Domů     Příroda
Australský Velký bariérový útes vydal biologům stovky nových druhů
21.stoleti 3.10.2008

Mořské korálové útesy jsou často přirovnávány k tropickým deštným pralesům, neboť s nimi mají jedno společné – žije v nich obrovské množství různých organismů. Mořští biologové vydávají první svědectví z rozsáhlého zkoumání korálových útesů u pobřeží australského Queenslandu. Mořské korálové útesy jsou často přirovnávány k tropickým deštným pralesům, neboť s nimi mají jedno společné - žije v nich obrovské množství různých organismů. Mořští biologové vydávají první svědectví z rozsáhlého zkoumání korálových útesů u pobřeží australského Queenslandu.

Biologové z australského Institutu pro mořskou biologii již čtyři roky zkoumají faunu australského Velkého bariérového útesu, který je považován za druhově nejbohatší biotop všech moří. Projekt potrvá až do roku 2010. Jeho úkolem je zjistit, jaký  počet druhů v této oblasti žije, aby bylo později možno přesně určit, zda a jakým tempem druhy postupně vymírají. V nedávné době přinesl výzkum první výsledky. Ačkoliv nejsou všechny vzorky ještě precizně utříděny a určeny, biologové odhadují, že počet nově popsaných druhů půjde přinejmenším do stovek. Mezi nejpočetnější skupiny patří korýši stejnonožci (příbuzní našich stinek, které můžeme najít pod kameny), koráli z řádu laločníků a také červovití mnohoštětinatí kroužkovci, vzdálení příbuzní našich žížal a nitěnek. Výzkum však není pouhou hříčkou biologů. Ron O´Dor, který celý výzkum vede, říká: Znalost oceánské diverzity se týká mnoha úrovní lidského života včetně péče o zdraví. Jeden z těchto tvorů může mít vlastnosti, které budou mít v budoucnu pro lidstvo obrovský význam. 

Související články
V chladných oblastech Sibiře a severní Kanady se vyskytuje sysel Parryův. Ve zkamenělých výkalech předchůdců těchto syslů, kteří obývali kanadský permafrost, objevili výzkumníci DNA dávných zvířat, včetně dnes již vyhynulých mamutů… „Prohledávání syslích výkalů (neboli koprolitu) se může zdát  ‚méně atraktivní‘ než vykopání mamutího klu,“ domnívá se Tyler Murchie, výzkumník v oboru paleogenomiky na kanadské […]
Když se řekne masožravá rostlina, vybaví si většina lidí právě mucholapku, která jako jediná suchozemská rostlina loví drobné živočichy prudkým pohybem pasti. Jak to ale dělá? Mucholapkou podivnou (Dionaea muscipula) byl fascinován už zakladatel evoluční biologie Charles Darwin (1809–1882). Sklapnutí její pasti bylo totiž tak rychlé, že si myslel, že snad rostlina disponuje svaly. Třetí […]
Výlet do australské přírody může na věci neznalého turistu působit jako idyla: Žádné velké šelmy, možná jen pozor na hady. Jenže také na jedovaté pavouky a štíry a co už tuší málokdo, i na nenápadný keř se srdčitými listy. Stačí letmý dotyk a ozve se pronikavá bolest, která přetrvává i týdny. Nenápadný tento keř není […]
Příroda 10.6.2026
Šelmy medvědovité jsou poměrně známou čeledí. Zdaleka ne tolik známé jsou šelmy medvídkovité. Leckdo vůbec netuší, že k nim patří populární američtí mývalové či nosálové. A ještě nedávno byla mezi nimi jako doma také panda červená. Jedná se o zvíře velikostně srovnatelné právě s mývaly a nosály. Na rozdíl od pand velkých si ty červené […]
Příroda 8.6.2026
Obvykle nepřekypuje aktivitou. Teď je ale samice pandy červené netypicky činorodá a přenáší mládě z jednoho hnízda do jiného. Opatrnosti není nazbyt, vždyť se kolem toulá hladový irbis neboli levhart sněžný. Tyto šelmy přitom představují nebezpečí i pro mláďata pand velkých. Oba tito živočichové patří u lidí mezi velmi oblíbené. Něco mají společného – je […]
reklama
Nejčtenější články
za poslední
24 hodin    3 dny    týden
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
reklama
Copyright © RF-Hobby.cz
Provozovatel: RF HOBBY, s. r. o., Bohdalecká 6/1420, 101 00 Praha 10, IČO: 26155672, tel.: 420 281 090 611, e-mail: sekretariat@rf-hobby.cz