Domů     Příroda
Proč jsou větrné turbíny pohromou pro netopýry?
21.stoleti 19.11.2008

Využívání síly větru je čím dál větším šlágrem v oblasti obnovitelných energetických zdrojů. Má však i své minusy. Jedním z nejnepříjemnějších vedlejších efektů je to, že stojí nechtěně za smrtí řady živočichů, kteří se kolem nich pohybují pomocí křídel. Využívání síly větru  je čím dál větším šlágrem v oblasti obnovitelných energetických zdrojů. Má však i své minusy. Jedním z nejnepříjemnějších vedlejších efektů je to, že stojí nechtěně za smrtí řady živočichů, kteří se kolem nich pohybují pomocí křídel.

Mimo ptáků se jejími oběťmi stávají i létající savci – netopýři. Za jejich smrtí v okolí lopatek větrných turbín však stojí mnohem komplikovanější mechanismus, než si vědci doposud mysleli.  

Masová úmrtí netopýrů v blízkosti větrných turbín byla pro zoology dlouho záhadou. Proč by měly lopatky těchto zařízení zabíjet právě netopýry, kteří se orientují prostřednictvím odraženého zvuku, a nemohou se tedy vymlouvat na „špatné počasí“? Se smrtí netopýrů se navíc pojí ještě jedna záhada. „Když jsme prozkoumávali mrtvolky netopýrů pod větrnými turbínami, všimli jsme si, že na mnoha z nich není patrné žádné vnější zranění nebo jiná viditelná příčina smrti,“  říká Erin Baerwald z univerzity v kanadském Calgary. Něco takového už je skutečně podezřelé a volá po seriózním vědeckém vysvětlení.

Co netopýři o turbínách nevěděli
 Vědci měli dlouho za to, že turbíny musí nějakým způsobem mást netopýří sonary. Takový zmatený netopýr by – nic zlého netuše – nedal turbíně přednost a vletěl by jí rovnou pod „kola“. Z takové srážky Davida s Goliášem by však musel netopýr vyjít notně pošramocený, což však pozorování Erina Baerwalda vyvrátila. Po vyloučení mechanického poškození musela nutně přijít na řadu vysvětlení jiná. První klíč k záhadě se zdálo poskytovat specificky proměněné fyzikální prostředí v okolí pohybujících se turbín. Turbíny se v jistém smyslu chovají jak křídla letadla při pohybu. Za špičkami jejich lopatek se vytvářejí vzdušné víry, které způsobují výkyvy v tlaku vzduchu. Podezření, že tento jev by mohl mít něco společného s úmrtím netopýrů, měli někteří vědci již dříve. Zbývalo však dohledat chybějící důkazy, které by doplnily skládající se mozaiku.

Nejsou plíce jako plíce
Při hledání posledního kousku skládačky napomohlo vědcům několik vodítek. Z ohledávání ptačích mrtvolek bylo zřejmé, že ptáci bývají zabíjeni čistě mechanicky nárazem do turbíny. Rozdílů v anatomii ptáků a netopýrů je celá řada, jedním z nejvýznamnějších je však stavba jejich plic. Plíce netopýrů se podobají plícím ostatních savců – jsou to vaky, které se mohou roztahovat a nafukovat jako dva balony. Plíce ptáků jsou naopak relativně malé, ploché, nejsou členěné na laloky a na zadní straně jsou přirostlé k páteři a žebrům. Co je však důležité – jsou neroztažitelné. A právě tento rozdíl zpečetil osud mnoha netopýrů. Když se vědci vypravili do vnitřku těl netopýřích mrtvolek pro důkazový materiál, čekalo je zajímavé zjištění.

Exploze uvnitř těla
Při pitvách mrtvých netopýrů vyšlo najevo, že jejich plíce jsou doslova „potrhány“ a většina z nich proto zemřela na krvácení do plic. Nešťastné netopýry totiž potkává v okolí turbín jev, který je známý zejména hlubinným potápěčům jako „barotrauma“, neboli poškození organismu v důsledku změny tlaku. Roztažitelné netopýří plíce v blízkosti turbín díky těmto výkyvům pak doslova „explodují“.

Populace netopýrů v ohrožení
Nejčastějšími oběťmi větrných lopatek se v Kanadě, kde byla záhadná úmrtí netopýrů zkoumána, stávali tažní netopýr šedý Lasiurus cinereus, netopýr rudohnědý Lasiurus borealis a netopýr stříbřitý Lasionycteris noctivagans. Tito netopýři zkonzumují velké množství zemědělských škůdců. Kdyby byly jejich populace ohroženy, mohlo by to znamenat vážné narušení vyváženosti ekosystému, z něhož by člověk rozhodně neprofitoval. Vzhledem k tomu, že tyto druhy netopýrů mají velmi nízkou schopnost populační reprodukce, mohlo by dojít ke skutečným nepříjemnostem.

Související články
Žraloci obývají planetu Zemi dlouhých 250 milionů let. V průběhu této doby zastávaly různé druhy žraloků širokou škálu funkcí v mořském ekosystému, od vrcholových predátorů po transportéry živin. Dnes patří moderní žraloci k nejohroženějším obyvatelům moří a oceánů, nejnovější výzkum navíc odhalil, že i jejich funkční rozmanitost je dnes na svém minimu. Ekologické role jednotlivých […]
Potvrzeno! Ze studie založené na pozorování dvou sloních stád ve volné přírodě v Keni nedávno vyplynulo, že i sloni se navzájem dokážou „oslovovat“ individuálními jmény. Až dosud přitom byla tato schopnost přisuzována pouze dvěma druhům zvířat – delfínům a papouškům. Největší žijící suchozemští savci „nejenže používají specifickou vokalizaci pro každého jedince, ale také rozeznávají a […]
Koně sehráli důležitou roli v historii lidstva, umožnili lidem cesty na dlouhé vzdálenosti, převoz těžkých břemen i obsluhu strojů. Díky koním se mohli rychle stěhovat z místa na místo i bojovat z jejich hřbetů. Dřívější zkoumání umístily počátky domestikace těchto ušlechtilých zvířat do doby 3300 až 3000 př.n.l. Nejnovější analýzy ji však posouvají do roku […]
Během ničivých požárů na jihovýchodě Austrálie v letech 2019 a 2020 se objevily zprávy, že vombati chránili ostatní zvířata tím, že je nahnali do svých nor. Nu, ono to bylo trochu jinak. Vombati nezakládali záchranné týmy, nicméně jejich nory skutečně posloužily jako útočiště pro řadu drobnějších savců, ptáků i plazů. Chování vombatů nyní prošetřil ekolog […]
Docent Roman Pavela z Výzkumného ústavu rostlinné výroby, v.v.i., a náš stálý spolupracovník, byl kalifornskou společností ScholarGPS zařazen do mezinárodního seznamu vysoce hodnocených vědců. Data ScholarGPS jsou založena na celoživotní nebo předchozí pětileté aktivitě dané osobnosti, s přihlédnutím ke kvalitě publikací a citacím, bez autocitací. Roman Pavela tak patří mezi 0,05 % nejlepších vědců na […]
reklama
Nejčtenější články
za poslední
24 hodin    3 dny    týden
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
reklama
Copyright © RF-Hobby.cz