Supravodiče jsou extrémně důležitými materiály. Umožňují totiž vedení elektrického proudu bez toho, aby docházelo ke ztrátám energie. Výzkumy supravodivých vlastností látek patří proto mezi fyziky k nejžhavějším oblastem. Nová studie amerických vědců nás posunuje o další krok blíže v porozumění tomuto jedinečnému jevu.

Supravodivých vlastností dosahují látky zatím jen při velmi nízkých teplotách. Energie, kterou je třeba vynaložit na chlazení, je tak zatím příliš vysoká na to, aby něco takového skutečně vyplácelo. Fyzikové proto označují  materiál, který by měl supravodivé vlastnosti i za běžné pokojové teploty za „svatý grál“ jejich vědy. Tuson Park a Joe T. Thompson z americké Národní laboratoře v Los Alamos v Novém Mexiku vedli výzkumný tým, který se jako jeden z mnoha chystal podívat se supravodivosti na zoubek. Slitinu chemických  prvků ceru, rhodia a india podchladili na teplotu -237,2 0C a vystavovali ji nejrůznějším změnám tlaku a teploty. Ukázalo se, že elektrony v této slitině  nemusejí být „postrkovány“  vibracemi kvazičástic fononů, aby došlo k supravodivosti. „Za této teploty se elektrony chovají, jako kdyby byla  dopravní zácpě“, říká fyzik korejského původu Tuson Park. Zda  však supravodivost bez fononů bude cestou ke „svatému grálu“, ukáže až čas.