Mohutné generátory barvy rozžhaveného písku odvádějí horký pouštní vzduch kolem dubajského města budoucnosti – Xeritownu. Naopak do jeho poměrně úzkých ulic je vháněn vlhký ochlazovaný mořský vánek.
Na nárožích odlehčených vysokých budov jsou fontány a spousta neobyčejných rostlin. Všude kavárničky, obchody a lavičky. Město na ploše 59 hektarů je jako z orientální pohádky. Bude zde žít více než 7000 obyvatel.
Výstavba směřuje z Dubaje směrem do vnitrozemské poušti. Počítá se jen se 130 parkovacími místy pro automobily v ulicích. Avšak 3560 jich bude v podzemních garážích. „Primární cíl našeho projektu je dokonalé využití sluneční energie,“ říká jeden ze skupiny dunajských architektů Matham Raimah. Přijměte nabídku 21. STOLETÍ, které vás zavede do blízké budoucnosti, doby, která zapřahuje do svých služeb ohnivý kotouč Slunce.
Sluneční město jen pro zámožné: Beton, který „žere“ oxid uhličitý
Název: Xeritown
Kde: okraj Dubaje
Země: Spojené arabské emiráty
Velikost: 590 000 metrů čtverečních (59 ha)
Kdy: zahájení v červenci 2008 – dokončení 2011
Zajímavost: v této zemi už jde o druhé ekologické město; Xeritown pro několik desítek tisíc obyvatel, bude vybudován na holé poušti
Díky pohádkovým ziskům z těžby ropy se Spojené arabské emiráty staly rájem světových architektů. Kromě projektu ekologického města Masdar a Xeritownu by se mělo na severu země začít budovat další město „snů“, pojmenované The Gateway City. Cena za uskutečnění tohoto projektu je astronomicky vysoká. Pro arabské šejky je zachování planety pro budoucnost věcí cti. Nové město The Gateway City má mít rozlohu 43 km2. Je určeno pro zhruba 150 000 obyvatel. Vše v něm bude na sluneční pohon. Je využíván i promyšleně vrhaný stín z výškových staveb. První část má být vybudována již letos, dokončení se očekává v průběhu roku a půl. Současně s tímto gigantem vzniká i 21. STOLETÍM sledovaný projekt Xeritownu.
Vznikne na poušti
„V Xeritownu, podobně jako v ostatních moderních městech, nejdříve postavíme mohutnou budovu , jež pokryje přes 100 000 metrů čtverečních. Na ni umístíme mohutné pole solárních panelů. Vznikne centrum energie, které bude vyrábět elektrický proud a zároveň chladit a odvlhčovat vzduch a starat se o veliké větrné turbíny. S pomocí takto generované energie budou vykonávány další stavební práce,“ vysvětluje vedoucí týmu dubajských projektantů Bashar Suliman. Cena hlavní budovy? Rovných 280 milionů dolarů (v přepočtu 4,2 miliardy korun). Při stavbě města bude například využívána speciální betonová směs. Ta stárnutím likviduje oxid uhličitý, který nejvíce pohlcuje sluneční záření. Město je navrženo tak, aby ctilo klima i pozoruhodný ráz krajiny. Nad ulicemi budou velké plochy s fotočlánky k výrobě energie. Malá náměstíčka budou spojovat, jak je v Orientu odpradávna zvykem, poměrně úzké ulice. Obyvatelé budou mít k sobě blíže a v uličkách bude chládek. Architekti připravili jednoduché byty, atriové domky, vily i kolektivní domy. Také dvě mešity, muzeum, dvě prostorné mateřské školky a jeden stadion s plochou tři tisíce metrů čtverečních. „Bude to ráj na zemi,“ tvrdí šéf týmu německých architektů Joachim Schultze.
21. STOLETÍ dodává:
Tzv. Dubajland přivítá nový přírůstek v podobě dokonalého města během několika let. Xeritown má být rozdělen do několika hustě obydlených částí. Město má minimalizovat spotřebu vody. Je navržena téměř dokonalá recyklace odpadních, splaškových a dešťových vod. Hlavním zdrojem energie budou fotovoltaické solární články. Návrh výstavby „perly pouště“ překládají dubajská stavební společnost X-Architects a berlínský projektový dům SMAQ (Sabine Müller and Andreas Quednau).
