Domů     Příroda
Ze zelené kuličky strašidelným motýlem
21.stoleti 20.9.2008

Lišaj smrtihlav je snad nejznámější můrou. Přes jeho strašidelný zjev i nevalnou pověst, kterou mu zaručila namalovaná lebka na hrudi, je ovšem zcela neškodný. Jen je pořádně mlsný. Zároveň ale nepatří k největším myslitelům, takže jej jeho touha po medu často stojí život. Není výjimkou, že se odváží až do úlu, kde jej však nečeká nic jiného než stovky žihadel od rozzuřených dělnic.Lišaj smrtihlav je snad nejznámější můrou. Přes jeho strašidelný zjev i nevalnou pověst, kterou mu zaručila namalovaná lebka na hrudi, je ovšem zcela neškodný. Jen je pořádně mlsný. Zároveň ale nepatří k největším myslitelům, takže jej jeho touha po medu často stojí život. Není výjimkou, že se odváží až do úlu, kde jej však nečeká nic jiného než stovky žihadel od rozzuřených dělnic.

Smrtihlav je s rozpětím 13 cm největším lišajem, který se vyskytuje na našem území. Přesto se tu s ním lze setkat pouze v období od června do konce září. Za tu dobu se musí stihnout zakuklit, vylíhnout a na zimu se odstěhovat na jih od Alp. Kukla by totiž naši zimu nepřežila. Nejdále na sever se natrvalo usidluje na jihu britských ostrovů, což mu umožňuje teplejší ostrovní klima.

Strašidelná pověst smrtihlavů má kromě netradiční kresby v podobě lebky původ i v jejich schopnosti vydávat hlasité vrzání. A tak se o něm traduje, že kam vletí, tam nosí smůlu nebo rovnou smrt. Nic z toho však není pravda, podivná kresba mu má zaručit pouze dokonalé maskování před nenasytnými predátory. Vrzavé zvuky vydávají housenky svými kusadly v případě, že je někdo vyruší. Snaží se tím zastrašit své nepřátele, protože jinou zbraň využít nedokáží.

1. Smrtihlavové za nejlepší jesle pro své potomstvo považují lilkovité rostliny. U nás se s nimi tedy můžeme vzácně potkat na bramborech. Zelená lesklá vajíčka kladou po jednom na spodní stranu listů.

2-3. Po 10-12 dnech se líhne první stádium housenky, které je tenké jen několik milimetrů a vyniká světle zelenou barvou. Housenka se několikrát svléká, postupně tmavne, tloustne a vyvíjí si výrazněji oddělené části těla. Na obrázku je po třetím svlékání, tedy ve 4. stadiu, tzv. instaru.

4-5. Po několika dnech intenzivního spásání rostliny, na které matka smrtihlava nakladla vajíčko, je housenka tak silná, že se nedokáže vejít do své současné pokožky. Silně se zvýrazňuje článkování těla a larva se připravuje na další svlékání.

6. Housenka se zbavuje starého „kabátu“, který už byl pro její bující proporce příliš těsný. Od „červíka“, který při vylíhnutí měří jen kousek přes centimetr, vyroste až o 12 cm. Na to jedna pokožka nestačí.

8. Poslední instar se časem přebarví. Sleze totiž z rostliny, nepřijímá žádnou potravu a má jediný cíl. Najít si vhodné místo k zakuklení. Proto cestuje po zemi, a aby ji tu hladoví ptáci nespatřili i při letmém pohledu, zbarví se jí záda hnědě. Smrtihlav se do stádia kukly dostane po 40-60 dnech housenčího života.

9. Housenka zaleze hluboko pod povrch (až 40 cm), kde si vytvoří prostornou komůrku. Pak se zabalí do hnědé lesklé kukly dlouhé asi 6 cm. A své tělo přemění na kašovitý proteinový guláš. Z toho se po několika týdnech (záleží na teplotě a vlhkosti) „postaví“ dospělý motýl.
Pokud se smrtihlav včas nevylíhne, zůstává ve stádiu kukly celou zimu, ovšem u nás ji zpravidla nepřežije.

10-11. Dospělý smrtihlav s typickou strašidelnou kresbou lebky, která mu přinesla nejen jméno, ale i špatnou pověst.

12. Kruh se uzavírá. Dva pářící se motýli jsou zárukou toho, že samička za několik dnů začne klást žlutozelená vajíčka na spodní stranu listů dalších lilkovitých rostlin.

