Saturnův měsíc Enceladus splňuje podmínky pro vznik života!

Může mimo naši Zemi existovat ve vesmíru život? Tato otázka vědce trápí už pěknou řádku let. Při svých výzkumech spíše naráželi na nehostinná místa, kde by se dobře necítil ani obyčejný prvok. Ovšem Saturnův měsíc Enceladus dává v tomto ohledu novou naději.
Může mimo naši Zemi existovat ve vesmíru život? Tato otázka vědce trápí už pěknou řádku let. Při svých výzkumech spíše naráželi na nehostinná místa, kde by se dobře necítil ani obyčejný prvok. Ovšem Saturnův měsíc Enceladus dává v tomto ohledu novou naději.

Enceladus byl objeven v době, kdy začínala velká francouzská revoluce, tedy v roce 1789. Jeho objevitelem byl britsko-německý astronom William Herschel. Enceladus už tehdy vědce zaujal svou schopností odrážet světlo.

Pozdější výzkumy ukázaly, že tento měsíc dokáže odrazit více světla než nejbělejší list papíru. Jeho albedo, čili poměr odraženého elektromagnetického záření ku množství dopadajícího záření, činí neuvěřitelných 99 %. Čerstvě napadaný sníh má devadesátiprocentní albedo, naše Země zhruba čtyřicetiprocentní a Měsíc jen dvanáctiprocentní.

Několikakilometrové gejzíry

Sonda Cassini, která zkoumá Saturn a jeho okolí, nyní o Enceladu přinesla nové a bezesporu zajímavé informace. Tou nejdůležitější je fakt, že Enceladus splňuje základní podmínky pro vznik života tak, jak jej známe na Zemi. Nacházejí se zde organické látky, voda i teplo. Otázka, zda zde ovšem život, byť v té nejprimitivnější formě, existuje, zatím zůstává otevřená.
Enceladus je znám svými gejzíry, které dosahují obřích rozměrů. Mohou dosahovat výšek, které přesahují dvacet kilometrů. Pro srovnání – nejvyšší gejzír světa, který se nachází v americkém Yellowstonu, stříká do výšky „pouhých“ 122 metrů. Sonda Cassini, která proletěla pouhých 50 kilometrů nad Enceladovým povrchem, zaznamenala, že tyto gejzíry obsahují pozoruhodné látky. „Hlavní složkou je vodní pára, neschází zde metan ani oxid uhličitý a oxid uhelnatý,“ konstatoval Hunter Waite, vedoucí výzkumný pracovník projektu Cassini z Jihozápadního výzkumného institutu (SWRI) v texaském San Antoniu. Někteří vědci se domnívají, že by zde ještě mohl být obsažen čpavek a dusík.

Podobně jako kometa…

Chemické složení Enceladových gejzírů připomíná stavbu komet. „Komety mají ohony a obíhají okolo Slunce, jejich aktivita je dílem slunečního světla, zatímco aktivita Encelada je živena vnitřním žárem,“ prohlásil Waite. Je pravděpodobné, že tento materiál se na Saturnův měsíc dostal při nárazu s jednou mnoha komet, které putují slunečním systémem.
Vědce překvapila i teplota Enceladu. Ne že by se zde člověk mohl promenádovat v plavkách, teplota na povrchu se pohybuje okolo minus 180 stupňů Celsia, ale na jeho jižním pólu je o celých devadesát stupňů tepleji. Není to bůhvíjaké teplo, ale oproti stejně vzdáleným místům od Slunce je to už značný rozdíl. A při takové teplotě by se primitivní život už mohl udržet…

Podzemní oceán?