Mamutí sluneční elektrárna v zemi vycházejícího Slunce
Název: Sakai City Waterfront Mega Solar
Kde: Sakai, region Osaka
Země: Japonsko
Velikost: výkon 28 megawattů
Kdy: na etapy až do března 2010
Zajímavost: jedna z částí elektráren bude stát na původním místě skládky průmyslového odpadu ve čtvrti Nishi
V létě 2008 proběhl summit zemí G8 v Japonsku. Na paletě byla diskuze o obnovení podpory jaderné energetiky. Do Japonska však začínají pronikat i modernější způsoby, jak nahradit klasickou výrobu elektřiny. Například projekt elektrárny pro město Sakai, vzdálené 400 kilometrů od Tokia. „Město se dohodlo se společnostmi Kansai Electric Power Co., Inc. (?) a Sharp na spolupráci při výstavbě solárních elektráren na zdejším nábřeží,“ říká Masaaki Kokubun z místní radnice. Hlavním důvodem výstavby slunečních elektráren je snaha japonské vlády snížit v ovzduší emise CO2. 28 megawattů sice není žádný zázrak (jeden blok Temelínské jaderné elektrárny dodává 1000 Mw), ale z kapek se může stát déšť. Ze Sakai se nejspíš stane nejzelenější město Japonska. Část elektrárny bude na vrcholu skládky průmyslového odpadu a část na budovách, v nichž vyrábí své produkty společnost Sharp. V roce 2010 budou mít v Japonsku jednu z nejlevnějších solárních elektráren na světě. Projekt bude ve výsledku znamenat snížení emisí CO2 o přibližně 10 000 tun za rok.
Rostou tu dokonce sluneční listy
Japonští vědci ze Sakaie zkonstruovali umělé slunečnice, otáčející se za sluncem, které mají nazelenalou barvu a jsou složeny z miniaturních solárních kolektorů. V místech kořenového systémy se proud přetváří v elektrickou energii. Listy jsou pokryty ochranným konzervačním filmem.
21. STOLETÍ dodává:
Japan EV Club (Klub japonských elektromobilistů) otestoval při letošním příležitosti summitu G8 hybridní elektromobily Subaru R1e a Mitsubisi i-MiEV. Výsledky testu – ujetá vzdálenost 860 kilometrů; využito 85,5 kWh energie. Bylo při tom vyprodukováno 35 kg CO2. Cena solární elektřiny je 17 dolarů. Klasické benzinové auto má na stejnou vzdálenost spotřebu 75 l benzinu, produkci 175 kilogramů CO2. Cena paliva na rozdíl od sluneční elektřiny je 120 dolarů.
Vesničko má kolektorová
Název: Halla Mountanina Power
Kde: Donggwang
Země: Jižní Korea
Velikost: 20 000 metrů čtevečních
Kdy: do roku 2009
Zajímavost: vesnice o 40 domech už má vlastní solární elektrárnu na střechách školy, úřadu a domech několika místních obyvatel
Před dvěma lety dostává jihokorejská ostrovní vesnice ze státního rozpočtu finance na čistou energii. Donggwang bude získávat 100 % energie ze Slunce. Kdy? Do roku 2009. Část proudu již dobývá pomocí silných vrtulí z poryvů větru. Každá střecha bude mít dvoukilowattovou elektrárnu. Fotoelektrické panely produkují dost energie, aby poháněla celou oblast. V okolí nejsou žádné továrny, a tak se ves stává jedním z nejčistějších míst na naší planetě.
21. STOLETÍ dodává:
Tepelná sluneční elektrárna má výhodu v produkování největšího výkonu v době, kdy je obecně nejmenší spotřeba elektřiny. Nevýhodou je, že nemůže přímo dodávat proud v noci, pouze přes záložní akumulátory. Pokud je na daném místě Země slabý sluneční svit, světelné elektrárny podávají o tři čtvrtiny menší výkon. Japonští vědci spolu s NASA promýšlejí technologii na získávání sluneční energie „pochytané“ na Měsíci, která by se na Zemi dodávala pomocí mikrovlnných vysílačů a přijímačů. Toto řešení by bylo jednodušší než rozprostírat solární kolektory na obrovských lodích v kosmu.
