Domů     Historie
V Německu byla datována lebka nejstaršího srstnatého nosorožce
21.stoleti
od 21.stoleti 26.11.2008

Obří zvířata, takzvaná „pleistocénní megafauna“, obývala stepi mírného pásu Severní Ameriky a Euroasie během čtvrtohor, tedy v době střídání ledových a meziledových dob. V Německém Durýnsku byla objevena lebka srstnatého nosorožce, která vědcům napomůže v datování počátků výskytu megafauny v Evropě. Obří zvířata, takzvaná „pleistocénní megafauna“, obývala stepi mírného pásu Severní Ameriky a Euroasie  během čtvrtohor, tedy v době střídání ledových a meziledových dob. V Německém Durýnsku byla objevena lebka srstnatého nosorožce, která vědcům napomůže v datování počátků výskytu megafauny v Evropě.

Tito velcí savci, mezi které počítáme zejména velké chobotnatce (mastodonty, mamuty), velké šelmy (jeskynní lvi, šavlozubí tygři) a velké lichokopytníky (tapíry, nosorožce a koně) vyhynuli  v poměrně nedávné době. O příčinách jejich zmizení ze zemského povrchu se vedou spory.  Roli v něm hrála pravděpodobně kombinace klimatických změn a působení člověka.  Vědci se ovšem také zajímají o to, odkud se megafauna vůbec v Evropě vzala. O srstnatých nosorožcích se soudí, že se vyvinuli v centrální Asii na úpatí Himalájí a po dlouhou dobu obývali pouze okolí Bajkalského jezera. Tato majestátní zvířata měřila asi 3,7 metru a na hlavě nosila dva obrovské keratinové rohy. Na rozdíl o dnešních nosorožců byli porostlí dlouhou srstí, která je dokázala chránit před chladem glaciálu. Durýnská lebka patřila druhu Coelodonta tologoijensis a je nejstarší lebkou srstnatého nosorožce nalezenou v Evropě. Jasně ukazuje, že nosorožci přišli do Evropy ještě před začátkem první doby ledové, během níž zasahoval kontinentální ledovec až do střední Evropy.

reklama
Související články
Máme za to, že nanotechnologie jsou spojeny až s moderní dobou. Ovšem Lykurgův pohár pocházející zřejmě ze 4. století n. l. vás přesvědčí o tom, že je to omyl! Při jeho výrobě přimíchali staří mistři skláři do skla částečky zlata a stříbra, díky kterým má pohár neuvěřitelné vlastnosti … Využití nanotechnologií a nanomateriálů, jež využívají […]
Stav beztíže, kosmické záření, pozemští mikrobi i vlastní imunita – to všechno dává astronautům při pobytu v kosmu zabrat. Jenže na rozdíl od technických problémů v tomto ohledu řešení ještě není ani na obzoru. Málokdy je tak zjevné, jak důkladně jsme s prostředím na Zemi srostlí. Pro přežití ve vesmíru zdaleka nestačí zajistit kyslík. Těžkým oříškem […]
V antickém Římě žili stavitelští géniové. Jak jinak by bylo možné vysvětlit, že zatímco dnešní stavby se začnou rozpadat po pár desetiletích, ty jejich stojí dodnes. A takový římský Pantheon, starý zhruba 2000 let, dokonce stále drží rekord pro největší betonovou kopuli… Staří Římané byli mistry, co se týká stavebnictví a projektování. K jejich možná […]
Zápasy udatných gladiátorů, bojujících často o vlastní život, bavily publikum v Římské říši. Málokdo by předpokládal, že se odehrávaly i v chladné římské provincii zvané Britannia. Nyní pro to mají badatelé důkaz! Roku 1853 byla v Colchesteru, městě ležícím v jihovýchodní Anglii, asi 100 kilometrů od Londýna, v hrobě pocházejícím z římské éry nalezena hliněná […]
Zatímco celé město už ulehlo k spánku, profesor se ve své laboratoři probral k životu. Právě tma mu umožňovala pokračovat ve výzkumu. S fluorescenčními stínítky pátral kolem výbojové trubice po neviditelném záření. Podivín? Kdeže! Objevitel neocenitelného… Existence některých neviditelných paprsků, které bylo možné experimentálně dokázat, i když lidskému oku zůstávaly neviditelné, byla vědcům dobře známá už dávno před […]
reklama
Nejčtenější články
za poslední
24 hodin    3 dny    týden
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
reklama
Copyright © RF-Hobby.cz