Dlouhá staletí se spekuluje, k čemu starověkým obyvatelům britských ostrovů vlastně sloužilo slavné Stonehenge. Nejnovější výzkumy ukazují, že podobně jako egyptské pyramidy bylo možná místem posledního odpočinku mocných vládců.

Teorií o účelu  Stonehenge, ležícího 150 km východně od Londýna u města Salisbury, je snad víc než prestižních archeologických škol v celé Británii. „Bláznivé kameny,“ jak jim pro obrovský turistický humbuk přezdívají místní obyvatelé, toho mají na svědomí už pěknou řádku.

Údajně sloužily jako obřadní místo pro oslavu letního a zimního slunovratu a jsou podezírány i z toho, že zastávají funkci sofistikovaného kalendáře. Nedávné zjištění, že kameny na vnitřní kruh sem byly přepraveny ze vzdálených skotských hor, přivedlo archeology k domněnce, že se jedná o svatyni se zázračnou léčitelskou mocí. A prsty v tom všem měl mít podle všeho i bájný čaroděj Merlin. Na jednom se ale všichni tisíciletou historií políbení a prestižními tituly ověnčení odborníci shodují. Stonehenge je plné mrtvol. A ne ledasjakých.

Smrt pod kameny
Lidských kostí, kamenných i kovových zbraní a nástrojů se všude kolem obrovitých megalitů pod povrchem povalují doslova hromady. Bylo tedy jen otázkou času, kdy se někdo začne v ostatcích šťourat trochu systematicky a odkryje tak spoustu zajímavých skutečností. Rozbor složení zubní skloviny před několika lety například odhalil, že pohřbení lidé se sem scházeli ze všech koutů britských ostrovů a někteří dokonce přivandrovali až z Alp. Přesto si evidentně dokázali na ostrovech prosadit značný vliv. Svědčí o tom honosné pohřební výbavy v podobě měděných obřadních zbraní i bohaté keramiky.
Nejnovější akcí britských archeologů se stala analýza kostí celkem 52 pohřbených lidí uhlíkovou metodou. Ta ukázala, že se tu ve všech hlavních obdobích výstavby Stonehenge intenzivně pohřbívali lidé. Jsou tedy proslulé megality obřími náhrobky?

Chrám, nebo hrobka?
Už dřívější nálezy nasvědčovaly tomu, že záhadný kruh kamenů sloužil především jako místo posledního odpočinku. Až doposud však archeologové tuto funkci místu přisuzovali jen pro časové období mezi roky 2800 a 2700 před naším letopočtem a ani v tomto období nepovažovali pohřby za hlavní účel stavby. Archeologové z britské Sheffieldské univerzity naopak z výsledku výzkumu usuzují, že místo mělo podobnou funkci jako egyptské pyramidy. Sloužilo především jako místo posledního odpočinku králů.
Jejich kolegové z britské Cambridgeské univerzity si však nejsou novou teorií už tolik jisti. „V kostelech se také často nacházejí hrobky významných osobností, přesto jejich hlavním účelem není uchovávání hromady kostí,“ říká k tomu cambridský profesor antropologie Christopher Chippindale. Podle jeho názoru bylo Stonehenge především obřadním místem. Že se na posvátném místě pohřbívali nejvlivnější lidé z oblasti, považuje až za druhotnou záležitost.

21. STOLETÍ upřesňuje:
*Slavné megality se na louce u Salisbury neobjevily přes noc. Finální podobu místo získávalo dlouhá staletí.
*Kolem roku 3000 př. n. l. tu stál pouze kruhový příkop s vysokým valem. Vchod do směřoval k místu, kde o letním slunovratu vychází slunce.
*Kolem roku 2400 př. n. l. se ze skotských hor dovezly první megality, ze kterých byly postaveny dva půlkruhy. O sto let později vznikl první kamenný kruh o průměru 30 metrů. Na vztyčené megality byly posazeny překladové bloky.
*Mezi roky 2300 a 1400 př. n. l. se počet a uspořádání kamenů uvnitř kruhu postupně měnil. !