Změny planetárního klimatu způsobovaly problémy nejen jednotlivým lidem, ale mohly stát i za úpadkem celých říši. O tom, jakým způsobem se měnilo planetární klima během předcházejících století až tisíciletí se dozvídáme pouze nepřímo. Geologický výzkum provedený v nedávné době nedaleko Jeruzaléma naznačuje, že za úpadkem antických civilizací mohla stát vlna oteplování.

Krápníková jeskyně Soreq Cave v blízkosti izraelského Jeruzaléma je stará více než 185 000 let a je dosud v procesu vývoje.  Vápencové krápníky stalagmity, které se nacházejí na spodní straně jeskyně však nejsou jen obyčejnými kusy horniny. Způsob jejich vzniku, tedy postupné přirůstání jednotlivých vrstviček vápence z kapek na stropě z nich v očích geologů dělá důležité svědky minulosti.  Vědci z University of Wiskonsin Ian Orlan a prof. John Valley užili ke zkoumání krápníků moderní metody, které jsou až 100 přesnější, než byly hrubé metody užívané v minulosti. Na „zoubek“ se  krápníkům podívali prostřednictvím dokonalého spektrometru, který jim napomohl zjišťovat přítomnost jistých izotopů kyslíku či jiných typů nečistot, například organické hmoty spláchnuté do jeskyně přívalovými dešti. Jejich výsledky se zdají být velmi zajímavé. Podle nich došlo mezi lety 100 – 700 n.l. v oblasti východního středomoří k citelnému poklesu množství srážek a tedy výraznému vysušení krajiny.  Podobně kvalitní a chronologicky přesné  záznamy nám prozatím nabízely pouze ledovce, jimiž je pokryto Grónsko a oblast Arktidy. John Valley však upozorňuje na to, jak důležité je sbírat informace ze všech oblastí světa, nikoliv pouze z oblasti pólů. Nikdo nemá tušení o tom, co se dělo na kontinentech. Na pólech mohlo být počasí úplně jiné. Naše záznamy ukazují, co se dělo v úplně jiné části světa, říká Valley. Zajímavé důsledky plynou z geologických výzkumů i pro historiky. Období výrazného sucha totiž až totiž až podezřele dobře shoduje s dobou, kdy byla Východořímská a později Byzantská říše ve stádiu postupného hospodářského úpadku.