Domů     Příroda
Jak trénovat hmyz?
21.stoleti 17.10.2008

Hmyz dokáže laiky i vědce stále překvapovat. V poslední době se pozornost odborníků často stáčí ke zkoumání jejich podivuhodných mentálních schopností. Řada druhů hmyzu udivuje schopnostmi naučit se a zapamatovat si velmi komplikované záležitosti. Zkoumání amerického lišaje druhu Manduca sexta přineslo řadu zajímavých poznatků. Hmyz dokáže laiky i vědce stále překvapovat. V poslední době se pozornost odborníků často stáčí ke zkoumání jejich podivuhodných mentálních schopností. Řada druhů hmyzu udivuje schopnostmi naučit se a zapamatovat si velmi komplikované záležitosti. Zkoumání amerického lišaje druhu Manduca sexta přineslo řadu zajímavých poznatků.

Vědci z amerického Národního ústavu zdraví (NIH), Národního ústavu standardů a technologie (NIST) a Čínské univerzity v Hongkongu spojili své síly a zkoumali, jak lze funguje vytváření asociací u amerického lišaje, který je pro podobný typ experimentů běžným modelovým organismem. Lišaje trénovali podobně jako trénoval I.P. Pavlov své psy. Zatímco Pavlovovi psy začali slintat, když zaslechli zvuk zvonku, lišajové byli trénováni na jiný typ podnětu, specifickou vůni. Vysouvali svůj sosák, neboť očekávali odměnu v podobě kapky cukrové šťávy. Vědci přiložili na houbovitá tělíska (součást jejich nervových zauzlin) elektrody a zkoumali, jak tato část nervové tkáně reaguje a jak tedy dochází k vytvoření podmíněného reflexu. Baranidharan Raman (NIH/NIST) popisuje průběh jejich reakce takto: Je to jako když jdete do obchodu s kávou. Když vejdete, je vůně intenzivní. Pak se postupně ztratí na pozadí a zřetelnou se stane, až když ochod zase opustíte. Pro vytvoření spoje mezi vůní a odměnou je tedy důležitý interval mezi podnětem a odměnou, který u lišajů tvoří několik sekund. Při příliš krátkém nebo příliš dlouhém intervalu se lišajové nenaučili nic.

reklama
Související články
Mizení pevninských ledovců je jedním z průvodních jevů globální klimatické změny. Důsledkem jsou změny v hydrologickém cyklu nebo ztráta biodiverzity. Na druhé straně se tím otevírají nové možnosti pro rozvoj mikrobiálního života. Díky ústupu ledovců rozkvétá v horských řekách mikrobiální život. Takový je závěr týmu vědců z EPFL v Lausanne a Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy […]
Historie velryb je jedním z největších záhad evoluce. Jak tito savci, kteří dýchají plícemi, přišli o nohy a vrátili se do moře? Na tuto otázku se pokusí odpovědět dokument Tajemné údolí velryb v Egyptě, který bude mít premiéru ve čtvrtek 29. února ve 20:00 na televizní stanici Viasat Nature. Všech 90 druhů dnes žijících velryb […]
Neživí se sice mozky, ale přece jen dosud neznámé kapradiny zombie připomínají. Je to první známý druh rostlin, který přeměňuje svou rozkládající se tkáň na nový zdroj živin. Vědci v deštném pralese v západní Panamě narazili na vskutku neobvyklou scenérii. Nalezli zde kapradiny s téměř dva metry dlouhými listy, které se při odumírání ohýbaly k […]
Když se hovoří o modré krvi, mluví se zpravidla o krvi šlechtické. Tento historický mýtus je už dnes naštěstí překonaný. Přesto se v přírodě najdou živočichové, kteří modrou krev skutečně mají, a dále zvířata, jejichž krev by se za šlechtickou skutečně dala považovat, je totiž velmi cenná, protože umí zachraňovat lidské životy. Lidská krev je […]
Evoluce sexu a význam pohlavního rozmnožování se staly možná nejdiskutovanějšími tématy evoluční biologie. Vedou nejen k mnohým rozporům mezi odborníky, ale i k mnoha matematickým modelům. Přesto, že toho o významu pohlavního rozmnožování byla napsána kvanta, nemáme pořád úplně jasno v tom, proč v živé přírodě převažuje. Byly vysloveny desítky teorií, které si sice často neodporují a žádná […]
reklama
Nejčtenější články
za poslední
24 hodin    3 dny    týden
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
reklama
Copyright © RF-Hobby.cz