Proč jsou větrné turbíny pohromou pro netopýry?

Využívání síly větru je čím dál větším šlágrem v oblasti obnovitelných energetických zdrojů. Má však i své minusy. Jedním z nejnepříjemnějších vedlejších efektů je to, že stojí nechtěně za smrtí řady živočichů, kteří se kolem nich pohybují pomocí křídel. Využívání síly větru je čím dál větším šlágrem v oblasti obnovitelných energetických zdrojů. Má však i své minusy. Jedním z nejnepříjemnějších vedlejších efektů je to, že stojí nechtěně za smrtí řady živočichů, kteří se kolem nich pohybují pomocí křídel.

Mimo ptáků se jejími oběťmi stávají i létající savci – netopýři. Za jejich smrtí v okolí lopatek větrných turbín však stojí mnohem komplikovanější mechanismus, než si vědci doposud mysleli.

Masová úmrtí netopýrů v blízkosti větrných turbín byla pro zoology dlouho záhadou. Proč by měly lopatky těchto zařízení zabíjet právě netopýry, kteří se orientují prostřednictvím odraženého zvuku, a nemohou se tedy vymlouvat na „špatné počasí“? Se smrtí netopýrů se navíc pojí ještě jedna záhada. „Když jsme prozkoumávali mrtvolky netopýrů pod větrnými turbínami, všimli jsme si, že na mnoha z nich není patrné žádné vnější zranění nebo jiná viditelná příčina smrti,“ říká Erin Baerwald z univerzity v kanadském Calgary.

Něco takového už je skutečně podezřelé a volá po seriózním vědeckém vysvětlení.

Co netopýři o turbínách nevěděli Vědci měli dlouho za to, že turbíny musí nějakým způsobem mást netopýří sonary. Takový zmatený netopýr by – nic zlého netuše – nedal turbíně přednost a vletěl by jí rovnou pod „kola“. Z takové srážky Davida s Goliášem by však musel netopýr vyjít notně pošramocený, což však pozorování Erina Baerwalda vyvrátila. Po vyloučení mechanického poškození musela nutně přijít na řadu vysvětlení jiná.

První klíč k záhadě se zdálo poskytovat specificky proměněné fyzikální prostředí v okolí pohybujících se turbín. Turbíny se v jistém smyslu chovají jak křídla letadla při pohybu. Za špičkami jejich lopatek se vytvářejí vzdušné víry, které způsobují výkyvy v tlaku vzduchu.

Podezření, že tento jev by mohl mít něco společného s úmrtím netopýrů, měli někteří vědci již dříve. Zbývalo však dohledat chybějící důkazy, které by doplnily skládající se mozaiku.

Nejsou plíce jako plícePři hledání posledního kousku skládačky napomohlo vědcům několik vodítek. Z ohledávání ptačích mrtvolek bylo zřejmé, že ptáci bývají zabíjeni čistě mechanicky nárazem do turbíny.

Rozdílů v anatomii ptáků a netopýrů je celá řada, jedním z nejvýznamnějších je však stavba jejich plic. Plíce netopýrů se podobají plícím ostatních savců – jsou to vaky, které se mohou roztahovat a nafukovat jako dva balony.

Plíce ptáků jsou naopak relativně malé, ploché, nejsou členěné na laloky a na zadní straně jsou přirostlé k páteři a žebrům. Co je však důležité – jsou neroztažitelné. A právě tento rozdíl zpečetil osud mnoha netopýrů.

Když se vědci vypravili do vnitřku těl netopýřích mrtvolek pro důkazový materiál, čekalo je zajímavé zjištění.

Exploze uvnitř tělaPři pitvách mrtvých netopýrů vyšlo najevo, že jejich plíce jsou doslova „potrhány“ a většina z nich proto zemřela na krvácení do plic. Nešťastné netopýry totiž potkává v okolí turbín jev, který je známý zejména hlubinným potápěčům jako „barotrauma“, neboli poškození organismu v důsledku změny tlaku.

Roztažitelné netopýří plíce v blízkosti turbín díky těmto výkyvům pak doslova „explodují“.

