tedy v období před 55,8 […]
Mluvit s chatbotem může být jako snažit se obejmout ledničku – chladné, strojené a bez odezvy. A když jde o něco osobního? Často zjistíme, že robot prostě nestačí. Proč nás ale právě tato komunikace tolik stresuje? Když člověk mluví s člověkem, nejde jen o slova. Hraje se tu s gesty, výrazem tváře, tónem hlasu… někdy […]
Víme, že existovaly, ale vlivem nepříznivých podmínek, nadměrného lovu či činnosti člověka došlo k jejich vyhynutí. Díky vzorkům DNA těchto ztracených tvorů se vědci nyní chtějí pokusit je znovu přivést k životu. Budou se po naší planetě znovu prohánět mamuti, tasmánští tygři či blbouni nejapní? V dubnu letošního roku představila americká společnost Colossal Biosciences světu […]
Dlouhá léta bylo slepé střevo považováno za zbytečný evoluční přežitek – orgán, který je nám prakticky k ničemu, ale umí potrápit, když se zanítí. Nové vědecké poznatky však ukazují, že je zřejmě důležitější, než se zdálo. Proč ho potřebujeme? Slepé střevo vzniklo u člověka tím, že tenké střevo neústí do tlustého přímo na jeho počátku, […]
reklama
Nejčtenější články
za poslední
24 hodin    3 dny    týden
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
reklama
Copyright © RF-Hobby.cz
Provozovatel: RF HOBBY, s. r. o., Bohdalecká 6/1420, 101 00 Praha 10, IČO: 26155672, tel.: 420 281 090 611, e-mail: sekretariat@rf-hobby.cz