Měsíc Enceladus se skládá převážně z ledu. Ovšem v teplejších oblastech se objevuje i voda v kapalném stavu v podobě zmiňovaných gejzírů. Experti nyní řeší otázku, zda se pod ledovým povrchem tělesa nenachází voda v tekutém stavu. Enceladus totiž vykazuje slušnou geologickou aktivitu, takže o zdroj tepla by nebyla nouze. „Je celkem možné, že tekutá voda je pod povrchem Enceladu,“ myslí si John Spencer z texaského SWRI.
Larry Esposito z Coloradské univerzity však varuje před přílišným nadšením. „Není vůbec jasné, zda podzemní voda na Enceladu je pro život vhodná. Sonda Cassini by tuto otázku měla prozkoumat při dalších průletech.“ Vzhledem k tomu, že mise sondy Cassini byla prodloužena (viz box), budou mít astronomové šanci se o záhadném měsíci dozvědět ještě více.

Mrně mezi měsíci

Zatímco naše Země se může pyšnit jedinou přirozenou oběžnicí, Saturn je v tomto ohledu doslova magnátem. Astronomové zatím spočítali více než šedesát jeho měsíců a téměř každým rokem jsou objeveny další. Největším Saturnovým měsícem je Titan, který je po Jupiterově Ganymedu i druhým nejmohutnějším měsícem v celé sluneční soustavě.
Enceladus patří mezi malé měsíce, jeho rovníkový průměr činí 500 kilometrů, což ho řadí daleko i za náš Měsíc, jehož rovníkový průměr činí 3476 kilometrů. Na ledovém povrchu lze rozpoznat nejméně pět různých typů terénů: četné deformace, trhliny a prolákliny, ale jen málo kráterů, mnohé přetvořené plastickým tečením povrchových vrstev měsíce. Největší kráter má průměr asi 35 km. Je zřejmé, že povrch je relativně mladý (některé oblasti mladší než 100 milionů let) a obnovuje se, proto se předpokládá existence aktivního kryovulkanismu. Bez zajímavosti není ani to, že Enceladus se může pochlubit řídkou, ale přece jen nějakou atmosférou.
Fakt, že na Enceladu se sešly tři základní podmínky pro vznik života, ještě a priori neznamená, že zde život existuje. Je pravděpodobné, že ani další výzkumy jej nepotvrdí. Ovšem, důležité je to, že ve vesmíru podobná prostředí mohou existovat. A čím víc jich bude, tím větší je pravděpodobnost, že lidstvo někde na nějaký jiný život narazí.
Dvojčata zkoumají Saturn
Podle původních plánů NASA měla být mise sondy Cassini ukončena v červenci tohoto roku. Vzhledem k její úspěšnosti se ji však Američané rozhodli prodloužit o další dva roky. Družice tedy bude kroužit okolo šesté planety sluneční soustavy do roku 2010 a za tu dobu by měla uskutečnit nových šedesát obletů. Dvojsonda Cassini/Huygens se na svou pouť vydala v roce 1997. Cestu od Země k Saturnu, která měří tři a půl miliardy kilometru, urazila za sedm let. Využívala přitom gravitace planet a dosáhla rychlosti až 68 000 kilometrů za hodinu. Obě sondy se poté rozdělily, zatímco evropský modul Huygens dosedl na Saturnův měsíc Titan, Cassini zkoumala Saturn a jeho měsíce z nadhledu. A co vše už stačily sondy zjistit? Na Titanu objevily bílé pohoří, jehož barva je s největší pravděpodobností způsobena metanem, který se zde vyskytuje i ve formě srážek. Na tom samém měsíci zaregistrovala písečné duny. Sonda Cassini rovněž potvrdila, že Saturnův měsíc Enceladus by za jistých podmínek mohl být vhodný pro vznik primitivních forem života. Vyslala snímky dosud neznámého prstence Saturnu, spočítala, že na Saturnu trvá den 10 hodin a 47 minut, objevila zde dvě nové oběžnice a zjistila, že i měsíc může mít prstenec. Touto ozdobou se pyšní Saturnův měsíc Rhea.
Sonda je pojmenována na počest italsko-francouzského astronoma G. D. Cassiniho (1625–1712), který většinu své vědecké kariéry věnoval výzkumu Saturnu a objevil jeho čtyři měsíce.