Populace netopýrů v ohroženíNejčastějšími oběťmi větrných lopatek se v Kanadě, kde byla záhadná úmrtí netopýrů zkoumána, stávali tažní netopýr šedý Lasiurus cinereus, netopýr rudohnědý Lasiurus borealis a netopýr stříbřitý Lasionycteris noctivagans.

Tito netopýři zkonzumují velké množství zemědělských škůdců. Kdyby byly jejich populace ohroženy, mohlo by to znamenat vážné narušení vyváženosti ekosystému, z něhož by člověk rozhodně neprofitoval. Vzhledem k tomu, že tyto druhy netopýrů mají velmi nízkou schopnost populační reprodukce, mohlo by dojít ke skutečným nepříjemnostem.

Autor: Michal Anderle
Publikováno:
Další články autora
Právě v prodeji
Tip redakce
reklama

Související články

Když si kráva odskočí: Vyměšováním...

Cesta od telete k mléku a steaku je velmi dlouhá a nákladná – a zatěžující...

Česká výprava do Afriky: Osmičlenný...

Čeští odborníci z českobudějovického biologického centra Akademie věd,...

Když tetřívci „pšoukají“

Akustická individualita může hrát v období páření u mnoha ptáků velkou roli....

Nalezen pravděpodobně jeden z...

25 milionů let stará fosilie objevená na vzdálené stanici skotu v...

Důmyslné maskování

Je obecně známo, že samičky kolibříků bělokrkých mění po snesení vajec své...

Králík nebo pes? Kdo může za odchod...

Vymizení našich nejbližších příbuzných, neandertálců, asi před 30 000 lety je pro...

Zachycena při činu

Vědci nevycházejí z úžasu při pohledu na videozáznam pořízený na Seychelách....

Návrat plejtváků do jejich...

Plejtváky to táhne zpět do jejich původního prostředí, do vod Atlantského...

Konec karasů v Česku

Společný projekt představily v srpnu významné české organizace jako...

Odolají klimatické změně?

Korálové útesy jsou jedním z unikátních organismů, které jsou v současné době...

Nenechte si ujít další zajímavé články

Nelehký život v protektorátu: Němci počítají českým sedlákům slepice

Nelehký život v protektorátu: Němci...

„Přestože protektorát byl obdobím dosti krvavým a nelehkým, v Čechách a na Moravě...
Costa Concordia: Velký malý Titanic

Costa Concordia: Velký malý Titanic

Costa Concordia, největší italská výletní loď, je na plavbě kolem pobřeží...
Výzkumy Velké čínské zdi: Obranný prvek ležel 10 km daleko

Výzkumy Velké čínské zdi: Obranný...

Při vykopávkách v újezdu Ťing-pien v čínském Jü-linu čínští vědci před...
Úřad mečníka na přemyslovském dvoře se stává pro cizince ctí

Úřad mečníka na přemyslovském dvoře...

Přemyslovský panovník funkci mečníka využívá v 11. století během církevních svátků, při...
Konstantynow: Co stálo za pádem nejvyššího rozhlasového vysílače na světě?

Konstantynow: Co stálo za pádem...

U malého městečka Gąbin vzdáleném více než 100 kilometrů od Varšavy, se...
Šíření pohlavní nemoci: Kdy syfilis dorazila do Evropy?

Šíření pohlavní nemoci: Kdy...

Cesty syfilis po světě jsou stále předmětem výzkumu vědců, kteří průběžně přidávají...
Lidový svátek: Chtěl císař Josef II. sebrat lidem posvícení?

Lidový svátek: Chtěl císař Josef...

„Vezměte koště a alespoň zameťte, holoto líná,“ napomíná hospodyně...
Analýzy DNA našich předků: Potomci Velkomoravanů žijí mezi námi, slovanské kořeny má jenom třetina Čechů

Analýzy DNA našich předků: Potomci...

Průzkumy DNA, které pátrají po potomcích velkomoravských velmožů i...
Jedno jméno nestačí! Proč máme příjmení?

Jedno jméno nestačí! Proč máme...

Křestních jmen je málo. Abychom se v tom ohromném počtu lidí na Zemi...
Poznejte své IQ

Poznejte své IQ

V našem profesionálně sestaveném testu ihned zjistíte přesné výsledky a obdržíte certifikát.