Domů     Příroda
Elektrizovaná láska
21.stoleti 1.12.2008

Jednotlivé africké noční rybky z rodu rypounů nebo sloních ryb jsou si vzájemně velmi podobné. Aby také ne – jsou si také blízce příbuzné. Nedávná studie ukázala, že pomyslný „Amorův šíp“ má u nich podobu druhově specifického elektrického výboje.Jednotlivé  africké noční rybky z rodu rypounů nebo sloních ryb jsou si vzájemně velmi podobné. Aby také ne – jsou si také blízce příbuzné. Nedávná studie ukázala, že pomyslný „Amorův šíp“ má u nich podobu druhově specifického elektrického výboje.Elektrický výboj vzniká  díky specializovaným svalům v ocase samců. Je velmi slabý – jeho napětí je pouze okolo jednoho voltu. Ve srovnání s jinými elektrickými rybami, elektrickými paúhoři, kteří dokáží generovat napětí až 500 voltů, je to skutečně málo. Na rozdíl od paúhořů, kteří užívají své elektřiny k zabíjení kořisti, mají výboje rypounů jiný účel. Tyto podivné rybky žijí nočním životem v kalných vodách řeky Konga a nesplést si partnera pro spáření s jiným druhem je pro ně velmi důležité. Jelikož si však nemohou svého milého spolehlivě prohlédnout ani očichat, vsadily na poněkud zvláštní typ námluv pomocí elektřiny. Důležité je, že ačkoliv jednotlivé druhy vypadají  velmi podobně, signály, které si mezi sebou jejich pohlaví předávají, jsou velmi odlišné. O tom, zda je rozdílnost elektrických signálů příčinou či důsledkem druhového rozrůznění však vědci zatím pouze spekulují. 

Související články
V chladných oblastech Sibiře a severní Kanady se vyskytuje sysel Parryův. Ve zkamenělých výkalech předchůdců těchto syslů, kteří obývali kanadský permafrost, objevili výzkumníci DNA dávných zvířat, včetně dnes již vyhynulých mamutů… „Prohledávání syslích výkalů (neboli koprolitu) se může zdát  ‚méně atraktivní‘ než vykopání mamutího klu,“ domnívá se Tyler Murchie, výzkumník v oboru paleogenomiky na kanadské […]
Když se řekne masožravá rostlina, vybaví si většina lidí právě mucholapku, která jako jediná suchozemská rostlina loví drobné živočichy prudkým pohybem pasti. Jak to ale dělá? Mucholapkou podivnou (Dionaea muscipula) byl fascinován už zakladatel evoluční biologie Charles Darwin (1809–1882). Sklapnutí její pasti bylo totiž tak rychlé, že si myslel, že snad rostlina disponuje svaly. Třetí […]
Výlet do australské přírody může na věci neznalého turistu působit jako idyla: Žádné velké šelmy, možná jen pozor na hady. Jenže také na jedovaté pavouky a štíry a co už tuší málokdo, i na nenápadný keř se srdčitými listy. Stačí letmý dotyk a ozve se pronikavá bolest, která přetrvává i týdny. Nenápadný tento keř není […]
Příroda 10.6.2026
Šelmy medvědovité jsou poměrně známou čeledí. Zdaleka ne tolik známé jsou šelmy medvídkovité. Leckdo vůbec netuší, že k nim patří populární američtí mývalové či nosálové. A ještě nedávno byla mezi nimi jako doma také panda červená. Jedná se o zvíře velikostně srovnatelné právě s mývaly a nosály. Na rozdíl od pand velkých si ty červené […]
Příroda 8.6.2026
Obvykle nepřekypuje aktivitou. Teď je ale samice pandy červené netypicky činorodá a přenáší mládě z jednoho hnízda do jiného. Opatrnosti není nazbyt, vždyť se kolem toulá hladový irbis neboli levhart sněžný. Tyto šelmy přitom představují nebezpečí i pro mláďata pand velkých. Oba tito živočichové patří u lidí mezi velmi oblíbené. Něco mají společného – je […]
reklama
Nejčtenější články
za poslední
24 hodin    3 dny    týden
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
reklama
Copyright © RF-Hobby.cz
Provozovatel: RF HOBBY, s. r. o., Bohdalecká 6/1420, 101 00 Praha 10, IČO: 26155672, tel.: 420 281 090 611, e-mail: sekretariat@rf-hobby.cz