Archeologické výzkumy v izraelské Galileji (mimo jiné rodiště Ježíše z Nazareta) přinesly v nedávné době zajímavý objev. Vědci zde odkryli řadu hrobů, mezi nimiž vynikal hrob ženy, který byl vybaven nezvyklým počtem hodnotných darů. Archeologové mají za to, že tato žena hrála v dobové společnosti roli „šamanky“.
Archeologové zkoumali naleziště tzv. natufianské kultury v jeskyni Hilazon Tachtit nedaleko města Karmiel. Příslušníci této kultury z mezolitického období, která trvala zhruba v rozpětí let 14 500 – 11 500 př. Kr., neznali ještě systematické zemědělství, dokázali však již budovat kamenná opevnění. Byli však bezesporu zdatnými rybáři a lovci. Hrob ženy, který archeologové datují do období zhruba 12 000, byl neobvykle vybaven. Obsahoval řadu kosterních pozůstatků zvířat, která se v této oblasti vyskytovala spíše vzácně. Vědci napočítali zbytky asi padesáti želv, špičkou křídla orla skalního, dvě lebky kun, pažní kost divočáka a pánevní kost levharta. V hrobě leželo také lidské chodidlo, které patřilo vysokému muži. Podle Dr. Leory Grosmanové z Archeologického institutu Hebrejské univerzity v Jeruzalémě značí takto pestré vybavení a pečlivá příprava hrobu vysoké postavení ženy ve společnosti. Takto vysoké postavení zaujímala i přes to, že podle analýzy pánevní kosti prokazatelně kulhala. S největší pravděpodobností se tedy jednalo o osobu, jejíž autorita spočívala v její „náboženské“ roli.
