Studium živočichů stále častěji inspiruje technické inženýry k inovativnímu myšlení v jejich oborech. Výhodou je, že zatímco příroda sama je svázána řado omezení, technici se mohou poučit z „konstrukčních chyb“ přírody a začít vždy „na zelené louce“.
John Daribi, osmadvacetiletý syn nigérijských imigrantů, je pracovníkem Kalifornského technologického institutu. Vyrostl ale ve vnitrozemském Toledu v Ohiu a neumí ani plavat. Co jej tedy přivedlo k zvláštní zálibě v mořských medúzách? Podle jeho vlastních slov to nebyla záliba v mořské biologii, ale jeho vášeň pro techniku. V analýzách pohybu medúz totiž hledá odpověď zavilé otázky, které stojí před konstruktéry ve vodě se pohybujících strojů. Detailní sledování pohybu medúz prostřednictvím kamer s dokonalým rozlišením a laserů se snaží odhalit, jak si dokáží medúzy poradit s vodními víry, které vznikají při jejich pohybu. Ukázalo se, že si medúzy s tímto problémem nejen poradí, ale dokáží ho dokonce využívat pro to, aby byl jejich pohyb snazší. Takto získané poznatky bude možno dále využívat při konstruování datasběrných mořských bójí, ponorek ale i pozemských větrných mlýnů.