Lekníny plné energie
Název: Solar Water-lily
Kde: Glasgow, řeka Clyde
Země: Skotsko
Velikost: 260 000 metrů čtverečních
Kdy: 2009
Zajímavost: na vodní hladině budou umístěny solární články ve tvaru leknínů; mají být nejen praktické, ale i krásné – budou totiž rotovat kolem své osy
Na řece Clyde v Glasgowě rozkvetou desítky rozložitých leknínů. Budou to zformované disky, které budou sbírat sluneční svit a přeměňovat ho v elektrickou energii. Návrh pocházející z dílny skotské firmy ZM Architecture byl přijat městskou radou s nadějí, že zkušební projekt by se mohl v nejbližší době rozjet. Návrh na realizaci celého projektu již vyhrál soutěž International Design Awards. „Městští úředníci jsou myšlenkou vzniku energie na řece ohromení. Svou roli hraje i skutečnost, že se tím střed města zbaví tun ničivého CO2,“ vysvětluje Petr Richardson z firmy ZM Architecture. „Design vodních leknínů, inspirovaný přírodou, se obyvatelům velkoměsta určitě zalíbí a budou na technickou raritu svého bydliště pyšní,“ dodal Richardson. Energie vytvořená z rotačních disků, pokrytých solárními sběrači, bude převedena v elektřinu a vedena do sítě. Vestavěné motory pak budou při spotřebě zlomku energie otáčet disky tak, aby vstřebávaly sluneční svit na maximální výkon. Plovoucí solární panely by měly být rozmístěny po celé délce řeky protékající městem. Podle odborníků jde o velice kreativní využití myšlenky solárních panelů.
21. STOLETÍ dodává:
Ve skotském Glasgowě mají sluneční panely nejen plout v hávu leknínů po řece. Budou pohánět i kancelář šerifa. Na střeše jeho úřadu leží v současnosti největší sluneční panel ve Skotsku. Bude vyrábět 97kWp elektřiny v optimálních podmínkách. Cena? V přepočtu 15 milionů korun za soustavu slunečních panelů, které pokryjí plochu 700 m2 na střechách soudních budov. „Skotská vláda nedávno jednomyslně oznámila, že náš záměr bude vzorem pro ostatní státní instituce,“ řekl Kenny MacAskill, sekretář Justičního paláce v Glasgowě.
Evropa vyždímá Saharu
Obrovské farmy slunečních kolektorů na Sahaře mohou dodávat elektřinu pro celou Evropu.
Síla pouštní sluneční záře může pomocí jednoduchých solárních systému přeměňovat světlo v elektrickou energii.
Ta by stačila pokrýt jednu třetinu současných energetických potřeb zemí Evropy.
Nicolas Sarkozy, francouzský prezident, nedávno vyslovil podporu „severoafrického slunečního plánu“.
Protože sluneční světlo je kolem rovníku intenzivnější, sluneční fotoelektrické panely v severní Africe by mohly generovat třikrát víc elektřiny než podobné panely v severní Evropě.
Elektřina vyprodukovaná na slunečních farmách v Africe (v každé z nich se uvažuje o vytváření kolem 50–200 megawattů výkonu) by v budoucnu pokryla potřebu nejen evropských zemí, ale i dalších kontinentů.
Fiátek na paprsek
Automobilka Fiat před časem předvedla v Turíně nový koncept ekologického automobilu Fiat Phylla.
Jedná se o malý vůz, využívající alternativních typů pohonu.
Primárně je to vodík přes palivové články a slunce přes solární panely.
Phylla nevypouští žádné emise – pouze vodu.
Maximální rychlost je 130 km/h, zrychlení z 0 na 50 km/h a šest sekund.
V podvozku jsou umístěny lithium-iontové nebo lithium-polymerové baterie.
Phylla údajně dokáže ujet až 18 km pouze na nabití pomocí solárních panelů.
Chlupaté sběrače nachytají víc sluneční energie
Univerzity v San Diegu (USA) a v několika německých městech, přišly nezávisle na sobě se zajímavými objevy, souvisejícími se solárními panely.
Vynalezly „vlasaté“ solární články. Hlavní roli zde hrají nanodrátky s průměrem tisíciny lidského vlasu.
Jejich nanesením na povrch solárních článků dosáhli vědci výrazně lepší vodivosti elektronů, a tím i vyšší účinnosti.
