Domů     Příroda
Rostliny mají svého „přítele na telefonu“
21.stoleti 27.10.2008

Lidé zcela přirozeně vnímají rostliny jako usedlé a pasivní organismy, které se v případě ohrožení prakticky nemohou bránit. Čím hlouběji se však noříme do tajemství jejich fungování, tím více se tento zjednodušený obraz rozpadá. Nové výzkumy ukazují, že některé rostliny dokáží účinně spolupracovat s mikroby, kteří je zbavují infekcí. Lidé zcela přirozeně vnímají rostliny jako usedlé a pasivní organismy, které se v případě ohrožení prakticky nemohou bránit. Čím hlouběji se však noříme do tajemství jejich fungování, tím více se tento zjednodušený obraz rozpadá. Nové výzkumy ukazují, že některé rostliny dokáží účinně spolupracovat s mikroby, kteří je zbavují infekcí.

Rostliny se nemohou pohybovat a tak jediný způsob, jak si udržovat dobré sousedské vztahy, je pro ně chemie, říká Harsh Bais, docent botaniky na americké University of Delaware. Výzkum drobné brukvovité rostliny houseníčku rolního (Arabidopsis thaliana), který slouží rostlinným fyziologům jako modelový organismus ukázal, že rostliny dokáží používat skutečně sofistikovaný systém signalizace. Vědci pokusně infikovali houseníček patogenními bacily Pseudomonas syringae, které patří k významným škůdcům rostlin. Ukázalo se, že na obranu proti němu si rostliny dokázaly „zavolat o pomoc“. Prostřednictvím kořenů vypustily do země signální látku, kterou byla v tomto případě kyselina jablečná. Na toto „zavolání“ přispěchaly na pomoc jiné bakterie, které žijí v půdě, Bacillus subtilis. Tento „přítel na telefonu“ jim napomáhá posílit jejich imunitní systém a zároveň dokáže opentlit jejich kořeny ochranným biofilmem.

Související články
V chladných oblastech Sibiře a severní Kanady se vyskytuje sysel Parryův. Ve zkamenělých výkalech předchůdců těchto syslů, kteří obývali kanadský permafrost, objevili výzkumníci DNA dávných zvířat, včetně dnes již vyhynulých mamutů… „Prohledávání syslích výkalů (neboli koprolitu) se může zdát  ‚méně atraktivní‘ než vykopání mamutího klu,“ domnívá se Tyler Murchie, výzkumník v oboru paleogenomiky na kanadské […]
Když se řekne masožravá rostlina, vybaví si většina lidí právě mucholapku, která jako jediná suchozemská rostlina loví drobné živočichy prudkým pohybem pasti. Jak to ale dělá? Mucholapkou podivnou (Dionaea muscipula) byl fascinován už zakladatel evoluční biologie Charles Darwin (1809–1882). Sklapnutí její pasti bylo totiž tak rychlé, že si myslel, že snad rostlina disponuje svaly. Třetí […]
Výlet do australské přírody může na věci neznalého turistu působit jako idyla: Žádné velké šelmy, možná jen pozor na hady. Jenže také na jedovaté pavouky a štíry a co už tuší málokdo, i na nenápadný keř se srdčitými listy. Stačí letmý dotyk a ozve se pronikavá bolest, která přetrvává i týdny. Nenápadný tento keř není […]
Příroda 10.6.2026
Šelmy medvědovité jsou poměrně známou čeledí. Zdaleka ne tolik známé jsou šelmy medvídkovité. Leckdo vůbec netuší, že k nim patří populární američtí mývalové či nosálové. A ještě nedávno byla mezi nimi jako doma také panda červená. Jedná se o zvíře velikostně srovnatelné právě s mývaly a nosály. Na rozdíl od pand velkých si ty červené […]
Příroda 8.6.2026
Obvykle nepřekypuje aktivitou. Teď je ale samice pandy červené netypicky činorodá a přenáší mládě z jednoho hnízda do jiného. Opatrnosti není nazbyt, vždyť se kolem toulá hladový irbis neboli levhart sněžný. Tyto šelmy přitom představují nebezpečí i pro mláďata pand velkých. Oba tito živočichové patří u lidí mezi velmi oblíbené. Něco mají společného – je […]
reklama
Nejčtenější články
za poslední
24 hodin    3 dny    týden
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
reklama
Copyright © RF-Hobby.cz
Provozovatel: RF HOBBY, s. r. o., Bohdalecká 6/1420, 101 00 Praha 10, IČO: 26155672, tel.: 420 281 090 611, e-mail: sekretariat@rf-hobby.cz