Rodiny Saturnových měsíců
Na základě charakteru oběžných drah jsou Saturnovy satelity rozdělovány do několika skupin, nazývaných obvykle rodinami. Podmínky pro život na těchto měsících jsou podle dosavadních poznatků zatím nulové. Jejich rozměry se pohybují od pouhých dvou kilometrů v průměru až po 1430 kilometrů.
    * Pastýřské měsíce: Tyto měsíce obíhají uvnitř a při okraji jednotlivých prstenců Saturnu ve stejném smyslu, jako se otáčí planeta kolem své osy. Jejich gravitační vliv je odpovědný za vytváření ostrých okrajů prstenců (zahánějí zbloudilé částečky prstenců zpět jako pastýři ovce do stáda), za vznik dělení prstenců a za vytváření gravitačních vln ve struktuře prstenců. Do této rodiny patří měsíce Pan, Atlas, Prometheus, Pandora, Epimetheus a Janus a dosud nepotvrzené a nepojmenované měsíce S/2004 S4, S/2004 S3 a S/2005 S1.
    * Rodina vnitřních měsíců: Tato skupina měsíců obíhá v Saturnově velmi řídkém prstenci E. Pohybují se po stabilních kruhových drahách s malým sklonem k Saturnovu rovníku. Jejími členy jsou relativně velké měsíce Mimas, Enceladus, Tethys a Dione a velmi malé objekty Methone a Pallene.
    * Koorbitální měsíce: Pod tímto pojmem se rozumí skupiny měsíců obíhajících po identických drahách, které jsou tvořeny jedním velkým měsícem a dvěma drobnými tělesy. Pohybují se po stabilních přímých kruhových drahách s malým sklonem k Saturnovu rovníku. Jejich rotace kolem osy je vázaná. V Saturnově systému se jedná o dvě rodiny:
          * Rodina Tethys: Tvoří ji jako řídicí těleso měsíc Tethys a jako podřízená tělesa Telesto a Calypso.
          * Rodina Dione: Tvoří ji jako řídicí těleso měsíc Dione a jako podřízená tělesa Polydeuces a Helene.
    * Rodina vnějších velkých měsíců: Všechny tyto objekty obíhají vně prstence E. Rodinu tvoří měsíce Rhea, Hyperion, Titan a Japetus.
    * Rodina Inuitů: Tyto velmi malé měsíce obíhají planetu ve vzdálenosti 11 až 18 milionu kilometrů. Pravděpodobně se jedná o asteroidy zachycené gravitačním polem Saturnu, které však mohou opět opustit. Jsou pojmenovány po eskymáckých (inuitských) bozích. Rodinu tvoří měsíce Kiviuq, Ijiraq, Paaliaq a Siarnaq a Bebhionn.
    * Rodina Norů: Tyto většinou velmi malé měsíce obíhají planetu ve vzdálenostech 13 až 21 milionu km po retrográdních drahách, tj. obráceně, než planeta rotuje. I zde se nejspíše jedná o asteroidy zachycené gravitačním polem Saturnu. Není vyloučeno, že v budoucnu se tyto měsíce z gravitační síly Saturnu vyvážou a opět se vydají na svou pouť vesmírem. S výjimkou největšího člena Phoebe jsou pojmenovány po postavách ze severské (norské) mytologie: Skathi, Mundilfari, Narvi, Suttungr, Thymr, Hati, Farbauti, Bestla, Aegir, Bergelmir, Fenrir, Fornjot a Ymir. Ke skupině patří též dosud nepojmenované objekty S/2004 S13, S/2004 S17, S/2004 S12 a S/2004 S7.
    * Rodina Galů: Tyto velmi malé měsíce obíhají planetu ve vzdálenosti 16 až 18 mil. km po přímých drahách. Jsou pojmenovány po galských bozích: Albiorix, Erripao a Tavros.

Rubriky:  Vesmír
Publikováno:
Další články autora
Právě v prodeji
Tip redakce

Související články

Na planetku Ryugu dosedli dva skákající roboti

Na planetku Ryugu dosedli dva...

