Domů     Příroda
Jak trénovat hmyz?
21.stoleti
od 21.stoleti 17.10.2008

Hmyz dokáže laiky i vědce stále překvapovat. V poslední době se pozornost odborníků často stáčí ke zkoumání jejich podivuhodných mentálních schopností. Řada druhů hmyzu udivuje schopnostmi naučit se a zapamatovat si velmi komplikované záležitosti. Zkoumání amerického lišaje druhu Manduca sexta přineslo řadu zajímavých poznatků. Hmyz dokáže laiky i vědce stále překvapovat. V poslední době se pozornost odborníků často stáčí ke zkoumání jejich podivuhodných mentálních schopností. Řada druhů hmyzu udivuje schopnostmi naučit se a zapamatovat si velmi komplikované záležitosti. Zkoumání amerického lišaje druhu Manduca sexta přineslo řadu zajímavých poznatků.

Vědci z amerického Národního ústavu zdraví (NIH), Národního ústavu standardů a technologie (NIST) a Čínské univerzity v Hongkongu spojili své síly a zkoumali, jak lze funguje vytváření asociací u amerického lišaje, který je pro podobný typ experimentů běžným modelovým organismem. Lišaje trénovali podobně jako trénoval I.P. Pavlov své psy. Zatímco Pavlovovi psy začali slintat, když zaslechli zvuk zvonku, lišajové byli trénováni na jiný typ podnětu, specifickou vůni. Vysouvali svůj sosák, neboť očekávali odměnu v podobě kapky cukrové šťávy. Vědci přiložili na houbovitá tělíska (součást jejich nervových zauzlin) elektrody a zkoumali, jak tato část nervové tkáně reaguje a jak tedy dochází k vytvoření podmíněného reflexu. Baranidharan Raman (NIH/NIST) popisuje průběh jejich reakce takto: Je to jako když jdete do obchodu s kávou. Když vejdete, je vůně intenzivní. Pak se postupně ztratí na pozadí a zřetelnou se stane, až když ochod zase opustíte. Pro vytvoření spoje mezi vůní a odměnou je tedy důležitý interval mezi podnětem a odměnou, který u lišajů tvoří několik sekund. Při příliš krátkém nebo příliš dlouhém intervalu se lišajové nenaučili nic.

reklama
Související články
Do fosilních paliv stále proudí větší objem finančních prostředků než do klimatických opatření, varuje nová zpráva Mezivládního panelu OSN pro změnu klimatu (IPCC). Samotná fosilní infrastruktura, stávající i plánovaná, přitom hrozí brzy spotřebovat zbývající uhlíkový rozpočet pro zastavení oteplení na hranici 1,5 °C. Podle středních odhadů nové zprávy IPCC dojde k překročení tohoto limitu nejpozději […]
Seriál The Last Of Us, ve kterém důležitou roli hraje parazitická houba, je hitem poslední televizní sezóny. Že tvůrci seriálu měli slušné biologické znalosti, svědčí i nový objev, ke kterému došlo v Brazílii. Badatelé objevili v brazilském pralese parazitickou houbu, která je postrachem zdejších pavouků. Jedná se o celkem vzácný organismus a patří do skupiny […]
Příroda je umělec, který nespěchá. Se svými díly si dává na čas, ta však nakonec stojí za to. Takový Grand Canyon, známý útvar ležící na jihozápadě USA, vznikal 6 000 000 let. Těžko odhadnout, kolik vody zatím uplynulo v řece Colorado, která jej jako nástroj sochaře vytvořila. Grand Canyon neboli Velký kaňon je 446 kilometrů […]
Vydejte se společně s populárním biologem za poznáním křehké biodiverzity naší planety. V první řadě čtyřdílného dokumentu Divočina Patricka Aryeeho se společně s dalšími odborníky a aktivisty vypravíte na inspirativní cestu do nejdivočejších koutů světa. Zjistíte, jak zdánlivé drobnosti udržují ekosystémy v rovnováze, jak složitá síť interakcí spojuje koruny stromů s neviditelným světem pod našima […]
Neodvratitelná je sudba vysychajícího Aralského jezera. Z kdysi obří vodní plochy zůstal jen malý pozůstatek na kazašské straně hranice. Zcela stejný osud však hrozí i dalším jezerům – mezi nimi i Urmijskému jezeru v Íránu, které bývalo největším jezerem na Blízkém východě. Voda v bezodtokém jezeře, které mělo dříve rozlohu 5000 km2 jako Ústecký kraj, ubývá nepřetržitě od […]
reklama
Nejčtenější články
za poslední
24 hodin    3 dny    týden
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
reklama
Copyright © RF-Hobby.cz