Předchozí článek
Související články
Objevy Příroda 20.11.2026
Výzkumný tým s účastí odborníků Národního centra zemědělského a potravinářského výzkumu (CARC) vyvinul doplněk stravy z klíčků brokolice a ředkve s vysokým obsahem sulforafanu. Technické řešení chráněné užitným vzorem umožňuje směs konzumovat v kapslích nebo ji využít k obohacení nápojů a dalších potravin. Za jednoduchou recepturou stojí promyšlená souhra rostlinných látek a enzymů Klíčky představují […]
Objevy Příroda 20.11.2026
Obrovský pavouk, který vypadá, jako by k nám utekl z tropického pralesa. Ve skutečnosti se s ním můžeme setkat i na jižní Moravě. Slíďák tatarský, kterému se někdy přezdívá tarantule, má rád teplo, sucho a otevřenou krajinu. Přestože jeho vzhled budí respekt, pro člověka nepředstavuje vážné nebezpečí. Když se řekne tarantule, většina lidí si představí […]
Příroda Zajímavosti 17.11.2026
Vyprahlou krajinu spaluje horké slunce. To ale ptáka s chocholkou na hlavě nemůže zastavit. Křižuje oblast a hledá něco k snědku. Nepohybuje se však po nebi, nýbrž po zemi. Když narazí na chřestýše, nezalekne se ho. Místo toho se s ním pustí do tuhého boje. Typickými nelétavými ptáky jsou pštrosi a tučňáci. Ti však ani […]
Příroda 12.11.2026
Každý rok se vydávají na jednu z nejpozoruhodnějších cest v živočišné říši. Motýli monarchové urazí tisíce kilometrů napříč Severní Amerikou, aby se dostali na zimoviště v Mexiku. Jejich putování je plné nástrah a pro vědce představuje dlouhodobou záhadu. Kudy přesně létají? Jak reagují na nepříznivé počasí? A kde během cesty odpočívají? Odpovědi nyní pomáhá hledat […]
Příroda 10.11.2026
Mihule potoční jsou u nás vzácní a kriticky ohrožení živočichové patřící mezi takzvané kruhoústé. Projekt, jehož cílem je mimo jiné vytvořit pro populaci těchto neobvyklých tvorů s úhořovitým tělem jakousi bezpečnou zónu, spustili experti v Chráněné krajinné oblasti Šumava. V blízkosti města Volary se zde ve výšce 750 metrů nad mořem nachází Chlumský rybník. Kořeny […]
reklama
Nejčtenější články
za poslední
24 hodin    3 dny    týden
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
Puškin o vlas unikl vyhnanství na Sibiři
historyplus.cz
Puškin o vlas unikl vyhnanství na Sibiři
Zakladatel moderní ruské literatury Alexandr Sergejevič Puškin trpí pocitem, že v něm žijí dvě rozdílné bytosti. Jednou je plodný básník a tou druhou nadutý, domýšlivý hejsek, svárlivý rváč, karbaník a záletník. Vystihl se dokonale…   Světlo světa spatřil Alexandr Sergejevič Puškin 6. června 1799 (podle juliánského kalendáře 26. května) v Moskvě. Nadmíru společenští rodiče přenechávají
Víly z fotografií. V jejich existenci uvěřil i slavný spisovatel
enigmaplus.cz
Víly z fotografií. V jejich existenci uvěřil i slavný spisovatel
Vypadaly jako důkaz, že za zahradním plotem skutečně žijí drobné okřídlené bytosti. Pět fotografií z anglické vesnice Cottingley na začátku 20. století poblázní veřejnost a přesvědčí dokonce i Arthura
LITOMĚŘICKÝ ADVENTNÍ JARMARK
epochanacestach.cz
LITOMĚŘICKÝ ADVENTNÍ JARMARK
Hrad v Litoměřicích připravil den plný vánoční inspirace, tradičních řemeslných výrobků, originálních dekorací a drobných dárků pro vaše blízké. Chybět nebudou ani pekařské a cukrářské dobroty, voňavé pochutiny a pestrý doprovodný program. Na své si přijdou také děti, pro které budou připraveny tvořivé dílničky s vánoční tématikou a setkání se živými zvířátky. Můžete se přihlásit
Kdo zanechal vlas? Kriminalisté z něj dokážou vyčíst víc, než byste čekali
epochaplus.cz
Kdo zanechal vlas? Kriminalisté z něj dokážou vyčíst víc, než byste čekali
Stačí jediný vlas na polštáři, na oblečení nebo na podlaze a kriminalisté zbystří. Nenápadný kousek lidského těla totiž může prozradit, zda pochází od člověka, nebo zvířete, z jaké části těla se uvolnil a zda prošel chemickým ošetřením. Cesta vlasu z obyčejného smetí mezi důkazy přitom začíná už v 19. století. Někdy vede až k překvapivému
reklama
Copyright © RF-Hobby.cz
Provozovatel: RF HOBBY, s. r. o., Bohdalecká 6/1420, 101 00 Praha 10, IČO: 26155672, tel.: 420 281 090 611, e-mail: sekretariat@rf-hobby.cz