Japonská sonda Hajabusa 2 dnes vyslala na povrch asteroidu Ryugu dva...
Test zachycení vesmírného odpadu hlásí úspěch

Test zachycení vesmírného odpadu...

Největší skládkou široko daleko je bezesporu bezprostřední okolí Země....
SpaceX plánuje v roce 2023 vyslat lidi na oblet Měsíce

SpaceX plánuje v roce 2023 vyslat...

Elon Musk informoval média, že by chtěl v roce 2023 vyslat na...
Satelit, který má sledovat tání ledovců, se vydal na orbitu

Satelit, který má sledovat tání...

Z Vandenbergovy letecké základny v Kalifornii v sobotu...
Evropa zamíří k Merkuru v polovině října

Evropa zamíří k Merkuru v polovině...

První evropská meziplanetární mise k Merkuru nyní směřuje ke...
Je na planetách soustavy TRAPPIST-1 více vody než na Zemi?

Je na planetách soustavy...

Všechny planety u hvězdy TRAPPIST-1 jsou velmi podobné Zemi. Mají pevné...
Vesmírný hon na vlasatice

Vesmírný hon na vlasatice

Podivné objekty s ohonem, které mnohdy byly vidět i za denního světla, měly podle...
Sonda Dawn se chystá na odpočinek

Sonda Dawn se chystá na odpočinek

Před jedenácti lety americká NASA vypustila do kosmu sondu Dawn. Jejím...
Proč unikal vzduch z ISS?

Proč unikal vzduch z ISS?

Nedávný únik vzduchu z kosmické stanice ISS nakonec posádka dokázala...
Tesla Model X poveze první astronauty SpaceX

Tesla Model X poveze první...

Nebude to trvat dlouho a USA vyšle do vesmíru opět své astronauty...

Nenechte si ujít další zajímavé články

Sbohem, drahý koni: Neobyčejný hrob v údolí Nilu

Sbohem, drahý koni: Neobyčejný...

Když mezinárodní archeologický tým odkryje rozsáhlou hrobku v Súdánu, kde...
Poslední let Marka Suttona: Z Bondova dubléra toho moc nezbude!

Poslední let Marka Suttona:...

Britský kaskadér Mark Sutton (1971–2013) lechtá smrtku pod bradou už...
Ramstein: Chyba pilota usmaží v roce 1988 desítky lidí!

Ramstein: Chyba pilota usmaží v...

Letecké prohlídky jsou lákadlem pro stovky lidí. Nadšenci letadel se...
Stovky mrtvých ryb přineslo oteplení vody v Jižní Kalifornii

Stovky mrtvých ryb přineslo...

Dvě tisícovky cípalů hlavatých. Takový počet obětí si vyžádala letní vedra v...
Znáte nejslavnější hollywoodské páry?

Znáte nejslavnější hollywoodské...

Kde jinde hledat lásku než v Hollywoodu? Rozvodovost však...
Krvavá Olympiáda: Co se stalo v Mnichově?

Krvavá Olympiáda: Co se stalo v...

Olympiáda patří mezi největší sportovní události na světě a v letním i...
Ermitáž v Petrohradu: Obří muzeum s 3 000 000 exponáty!

Ermitáž v Petrohradu: Obří muzeum...

Vypravte se navštívit druhé největší muzeum planety! Jak dobrodružná byla...
72 dní, 2 soupeřky, 1 vítěz: Cesta kolem světa za (méně než) 80 dní

72 dní, 2 soupeřky, 1 vítěz: Cesta...

Nellie je kariérní kaskadérkou. Za dobrý článek neváhá nasadit vlastní...
Ruský skandál: Mikuláš II. zamlada zaútočil na policii kaviárem

Ruský skandál: Mikuláš II. zamlada...

„Povězte mi, už jste někdy s velkoknížetem carevičem mluvil?“ ptá se car...
Poznejte své IQ

Poznejte své IQ

V našem profesionálně sestaveném testu ihned zjistíte přesné výsledky a obdržíte certifikát.